DMD č. 6. pro 6. 4. 2017. Téma: Před tím a potom

Obrázek uživatele Tenny

Nebýval jsi jinačí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Králův příjezd.

Drabble: 

Teprve poté, co se všichni uvítali a nejdůležitější záležitosti byly vyřešeny, mohl král odejít odpočívat do svých soukromých komnat. Královna Arwen ho doprovázela.
"Jsem ráda, že vás už mám oba doma," řekla. "Popravdě, předtím jsem si myslela, že Eldarion má chození v krvi, že potřebuje vidět divočinu dříve, než se usadí. Ale potom, co jsem si přečetla tvůj dopis..."
"Bojím se, že jsme našeho syna zklamali. Opravdu si myslel, že bychom mu to zazlívali? Po tom, co jsme si sami zažili se zakázanou láskou?"
"Taky ses bál, co ti můj otec řekne."
"Stává se ze mě na stará kolena Elrond?"

Závěrečná poznámka: 

Rodiče vědí, respektive Aragorn ví a hned to Arwen napsal. :D A ano, Eldarion neodešel z Minas Tirith proto, že by si chtěl protáhnout nohy, ale proto, že se bál, co mu rodiče a jiní řeknou na to, že ženské se mu nelíbí.

Kradlačské manýry

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Generál a sedm klonů a navrch Sestry, ale to už je zřejmé z názvu.
Jo a NESOUTĚŽNÍ!

Drabble: 

Před tím, než na palubu Nameless vtrhla Tess, byť jen na krátko a vlastně nechtěně, měla Gwen dokonalý přehled o všech malých skrýších, do kterých kluci schovávávali cukroví a kredity.
Půl hodiny po vstupu na loď ho měla Tess taky a skrýše zely prázdnotou. Nejedlé poklady ležely na stole v jídelně, jedlé zmizely neznámo kam.
Tohle se ovšem kluci dozvěděli, až když El-Hréran zmizel v hyperprostoru.
Zvěstoval to Mossi, který si šel pro čokoládu.
Gwen byla nucena sáhnout do krizových zásob, protože kluci si vloupání do jejich soukromí málem odstonali.
A musela slíbit, že Tess už nikdy na Nameless nevkročí.

Obrázek uživatele Julie

Osudové setkání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na mě vlez magickej realismus, nebo co to jako má bejt...
Je to slash. A kdoví co ještě.

Drabble: 

Původně (což byl jejich vzdálený bratranec) se Předtím a Potom nesetkávali. Předtím žil v melancholické sépiově zbarvené krajině vzpomínek. Potom obýval fantastický svět snů a nadějí, kde všechno mělo jasné barvy a mlhavé obrysy. Tedy… většinou (sestřenice z druhého kolena, ale znali ji oba). Sem tam klopýtli a propadli se do krajin bolesti, strachu a zoufalství. To měli společné. Temnotu číhající za rohem.
Prvně se zahlédli, když H. G. Wells napsal stroj času. Pousmáli se.
Pak přišel marketing a obrázky zázračně hubnoucích a čerstvě nakadeřených. Náhle co chvíli stáli bok po boku.
Zamilovali se.
A díky tomu se zhroutil časoprostor.

Obrázek uživatele KatWee

Vidíš mě?

Fandom: 
Drabble: 

Vidíš mě?
Co se tak divíš?
Jsem to já. Opravdu.
Pamatuješ si mě? Že ne? Já si tě pamatuji dobře.
Možná jsem teď jiná. Předtím jsem byla nicka, nula, ta divná.
Už jsi vzpomínáš? Pořád ne? Asi protože se změnilo i mé chování.
Svítá ti konečně? Já jsem se tak snažila změnit. Jsem teď jiná. O hodně jiná.
Nehraj, že nevíš o co se jedná!
Říkáš, že jsem teď hezká, ale stále si nevzpomínáš, kde jsme se potkali?
Možná si mě nepamatuješ, protože jsem ti předtím nestála ani za pohled.
Tváříš se nevinně? Přestaň s tím! Jsem jiná než předtím.

