DMD č. 23. pro 23. 4. 2017. Téma: Bludný kruh

Obrázek uživatele Kleio

Ze zdravotních důvodů

Drabble: 

Michail byl nemocen. Tedy úředně byl nemocen, jinak se cítil zdráv a koneckonců, díky Bohu, i živ. Ležel v posteli a psal. Psal, protože necítil bytostnější potřebu než psaní. Verše se hromadily jeden za druhým, metafora střídala metaforu, obdiv k Puškinovi pomalu vystřídala vlastní invence a styl. Jak rád by psal ještě den, dva, týden, celý život. Ale služba to nedovolila. Tento měsíc si vzal ze zdravotních důvodů volno již třetí. Bez armády by neměl živobytí, ale s úvazkem k armádě neměl čas na psaní. Nevěděl, zda mu dovolí další volný den, ale nepřemýšlel nad zítřkem. Vymyslel název. Bludný kruh.

Závěrečná poznámka: 

Michail J. Lermontov, velký ruský básník, musel kvůli výdělku i politické nemilosti sloužit u armády kdesi na Kavkaze. Nevadilo mu to, jako důstojník měl čas a klid na psaní, ale bral si až moc často volno, až jednoho dne jeho nadřízenému došla trpělivost. Lermontov ho urazil, důstojník se naprdnul, skončilo to soubojem a Lermontov si ke svým básním mohl přihodit i předčasnou romantickou smrt. Bylo mu šestadvacet let a zanechal po sobě přes dvě stovky básní. Jednou z nich byl i Bludný kruh.

Obrázek uživatele Dangerous

Pravá láska

Úvodní poznámka: 

Meta-Krabat!

Drabble: 

Třetí rok Krabat na Černém mlýně objevil knihu. Polil ho studený pot, když si přečetl její titul: Krabat. Třesoucíma rukama si ji schoval pod kabát, za kopcem kolem sebe nakreslil ochrannou muří nohu a v neviditelném kruhu četl.
Zlomit kouzlo Černého mlýna mohla jen pravá láska. Buď láska matky, která ale již zemřela, nebo krásné dívky z vesnice. Nikde se nepsalo o lásce věrné a pravé a vášnivé, která mohla vzplanout uvnitř mlýna. Kolik pevných pout už bylo mezi tovaryši zpřetrháno, kolik tajných slz prolito. Nikdy nezlomí Mistrovo prokletí. Musel by oklamat neznámou dívku. A musel by zradit sám sebe.

Obrázek uživatele Kumiko

Vězněná

Fandom: 
Drabble: 

Bloudila v kruhu. Jak moc chtěla utéct! Odpoutat se a vydat se svým směrem. Jak moc si přála nechat to hloupé kolo za sebou. I se svými sestrami. Byly o mnoho pomalejší než ona. Rozvážnější, jak s oblibou říkaly. Zkušenější. Pche. Línější, to je to slovo, které by užila. Odevzdanější. A mladší. Ač si to nikdy nepřipustila, to jí vadilo nejvíce. Sžíralo ji, jak se věkový rozdíl mezi nimi a jí každým okamžikem zvětšuje. Ale měla toho dost! Dnes uteče. Už nikdy se nebude muset upínat na ten prokletý střed!

Manželka se překvapeně zadívala na hodiny.
"Kam zmizela vteřinová ručička?"

Obrázek uživatele Bestie

Točím se a točím...

Drabble: 

Každý měl asi někdy sen, ve kterém padal, a těsně před tím, než by se rostříštil o zem, se náhle probudil. Opravdová hrůza ale nastává, když to přestane být jenom sen.
Vraceli jsme se z doprovodné mise a cestou nás potkalo špatné počasí. Před námi vězely mraky vysoké jako hory a neméně hrozivé. Nešlo to obletět. V mracích mne turbolence a střih větru přivedly do nekontrolovatelného pádu. Točil jsem se ve vývrtce tak rychle, že mi zhasl i motor. Padal jsem jako kámen, zcela bezmocný a neschopný na situaci cokoli změnit. Až když jsem spadl pod oblačnost, motor zase chytl.

