DMD č. 12. pro 12. 4. 2017. Téma: Kapitální úlovek

Obrázek uživatele cptdrake

Plná síť

Drabble: 

"Tak co tu máme dneska? Tohle všechno za jeden týden? To jsem dlouho neviděla..." komentuje můj úlovek při pohledu do sítě, "neříkejte mi, že tohle všechno jste zvládl sám. Obvykle člověk zvládne slabší půlku."
Chtěl bych se cítit potěšeně, ale tón v jejím hlase mě znervózňuje.
Ne, my jsme na to doma dva," vysvětlím.
"Tak mi povězte hezky popořadě, co tu máte," vyzve mě.
"Tak tady je třináct kilo spánkového deficitu, šest kusů pro řečených nocí, dvacet deka nevěry, kilo a půl výčitek svědomí a litr hysterických záchvatů."

Psycholožka smutně pokýve hlavou a zavře můj deník.

"A co s tím?"

Obrázek uživatele Champbacca

Žírnost a žížala

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

Slunce pomalu expandovalo, u Armageddonu proti sobě vybíhaly dvě největší armády v dějinách Země a vypařujícím se mořem sebejistě proplouval Leviatan. Vlnobitím ničil evakuovaná nebo rozbombardovaná přístavní města, sem tam zakousl nějakou tu ponorku kvůli železu nebo godzillu kvůli proteinům a rozhodně nikam nespěchal.
Nepředstavitelně obrovská masa zrůdnosti se prostě líně plavila Atlantikem a ve vší své příšernosti se usmála – svět možná hoří, ale je celý jenom jeho. Netvor se zatetelil blahem, přistál na písčině mezi Albionem a Galií a opaloval se v rudém soumraku lidstva.
A právě tam ho zaskočil a jako špagetu vcucl Jörmungand číhající v Severním moři.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Marek

Fakt nevím, co jsem psal...

Fandom: 
Drabble: 

Nejdříve jsem se jen tak koukal. Slunko svítilo, já seděl a jen tak mlčel a o ničem nepřemýšlel. Jasně dámy chápu.
Pro vás naprosto nepochopitelné. Jen tak si sedět a nemyslet na nic. Vůbec nic. Fajn, představte si, že jste dostaly dávku testosteronu průměrné kulturistky před vystoupením.
Zpět k tématu:
Pak se to začalo hýbat. Lehce, jako když ptáče zobe do skořápky, když se snaží se vylíhnout.
Tomu jsem však nevěnoval pozornost, protože takové věci jsou normální.
Pak mi ale něco obřího stáhlo prut do vody a já se probudil na operačním stole, za dosti nepříjemného zvuku nastartované okružní pily.

Závěrečná poznámka: 

Jen poprosím kdo to pochopil, dejte mi vědět. Protože já to nepochopil. A to myslím vážně...

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Laborantův jackpot

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska druhé kriminalistické...

Drabble: 

Byla to jednotvárná práce. Odebrat vzorek, přidat chemikálie, analyzovat, projet databází. A pořád dokola. Proto není divu, že se pracovníci forenzní laboratoře imperiální flotily snažili všemožně si rutinu zpestřit.
Kariu Tolomovi tahle hra lezla krkem. Ne proto, že by ho bodování identifikovaných ostatků podle hodnosti morálně pohoršovalo, ale proto, že prohrával. Zatímco jeho kolegové mezi zmrzlými cáry ožehnutého masa každou chvíli našli pozůstatek nějakého důstojníka, on identifikoval pořád jen řadové stormtroopery a pomocný personál.
Naťukal do databáze výsledek další analýzy. To, co vyplivla, mu ale vyrazilo dech: Grand Moff Wilhuff Tarkin!
"Ha!" vykřikl triumfálně směrem ke svým kolegům. "Jackpot, žabaři!"

Závěrečná poznámka: 

Co dodat? Jsem naprosto úchylná osoba. :-D

Viking

Fandom: 
Drabble: 

Celý život jsem čekal na to, až budu dost silný. To abych udržel meč nad hlavou a otec mne mohl vzít na nájezdnické výpravy, které se konají každý rok, zpravidla na podzim a v létě.