Obrázek uživatele Alistair Reuyter

Jenom říčka

Fandom: 
Drabble: 

Je v tom téměř pět set let tradice, historie a prosperity. Snaha o demokracii ne vždy zvítězila, ale i tak to byl lepší výsledek než kdekoliv jinde. Byli jádrem pokroku, kultury a civilizace. Ale to co se v Senátu dělo poslední dobou už nelze přehlížet. Někteří lidé by nikdy neměli držet moc.
Poté následuje dalších pět set let tradice, historie, ale už ne vždy prosperity, a vůbec ne demokracie. Což není vždy ke škodě, ale na staré principy se zapomene na velmi dlouhou dobu. Nicméně opravdu není jiná možnost.
Muž si povzdechne a pobízí koně přes brod.
Alea iacta est.

Závěrečná poznámka: 

Dostalo se mi jakousi záhadou poslední dobou do hlavy tohle téma (ehm ehm), a nemůžu si pomoct :-)

Obrázek uživatele Profesor

Květiny minulé

Úvodní poznámka: 

Doufám, že je tam téma dostatečně vidět. A že souvislost s uvozujícím textem nevidím jenom já.

Drabble: 

Na obzoru lásky, který je podstatný v křesťanské zkušenosti manželství a rodiny, vystupuje také jedna další ctnost, poněkud přehlížená v těchto dobách uspěchaných a povrchních vztahů: něha.

--- Apoštolská exhortace Amoris laetitia, článek 28 ---

Poutníci kráčeli letním odpolednem. Měkká tráva tlumila jejich kroky. Tam, kde se voda shromažďovala v mechových prohlubeninkách, to čvachtalo. Stromy rozvážně pohupovaly větvemi skrývajíce utajený život. Po nebi plula něžná oblaka.
Bledé předivo minulých vztahů obepínalo krajinu jako neviditelný plášť. Se slovy kněze ožívaly obrazy matek a jejich dětí, které z lásky donesly květ, i otců, jimž se šťastné před tím změnilo jediným podpisem v zhořklé potom.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování zde.

Obrázek uživatele Teresa

Nebezpečné známosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jak vznikají sebevražedné sklony.

Drabble: 

Byla jsi pokeball, kterému se většina smála, co tě spatřila. O to víc, když poznala, jak jsi jiná. Vyhledávat si klienty na fejsu? Kdo si tě dnes smazal z přátel? Vědět přesně, kdy má kolegyně periodu, jaké dny nepracovala?
„Ten článek, který jsi včera vydala, se ti fakt povedl! A ten filmík jak jsi ohodnotila, fakt dobrý! Moc ti to dneska sluší! Jsem tak ráda, že jsem s tebou, jsi taky ráda?"
Pocit na zvracení z nervozity je silnější, než dříve. Před tím jsi byla nová kůže, potom se z tebe stal Daněk, který vleze do ánusu i chlupatýmu kamioňákovi.

Závěrečná poznámka: 

Fuj.

Obrázek uživatele ioannina

Rozdíl mezi tušeným a zjevným

Fandom: 
Drabble: 

Měli se ptát: bude Chansons jiné, než bylo, když teď (jak tomu říkali) má Mandalu?
Elvíra Sánchez by jednoznačně prohlásila, že ano. Magické křivky v celém okolí jsou prokazatelně prokreslenější, silnější, dokonce změnily tvar a směr. Z Chansons se stalo mnohem nebezpečnější místo k životu.
Hjalmar Baldwyn by řekl, že ne. Vysvětlil by jim, že Mandalu lidskýma rukama nelze stvořit. Mandala je přirozeně měkké místo, možnost průchodu. Člověk ji může jedině učinit pro jiné lidi zjevnou. Zaostřit. Ale všechny silokřivky i jejich propojení tu už byly a působily – od samého počátku.
Teď jsou jen vidět, jinak se nezměnilo vůbec nic.

