Za léta, co učím, vyprávěl učitel Kolícko, jsem byl na tolika lyžařských výcvicích, že se mi vyvinula taková schopnost vnímat všechno přes zeď, líbání, muchlování a tak, jenomže naposled byla ta moje schopnost celá zmatená, vzbudila mě, já rozespalý vyjdu na chodbu, tam u sebe dvě postavy, já na ně, teď mi vysvětlíte, co tady děláte! oni úplně nadskočili, a nebyl to zamilovaný páreček, nýbrž Pažout s Horáčkem, musel jsem se sám sobě smát, jak jsem zapomněl, že jel jen obor zámečník, samí chlapci, tak jsem řekl, pokračujte, hoši, a šel jsem spát.
A pokračovali? zeptal se zvědavě učitel Mrázek.