A je to tady!
Proplížili jsme se do vesnice. Rychle vběhnu do malého stavení. Zrovna večeřeli, vypadají jako rodina.
Muže jsem hned vzal po hlavě sekerou, ani nestihl pípnout.
Žena okamžitě na to omdlela, plácla s sebou do talíře s polévkou. Nechutné. Šílené.
Našel jsem pár měďáků, pak ji spoutal a odtáhl k lodi, u které čekal můj hrdý otec. Až uvidí můj první úlovek.

Obrázek uživatele kopapaka

Srdce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování drabblete "Síla víry"
http://sosaci.net/node/25259

Drabble: 

Padala rosa.
Slunce líně vykukovalo nad vzdáleným kopcem
Do nejtemnějších zákoutí ještě nedosáhlo.

Háj čekal v tichu.
Stromy pociťovaly strach.
Vlci zmizeli.

"Jak je to daleko mnichu?"
"Sotva půl noci, má paní."

Patřila jí temnota.
Její moc rostla se soumrakem.
Přesto vykročila do rána.

Stromy šílely.
Nemrtví ryli pod kořeny.
Zahrabávali svá neživá těla.

"Paní! Co když nedojdou včas? Co když..."
"Bojíš se smrti? Ty nebo snad má družina?"

Pár dřevorubců, tři lovci.
Stařec co šel zemřít.
Zbloudilá švadlena.

"Kolik duší mnichu? Kolik srdcí bije v té dědině?"
"Sto dvacet..."

Víc jak stovka! Určitě velký hřbitov!
"Na co čekáte? Vpřed!"

Obrázek uživatele Rorico

Užitečné informace

Úvodní poznámka: 

Už jsem své pravidelné čtenáře dlouho napínal proti komu naši hrdinové stojí. Tak do toho vneseme trochu světla ;)

Drabble: 

"Takže jste z něj něco dostali?" Zeptal se James Fabiana Prewetta, když ho potkal na chodbě.
"Docela dost . Prozradil dva úkryty. A pořád opakoval jedno jméno. Volldiemarter," odvětil Fabian.
"A to je?"
"To je Thomas Rätsel," ozvalo se jim za zády. Byl to Brumbál. "Byl členem SS. Způsobil strašná zvěrstva a po válce uprchl do Argentiny.Teď podporuje tamní vládu. A vzhledem k tomu, jaká je situace mezi Británií, Argentinou a Falklandami, hodně nám to říká o motivu jeho počínání."
"To jsme rázem o hodně informací bohatší!" zavýskl James.
"Ano," přikývl smutně Brumbál. "Ale naše mise bude teď mnohem nebezpečnější."

Obrázek uživatele Zuzka

Pytlák cti

Drabble: 

"Jako. Tenkrát. V lese," oddechoval. Uklidňoval se.
"Taky jsme to potřebovali. Taky to nebylo jen pro mě."
Obraz zšeřelého lesa staletých dubů mu v mysli zakryl výhled na osvětlené zápraží vznosného domu. Z šedomodré tmy vystoupil mladý srnec. Plný síly, majestátní. Listí křupalo pod kopýtky.
Jídlo. Maso. Pečeně! Po tolika dnech.

Čest. Spravedlnost. Krev! Po tolika letech.
Srovnal si znovu plášť pod loktem a odlomil konec větévky, co překážela. Bezděky odložil papírek od prachu.
Je tady. Vchází do světla. Snímá cylindr. Mladý, samozřejmý. Dědic a naděje.
Stín lesa se rozplynul. Jen město dýchá do noci.

Prásk!

Dvojí ohlušení.
Hostina.
Pomsta.

Obrázek uživatele peva

Príliš málo vzruchu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Niekedy paralelne s Vysvetlením

Drabble: 

Desiatnik Dubník sedel za stolom a tváril sa chmúrne. Trčal v tomto zapadákove už tretí mesiac a nenávidel to tu. Veď sa tu nič nedeje! Najvzrušújúcejším zážitkom za posledný týždeň bola hádka dvoch chlapov o prístup k jazeru, z ktorého sa vykľula cestička k nelegálnej paliarni. Takto sa z neho nikdy nestane poručík! Potrebuje sa vyznamenať. Nejaký kapitálny úlovok!
Lenivo sa pozrel do dnešnej pošty. Žiadosť o vydanie bezúhonnosti. Nuda. Sťažnosť na neprimeraný hluk. Nuda. Žiadam prešetriť krádež jabĺk. Nuda. Utiekly väzeň, mieril týmto smerom. No ten sem tak práve polezie.
Nud....
Hmmm...
Nekontrolovala niekoho takého hliadka pred dvoma dňami?