Obrázek uživatele Queen24

V létě

Fandom: 
Drabble: 

Slunce pálilo.
Vzduch byl horký a těžký.

Na louce si tiše cvrlikali cvrčci a hlasitě bzučeli čmeláci.

Stébla trávy se váhavě zachvěla v mírném vánku. Po chvíli znovu, silněji.
Oslnivá sluneční záře se nenápadně vytratila, oblohu postupně zakryly zlověstně černé mraky.

Louka potemněla. V dáli tlumeně zahřmělo.
Dosud klidná hladina rybníka se zčeřila v dalším silném poryvu větru, jakoby se bála...
_______________________________

Občasné tichounké zahřmění, již velmi vzdálené, přehlušuje hlasitý, veselý zpěv ptáků.
Vzduch je poměrně chladný, ale příjemně svěží, voňavý, čerstvý.

Slunce už zase svítí, opět nabírá na síle.
Tisíce kapiček vody na stéblech trávy se třpytí v jeho záři.

Obrázek uživatele Wendyses

Počítání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

18+ (Leč nic explicitního se přímo nevyskytuje. Ale radši.)

Drabble: 

Před tím spolu řešíme derivace a on mi ukazuje, jak řešit pokročilé integrály. Počítáme a většina lidí nás pokládá za magory, ale my to neřešíme.

Pak se ale svět změní. Zmizí stůl. Zmizí oblečení.
Nervozita laská kůži, nadšení rozehřívá útroby.
Občas počítáme i během. Já říkám, on kontroluje. Občas mě opraví. Důrazně.
Definice se vypařují z hlavy. Definiční obor? Co to ksakru je?
Naše počítání pak ustane, jako když se funkce dostane do bodu nespojitosti.

Chvíli se chováme jako zvířata. Pokud za to považujete chování, kdy se řídíme jen smysly a láskou.

Poté ani nevím, kolik je jedna plus jedna.

Závěrečná poznámka: 

S přítelem skutečně řešíme šíleně rádi matiku. Po večerech pak provozujeme mnohé věci, mimo jiné spank, kde se také občas počítá. Jen se přiznám, že na rozdíl od počítání předešlého vcelku často dělám chyby. (Někdy i schválně. :))

Obrázek uživatele KattyV

To přejde

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Myslím, že se s tím potkali všichni, jejichž dítka dosáhla patřičného věku.

Drabble: 

„To není féér!“ ječí Megan, vlasy rozježené napruženou magií. Pak zamumlá zdánlivě pro sebe, ale tak, aby ji otec slyšel: „Galeon tomu, kdo ho zabije.“
Severus se nevěřícně otočí na Hermionu.
„Bývala tak roztomilá a hodná. Teď mám pocit, že mě nenávidí.“
„Puberta,“ vysvětlí mu milující matka stručně, „to přejde.“

„Já už to nevydržím. Jsem adoptovaná, má opravdová matka by se takto nikdy nechovala!!!“
Megan se zničeně podívá z dcery na svého otce.
„Myslela jsem, že mě má ráda. Bývala taková sladká. Teď je jak hipogryf.“
Severus se usměje na zuřící vnučku a shovívavě pronese k Megan.
„Puberta. To přejde.“

Závěrečná poznámka: 

Vlastně by se k tomuto tématu hodil i drabblík, který jsem psala do našeho celoročního drabblového klání na Šupleti. Jmenoval se Zatracené oslavy.
Říkala jsem si, že bych ho mohla použít, ale pak jsem vykreslila jiné náročné období v životě rodiče. Tady je ale ten původní kousek.

