DMD č. 4. pro 4. 4. 2017. Téma: Makovice

Obrázek uživatele George

Zrníčko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble věnuji Pipinovi, protože je moc prima a také za vnuknutí pěkného názvu a poskytnutí technického zázemí :D

Drabble: 

Tma. Tma.
Ticho. Ticho.
Půlka teplo, půlka zima. Začal/ začala/ začalo? měřit čas střídáním teploty.
Neviděl. Neměl/ neměla/ nemělo oči.
Nehmatal, neměl/ neměla/ nemělo ruce.
Neslyšel, neměl uši.

Věděl, že je tma, ticho, teplota, tvar...
Věděl, že myslí. A že je.

Věděl, že spočívá.
Kde?
Uvnitř toho. Toho Kolem.

Na čem?
"Och! Jsou tu další!"
Je jich mnoho. Spousty. Spousty stejných jako já.
Je Nás mnoho a někdy tvoříme Zvuk.

Čekáme, čekáme.
Nemluvíme, nemáme ústa.
Ale když tvoříme Zvuk, jako bychom zdravili jeden druhého. Všechny, které na cestě Zvukem potkáme.

Zafoukal vítr, makovice se naklonila. Ozval se šelest makových zrníček.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se za počáteční překlepy, přepisovala jsem to z papíru na mobil skoro doslova za minutu dvanáct :)
Achjo, vážně se musím polepšit, tohle vkládání na poslední chvíli neprospívá mně, ani mým drabblatům.
P.S během drabblete se to překloní do mužského rodu, což může být matoucí- Nemluvím o zrníčku, které je uvedené v názvu, ale o máku. JJednom konkrétním samotném máku (tedy zpočátku se zdá, že je samotný) :)

Obrázek uživatele Owlicious

Požehnaná mezi ženami

Fandom: 
Drabble: 

Bojové vozy přivážejí dvacet let útlaku.
Nepoučitelně nevěrný vyvolený národ úpí k Hospodinu.
Kolikrát už?
Kolikrát ještě?
Boží povolání nevytáhne hrdinu ze stínu ženy na soudné stolici.
Nepřátelského vojevůdce proto nezabije žádný muž.
Skryje se u spojenců - neví, že jejich vazba k Izraeli je pevnější.
Netuší, že vlídně nabídnutá smetana jej ukolébá spolehlivěji než odvar.
Důvěřivě skládá porážkou ztěžklou hlavu na lůžko, když bezbranná žena slíbí držet stráž.
Jako zbraň poslouží to, co je po ruce... stan zde vztyčili teprve nedávno.
Úder.
Tiché puknutí znamená osvobození.
Na její zavolání pronásledující hrdina najde protivníka s lebkou přibitou k zemi stanovým kolíkem.

Závěrečná poznámka: 

Jáel z kmene Kénijců přispívá k vítězství Izraele. (kniha Soudců kapitola 4)
Kénijci byli kmen příbuzný Izraelcům přes Mojžíšova tchána, ale zároveň měli s Jabínem pakt o neútočení.
Po dvaceti letech, kdy Jabínova vojska terorizují Izrael (jako trest za opakovanou modloslužbu) soudkyně/prorokyně Debora povolává na Boží popud Báraka, který má vést Izraelce do vítězné bitvy.
Bárak ale odmítne bojovat, pokud Debora nepůjde s ním. Ta sice souhlasí, ale řekne mu, že se tím obral o slávu, protože nepřátelský vojevůdce Sísera padne rukou ženy.
Když se Jabínovo vojsko obrátí na útěk, Sísera je opustí a prchá ke Kénijcům, kde ho u sebe ukryje Jael.
Když požádá, aby mu dala napít, dá mu místo vody smetanu a pak ho uloží ke spánku.
Jakmile voják tvrdě usne, vezme stanový kolík a kladivo...
A pak zavolá kolem běžícího Báraka, aby se přišel podívat na její práci...

Makovice je tam ve smyslu 'hlava', ale i ve smyslu něčeho, co uspí.