Čokostory II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračování bonusového tématu Kozel zahradníkem

Drabble: 

(...) musel jsem do léčebny. A tam jsem se seznámil s panem Pramenem. Slovo dalo slovo, a domluvili jsme se, že se vyměníme, abychom zabránili recidivě. Takže já jsem teď výkonným ředitelem tady, a on v čokoládovně.

Zajímavé, a jak jde takové ředitelování na dálku? Chystáte teď v čokoládovně něco nového, na co budete lovit duše?

No, nechci předbíhat, ale myslím, že pan Pramen je po dnešní ochutnávce nových vzorků veselý a většina Čechů bude brzy nadšená!

Že by nějaká pivní pralinka? Není to podraz na pana Pramena?

Jó, neměl zadávat do výroby to čokoládové pivo. Chápete - takhle riskovat kvůli sekretářce?!

Obrázek uživatele akai

Její velká sestra

Drabble: 

Lostara Yil nedokázala odtrhnout zrak od svěšených ramen pobočnice Tavore. Nic z jejího postoje nenasvědčovalo faktu, že právě probodla srdce celého povstání a zastavila další boje téměř bez ztrát.
Zabila svoji vlastní sestru.
Věděla to snad?
Lostara mírně zavrtěla hlavou; neměla jak. A bylo to tak nejlepší.
Snad právě pro onu nevědomost, snad protože pobočnice nad tímto faktem plakat nemohla, začaly jí samotné z očí téct slzy.
Jedna pro rozbitou rodinu.
Druhá pro ztracené sourozence, kteří stáli každý na zcela jiné straně.
Třetí pro jejich vzájemnou lásku.
Lostara Yil se beze slova vydala za mizející postavou.
A slzy padaly dál.

Závěrečná poznámka: 

Yep, ooc, I know.
Mám takový pocit, že jsem začala hrát hru "jak nenápadně může téma v drabbleti být, než to bude příliš?".

Obrázek uživatele Karin Schecter

The Hunt

Fandom: 
Drabble: 

"There has to be something!" Lilly insisted.
"We have to go!" Gus grabbed her hand. "Somebody will see us!"
"Just one more," she said. "That one up there! Above the stove."
She started to push a chair over there. It was making some squeaky noises on the floor.
Lilly had to stand on her toes to be able to reach properly into the cabinet. There were a lot of things like pasta and rice, they didn't really care about.
"I found something!" Lilly finally exclaimed. She took out her hand. A whole box of animal crackers! They both giggled. Jackpot.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Nejlepší

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poznámka: Snarry :)

Drabble: 

„Proč se proboha učíme rybařit?“ dožadoval se Ron.
„Hodina mudlovské kultury,“ odpověděl kysele Harry.
Nahodil, ale jeho háček se zasekl někde za ním. Otočil se, aby zjistil, co se stalo, a málem vyprskl smíchy. Ron vyděšeně zapištěl.
Harry se postavil a doběhl ke své kořisti.
„Jsi můj nejlepší dnešní úlovek,“ zašeptal a odstranil zapíchnutý háček z oděvu profesora lektvarů.
„Jenom dnešní?“ protáhl Snape tiše.
„I včerejší a předvčerejší a den před tím… Dostanu školní trest?“
„Přirozeně. A vaříš večeři.“
„Moc se těším,“ usmál se Harry.
Snape si odkašlal.
„Vraťte se do hodiny, Pottere, než z vás udělám žrádlo pro ryby.“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Úlovek

Úvodní poznámka: 

Unavená jak pes, a v hlavě mi v souvislosti s tématem vyplavalo jediné jméno. Jakub Vágner.:D Tak nahodit a jdeme na to.

Drabble: 

Podívejte si, já to neudělala schválně. Copak můžu za to, že jsou lidský bytosti takový poseroutky? Zrovna o NĚM jsem si to teda nemyslela.
Cestovatel. Pořád po prsa ve vodě, nevyspalej, pokousanej od moskytů, ale radostnej jako malej kluk. Ruce hladí šupinatou kůži a zase jí dají svobodu. No jo, no, tak jen se smějte - máte pravdu. Právě to mě k němu nalákalo.
Pověst o jeho podivnejch zvycích plynula s vodou Mámy Amazonky a pokušení bylo veliký.
O říčních pannách si můžete myslet co chcete. Ale stejně se vsadím, že žádná z těch jeho pitomejch ryb mu tu pusu neoplatí.

