Nightrunners

Obrázek uživatele Lejdynka

Hádanka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další varianta z nočních nápadů. DRUHÝ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

Drabble: 

Jsem šlechtic, který za dne jen do stříbra se halí,
jsem slavný, nemravný, jsem krásný, hloupý pán.
Kdybyste mohli - to vím! - tak byste se mi smáli.

Jsem kocour šedý, co v stokách myši zrádné loví,
hned na zdi, hned v domě, v polštářích cizích dam.
A když je po práci, před ohněm si tiše hovím.

Jsem skleslý, zlý, cizí, když falešný domov tuším -
tam za mořem jsem nikdo, a vždycky v davu sám.
Láska bolí. Co činit, když bolest křiví duši?

Jsem tři a přec jeden, hlas třikrát v jednom stvolu,
když řekneš mé jméno, snad ulehčíš mi v bolu.

Závěrečná poznámka: 

Třikrát tři - tři sloky, tři řádky, tři osoby.
A přece jedna.
(Rozluštění v neviditelném fandomu.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele gleti

Kdo je zvědavý …

Obdarovaný: 
Blanca
Fandom: 

Milá Blanco, když jsem loni v říjnu nabízela Ježíškovi své služby, ani zdaleka jsem netušila, v čem mě život vykoupe a následně vyždímá.

Prolog

Chlad Truchlivé noci zalézal do morku kostí, ale divákům, sledujícím obřad smrti a vzkříšení Ohnivého Sakora, to nevadilo. Všichni se soustředili na ceremoniál a královnu přijímající z knězových rukou posvátný oheň a meč.

Jen Elsbet Cavishová nevěnovala slavnosti pozornost. Už se nemohla dočkat, až z ostatních chrámů vyrazí procesí kněží. Vždyť v Dalnském průvodu mezi drysiány půjde i její nevlastní bratr Luthas.

Obrázek uživatele Elrond

Takový zvláštní pocit

Fandom: 
Drabble: 

Alec byl nesoustředěný, bolelo jej břicho. Ale jako by se přejedl, než že by něco špatného snědl, což bylo zvláštní, jelikož v posledních dnech mu jídlo nechutnalo. Pokoušel se zaměstnat četbou nebo střílením z luku, ale obvykle jej to přestalo hned bavit. Bylo mu nepříjemné, když byl Seregil doma, ale když byl pryč.

Seregil byl netrpělivý. S Alecem mu bylo příjemně až moc, že se nemohl na nic soustředit. Často v jeho přítomnosti procházel po místnosti a nevěděl čím se zabavit. Kolikrát se raději vydal do Ulice Světel, kde se mohl trochu uvolnit od všech pocitů, které svíraly jeho tělo.

Obrázek uživatele Achája

Noční práce

Fandom: 
Drabble: 

Vytáhl z tajné kapsy koženou ruličku a z ní vybral několik vhodných nástrojů. Ve vší tichosti pečlivě začal pracovat na složitém zámku dveří. Po chvíli všechny jazýčky zapadly na své místo a cesta byla volná.
Zboží našel v malované truhle pod oknem, přesně jak mu bylo řečeno. Tenhle zámek sotva představoval výzvu.
Sbalil kořist, zametl za sebou stopy a zamkl. Jak nenápadně přišel, tak zase odešel.

Alek byl teď rád za ty dlouhé hodiny a dny, kdy se musel hrbit nad stolem v podkrovním pokoji a cvičně otevírat a zavírat nejrůznější druhy zámků.
Seregil byl důsledný učitel ve všech směrech.

Závěrečná poznámka: 

Je to silnější než já:-D *opětovné/ustavičné pobláznění do této knižní ságy*

Obrázek uživatele Achája

V ulicích

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č.8 Jsme tým.

Věnováno Lejdynce

Drabble: 

Město dávno spalo, ulice byly tiché a měsíc dnes nesvítíl. Dvě štíhlé postavy kráčely ukryty ve stínech. Vzrušení jim ještě kolovalo v žilách, jak se vracely domů z vydařeného podniku.
Ukradené dokumenty bezpečně ukryté ve vnitřní kapse kabátce.
V jednu chvíli jim ale moc do smíchu nebylo. To když mladší muž uklouzl na strmé střeše a zůstal viset na okapu vysoko nad ulicí. Jeho společník měl naštěstí rychlé reakce, aby mu hned pomohl.
Pak už šlo vše hladce jako obvykle.
„Je to dobrý pocit být zase zpátky.“
„Už bylo na čase, málem jsme vyšli ze cviku,“ odvětil starší tmavovlasý muž.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Inu, čtu další knihu této série, tak nešlo prostě odolat:-)

Obrázek uživatele Rorico

Pěknej bordel

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma "Sedm kulí

Drabble: 

V přístavní čtvrti už dlouho stál ošumělý domek, jehož vývěsní štít hlásal "U sedmi kulí". Kdysi šlo o luxusní podnik poskytující pánům široké množství služeb. To už ale byla minulost. I jediné "O", které v názvu bylo, se časem ztratilo.