Obrázek uživatele peva

Nápoj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Naväzuje na Kruhy rušené šeptajúcim hláskom
Nápad z núdze a temný oslí mostík k tomu. Makovice inak nedali.

Drabble: 

Dcérku stretol na polceste.
"Ocííí, bol tu ujo z dolov!" bežala k nemu nadšene. "Vraj navštevuje starých známych. Aj tak sa mu na severe nepáčilo."
Že sa mu nedivím, pomyslel si pochmúrne knieža. Chytil dcéru do náručia.
"A nebudem mágom!" referovala.
"Čože?"
"Skúšali sme mágovicu!"
"Makovicu?"
"Ocíí, nápoj mágov predsa. Vypiješ ho a zistíš, či budeš mágom. No a ja nebudem."
"Čo.."
"A máš sa za ním zastaviť. Má pre teba niečo, čo budeš chcieť. Ale sám! Je to tajomstvo!" prerušila ho spiklenecky.
Kniežaťu prebehli mysľou najhroznejšie predstavy. Akoby ho začul...

Príď sám, inak prestaneš mať dôvod svoje slovo splniť.

Obrázek uživatele Gwendolína

Záskok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB jak noha. :D Opět děkuji Lejdynce, bez které letos asi nic nenapíšu. :D

Drabble: 

"Já to dělat nebudu! Budu všem pro smích!"
"Nikdo tě nepozná a navíc je to tvoje povinnost, když se na to tvoje sestra vybodla."
"Ani mi ji nepřipomínej. Napřed si podepíše tu smlouvu, ani si nepřečte, jak vysoká pokuta nás čeká, když se to nenatočí a pak si klidně uteče s tou... princeznou na hrášku!"
"Teď už spíš na máčku."
"Hahaha. Podívej se na mě. Vypadám jak debil."
"Myslíš, že já mám radost z toho příšerného cylindru, co mi kostymérka vybrala? Ta ženská nemá vkus. Ale náhodou..." Motýl Emanuel se přitulí k Makovému panáčkovi.
"...Ta červená sukýnka ti strašně sekne!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele vatoz

Rekurzivní maková

Úvodní poznámka: 

Autor polyká analgetika a začíná psát:

Drabble: 

Člověk rozumný, tedy ten, který má hlavu plnou nápadů s chutí může popíjet alkoholický destilát vypálený ze zrnek, vyňatých z dozrálé palice pryskyřníkotvaré rostliny. Jen člověk nerozumný by však na místo sklizně o něco dříve přišel, květy podojil a mléko v účinná analgetika zpracoval.

A když dozní účinky analgetik, autor podívá se, co napsal.

S plnou makovicí z dozráté makovice makovici vypáliti můžeš. Hlupák vyrábí z makovic morfin a kodein.

Aj, aj, aj, aj. To je tak hloupé. Autor trhá koncept, a vztekle mlátí hlavou do zdi. Zdi je to jedno, hlava začíná bolet. Autor polyká analgetika a začíná psát:

Závěrečná poznámka: 

Člověk rozumný, tedy ten, který má hlavu plnou nápadů s chutí může popíjet alkoholický destilát vypálený ze zrnek, vyňatých z dozrálé palice pryskyřníkotvaré rostliny. Jen člověk nerozumný by však na místo sklizně o něco dříve přišel, květy podojil a mléko v účinná analgetika zpracoval.

Pokračujte v četbě až do nekonečna. Místo tohoto odstavce pokračujte druhým odstavcem hlavního textu. Je to jako gamebook, ale vydrží déle.