Obrázek uživatele Queen24

Bylo to nutné?

Fandom: 
Drabble: 

,,Prostě se na ně musíš pověsit. Nespouštět je z očí, ani v noci."
,,Cože? To mám jako hlídkovat celou noc někde před hotelem?" Otráveně protočil oči.
Šéf se k němu naklonil blíž a ztlumil hlas. ,,Vzpamatuj se! Víš, jaká to bude pecka? Stačí jedna fotka, aspoň jedna! Dáme to hned na titulku, bude to nejčtenější článek! Ale ta fotka je základ, bez tý se nehnem!"
,,No jo... chápu." Zvedl se a nasadil mlsný úsměv lovce. ,,Jdu na to." Vzal ze stolu svůj fotoaparát a vyšel z kanceláře.

Noc. Auto. Skřípění brzd. Tunel. Rána. Řinkot skla.

Nehoda se princezně stala osudnou...

Závěrečná poznámka: 

Tunel Alma, Paříž, 1997.

Byla jsem tam, před dvěmi lety.
Dodnes tam lidé nosí květiny a na pomníku leží fotky princezny Diany.

Obrázek uživatele Peggy Tail

V divočině

Úvodní poznámka: 

AC3
Malé milé BJB. Dneska mi myšlenky skáčou z úlovku na kozla a jaksi jsem se zasekla.

Drabble: 

Chlapec si bere pírko, ale zrovna, když se orlice vrací do hnízda. Zuřivě kolem vetřelce zamává křídly a chlapec ztrácí rovnováhu. Padá z větve do roští a se štěstím vyvázne nezraněn.
Jeho druh netrpělivě roští zkoumá.
Ratonhnhaké:ton z roští neohrabaně vylézá a nevinně prohodí: "Co je? To jsem udělal schválně."

"Můžeme už jít?" Ptá se kamarád.
"Ne, ještě musíme sehnat maso a kůži."
"Nikdy jsem nebyl moc dobrý lovec... A neříkej, že je to proto, že jsem tlustý!"
"Neboj," tiší ho Ratonhnhaké:ton, "naučím tě to."

...

"To je úlovek, jak se ti to povedlo?" Diví se Ratonhnhaké:ton.
"Měl jsem dobrého učitele."

Obrázek uživatele mila_jj

Pozitivní elektron

Úvodní poznámka: 

Celé týmy moderních fyziků se baví tím (pardon, pracují na tom), aby našli nové elementární částice a antičástice.
Připomeňme si tedy historii objevu první z nich.

Caltech, Pasadena, California, USA, 2. srpna 1932 a později

Hlavními aktéry jsou Carl David Anderson a jeho školitel, profesor Robert Andrews Millikan.

Drabble: 

Millikan trpěl při pohledu na Andersona drtícího fotografii.
"Andersone, snímků z mlžné komory máte přehršel, ale neničte je. Určil jste z nich složení kosmického záření?"
"Skoro samé protony, přes osmdesát procent, dost jader hélia, elektrony a COSI."
"COSI?"
"Podívejte se na tuhle fotografii. Velké kružnice odpovídají protonům, malé elektronům. Ale tahle je fakt divná.
"Má poloměr jako kružnice pro elektron. Co se vám nelíbí?"
"Pane profesore, ten elektron letěl opačným směrem než ostatní. To znamená, že má stejný podíl hmotnosti a náboje, ale opačné znaménko. Je to pozitivní elektron."
"Andersone, buď se neuvěřitelně blamujete, anebo jste na stopě úžasného objevu."

Závěrečná poznámka: 

Anderson by si samozřejmě nedovolil vysvětlovat svému profesoru funkci mlžné komory (zvlášť pokud ji s ním stavěl). Už jsem o ní jednou psala (http://mila-jj.livejournal.com/26614.html). Částečky mlhy se kondenzují na prolétající částici s nábojem. Pokud se vloží komora do magnetického pole, částice zakřiví trajektorii, bude se pohybovat po kružnici nebo její části. Poloměr kružnice je dám poměrem hmotnosti a náboje částice. Znaménko náboje určuje, kterým směrem po ní bude částice obíhat (anebo jak bude kružnice orientovaná v prostoru).