Z podniku se teď vyřítili dva muži a hnali se pryč provázeni nadávkami, poháry a židlemi ostatních hostů lokálu.

"Seregile?" zeptal se Alek za běhu. "Bylo nutný rozmlátit i tu zengatskou vázu? Bordelpapá z toho zřejmě neměl radost."

"Ale mě vážně štve, když u karet podvádí někdo jiný, než já." funěl Seregil. "Ale obávám se, že sem zase chvíli nemůžeme."

Obrázek uživatele Dangerous

Back to Bôkthersa

Fandom: 
Drabble: 

Four decades. Seemingly, nothing had changed. The green in the woods, the silver in the rivers, the blue in the sky; the only hues of green, blue and silver that couldn’t be found anywhere else. He rode on, amazed.
The house hadn’t changed either. There, it hurt. It wasn’t his anymore. It had never been his in the first place. He entered, overwhelmed.
The people hadn’t changed. His delicate features looked haggard compared to them. His views and desires too tainted. After two days he found himself thinking of finding a way back to Rhíminee. He fled, Nightrunner at heart.

Obrázek uživatele nettiex

Talí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

kanonický pre-slash.

Drabble: 

Sledoval jej. Jen sledoval. Věděl, že by neměl, ale...
Byl vězněm svých zásad. Ale nebyl mučedník.
Koutky úst mladého ya’shela se roztáhly v úsměv.
„Talí,“ zamumlal Alec ve spánku.
Seregil se překvapeně posadil. Prudký pohyb jeho společníka probudil.
„Mhm?“ zeptal se ospale.
Noční běžec pozvedl ruku. Natáhl ji k Alecově tváři, jako by ji chtěl pohladit. Ten tázavě naklonil hlavu, ale necuknul.
„Talí,“ řekl Aurënfaie a díval se, jak se modré oči rozšířily.
„Co to slovo znamená? Několikrát jsi mě tak oslovil.“
Kouzlo prolomeno. Seregil sebou trhnul.
Ne. Dost. Co to sakra dělá?
„Nic.“

Ale přesto.
Talí…
Fascinující. Možná…
Ne.

Obrázek uživatele Lejdynka

Tak trochu jiná zkouška dospělosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Napadlo mě toho hodně, takže se obávám, že tohle je teprve první.

Drabble: 

Tak to přišlo, konečně!
Tak dlouho na tu chvíli čekal, těšil se na to a přemítal, jak asi bude vypadat jeho další, dospělý život.
Někteří mu říkali, že není o co stát, že začnou starosti, bude se trápit, bude toužit po návratu do dětství a dalších nemožných věcech. Ale on jim nevěřil. Věděl, že ho čeká krásný život.
Vždyť co by se mohlo stát tak strašného?
Tenkrát nevěděl, že to může být tak snadné.
Stačil jediný okamžik.
Nůž ve tmě.
Jeho dětství odplulo po vlnách, zbarvených krví hosta.
Plul s ním, bylo mu dvacet, byl dospělý a přál si zemřít.

Obrázek uživatele Kleio

Korunovace

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Spoiler k 6. a 7. dílu; přístupnost pro všechny, i pro ty, co neznají fandom. Snad.

Drabble: 

Na první pohled se trochu ztrácela mezi ostatními. Držela se mezi Korathanem a Kliou. Neměla ještě ani vyrobený vlastní královský pancíř; ten, který měla na sobě, patřil Klie, a dělal tak novou královnu ještě menší. Meč skalských královen držela oběma rukama, i když absolvovala léta bojového výcviku. Ve svých osmnácti letech pocítila nejenom tíhu plné zbroje, ale obrovskou váhu zodpovědnosti.
Když jí Klia s Korathanem jako první vzdali hold, na moment zavřela oči a zachvěla se. Hlavu jí zatížila koruna.
V tom okamžiku mohl pozorný divák zahlédnout v očích mladé královny plameny, jaké tam mívala Gherilain.
„Ať žije královna Elani!“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Kočka z Rhíminee

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přemýšlela jsem, které z těch 34 je nejlepší. Měla jsem pár opravdu dobrých chvilek, kdy se mi téma i styl slily v něco pěkného. Ale ve výsledku je tahle, ke které mám nejvřelejší vztah, protože tenhle svět je něco naprosto úžasného.

Drabble: 

Strach byl jedním z důvodů, proč Alec nenáviděl, když Seregil vyrazil na noční akci sám. Zbývalo jenom doufat, že jsou to zbytečné obavy a ne ozvy partnerského pouta, které se Seregilem sdíleli. Nakonec v teple krbu na chvíli usnul. Když se probudil, venku už se o slovo hlásilo ranní šero a Seregil se právě protahoval oknem.
Alecovi stačil jediný pohled, aby věděl, že tentokrát to bylo o fous.
„Kočka z Rhíminee dostala výprask?“
Seregil se ušklíbl místo odpovědi a nechal se zabalit do přikrývky. Spokojeně přimhouřil oči, když mu Alec zabořil nos do vlasů a pohladil ho po rozbitých zádech.