Obrázek uživatele Voldemort

Místo asfodelu

Úvodní poznámka: 

nebodovat prosím
tak dnes ještě jedno, snad pochopitelnější

Drabble: 

Dny temněly.
Ministr kouzel a ředitelka Bradavic vedli zákopovou válku o obsazení profesorského sboru a Lily Příjmení Zatím Zpátky Měnit Nebudu Potterová si připadala trochu jako maskot. Nebo cvičená opička.
Z úvah ji vyrušil smích. Mudlovské studentce v první lavici („Učitelům doporučujeme věnovat těmto studentům zvýšenou pozornost...“) se lektvar očividně nepodařil.
„Dodržela jste pokyny?“
„Ano, paní profesorko. Až na...“ dívka ukázala na zbytky surovin.
Vzduchem proletěla další makovice.
„Pro mudlu asfodelu škoda, ne?“ ozvalo se ze zadní, méně doporučované části učebny.
„Jistě,“ usmála se studeně Lily, „ale makovic také. Mohl byste se od nich naučit aspoň jednou do roka zachřestit.“

Obrázek uživatele Envy

Poklidný den

Drabble: 

Stará makovice spala a lehce se kývala ze strany na stranu. Kolébaly ji klidné tóny a nikde nebyl nikdo kdo by ji rušil z jejího spánku kvůli nějakým potížím. Obyvatelé paloučku měli klidný den a Maková panenka s motýlem Emanuelem tančili svůj taneček, aniž by se vyskytl někdo kdo by jim ho chtěl překazit. Ostatní se dívali, hráli hudby či se tu a tam přidali také se tančit.
Tu se mysl staré Makovice dostala na povrch, pomalu a klidně. Otevřela rozespale oči a viděla jak se všichni poklidně baví, nebezpečí nehrozí. Usmála se, zavřela oči a nechala se kolébat dál.

Závěrečná poznámka: 

To už je dlouho co jsem ten večerníček naposledy viděla.

Dětství mezi máky

Fandom: 
Drabble: 

První, co si pamatoval byl den, kdy vykvetl mák. Pamatoval si maminku, jak byla šťastná. To červené pole mu připadalo jako nejkrásnější věc na světě.

Jednou kolem jejich pole projížděli Obři na svých ocelových koních. Zíral na ně s neskrývanou zvědavostí. Dali mu čokoládu.

Ale další rok přijeli vousatí muži, mířili samopaly na tatínka a nakonec pole zapálili. Bál se. Běžel se schoulit k mámě do náruče. Brečel. Ona také plakala.

Pamatoval si zimu a hlad.

Pozoroval v noci ohně ve vysokých horách. Myslel si, že tam žijí draci.

Pak se jednoho rána probudil a uviděl pole plné červeného máku.

Obrázek uživatele Remi

Vl(kodla)čí máky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Snad je to k pochopení, ale když já mám vlčí máky prostě ráda... :)

Drabble: 

Sedět na louce, dívat se na nebe... A v ruce držet vlčí mák.
Na chvíli zapomenout na všechno. Na chvíli nebýt prokletý...

Rudý květ - symbol krve. Trhaný za úplňku? O to líp. I tak v něm viděl naději.
Trpká, jemně nahořklá chuť - jako život sám. Z očí do očí, nesnažil se nic předstírat...
Mák vlčí - v řeči květin značí útěchu a skrytou lásku. Docela výstižné, není to tak?
Dva korunní lístky - nedílná součást vlkodlačího lektvaru. A přece z něj vždycky vyzařoval klid.

Přes to všechno (a nebo snad právě proto?) byl vlčí mák jakousi jeho součástí. Nejen té vlčí stránky.

Obrázek uživatele Ghormoon

Ideální čas pro sběr žab

Fandom: 
Drabble: 

Narill se chystala ke spánku, když tu na dveře chaloupky někdo zaklepal. Za dveřmi bylo stvoření - napůl člověk, napůl žába. Byl to Yarin z nedaleké vesnice.
„Copak se ti stalo, chlapče?“
„Posmíval jsem se Margareth a ona mne ve vzteku proklela ...“ odvětil Yarin.
„To spravíme, ulov za novu u rybníka žábu, připravím ti odvar.“
Další nov klepe Yarin u chaloupky.
„Jen pojď dál, vše mám připraveno, jen přidáme krev žáby.“
Narill dokončila lektvar a Yarin se napil. Chaloupkou se prohnal temný mrak a před Narill seděla velká žába. „A jejej, ta moje makovice děravá, žábu jsi měl chytit za úplňku ...“

Obrázek uživatele Lejdynka

Krutému osudu ulevit byť jen na oka mžik

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Gwen a jejího Nevilla, a pro Carmen - tak co, bojíš se makoviček??? ;)

Jo, je to takhle debilně napsané zcela záměrně. Takhle jsem totiž v podstatě psala fanfiction, když mi bylo 15. A 20. A tak.