Mám všetečnou otázku: jak se po zveřejnění Andersonova článku ukázalo, celá řada fyziků pozorovala pozitron dříve než on nebo současně s ním. Proč dostal Nobelovu cenu právě on?

Obrázek uživatele Ampér

Co udělal kapr

Fandom: 
Drabble: 

Vodník Volšoveček odpočíval. Přemiklíkoval se v kapra, vyhříval se u hladiny a spal. O tom, že jičínský knížepán dostal dopis z Vídně, ve kterém císař oznámil svou návštěvu v Jičíně, neměl tušení. Ani o tom, že knížecí kuchyně má připravit pro Jeho Výsost kapra na rozmarýnu. Natož o tom, že se knížepán s Frickem vydali lovit do lesního rybníčku.
První ryba, kterou ti dva spatřili a ulovili, byl Volšoveček ve své rybí podobě. Poté ho pustili do zámeckého jezírka a byli kněžnou pochváleni za kapitální úlovek. Kapr se jim odvděčil tím, že vystrčil hlavu z vody a knížepánu řekl: „Troubo!“

Obrázek uživatele Gwendolína

Voňavá pomsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Při psaní tohoto drabblu nebylo ublíženo žádnému zvířeti.

Drabble: 

Šel po něm asi týden. Možná kvůli němu i trochu zanedbával své povinnosti, protože jakmile to bylo jen trochu možné, prchal do lesa, kontroloval svoje pasti a líčil nové.
Začínal být tou myšlenkou posedlý. Už přesně věděl, co udělá, až ho chytí. Nastraží ho do postele mladému Slavojovi, jako pomstu za to, že mu minulou středu v krčmě nastražil na židli ježka.

Když ho konečně dostal, přesvědčil se na vlastní nos, že to bude opravdu krutá pomsta. Raději ho rychle hodil do pytle, pevně svázal a spěchal na místo určení.

"Neboj se, dítě."
"Já se nebojím. Já jsem chytil tchoře!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Piskor

Tak to řekni

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na toto drabble. Tedy někdy v září 1993. A začíná to být mírně AU.

Drabble: 

„Katie, dělej, střílej!” vyřvával Wood na celé bradavické pozemky.
„Hele, brácha,” nahnul se George k Fredovi, „všiml sis, jak dneska Oliver Katii prohání? Obvykle nás nenechá vydechnout nikoho, ale dneska drtí jen Katii!”
„Vidím. A taky tipuju, že ho ta holka za chvíli zabije,” ušklíbl se Fred.
„Všichni dolů!” zavelel Wood. Tým slétl, ale to už si to Katie rázovala k Oliverovi.
„Jestli něco chceš, máš to říct, a ne mě prohánět po hřišti jak nadmutou kozu!” křičela a vrazila Oliverovi facku.
Když se Oliver konečně vzpamatoval, popadl Katie do náručí.
„Dobře, ale mluvit nebudu,” usmál se a políbil jí.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Lucemburská matka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Humr. Teda pokus o humr.

Drabble: 

Markéta byla od Boha obdarována darem velké trpělivosti, povahu měla tichou a jemnou, přesto však se před ní krčili manžel i švagr.
"Jak to myslíte, že nechce Walrama? Proč nechce?" křičela, až se otřásl gobelín.
"Ona by chtěla, ale stavové nechtějí, obávají se sekundogenitury," zkusil Walram uklidnit svou ctěnou švagrovou.
"Nedám svého jediného syna těm neznabohům a basta," prohlásila a uraženě si sedla na židli.
"Ale Markétko, taková příležitost se nebude opakovat. Je to stříbrná princezna a Jeník bude v její zemi král," uklidňoval ji manžel.
"Nemůže si přeci vzít ženu, která je o dvě hlavy větší," vzdychla císařovna rezignovaně.

Závěrečná poznámka: 

Markéta Lucemburská o sňatku svého syna s Eliškou Přemyslovnou. :-)

Obrázek uživatele Lejdynka

Z deníku kapitána

Úvodní poznámka: 

Trošku znouzectnost (nemám čas), děkuji za pomoc Rorymu. :)

Drabble: 

Den 3.

Došly mi cigarety. Poprosil sem TohoHodnýho, aby mi smotl jednu růžičku. Smotl mi rovnou dvě, prej zahulíme, uvidíme, hehehe!