Vehementně (a marně) protestoval Severus proti velkolepým oslavám desátého výročí Bitvy o Bradavice.
Vehementně (a marně) se snažil během nezáživných projevů na jejich začátku ztišit Megan. Hlasitě hulákala naprosto nevhodné písně, nepochybně vliv George Weasleyho.
„Proč najednou neposlouchá?“ zachmuřeně se obrátil na Hermionu.
„Období vzdoru,“ pokrčila rameny a nemilosrdně umlčela dceru silenciem.
Severus se zadíval na vztekem zbrunátnělou tvářičku a najednou se usmál.
„Když jsem před deseti lety umíral v Chroptící chýši, moje poslední myšlenka patřila tomu, že můj život byl naprosto bezútěšný.“
„Teď je to lepší?
Přejel pohledem svou ženu, dceru, řadu přátel a jejich dětí.
„Připouštím, že ano.“

Obrázek uživatele Zuzka

Změna za změnou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(pro jistotu, kdyby nepřišel austenovskej nápad)
(není nutno budovat, Austenová se dostavila před půlnocí)

Drabble: 

Tak nějak se znovu nacházela, učila se říkat své.
Předtím se sobě ztratila.
Předtím našla otevřenost, bezpečí a štěstí,
kterému by předtím nevěřila.
Předtím byla na nervy.
Předtím byla nadšená.
Ještě předtím si poprvé vládla sama.
Předtím jela v trojích kolejích.
Předtím hltala vědomosti.
Předtím si rochnila mezi tehdá svými.
Předtím lítala na kole.
Předtím se styděla.
Předtím kouzlila s hospodským ubrouskem.
Předtím se předváděla a adoptovávala lidi.
Předtím byla trochu moc velké hodné mimino.

Má za sebou skoro třicet krát tři sta šedesát pět a čtvrt předtím, která kdysi bývala potom. Co znamená to dnešní potom? A to potom?

Závěrečná poznámka: 

A teď jsem se dokonale zmátla, jestli některá ta předtím a potom nemají být vlastně před tím a po tom... poraďte, já to případně opravím.

Obrázek uživatele Nathanel

Postapokryf

Fandom: 
Drabble: 

Osmiletá Elis byla na svůj věk neuvěřitelně hbitá a pohotová. Teď se však bála. Tiše plakala. Tiskla se ke svému otci. Z opačného konce města se blížilo temné dunění plazmových bomb.
„Pomodlíme se, chceš?“ Otcův hlas jí dodával jistotu.
„Milostivý Hellione,“ opakovala potichu s ním, „pomáhejž nám od nebezpečenství všelikých, dejž nám napít se z pramene čistého, nechť tvá záře dovede nás ke spáse a odvrátí od nás zlo černého slunce.“
Otec jí otřel slzy z tváře. „Musíme dál, Elie, nemůžeme tu zůstat... Zvládneš to?“
Sotva znatelně přikývla. A sevřela plyšového kocoura o něco pevněji. Geiger by sám cestu nenašel.

Zásady vs. praxe

Fandom: 
Drabble: 

Když se budu dobře učit, najdu práci, která mě bude bavit.
Když budu na lidi hodná, budou hodní i oni na mě.
Když někomu pomůžu, dočkám se pomoci od něj.
Když budu upřímná, lidi to ocení.
Když budu chtít vyhovět všem, všem se také zavděčím a budu oblíbená.
A když se na všechno tohle vykašlu, budu šťastná.
Protože:
Práce, která mě baví, přeci není práce.
Zavděčit se všem? Nelze!
Když někomu pomáhám, nechci nic na oplátku.
Jsem na lidi hodná, ne všichni na mě.
Jsem upřímná, ne všem se to líbí.
Učím se celý život a nikdy s tím nepřestanu.