Drabble: 

Roztomilé makovičky tancují po zelené louce a natahují hlavičky k pálícímu slunci.
Jezero se třpytí v poledním oparu.
Je k smrti znavený, kterého zatím ještě rozeznati dobře nelze.
Shrbený, pot z něj lije proudem.
Otočí se. Slunečný den protkne bouřkový mrak obočí.
Pod očima kruhy, dlouho nespal, ubohý.
Vlasy přilepené k čelu, páchnou hlínou, prachem.

Že by Snape na bylinkách?
Je to on.
Tentokrát nesbírá kopretiny, nýbrž makovice. Z důvodu onoho, že pokud bude muset ještě jedinou probdělou noc poslouchat, jak Longbottomovy lektvary vybuchují ze spaní, nová čarokrrrrrásná učitelkaobranyprotičernémagiiužneproboha ho dozajista nedopatřením pozve na rande, než si toho stačí všimnout.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Pocta legendární fanfiction Měsíc v jiném světě, aneb Měsíc v Jináči!
Kdo neznáte, přečtěte si, ale pak už nechoďte do práce, neboť vám to sežere mozek.
Hagrid už se bohužel nevešel.

Obrázek uživatele Champbacca

Plátno a plodiny

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

Na Llanuwchllyn dopadaly paprsky zapadajícího slunce, Llanuwchllyňanky ukládaly Llanuwchllyňata ke spánku a Llanuwchllyňané zapadali do hospody. Jen jeden zůstal na kopci za vesnicí, aby zvěčnil lány zralého máku v tom nádherném světle na plátno, a docela mu to šlo. Maloval pečlivě jednu makovici po druhé, když tu mu náhle cosi přesvítilo obzor. Následovala rázová vlna, která mu shodila plátno a srazila jistou část kostelní věže, a krásný večer se celkově měnil v noční můru. Malíř neutíkal; tušil, že to nemá cenu, a se slzou v oku sledoval, jak makovice černají, hoří a vypařují se.
Místo nich na poli vyrostl hřib.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Keneu

Tohle není Kansas

Drabble: 

Kolem se line opojná vůně máků, stříbrné střevíčky klapou po cestě ze žlutých cihel a Dorotka ví, že se jí zdá sen. V horkovzdušném balonu vzpomínek přiletěla zpět do země Oz.
"Tohle není Kansas," zašeptá.
Opravdu.
V Kansasu nepoznáte zlého člověka hned podle jména.
V Kansasu není mozek podmínkou pro vládu nad městem.
V Kansasu jsou podvodníci mnohem protřelejší.
V Kansasu chybí srdce lidem, ne plechovým drvoštěpům.
V Kansasu máky dozrávají a teprve potom nesou smrt.
V Kansasu vás kouzla nevrátí zpátky k rodině, o kterou jste přišli.
Pokud máte rozum, srdce a odvahu, nemá cenu v Kansasu dál setrvávat.

Závěrečná poznámka: 

Nic proti Kansasu ;)

Obrázek uživatele Erys

Červené mlčení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nepatrný útržek z Metal Heart, dávného (a nikdy nedotaženého) příběhu mého o mnoho let mladšího já.

Drabble: 

Mira natáhla ruku. Byla v pokušení rostlinu utrhnout, donést ji s jejími nezaměnitelnými červenými lístky Elorovi. Dát mu na tvář polibek a do ruky tenhle tichý vzkaz. Chvíli tam jen tak dřepěla. A pak ruku stáhla.
Vždyť proč, proč to všechno. Nepokoje nemohou trvat navždy a důvěra se jednou musí vrátit. Ne, nechtěla se skrývat.