Obrázek uživatele tif.eret

Žena v červeném

Fandom: 
Drabble: 

V tom pokoji jsem poprvé obdivoval ženu v červeném. Procházela místností, kolem boků se jí vlnila látka rudých šatů. Dech mi vázl v hrdle.

Podruhé jsem byl v tomtéž pokoji a díval se na ženu v červeném. Ležela na posteli, hlavu podepřenou rukou. Světlo procházelo oknem a ozařovalo její postavu v obtažených rudých šatech. Pohled měla vyzývavý a jako by pronikal až na dno duše.

Zase pozoruji ženu v červeném. Její oči na mě hledí vyčítavě a jaksi chladně. Má kůži pokrytou zasychající krví zakrývající její chladné tělo jako červené šaty.

Co asi uvidím, až ve stejném pokoji budu počtvrté?

Obrázek uživatele gleti

Nebezpečný úkol

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Měli zničit upíra. Ale toho bystrozoři Dawlish a Robbards v kruhovém domě Burkeových nenalezli. Narazili však na něco stejně děsivého.

Sotva vešli, napadl je troll. Zabili ho. Místnost po místnosti dál opatrně pátrali. V poslední měly doupě acromantule. Zlikvidovali je a vraceli se k hlavním dveřím. Žádné tam nebyli.

Ze zírání na prázdnou stěnu je probral ryk dalšího trolla. Musí rychle najít druhý východ, nebo tu zahynou, uvědomili si. S příšerou v patách prohledávali budovu. Několikrát dokola. Ale nic. Východ nenašli.

Už propadali zoufalství, když dovnitř vpadl Moody. „Co tu blbnete? Máte být v domě v Jižním Walesu, ne Severním.“

Závěrečná poznámka: 

Dawlish a Robbards jsou ti bystrozoři, co se posmívali Arturovi.

Obrázek uživatele gleti

Hodina mezi psem a vlkem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

navazuje na „Člověk plánuje ……“ http://www.sosaci.net/node/26800

Drabble: 

Probral se uprostřed noci s šílenou kocovinou. Zapíjet skřítčí víno whisky byla pitomost, pomyslel si a vytáhl ze stolku lektvar proti kocovině. Žaludek se ustálil, bolest hlavy zmizela, ale výčitky ne.

„Jsem k ničemu,“ trápil se, „první úkol jsem zvoral. Nebýt Molly nenapravil bych to. Ani jsem se nepostavil bystrozorům, co se mi posmívali. Nepostarám se o sebe, jak zajistím rodinu?“ topil se v kruhu sebepodceňování, dokud únavou neusnul.

Ráno ho vzbudilo Slunce, které zahnalo chmury a výčitky. Věděl, že všechno zvládne. Aby ne s parťačkou jako je Molly, která mu poradila ať si posměváčky představí v dámském spodním prádle.

Obrázek uživatele Jeřabina

Pastýři stád

Úvodní poznámka: 

Skácel pro dnešní den:
těm kteří vyťali by olivu
a lidem učinili o růži se báti
spílati budu toho podzimu
a hlasitě a trpce odmlouvati

Drabble: 

Annelise mlčky pozorovala Sergeje. Čtyři holomky zjevně o „výletu do hor, sblížit rodiny před svatbou“ nepřesvědčil.
Zvažovala únikové cesty – ale žádné východisko neviděla. Konverzace kroužila ve spirále podezřívavosti.
Náhle z lesa vyšel starší pán se psem.
„Sousede, ještěže jste je zdrželi!“ zahlaholil žoviálně. „Anuška nějak kvaltovala!“
Nedůvěra mírně opadla.
Sergejův otec pohlédl na Annelise, v tmavých očích výzva: „Málem jsem nestihl vlastní snachu!“
Nasadila úsměv, políbila ho na tvář. Páchl kořalkou.
Změřil chlapy pohledem: „Děkuju, ale už můžete domů. Kéž vás Pánbůh chrání – v horách je bez průvodce nebezpečno.“ Zdvořilostí zařinčela ocel.
Holomci pohlédli na pušky a psa.
A vypadli