Obrázek uživatele angie77

Ochočený ohař

Fandom: 
Drabble: 

Jeho předchozí život byl jednoduchý. Osamělý a drsný, ale jednoduchý…
Poslouchal příkazy, nepřemýšlel o nich. Nenáviděl svého bratra a věřil, že ho jednou zabije. Pravidelně se opíjel, občas si zaplatil kurvu.
Dvě sestry, jedna tak odlišná od druhé… společnými silami mu obrátily život vzhůru nohama. Zřejmě aniž by si to uvědomily…
Jemná dáma neschopná pohlédnout na jeho tvář i drzé pískle poměrně zručně zacházející s mečem. U obou pociťoval nevysvětlitelnou, neodolatelnou potřebu je chránit.
Nechápal, co se s ním děje. Ale poprvé od dětství, od chvíle, kdy ho bratr zmrzačil, si připadal úplný.
Možná… možná ještě není ztracený… Má šanci?

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Po meči

Fandom: 
Drabble: 

Než vydechl naposled, pocítil král Václav blaženou úlevu. Dobře se vede českému státu, pole plodí, vyjednal mír, zemi a její statky rozmnožil. Syna, byť jediného, zanechal po sobě, co už není dítě, a ač měl před sebou úkol nelehký, král byl přesvědčen, že mladý kralevic si dobře poradí. I vyšel mu z útrob dech poslední. Král byl mrtev, ať žije král, jež po otci zval se stejně, jen je v pořadí byl již třetí.
Však nedobře se dařilo české zemi. O rok později umřel i mladý král, bez syna. Nevzkvétalo království, snad proto, že zůstalo v něm příliš mnoho královen.

Zahrada pozemských rozkoší

Úvodní poznámka: 

To byla výzva!
Námětem je stejnojmenný triptych Hieronyma Bosche.

Drabble: 

Rajská zahrada. Na měkké trávě u pramene ožívají první lidé, kolem nich vidíme všechna zvířata.
Ztracená blaženost.
Ale nezoufejte. Blaženi můžete být i tady, stačí natáhnout ruku. Vidíte? Nespočet lidiček tu dovádí, hoduje, tančí, koupe se. Zvířata jim dělají společníky jako v ráji. Milenci se uzavírají do bublin a mušlí. Nevnímají nic než potěšení. Nepřidáte se?
Jenže i tohle skončí.
Následuje obraz docela jiný. Davy nešťastníků týraných velice vynalézavými ďábly. I z hudebních nástrojů jsou nástroje mučení. Bizarní Lucifer s ptačí hlavou sedí na trůně, požírá zatracence a zase je vyměšuje. Děsivá temná krajina dokresluje obraz zkázy.
Tudy cesta nevede.

Závěrečná poznámka: 

Zahrada pozemských rozkoší je triptych, tedy "to" je ústřední část, ona zahrada, před tím je Adam a Eva v ráji a potom je peklo.
Tohle Boschovo dílo, zvlášť prostřední obraz, je přímo přeplněné spoustou výjevů a složitých detailů a jako takové prakticky nepopsatelné. Proto jsem popisovala spíš myšlenky, které zhruba vyjadřuje.

Záhadná proměna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Neodbytnou - http://www.sosaci.net/node/24158

Drabble: 

„To od tebe nebylo pěkné…“ přitočila se k Luciusovi Tonksová.
„Co? Snažil jsem se být milý,“ bránil se.
„No právě… Hermiona byla dost v šoku. A netvrď, žes s tím nepočítal.“
„Mám se k ní radši chovat hnusně jako dřív?“
„Ne. Ale mezi urážkami do mudlovských šmejdů a lichotkami nad jejím účesem jde určitě najít nějaký kompromis… Aby z té tvé proměny nebyla tak vyděšená.“
„Ale ona má dnes opravdu výjimečně zajímavý účes. I když tvoje barva vlasů se mi zamlouvá víc,“ usmál se významně.

Tonksová byla zmatená. Změnil se, to už poznala. Ale co bylo u Merlinových koulí tohle?!?

Obrázek uživatele Ampér

Real Fairy Tale

Fandom: 
Drabble: 

„Takže Sněhurku políbil princ, to otrávené jablko vyplivla a oba odjeli na princův zámek," zhodnotila konec pohádky Petra.
Já jen doplnil: „Tam se konala svatba, na kterou pozvali i trpaslíky."