***

Zem prohřívalo unavené slunce babího léta a bylinkářky vyklepávaly z nedoručeného vzkazu spousty semínek. Mira si na chvilinku dovolila pohled jejich směrem, ale rychle ho zase odvrátila. Dnes už by nezaváhala a vyzývavý i vyzývající červený květ na schůzku přinesla. Jenže dnes už nebylo komu.

Závěrečná poznámka: 

Vlčí mák prý v květomluvě znamená „neprozraďme naši lásku“.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Co dáti do makovice

Úvodní poznámka: 

Pankrác se synem Zdiradem pozorují, jak jeřáb sundává z věže rekonstruovaného kostela makovici.

Drabble: 

"Tati, co udělají s tou makovicí?"
"Otevřou ji, prohlédnou dokumenty, co v ní jsou, a přidají nějaké nové."
"Jaké?"
"Určitě zprávu o tom, jak nyní opravují kostel, a pak něco, co popíše dnešní dobu. Takže asi noviny, bankovky a mince, možná nějakou knížku, třeba o našem městě..."
"Nebo cédéčko?" ptá se Zdirádek.
"To asi ne, až tu makovici za nějakých sto let otevřou znovu, tak by si to nikdo nepřehrál, protože místo cédéček bude něco modernějšího. Ovšem nevím, co budou do té báně dávat za dalších sto let, pokud zaniknou tištěné noviny a peníze budou taky jen virtuální," uvažuje Pankrác.

Úsměv

Fandom: 
Drabble: 

V horním patře byla velká místnost, v létě studentům sloužila jako ubytovna. Kovové rámy paland, pod prohnutými matracemi scházela prkna, teplý večer. Poslední studenti odjeli.

Marta se usadila k práci do rohu místnosti. Seřízla ostrým zahnutým nožem makovici a semínka odšuměla do lavorku.

Do místnosti vtrhl Standa. Opálená pleť, široký úsměv.
Marta se na něj plaše usmála se zavřenými ústy.

Standa spatřil Martu a jeho úsměv povadl.

„Tvoje uchechtané studentky? Ty odjely už včera ráno," procedila Marta mezi zuby.

Pomaličku sklopila pohled, pak teprve seřízla další makovici a vyprázdnila ji.
„Jen co mák prodám, pořídím si konečně rovnátka," usmyslela si.

Obrázek uživatele Lagertha

Nebezpečné MHD

Drabble: 

Určit jel každý z Vás někdy autobusem. Takovým tím městským nebo příměstským, kde jsou sedadla po stranách vyvýšená. Nad nimi jsou úložné prostory, kovová tyč, co se táhne přes celý autobus. K oné tyči je nainstalovaná síťka nebo plastové panely. Víte, co myslím?
Co taky určitě každý z Vás někdy zažil, ať už osobně nebo viděl někoho jiného, člověk totiž nemusí mít dva metry, aby se při vstávání krásně praštil o tu vodící tyč do makovice.
Tyč se rozduní, lidi se otočí a Vás ta rána posadí pěkně zpátky do sedadla. Bolí Vás hlava a ještě se Vám všichni smějí.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Dobrý den...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začínám učit. Doufám, že se tady nepotuluje žádný můj student. To by byla totiž docela haluz.

Drabble: 

Slušně oblečený. Učesaný. Zdvořilý. Určitě i voní, ale bylo by krajně neetické to zjišťovat. Dokonalý muž, tedy na svůj věk a pro někoho, koho to zajímá.
Přichází mail.
„Dobrý den. Ztratil jsem seznam povinné literatury.“ Dobře, naškrabala jsem mu ho na kus papíru. To se může stát každému.
Pink!
„Dobrý den. Taky vlastně nevím, co mám dělat.“ Oukeeej. Píšu, co máš dělat.
Pink!
„Dobrý den. Rozbil se mi počítač. Referát místo mě udělá spolužačka.“ Zabít a nafackovat! Seřvat a zmačkat! Narvat mu do té jeho makovice, že šarm ho nezachrání.