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na Boha ohařů

Obrázek uživatele Iantouch

Vylitej vejlet

Drabble: 

Chata Ivanova otce se nacházela v jakési řiti u Plzně. Sašovo auto funělo po dálnici naloženo čtyřmi opilými lidmi, pěti basami piva a jedním dehydrovaným řidičem.
"Musíme sjet na Starej Plzenec," radil Ivan.
"Mně navigace říká, že na Rokycany," reagovala Lynda.
"Ty vole, tak kudy teda?" rozčiloval se Saša.
"To máš fuk, nějak tam dojedem," uzavřel Jindřich a vyhodil z okýnka prázdnou plechovku.

O několik hodin později...

"Ty vole, už je tma," konstatoval Albert.
"Už musíme bejt blízko."
"Možná jsme přejeli bludnej kořen?"
Jindřich vykřikl: "Vidim bludnej kruh!"
Ivan vyhlédl z okna.
"Mně to teda připadá spíš jako zákaz vjezdu."

Obrázek uživatele strigga

Krádež v Záchranné stanici záporných postav

Drabble: 

Včera večer, zrovna jsem otevíral novou vyhlášku od Asociace, vodku v pohotovostní pozici, dveře lopatou rozrazila totálně nepříčetná Ježibaba.
"Kdo mi sebral kulatou formičku na perníčky, ten ji ale okamžitě vysolí zpátky!" zavyla a pod bradavicema jí naskákaly rudý fleky.
Všichni okamžitě pohlídli na Otesánka, kterýmu se roztřásly brady, protože se už tejden poctivě cpal jenom macesem, a prchnul se z tý nespravedlnosti vybrečet ven, doprovázenej Santerovým křikem "Zhyň, bídný kojote!" a Voldemortovým cynickým smíchem.
Jenom Sauron neříkal nic. Jednu ruku, tu, na který obvykle nosí těsnicí kroužek, schovával pod stolem.
Nikdo jsme ho nepráskli. Dneska večer nebude perník. Cha!

Obrázek uživatele Tenny

Dáma, kterou nechcete potkat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirace už někam zmizela... Zachraň mě, Glórie!

Drabble: 

Jestlipak už jste ji někdy potkali? Je to taková malá potvůrka, který sedí lidem na rameni. Málokdo by vám jí popsal, je totiž neviditelná, ale když vám buší srdce a potí se ruce, možná vás navštívila.
Velmi ráda tvoří začarované kruhy. Jak do nich jednou vkročíte, ven se dostanete jen nesmírně těžko. Snažíte se před ní utíkat, schovávat se, vyhýbat se. Ale čím víc se jí vyhýbáte, tím víc po vás jde a tím mocnější je. Je to neustálý závod o vaší duši.
Nejhorší je, že mnozí lidé nevěří, že existuje a nechápou, proč před ní utíkáte.
Ta mizera úzkost.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Úzkost není nervozita nebo strach. Strach je odpovědí na určité nebezpečí, zatímco úzkost často nemá racionální příčinu. Úzkostná porucha je duševní nemoc, která může lidem velmi zasáhnout do života. Dobrou zprávou je, že se dá léčit léky.

Obrázek uživatele Bídák

Na vrcholu zoufalství

Úvodní poznámka: 

Pokračování včerejšího kousku, který najdete ZDE

Drabble: 

Hraničář začínal být zoufalý. Nutně potřeboval vycvičit svého učně, ale vypadalo to, že je to nadlidský úkol.