Pak sme zjistili, že nám dochází voda (liška skoro všechnu spotřebovala, když zalívala růžičky).
I jal sem se kopat studnu.
Po půlhodině kopání sem našel kaktus, ložisko ropy, Yettiho a jadernou ponorku.
Všechno sem to prodal lampáři, co jel kolem na tuleni.
A od arabskýho šejka, kterej pro změnu přijel na ledním medvědovi, sem koupil novou vrtuli (tu starou rozbitou jsem dal TomuZlýmu, zrovna si s ní hraje na protiatomový kryt), jed na krysy, lembas a dveře do Narnie.

Závěrečná poznámka: 

Obávám se, že je to trochu dost velkej anachronismus, aneb mám pocit, že pánové to napsali trochu jindy, než je uvedeno, ale to je dneska asi už úplně jedno :D
(=dobrý nový téma!)

Obrázek uživatele Nathanel

In Baccaque veritas

Fandom: 
Drabble: 

Lodní kufr polepený vzpomínkami. Drze si trůní na vrcholu smetiště.
"Geigere, oskenuj mi ten loďák nahoře."
Modrý kocour se zabodne holopaprskem do ošuntělého zavazadla.
"Radiace na nule."
Nathaniel se sápe do nebeských výšin, klouže po zteřelých pneumatikách. Konečně sevře v dlani ohmatanou rukojeť. Geiger zatím znuděně skenuje zrezivělou lednici, jako by pátral po konzervě s žrádlem.
"Smoking, sametový motýlek... Ten mi půjde k pleti... Heleme. Baccaqové víno!"
Geiger bez meškání vyšplhá za svým pánem. Zahledí se pronikavě na láhev s nektarem.
"Ročník 27, ovocný bouquet s jemnou tříslovinou. Riziko zkratování jaterního implantátu 37,6%."
"To jde. Čekal jsem to horší..."

Obrázek uživatele Rostova

Kolébka

Fandom: 
Drabble: 

Filipa nezajímaly dvě kostry v objetí, které bývaly lidmi, ani ho nepohlcoval strach, kvůli kterému se místní tomuto místu vyhýbali. Pouze zvadle hleděl na mrtvou náruč spleteného proutí, tvora odříznutého od svého pramene, ve kterém nebylo o moc víc života než v oněch nelidech. Neprodíral se však tolik dní tím nejhustším pralesem, aby prohrál a vrátil se bez kýženého úlovku. Když už měl pocit, že se jeho dlaně rozemílají na prach, nahmatal v hlíně to, co hledal.
Držel v ruce plod té neznámé rostliny. Opatrně ho prsty rozloupl. V každém mrňavém zrníčku, které najednou spatřilo světlo světa, viděl nekonečný potenciál.

Obrázek uživatele Tess

The Jump

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík.
Pro ty, co čtou po tématech: tohle je časově až po následujícím tématu. Bordel. Následujte odkazy :D

Drabble: 

It must have been eternity. Down in the tunnels, thinking, no, knowing she will die. But suddenly she knew how to get out, in a way she always knew.
Portals.
They are everywhere. Openings to other places. Small, big, temporary, permanent... It’s not just a way out. It’s a way to travel.
There are people, who can open their own.
Risa is not one of them.
Nevertheless, for the first time in her life she could feel a link between place where she was... and where she wanted to be.
Near Thorne.
She saw a portal and made it hers.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Profesor

Záběhelská valcha

Úvodní poznámka: 

Inspirující obrázek zde

Drabble: 

Nedostatek dějinné paměti je vážným defektem naší společnosti. ... Nelze vychovávat bez paměti.
---Amoris laetitia, čl. 193---

Kněz nahlížel do srdcí. Rozvážně kráčel za svými poutníky. Pod vousy ukrýval tajuplný úsměv a oči mu jiskřily odrazem nebe.
Poznával tajemství srdcí i krajiny. Vlákna podhoubí však jako by předla své sítě jinými směry, než kam směřovaly jeho kročeje. Připravovala klopýtání i nečekané objevy.
Les poskytoval mnoho svých darů, mnoho jich též před lidmi ukrýval v mechu a jehličí, až se zdálo, že se spolčil s rozmarným podhoubím, aby obrátil oči služebníka božího do prachu.
Okouzleně zdvihl zašlou a rozlomenou pomůcku na praní.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování zde.