„A co bylo potom, strejdo?" ozvalo se z postýlky.
Tahle otázka mě zaskočila. Pětileté holčičce nemá cenu vykládat, že Sněhurku přestal styl života na zámku po pár měsících bavit. Připadala si jak ve zlaté kleci. Tak si jednoho dne sbalila věci a vrátila se zpátky k trpaslíkům. Společně přestavěli chaloupku na hojně navštěvovaný noční klub U sedmi.

Ale pro klid malé jsem jen řekl: „Žili šťastně spolu až do smrti.“

Obrázek uživatele Kleio

Kdy přesně?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nathanelovi

Drabble: 

Říct, kdy došlo ke zlomu, by znamenalo najít začátek. A najít ono pověstné přelomové "to" nebylo v jejich případě úplně jednoznačné.
Možná bylo počátkem objetí, protože potom už pro ni nebyl cizí člověk.
On mohl za počátek považovat den, kdy ji celou uplakanou našel a pomohl jí překonat smutek, protože potom už se mezi nimi vytvořilo pouto.
Oba se shodli na tom, že to začalo něčím tak drobným a něžným, to když ji pohladil po tváři, protože vykročili za hranici přátelství.
A ona se smála a tvrdila, že na začátku byl utržený knoflík, který náhodou upadl z výstřihu její košile.

Obrázek uživatele Ness

O můře a plameni

Fandom: 
Drabble: 

"Ublížím ti. Spálím tě." varoval můru na začátku plamen.
"To přece může být plameni jedno," odvětila smutná můra.

A plamen je jasný a zářivý a lákájící a můra třepotá, blíž tomu jasu, blíž tomu teplu, dokud horko neolízne křídla. A můra pozná krásu i bolest žáru, chce zůstat, ale zároveň ví, že musí odletět, dřív, než z ní zbude jen popel a prach. Napne zbytky křídel... a plamen se z prudkého žáru změní v konějšivé teplo, něžně hřeje, kde dřív ničil.

"Proč?" ptala se potom, ukrytá v jeho náručí. Oheň měl přece můru spálit.
"Protože plameni začalo na můře záležet."

Obrázek uživatele Urrsari

Kvapky rubínu na tvojej koži

Úvodní poznámka: 

Téme je to neprjemná. Toto som napísala a zmazala pred niekoľkými rokmi. Dúfam, že je to pochopiteľné, hoci značne oklieštené.

Drabble: 

Prečo o vrahoch hovoria, že majú na rukách krv?
Sedí na posteli, pozerá na tie svoje. Obyčajné, normálne ruky... až na tie jazvy.
Niektoré sú od psov.
Niektoré od jeho dýky.

Použil ju proti človeku. Čepeľ kĺzala pod kožu. Oslobodzovala nádej a tá odletela niekam, kde v ňu veria.
Bál sa, že bude vzdorovať. Desil sa toho, že sa poddá.
Zabil. Niekoho, kto mal sny, kto sa tešil z maličkostí, dobrého človeka. Ostal po ňom len popol, chladný, ostala prázdna schránka, nevidomé oči, šero. A predsa, občas ho videl...

Nie, nechce na to myslieť. Vstane.
Čepeľ si pýta rubínovú daň.

Obrázek uživatele Urrsari

They grew together

Úvodní poznámka: 

BJB. Tu sa začíname odkláňať od kánonu a nijako kreatívne.

Drabble: 

Before, things were different, they were just friends, but then, it was more complicated.
Irkus was beautiful, bright beyond reognition. He never really cared about Tyr or other faiths, however his understanding of people made him a great leader.
Marka could never not be curious and action-hungry. People adored her, and she was so invested in her mission, healing and helping.
Gunn was a champion of Tyr, and she enjoyed most of it, but she never was as good with people.
They grew together, from children to adults, from friends to lovers, from promising to destined to rule the order.