Když mladík zvládl teorii, nedokázal ji převést v praxi.
Když se mu konečně něco povedlo, netušil, jak to udělal.
Za čest mu sloužilo, že to alespoň přiznal.

Bylo to pořád dokola a dokola.
Teorie, ukázka, selhání.
Teorie, ukázka, selhání.

Hraničář zoufal, že jeho vlastní učitel již nežije. Docela by ho zajímalo, jestli i on byl tak neschopný.

Když se večer vracel od Bídáka domů, zjistil, že mu na nočním stolku leží sklenka whisky.
Žádná nástraha nebyla spuštěna.
Možná to nakonec nebude tak zoufalé.

Náročnej džob

Úvodní poznámka: 

Souvisí s tímto

Drabble: 

Nuda! Nuda, nuda a zase nuda!
Zívl si. Jak dlouho už tady takhle leží?
Když s touhle prací začínal, myslel si, že to bude větší zábava. No, to si ostatně kolegové mysleli taky.
Znova si zívl.
V tomhle Bohem zapomenutém koutě, kde lišky dávají dobrou noc, se teda vážně nepředře.
Když už se tady náhodou někdo objeví, je s ním snadná práce. Vlastně se to prací ani nazvat nedá.
Jen s tím posledním se docela pobavil. Ten měl aspoň trochu úroveň. Na něj bylo zapotřebí použít i ždibíček úsilí.
Jo, být vnějším ochranným kruhem z bludných kořenů není žádná psina.

V cizím kraji IV

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Do chalupy jsem se už nevrátil. Utíkal jsem, dokud mě nesly nohy. V koutku duše jsem byl přesvědčen, že jakkoli budu utíkat, budu se pořád vracet na stejné místo. Když mě ráno našlo v obyčejné, lidské vesnici, stěží jsem tomu dokázal uvěřit. Nečekal jsem, že mě tamten kraj pustí ze spárů tak snadno.
Nyní je ze mne žebrák (všechen majetek zůstal tam), to mne ale doopravdy netíží. Pronásleduje mne myšlenka, že mezi mnou a tamtím krajem zůstalo cosi nedopovězeno; že jsem ještě odcházet neměl.
Chodím ode vsi ke vsi a napůl čekám, že jednou mě uvítá mávání těch nestvůrných křídel.

Obrázek uživatele Tora

Blouděním vpřed

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD!

Praha 1891

Drabble: 

"Výborně, mistře! Klub českých turistů bude mít nejzajímavější pavilon! Dovedl jste váš nápad k dokonalosti!"
Architekt Antonín Wiehl se usmál. "Děkuji, pánové výboři. Nechci, aby Praha za Vídní zaostávala. Nicméně, nebýt mistra tesařského, zde přítomného pana Matěje Bílka, nebyli bychom hotovi tak rychle. Ale dost už řečí. Vychutnejte si expozici jako první. Jsem moc zvědav, co na ni řeknete!"

"Tedy... nemám slov! Já jsem se ztratil!"
"Já též! Jak bludný kořen kdybych překročil!"
"Vidět se ze stran, zezadu... kam jsem se podíval, všude jsem stál já!"
Nadšení neznalo mezí.

Zrcadlové bludiště pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 výbor KČT jednohlasně schválil.

Závěrečná poznámka: 

Zrcadlové bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891.
Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla. lnspirací pro stavbu bludiště mu bylo patrně zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru.

Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Stavba je pokusem o vytvoření podoby někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Budova bludiště je zároveň dokladem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století.

V roce 1911 byla dodatečně levá místnost objektu vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Směšná je ovšem jenom podle jména. Několik generálů, prezidentů i docela obyčejných úředníků z ní vyšlo zcela uraženo a jiní se smějí jenom z povinnosti. Jedinými upřímnými obdivovateli vlastních karikatur jsou prý pouze děti a blázni.

Celkem se v bludišti nachází 35 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel.

Obrázek uživatele Saphira

Z kruhu ven

Úvodní poznámka: 

Snad trochu naděje.