Parchante uchechtaná, na tebe budu v hodině asi zase milá....

Závěrečná poznámka: 

A nejhorší na tom je, že tu poslední větu ani nemyslím ironicky. Jsem měkká.

Obrázek uživatele Blanca

Good Causes

Drabble: 

"Poppycock, Maeve! Even in that horrid Scottish fortress you must have heard about Mr. Sarmad's pursuits!" one of her 'friends' interjected before the man could respond. "Everyone calls him 'Aesculapius's sorcerer'. All he does is simply magical!"
Which is exactly what has MORIA so worried, Maeve thought.
Publicly he was somewhat eccentric entrepreneur in pharmaceutical business, very invested in helping veterans - especially those, rumor had it, suffering from painmeds addictions. Which explained the presence of a poppy in his buttonhole - still couple weeks early for Remembrance Day.
Most of the present company, however, didn't notice the magic exuding from it.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Jeremy

Netradiční omamné látky

Fandom: 
Drabble: 

“Alexi, podej mi tu pikslu tamhle z poličky,” ukázal Geddy někam nad kytaristu.

“Tuhle?”

“Přesně. Máte někdo z vás papírky?”

Po chvilce mu Neil podal i ty. Když ale Ged otevřel plechovku, nic v ní nebylo.

“Tak dneska asi nic,” zatvářil se smutně.

“Budeš muset někam dojít, no,” protáhl se Alex.

“A kde chceš brát trávu uprostřed polí?” Řekl naštvaně Neil.

“Něco zkusím,” odešel Alex z dodávky.

Vrátil se asi za hodinu, ale evidentně byl úspěšný.

“Tak co nám neseš?” Zeptal se Geddy, když si Alex sedl vedle něj na zem.

“Makovice.” Usmál se Alex vítězoslavně.

Geddy jen zakoulel očima.

Závěrečná poznámka: 

Seznamte se s další z mých oblíbených prog rockových kapel.
A ještě poznámka: Takovou plechovou krabičku s trávou má spousta mých známých, je to asi dost běžné místo na uschování takového materiálu :D.

Obrázek uživatele Marek

Nová (ne)léčebná metoda

Úvodní poznámka: 

Striggo pro tebe a přísahám že se budu snažit víc a víc.

Drabble: 

Na doporučení Evropské unie jsem sáhl k nové uklidňující léčbě. Místo vodky jsem večer naservíroval trochu opia.
Všechno bylo v pohodě, dokud to Sauron od dveří nezmerčil tím svým okem.
Pak se to trochu zvrtlo.
Vlk běhal kolem chalupy jako Usian Bolt a hledal studnu, kde ho prý chce kdosi utopit, Santer v záchvatu boje s Voldemortem řval, že mu ustřelí makovici, pokud nevysmrká ten tomahawk, zatímco druhý jmenovaný hulákal na bleskosvod, ať se vzdá.
Baba Jaga mi během chvíle ze zbytku máku upekla deset kilo koláčů, které nic zlého netuše spořádal Otesánek. Chudák.
Radši přejdu zpět na osvědčenou metodu...

Obrázek uživatele Iantouch

Okurčice

Drabble: 

Ivan típl máčko v přeplněném popelníku a lokl si piva řka:
„Makovice, makovice,
bolela mě převelice,
když jsem hleděl do lednice,
hledal marně v kyslém láku…“

„Utopence u hlaváku,“ doplnila Lynda hledíc do displeje svého smátrfounu.
„Ne, chtěl jsem napsat:
'Když jsem marně v kyslém láku
hledal velké okurčice.'“
„Okurčice neni slovo,“ uvažovala Lynda.
„Tak okurky, ale to tam rytmicky hapruje,“ zamyslel se Ivan.
„Já myslim, že tam haprujou i utopence,“ dodala Líza.
Přišla servírka a donesla další rundu piv, aniž by se snad ptala, jestli si dají další.
„To máš fuk,“ prohlásil Ivan. „Debilní to je tak i tak.“

Závěrečná poznámka: 

(Ano, dnes to vznikalo v hospodě.)