Obrázek uživatele ReiNatus

Dílo královského zahradníka

Drabble: 

Zahradník se hluboce ukloní, záda lupnou. Za ním se rozevírá našedlá planina osazená několika smutnými, pokroucenými stromy. Pod jedním je vidět rezavou lavičku. Vítr v holých korunách kvílí.
"Veličenstvo, vaše nová zahrada," praví zahradník.
Moment dramatického ticha. Zahradník vychutnává triumf. ReiNatus hledá slova.
"Děkuji?" hlesne nakonec.
"Veličenstvo není spokojeno?"
ReiNatus zavrtí hlavou.
"Ne, jen... nebývalo támhle takové milé jezírko?"
Zahradník vypne hruď. "Celé jsem ho zavezl tlejícím bahnem z Jižního mokřadu."
"To dává smysl."
"Chtěl jste poezii přírody? Chtěl."
"Ano, prý vedle zahradničení také básníte. Proto jsem se domníval..."
"Jsem minimalistickým dekadentem!" zařve zahradník.
ReiNatus se moudře pohrouží do mlčení.

Závěrečná poznámka: 

S odstupem nějaké doby si myslím, že je vlastně pěkné, že zahradník našel způsob, jak propojit svoji civilní práci s opravdovým voláním své duše. Ale na té lavičce se sedí vážně hrozně.

Obrázek uživatele cptdrake

Jak google dobře poradil

Úvodní poznámka: 

!!!Nesoutěžní drabble, bez nároku na bod!!!

Věnováno tomu nebožákovi, který s ní jde na rande.

Drabble: 

PŘEDTÍM:

Kolem třetí ráno u dvou insomniaků doma.

"Jak vypadá "aspoň malinko společenské oblečení"?"

"Asi "ne montérky"."

"Ty jsi horší než google!"

"Sáro, ty ses ptala googlu, co si máš oblíct na rande?"

Dusím se smíchy.

"Jo...a mezi prvními odkazy bylo tričko s Mickey Mousem, osvěžovač vzduchu a růžové leginy se třpytkami."

Mezi vzlyky smíchu zadeklamuji:

"Vem si k srdci z googlu rady,
vůně Tvá bude jistě svěží.
On nepozná na Tvé kráse vady
a zví, že straší Ti ve věži."

Dostávám kopanec do žeber...

POTOM:

Kýžené rande "již brzy ve vašich kinech". Nechci si představovat, jak to dopadne.

Obrázek uživatele strigga

Snílci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.
Nakonec jsem si to stejně musela napsat. Omlouvám se.

Drabble: 

Fotografie majestátního hradu s množstvím věží a věžiček na pozadí fialovějícího večerního nebe. Pohled přes rozlehlé jezero na zlověstně temnějící pás lesa. Podzimní obrázek listí padajícího na chaloupku, před níž rostou dýně velké jako auta. Zrzavý chlapec, kterému je evidentně špatně. Podivné zvíře s orlí hlavou a koňskými kopyty. Obrovský kočár tažený létajícími koňmi. Momentka s polovinou hlavy chlapce v kulatých brýlích, kterak se snaží vyhnout objektivu. Polorozpadlá, děsivě působící chýše nad malebnou vesnicí. Dva tolik podobné, rozesmáté obličeje...
A dál - dál už nic.
Roztřesenýma rukama zavře malé fotoalbum. Nápis na přebalu - Mámě, od Colina a Dennise - vypadá trochu rozmazaně.

Závěrečná poznámka: 

Vždycky mi jí bylo hrozně líto...