Drabble: 

Třetí den se Aaron vydal ven ze svého příbytku. Třetí den už se cítil lépe, ale nikoliv zcela vyrovnaný s nastalou situací. Průvodcem mu byla sukovitá žebrácká hůl.
Potácel se nezkušeně vesnicí, bloudil nepřátelskou tmou, když ho někdo chytil za nadloktí a z jeho bludného kruhu ho vyvedl. Byl to povědomý stisk.
„Pojď, dovedu tě na to nejkrásnější místo. Rád se tam modlím,“ řekl Martin a vedl ho kousek za vesnici.
„Stojíme na skále a pod námi je moře. Slyšíš, jak se příboj rozbíjí o břeh?“ ptal se ho. Aaron přikývl.
„Budu ti vyprávět příběhy všech z vesnice. Skutečné příběhy.“

Obrázek uživatele Martian

Déjà vu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

ioannině, která to předvídala…

Drabble: 

Draco mírně povytáhl obočí. „Chceš říct, že ses už zase pohádala s Lasičákem?“

„Protože mě strašně rozčílil! Měl koupit dvě věci. Dvě obyčejné věci. Kočičí písek. Lososovou kapsičku. Místo toho dotáhl pytel granulí a písek do akvária! Je tak nezodpovědný!“

„Sice to není má starost, Grangerová, ale proč si neustále namlouváš, že ten vztah má nějakou budoucnost? Hádky a usmiřování, pořád dokola…“

„Jenže co mám dělat, když ho mám přese všecko pořád ráda.“

Podal jí čistý kapesník. „V tom případě ti radím investovat do zásoby uklidňujícího lektvaru a do pořádné litinové pánve, kterou tomu tupci čas od času restartuješ mozek.“

***

Strastiplná cesta k lásce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

drak ještě nemá vyhráno

Drabble: 

Drak si odnášel svého vyvoleného mezi křídly. Nedočkavost ho vedla nejkratší cestou přes temný les. Ale ouha, místo aby rozléval archivní víno u hořícího krbu, pořád se motal u starého dubu. Ať se drak vydal jakýmkoliv směrem, romantiku aby pohledal. Posadil se v trávě, složil dvě ze tří hlav do dlaní a vzdychl. Hejkalova msta za odmítnutí.
Před slují zatím vztekle podupávala Popelka bosou nožkou. Ze starého zvyku po cestě upustila jeden střevíc, aby ulevila nervům a taky aby jí jeho špička ukázala cestu k uprchlému manželovi. Nehodlala rozdýchat prázdnou věž s rozpitým džbánem medoviny a prapodivným vzkazem „Sorry, jako“.

Obrázek uživatele Zuzka

Operace

Drabble: 

Nový. Nový. Nový. Nepatřičný.
Mladý. Mladý. Mladý. Neznalý.
Cizí. Cizí. Cizí. Troufalý.
Schopný. Schopný. Schopný. Vetřelý.
Spící. Spící. Spící. Bezbožný.
Rychlý. Rychlý. Rychlý. Zbrklý.
Červený. Červený. Červený. Drzý.

Truhlář Jem. Náš Jem. Praskla větev. Praskla kost.
Krev. Krev. Krev. Smrt.
Kdo? Kdo? Kdo? Ztraceny.

Nepřítomný. Nepřítomný. Nepřítomný. Starý.
Ochotný. Ochotný. Ochotný. Mladý.
Noc. Noc. Noc. Tma.

Svíčky. Svíčky? Svíčky! Luxus.
Zachraň. Pomoz. Nešetři. Daruj.

Černý. Černý. Černý. Mrtvý?
Živý. Slabý. Krmený. Zdravý.

Než slovo oběhne uzavřený kruh, dostane nový význam. Zabloudí, nebo najde směr? Z Cranfordu rozhodně neunikne. Společnost moudrých dam potřebuje alespoň jednoho muže. Doktora.