Obrázek uživatele Tess

Boring Is Good

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík. Tedy pokud mi neupřete nárok na bodík u Ostrovů, pak bych si s dovolením nárokovala :D

Drabble: 

Risa sat in the church, bored.
The mass was in french.
Boring.
The decoration on the bench was not boring at all. Spreading like angel’s wings. As she was bored out of her mind, she concentrated on the strange curves. Voices. Feelings. She became aware of one huge whirpool of magic, reaching above.
And even stronger source of magic... the package they brought was leaving. With the right person, she confirmed.
They were free. No more strange things happening...
„Do you often transport something this strong? That it magically influences living things?“
An attempt of small talk.
It backfired badly.

Závěrečná poznámka: 

Poppy head is a generic term applied to the carved finial of a wooden bench end. Although an actual carving of a poppy head was frequently used, in practice poppy-heads might be carved to represent practically anything, from animals, birds, grotesque mytholigical creatures, angels, saints, religious symbols, and human figures.
(Illustrated Dictionary of British Churches)

<<< Začátek Pokračování >>>

Obrázek uživatele Queen24

Tam mě nedostanete!

Fandom: 
Drabble: 

Tam mě nikdy nedostanete. Slyšíte? Nikdy!

Prosím, vždyť to nic není. Neboj se. Pojď!

Ne, vlez si tam sama! Taková černá díra, kam mě to chcete nacpat...

Já se zblázním. Vždyť už to znáš, nelezeš tam poprvé, tak co zase vyvádíš?

Tady zůstanu a tečka. Jeďte klidně beze mě. Já chci zpátky do svýho výběhu!

Takhle na ty závody v životě neodjedem. Už takhle máme zpoždění. Jdeme!

Ne, já nejdu! Já se tam bojím! Málo místa, málo světla... a taky... počkat, seno?

No tak... Máš tam už i seno připravený, podívej!

No to je ovšem jiná! Proč to neřekneš hned?

Závěrečná poznámka: 

Kopyta zaklapala na rampě a vzápětí se sametově hebký čumák zabořil do hromádky voňavého sena v rohu přepravníku :)

Koně často jednají instinktivně, na základě pudů a útěkového reflexu. Proto s nastupováním do přívěsu mohou mít, zvlášť zpočátku, problém- moc dobře vědí, že je to malý úzký prostor, ze kterého se ven bez pomoci člověka nedostanou... Takže je zde velmi důležitá důvěra, trpělivost a čas.
A co si budeme povídat, něco na zub taky nikdy neuškodí... ;)

Ctibor vzpomíná

Fandom: 
Drabble: 

„A pak jsme jeli hodně dnů pustou neobydlenou krajinou. Cesta, kterou nám ukázali v poslední vesnici, byla stěží rozeznatelná. Už jsem si myslel, že nás oklamali, ale pan Jindřich rozhodl, že se vracet nebudeme. Nakonec naše poselstvo přece jen doputovalo k cíli.“
„A jaké to tam je?“ vyzvídá Vítek.
Ctibor vzal do stářím zkřivených prstů prut a začal črtat do vychládajícího popela baňaté tvary střech, které mu utkvěly v paměti.
„Vypadají jako makovice, ještě než začnou zrát,“ rozesmál se Vítek.
„Víš, že máš, kluku, docela pravdu?“ poškrábal se Ctibor v prošedivělých vousech. "A já celý život přemýšlím, co mi připomínaly."

Obrázek uživatele Ilian

Vývoj našich makovic

Úvodní poznámka: 

Berte to s nadhledem :-)

Drabble: 

Když jsme byli ještě malí špunti, měli jsme makovici v porovnání s malým tělíčkem velkou jako meloun. Máku (myšlenek) tam však bylo pramálo. Postupně, jak jsme rostli, se začala přisypávat malá zrnka našich prvních slovíček a objevů.

Pak ale přišlo dospívání. Puberta a hlasitá hudba na rockových koncertech nám vypálily díry do hlavy, spousta máku se vysypalo a nezbylo, než začít znovu.