Obrázek uživatele Giles Rigby

Vrakoviště

Fandom: 
Drabble: 

Pozoroval město rostoucí z trosek, prachu a šrotu. Válka skončila. Znovu.
Jeho staré já si na válku zvyklo. A teď? Znovu si místo smyslu pro humor vypěstoval sarkasmus typický pro válečné mediky. Znovu se zdál o generaci starší než ostatní.
Jenomže tenkrát tam byl Sideswipe, který ho dokázal naštvat dřív, než všechny ty potlačované emoce přerostly v hořkost. Byl tam Jazz, kterému bylo jedno, že se blíží konec světa, když k tomu měl dobrý soundtrack. Byl tam Ironhide, na kterého mohl přesunout část svých povinností.
Možná ale byl jediný rozdíl ten, že předtím nebyl mezi těmi, kteří tu válku přežili.

Závěrečná poznámka: 

Nápad k tématu byl hned - crossover mezi dvěma kánony jednoho fandomu. Nejlépe se mi k tomu hodili Transformers G1 (původní série z 1984) a Transformers Prime. Možná je to spolier, ale původní animák je takový kult, že není tajemství, že "nakonec všichni umřeli".

Obrázek uživatele Witch

TO

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tentokrát "malá" změna fandomu... Znáte to, když vás chytne nějaký nápad, nemůžete ho jen tak pustit. :D

Drabble: 

Před Tím:
Na horory se dívala skrz prsty, klauni jí připadali směšní (ovšem ne vtipní) a při míjení nějaké kanálové mřížky maximálně nakrčila nos.

Během Toho:
Všude chodila s nosem zabořeným v tlusté bichli, při pohledu na děti hrající si s papírovou lodičkou jí běhal mráz po zádech, klauni jí začali připadat děsiví a na kanály pohlížela s nepokrytou hrůzou.

Po Tom:
Z hororů se stal její oblíbený žánr, klauny by nejraději vymazala z povrchu zemského a hluboké, temné a zatraceně všudypřítomné díry v chodnících obchází pokud možno metrovým obloučkem. Obzvlášť ty, ve kterých je slyšet voda...

King je king.

Závěrečná poznámka: 

A jo, hádáte správně, je to o mně. ^_^´

Obrázek uživatele Neferet

Co se z nás stalo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Domov

Drabble: 

"Co se to z tebe stalo?"
Odraz v zrcadle mlčí.
Neodpovídá.

"Byla jsi stále se usmívající děvče, které poznávalo svět."

Myšlenky plynou.
Trhají.
Bolí.

"Měla jsi všechno a rozhodla ses odejít."

Roztřesený dech.
Ruce zatnuté v pěst.
Těžko někoho praštit, když zrazuje vlastní mysl.

"Potom se vše změnilo. Pryč byly úsměvy. Z dívky ses stala... ty."

Vždy jí udivovalo, jak sama se sebou dokáže mluvit.
Možná byla blázen.
Trochu.

"Myslíš, že v tobě zůstalo ještě něco nevinného? Po tom všem?"

Pohled zaletí k posteli.
K dětské tváři.
Naděje nejhorší zrádce.

"Možná ještě nejsi ztracená úplně. Možná ještě stojíš za záchranu."

Obrázek uživatele Dobi

Opětovné setkání

Drabble: 

2017

Marvan se probudil z kómatu do svého vlastního světa, kterému za mák nerozuměl.
Pátral po těch, které navštívil v minulosti. Našel téměř všechny, kromě Plachého.
Mohl svět být jako dřív po Martinově smrti?
Kouřil méně, když postával s cigaretou, Martinova absence byla palčivější.
Postrádal důvěrnost, kterou si mohl dovolit při hovorech s ním - Plachý se zbytečně nevyptával, prostě byl u něj.
Martin ustál Filipův sarkasmus, zvládal ho oplácet.
Nic nebude jako dřív, uvědomoval si Marvan.

Na ulici do Marvana narazil nějaký muž.
"To seš slepej, mladej?"
Filip věděl, přestože neviděl jeho obličej.
"Mám snad slepeckou hůl?" Odsekl reinkarnovanému Martinovi.

Závěrečná poznámka: 

Prostě se nedokážu smířit se smrtí Plachého, musí existovat AU, kde se s ním Marvan znova potká.

Stránky

-A A +A