Obrázek uživatele Kleio

Z pozůstalosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nathanelovi, protože má, co chtěl ;-)

Drabble: 

"...a proto má zákon zisku míry tendence klesat... zdroje sdruženého bohatství potečou plným proudem... cože je tohle? Vepsat na prapor? Co je to za nesmysl?"
Bedřich si mumlal nad potrhanými stránkami, kolem se pateticky vznášela mračna prachu a jeho nos se co chvíli blížil k papíru, aby se prokousal téměř nečitelným rukopisem.
"A pročež jednoho dne vyšel prostý John do práce, aby mu kapitalista Andrew sebral veškerou hodnotu jeho nadhodnoty. Co je to za nesmysl?" To už byl Bedřich vyloženě rozčílený. Doufal, že v pozůstalosti svého přítele Karla uloví poklad. A našel jenom torzovité cosi, co neslo jméno Das Kapital.

Obrázek uživatele Julie

Zkouška lovem

Úvodní poznámka: 

Já slibuji, že zítra už napíšu něco smysluplného.

Drabble: 

Farmářský obchod zklamal. I Vietnamka na Kamenické si ho jen změřila pohrdavým pohledem, když se dožadoval kýžené bulvy. Nervózním pohledem na iphone zjistil, že Dvaadvacítka dole v Mokřadu už bude zavřená. Přece nepůjde do Dejvic! K nepřátelům.
Jeho pohled zavadil o Ni. O místo, kdy jistě byl, ale strážily jej nevýslovné hrůzy. Nadechl se. Nabral dech i odvahu.
Představil si roje vozíků a hradby z poloprázdných krabic.
Představil si frontu.
V uších mu zazněla hrůzná uklidňující hudba.
Rezignovaně zavrtěl hlavou. V jeho srdci není dost kuráže, aby vkročil do obávané Billy.
A tak milé děti, letenský hipster nezvládl koupit celer.

Obrázek uživatele Akumakirei

12. ledna, úterý

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pozor, dvě ostřejší slova.

Drabble: 

56 kg, 34 cigaret, alkohol - hrozně moc, kalorie... ještě víc

16:05 Daniel stále zírá do výstřihu naší nové zrzavé sekretářky. Tomem doporučená hradba ledové královny nezabírá. A já si dneska vzala tu koženou sukni od Verpaseho*!

22:14 „Hajzlové!“ Sharon je v ráži. „Ženský kouzlo vyzařuje zevnitř, ne z jejích koz!“
„Hajzl,“ fňuká Jude objímajíc flašku. Bídák Richard dneska zapomněl na skupinovou terapii.
„Totedajó.“ Uf, ňák moc pijem.
„Poslat je do háje! Bridg, došly chlebíčky.“
Vubec netušim, kam du, ale nachazim. „Šak čučte, holky, co sem oulovila ve zlevach!“ hrdě tasim dvojte maxi baleni vánočnich čoko figurek.
„Bezva. Hajzlové!“

Závěrečná poznámka: 

* nechci dělat reklamu xD
Totedajó beru jako 3 slova, nevím zda dobře, ale vzala jsem si menší příklad z Pravidel, bod Spojovník. Čas jako jedno, tak snad. Ocením případně radu znalejších, díky :)
A zase pardon, jak už jsem říkala u Sedm vražd, ale nechtěla jsem témata nechat plavat, když nápad byl.

Obrázek uživatele ioannina

Ať zemře jako démon, svůj mezi svými

Fandom: 
Drabble: 

Severin měl znepokojivý sen.
Zdálo se mu, že konečně došlo na souboj s Thornvaldem. V zápalu kleteb a protikleteb se společně propadli do Ohně, ten se jim však pod nohama nečekaně změnil ve Vodu. Severin jí běžel ke Svítinám, lákal soka za sebou. Voda spolupracovala: stahovala se kolem Thornvalda, temná, bezedná, bezvýchodná. Ve Svítinách Severin náhle sevření povolil, Thornvald se s poslední kletbou na rtech zřítil zpět do Ohně a byl pohlcen.
Vyprávěl o svém snu otci Whitingovi.
Opat mu požehnal a poslal ho za Mistrem Mandaly.
Severin šel, skálopevně přesvědčený, že se Ayre zhrozí.
Ale ten kývl. „Dobrý plán.“

Stránky

-A A +A