Mák zrál a zrál a najednou jsme byly skoro stejně moudří jako makovice z Víly Amálky.

Potom ale stáří makovici proděravělo a mák se začal pomalu sypat ven. A za nějakou dobu už byla makovice pustá a vysušená.

Závěrečná poznámka: 

Bylo to ve Víle Amálce??

Jo a musela jsem smazat část o škole. Docela to tam chybí.

Makovice

Fandom: 
Drabble: 

V Makovicích se žilo krásně a všichni se na sebe usmívali. Malé městečko, kde Jarda Máků bydlel v Luční, Lojza Panenka v Polní ulici. Jarda se přestal usmívat, zjistil, že Maruška Maková, kterou chtěl, tráví čas s Lojzou. Jejich spor vyústil větrného dne. Jarda na ni čekal před prací s kyticí vlčích máků. Dělala sekretářku nadnárodní korporaci Opium, toho dne se zdržela. Jarda se jí vydal hledat k Panenkovi.
„Kde je?“
„Kdo?“
„Vím, že tu je!“ křičel, nasedl do auta, projel plotem a pak přejel Lojzu.
To celými Makovicemi otřáslo, nikdo se nesmál a dobrou náladu rozfoukal vítr po kraji.

Obrázek uživatele Stevko

Brigáda u Doda

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si nešiel tiež k Malému Dodovi na brigádu, keď sa mu tam všetci chlapi z krčmy prihlásili.
- A vieš ty Jarík, čo je to za brigádu?
- Veruže neviem.
- Zbieranie toho, čo mu na poli vyrástlo.
- Ale nevrav. Malý Dodo sa dal na pestovanie?
- Veruže dal. Polovica dediny mu na poli zelené makovice zbiera. A vraj aj celkom dobre platí. Akurát predsedovi sa nesmie nič povedať.
- Jáj, Pištík môj. Keby sa to ten dozvedel, sám by mu pole posekal a spálil.

Mlsalové

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: nactiutrhání

Drabble: 

Asi jsem rozhovor těch dvou – pro salon nevhodně důvěrný dle mého názoru – sledoval až příliš okatě.
„Což naplat, my jsme jen druzi literární, tady někdo jiný papal máček,“ ozvalo se za mnou tiše. Kdo takto mluví o ženě, ten není hoden zvát se mužem, a to jsem ho měl za přítele!
„Nevzdávej se, jen vlastenectví tuž, vímeť dobře, že paní oficiálová má pro nás národovce cit všeobecný. Doneslo se mi to z Domažlic. Buď jist, když vytrváš, i tobě nasype,“ zvlnil rty, ale byl to úsměv neveselý. Vždyť včera o ní ještě horoval.
„Jen budeš-li chtít, od takové otevřené makovice.“

Závěrečná poznámka: 

Obrat "papat máček" v tomhle smyslu mi utkvěl z nějaké citace dopisu BN (nebo kolem BN), ale kdo to komu psal už nevím.

Obrázek uživatele Carmen

Ariadnino klubko v barvě máků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(ťuk - tak od 3:20)

Drabble: 

Je jí jednadvacet, točí se v nové sukni jako vlčí mák, ten voják se tak usmíval!
Chce to popsat kamarádce, ale zní to jako doplňovačka, tolik nejde říct.
Viděli se, bože, v úterý… nebo středu? Dny se pletou, když je tolik štěstí!
Je jí třiadvacet a měla svatbu a plnou náruč vlčích máků.
„Škoda, žes nepřišla!“
Je jí pětadvacet a v náruči chová první vnouče, ne, dceru, třiadvacet a vlčí máky, vnučka sbírá makovičky – Ta moje makovice! – makovičky sypou svoje tajemství, kamarádka – ta slečna – se usmívá přes slzy a hladí ji po ruce, jednadvacet,
vypadáš jako moje dcera – kdo jsi?

Závěrečná poznámka: 

(...ano, dneska mělo být to konečně veselé drabble. Ehm.)

Stránky

-A A +A