Odvážný. Odvážný. Odvážný. Náš.

Obrázek uživatele Rya

Drabble kulaté a růžové jako Ibalgin

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Pro Aries, s láskou

Drabble: 

Bludný kruh je jenom taková legrace; šlapací mlýn, to je něco. Prostě jdete a jdete, vzpíráte se proti tlaku ze všech sil, aby se kolo nezastavilo, aby mechanismus bezchybně šlapal dál, aby všechno klaplo, vyšlo, fungovalo, aby všeho pro všechny bylo dost. Do toho vám jedni hází klacky pod nohy, druzí na hlavu vylévají splašky urážek, třetí řvou, čtvrtí potřebují...
A je zcela zřejmé, že to kolo se ještě léta nezastaví.
Ne, není úniku.
Jsou jenom chvíle úniku.
Večery vína.
Letní dny jinde.
Hudba, která hladí.
Oddechnutí.
Aby se věcem vrátil smysl.
Aby se člověk znovu opřel.
A šlapal dál.

Závěrečná poznámka: 

Brzo se zase opijeme, jo? ;)

Obrázek uživatele Profesor

Bílá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

Velikonoční ornát je bílý. Zlatě a hnědě je na něm vyšit beránek na pozadí kříže. Kolem hlavy má svatozář vítězství. Ornát je drobnému knězi maličko delší, není totiž jeho. Přesto ladně splývá po těle. Vlaje, když kráčí k ambonu, aby četl evangelium o nevěřícím Tomášovi. Vlní se, když gestikuluje při kázání.
Alba malých ministrantů je bělostná jako nevinnost duše. V lavici sní dívka. Její sny jsou bílé jako sníh. Bílé jako alba, již touží znovu obléknout. Myšlenky bloudí v kruzích. Sní o knězi, jak spolu stojí, přebírají dary obětní. Kazatel pozdrav vyřídí. Dívka tiše odchází. Myšlenky má bílé jako sníh.

Obrázek uživatele Rya

Kruh a spirála

Drabble: 

Milý Tasemníku!

Tvůj pacient se pohybuje v kruhu: od poklesku k lítosti, k prosbě a odpuštění, k dalšímu pádu. Tento cyklus je nebezpečný jen zdánlivě. Radím ti, abys ho podporoval. Stačí drobné změny: ať se svou vinou zaobírá natolik, až ji pro uklidnění začne srovnávat s hříchy bližních. Ať lítost vystřídá pocit marnosti a lhostejnost. Ať úlevný pocit očištění vede k pýše a aroganci k těm, kteří klopýtají. Ať ho opakování poklesků ubíjí; pak bude náš.
Nepřítel totiž chce, aby se jeho děti pohybovaly po spirále; aby stále méně hleděly na sebe a více na Jeho milosrdenství. Takoví nám unikají.

Obrázek uživatele Profesor

Kroky vrtohlavých ovcí

Úvodní poznámka: 

Pro připomenutí začátek zmiňované básničky (jinak k nalezení u drabble Studánka plná krve):

Kolvíne, Kolvíne vesničko má milá,
na tebe vzpomínám, čím jsi ty mě byla.

Drabble: 

Chaloupky vy milé, co z vás asi bude,
až se vystěhujem, kdopak se vás ujme ?
Máme se stěhovat, nemáme však kam,
kam nás osud zavede, ví jen Pán Bůh sám.

---z veršů kolujících mezi obyvateli Kolvína---

Kročeje poutníků vázly. Zastavovaly se a obracely zpět. V horkém letní odpoledni bloudili poutníci po lukách jako ovce, které zapomněly na svého pastýře. Modlili se, ale pastýř nepřicházel. Nikdy totiž od nich neodešel.
Přízraky zbořených chalup vábily jejich zrak. Kobylky hrály svou píseň do uší. Ptáci zapomínali zpívat. Usínali. Vánek rozechvíval listí osik. Točilo se v bludných kruzích jako ti, kdo nechtěli odsud odejít.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování zde.

Obrázek uživatele Arenga

Španělský ptáček

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bod, nesoutěžní

Gustav v bludném kruhu španělských ptáčků! Kde udělal chybu? A udělal ji vůbec?

Drabble: 

„Koupils pořádné maso?“
„Jasně, mami, hovězí roštěnec.“
„Hmm. A dovnitř jsi dal vajíčka natvrdo?“
„Samozřejmě: vejce natvrdo, slaninu, páreček, okurku. Plnotučnou hořčici, cibulku. V tom jsem chybu neudělal. Přesto ani tentokrát nechutnají, jak by měly,“ dodává Gusta nešťastně.
„A převazuješ je provázkem? Někdo jenom spíchne párátkem, ale to, myslím, není ono,“ snaží se maminka přijít na jádro problému. „Tak víš co, udělej je v sobotu, přijdeme s tatínkem na oběd,“ zakončuje telefonát.

„Gusti, jsou výborné,“ chválí ještě s plnou pusou.
Gustav zklamaně vzdychne. „Dobré jsou. Jenže je prostě nedokážu uvařit takové, jako děláš ty. Od tebe mi chutnají nejvíc. Bezkonkurenčně.“

Závěrečná poznámka: 

Také to máte tak, že některá jídla jsou prostě nejlepší v té podobě, jako vaří/vařila maminka? Ať se snažíte, jak se snažíte není to prostě ono. Od maminky nejlepší! U mne je to svíčková. Býval to i bramboroý salát, ale s tím jsem už pohnula, ten už dělám v uspokojivé chuťové kvalitě (jako od maminky :-) a oceněn i maminkou).
Mimochodem jsem zvědavá, jestli nějaká taková jídla (a jaká) budou mít jednou i moje děti.

-----------------
Mimochodem, všimli jste si? Gustav už bydlí sám a od pubertálního "Nemluv mi do toho!" (http://www.sosaci.net/node/23706) se posunul k "Prosím tě, poraď mi."

Obrázek uživatele Viktorka

Trpělivá výchova

Fandom: 
Drabble: 

"Dobré ráno, dcero!"
"Co je na něm dobrýho?!"
"Dobré ráno, dcero!"
"Nech mě spát, matko!"
"Dobré ráno, dcero!"
"Dobré ráno, maminko."

"Podej mi prosím sůl, dcerunko."
"Proč já?!"
"Podej mi prosím sůl, dcerunko."
"Podej si ji sám..."
"Podej mi prosím sůl, dcerunko."
"Ano, tati, tady je."

Rodiče nepropustili z časové smyčky, dokud se nevymanila z bludného kruhu.
Poslání? Nevztáhněme ruku na dítě, trpělivě mu domlouvejme?

"Rexíku, pejsánku, vem si, ochutnej! No tak ham, nebo se budu zlobit! Co sebou škubeš? Mamíí, tatíí, pojďte sem, asi jsem udělala chybu, vraťte prosím čas, ten jed na krysy opravdu funguje!"

Chybička se vloudila.

Obrázek uživatele galahad

Letný sen

Fandom: 
Drabble: 

1. Si na prechádzke.
2. Je letný, sparný deň.
3. Usínaš pod dubom.
4. Snívaš sen.
5. Bol raz jeden žabiak.
6. Ten žabiak mal svoje jazero.
7. Bolo plné hmyzu.
8. Bolo mu tam veľmi dobre.
9. Ale trochu smutno.
10. Žabiak zatúžil po svojej žabke.
11. Vybral sa ju hľadať.
12. Cestoval mnoho dní.
13. Raz ho takmer prešlo auto.
14. Ale nakoniec svoju žabku našiel.
15. Žabiak sa jej páčil.
16. Skočili spolu do jazierka.
17. Žabka nakládla kopu vajíčok.
18. Pár sa odsťahoval do iného kraja.
19. Prežila len jedna žubrienka.
20. Pokračuj na čísle 5.

Obrázek uživatele Bilkis

Ticho

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na Stříbrném - http://sosaci.net/node/26717

Drabble: 

Oheň mezi nimi vesele praská, slunce za mraky se kloní k západu a jako těžká deka mezi nimi leží mlčení.
Česťa má spoustu otázek, které by se ještě před několika měsíci nerozpakoval položit. Karl má spoustu odpovědí, jež by před posledním dobrodružstvím nezatajoval. Mlčí oba.
Česťa proto, že náhle, po tolika letech, neví, jesti může Karlovi věřit. Karl proto, že nechce Česťu vyděsit. A proto, že nechce některé věci říct. Když je vysloví, potvrdí je. Stanou se pravdou. Dokud je neřekne, dokud je nevloží do slov, nebudou mít sílu ublížit. Ani Česťovi, ani jemu.
Oba dva mlčí. Oba dva vědí.

Závěrečná poznámka: 

Pocitovka. Ano. Tohle téma se mi výborně hodilo. Oni jsou to ve svém věku docela ťuňťové, co?

Obrázek uživatele Giles Rigby

Protokol o pouličním vandalismu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Jedno sprosté slovo.

Drabble: 

Mohly za to předsudky. Mému muži velmi přitížilo, že je příslušníkem etnické menšiny. Neudělal nic špatného. Pouze spolucestující v prostředku veřejné dopravy vyzýval, aby se připojili k jeho performanci. Pravda, činil tak španělsky a za použití střelné zbraně. Přivolaný strážník jej s nadávkou "Ty zasranej dráteníku!" násilím vyvlekl a nechal umístit v cele předběžného zadržení. Tato bohužel nesplňovala bezpečnostní standardy. Došlo ke statické poruše, která způsobila zhroucení budovy. Při této události můj muž utrpěl vážná zranění, kterým záhy podlehl. Znechucena arogancí úřadů a policejní brutalitou rozhodla jsem se vydat svědectví a popsala celou událost na zdi policejního úřadu následujícími slovy:

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Šmelda

Výhoda domácího hřiště

Fandom: 
Drabble: 

Utíkal noční ulicí a pevně svíral svou kořist. Nedaleko za ním dupal, funěl a skučel jakýsi tlustý policajt ve zbroji zdobené motivem vyrýsovaných svalů. Takové blbečky u nich doma neměli.
Zahnul doleva.
V Al Kali byly uličky zrovna tak křivolaké, ale strážníci byli chytřejší.
Zahnul doleva, uviděl toho velkého zrzavého policajta, a rychle zahnul ještě jednou doleva.
A on, on byl nejrychlejší ze všech běžců v Klači.
Zahnul doprava a pak se otočil zpět, aby zmátl stopy.
Byl ve městě teprv chvíli, a už si nakradl dost na to, aby...
Na tváři ucítil dlažbu.
"Vítej v Ankh-Morporku," řekl tlustý policajt.

Obrázek uživatele Amy

Sourozenecká láska

Fandom: 
Drabble: 

V Zapovězeném lese se skrýval bájný Bludný kruh.

Když jste k němu zavítali, hrozilo vám, že se ztratíte. Pokud jste ale měli štěstí, zjevilo se vám vaše největší přání.

Ginny netrpělivě podupávala, od úst se jí vznášela pára, mráz zalézal hluboko pod kůži.

O pár (desítek) minut později se konečně začalo cosi dít. Uprostřed kruhu se zformoval stříbřitý obrazec. Ginny se k němu dychtivě přiblížila.

A zjistila, že se dívá na sebe samotnou, jak vraždí svoje bratry.

“No to je novinka!” prskala celou cestu zpátky do hradu. “Kdo by si jen pomyslel, že holka se šesti bráchama chce být jedináček!”

Stránky

-A A +A