Obrázek uživatele Lejdynka

Některá prkna díkybohu neznamenají Svět

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je to taková hra ve hře ve hře. Doufám, že mi to s tématem projde, ono to tam je jak v té hře samotné (pravda nikoho nezajímá, důležitější je, jak to vypadá), tak i v těch slovních hříčkách.

A asi to pochopí jen skalní znalci fandomu, ale nějak mi to nešlo z hlavy. :)

Je to inspirováno naprosto nevinnou Seregilovou poznámkou o tom, že se na téma jeho náhlého uvěznění (Štěstí ve stínech, druhá půlka knihy) začínají psát balady o ubohém vyhnanci. A když balady, tak proč ne divadelní hra, potažmo muzikál?

Drabble: 

Herci pobíhají po scéně, pak jeden z nich vystoupí a začne zpívat:
*Vznosné jméno má, Lord Seregil,
vznosný původ, jak sám říká.
Kdysi dávno Aurenfaië byl,
teď však skalský vzduch polyká.
Pod hrdým čelem šedých očí zář,
ušlechtilé rysy, úzká bledá tvář.
Tajná vina s ním smýká.*

Balkón se zachechtá

ZPĚVÁK ustoupí a nahradí ho HEREC. Je malý, štíhlý a má hnědou paruku s dlouhými vlasy.

na Balkóně padá židle

HEREC deklamuje:
"Já ubohý, nešťastný a nespravedlivě odsouzený vyhnanec, umřu na popravišti jako zrádce!"

z Balkónu se ozve hlasité "Kéž by to bylo brzy!"

Přichází ZPĚVÁK, doprovázen jiným HERCEM, který má rozcuchanou blond paruku, klackovité pohyby a vypadá jako sedlák.

Balkón se otřásá smíchy

"Můj milý, můj nejdražší, můj nejsladší, neumírej, já tě miluju, já tě osvobodím, já tě zachráním!"

Balkón: ...

Autorka kusu "Vyhnanec a jeho tajná láska," Fírinne ä Állain Praiticiúla, se usmívá:
"Stálo za to vyspat se s tím Äurenfaiem. Co na tom, že to všechno bylo jinak. Pravda je tak nepraktická! A já jsem ŽENA, a tedy PRAVDA. Já jsem DIVADLO, a tedy SVĚT. Vidíte? Slyšíte?"

ZPĚVÁK:
*Krátké jméno, Alek Ivywell,
břečťan se mu v erbu vine.
Krásný, nevinný se zastyděl,
preference že má jiné.*

Balkón procítěně umírá

Závěrečná poznámka: 

Fírinne ä Állain Praiticiúla - tahle tři slova jsou irsky, protože irština mi připomíná aurënštinu, a znamená to popořadě "pravda," "krásná" a "praktická." :)

Obrázek uživatele Dangerous

Druhá a třetí šance

Fandom: 
Drabble: 

Býval by udělal nejlépe, kdyby skočil přes palubu. Nebo z nejbližší věže. Nemusel by se snažit zapadnout. Neměnil by místa v paláci častěji, než si Skalani dopřávají pořádnou koupel. Chtěl se snažit – jako páže, písař i stráž. U té by možná i zůstal, nebýt té mrchy Phorie. Bavilo ho to. A Korathanovo objetí vynahrazovalo všechny nepříjemnosti.
Dům Orësky mu nabídl třetí šanci. Přijal ji s vděkem a nadšením. Netušil, že vše zase skončí špatně. Že bude zase na útěku, s minulostí i bez ní. Když ležel zbitý na skládce za městem, neměl sílu ani na to, aby se pořádně nadechl.

Závěrečná poznámka: 

Kdo nepoznal, hlavní postavou drabblu je Seregil. Více třeba v povídkách "Misfit" a "By the River" ve sbírce Glimpses. :)

Obrázek uživatele nettiex

Ve tmě z předsudků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Uhm... ehm... slash... uh.

Drabble: 

"Nemysli na to," napomenul Seregil svého talí jemně. Pohladil jej po světlých vlasech.
Mladík se kousl do rtu.
"Nikdy dřív nás ten muž nepotkal a přesto se na mě díval s odporem. Protože miluji muže."
"Ty ses na mě tak nikdy nepodíval," odpověděl Seregil tiše.
Alec zvedl hlavu a podíval se mu zpříma do očí.
"Když nás poprvé někdo viděl se líbat, styděl jsem se," přiznal po chvilce. "Taky jsem býval... Tam ve tmě. Neviděl jsem."
Jeho druh se pousmál a políbil ho.
"Stydíš se teď?"
Zavrtěl hlavou.
"Ukázal jsem ti světlo," zazubil se Seregil samolibě.
Alec ho praštil polštářem.

Závěrečná poznámka: 

*šla se zahrabat do svého atomového krytu*
*vyhrabala se*
*popadla předsevzetí, že (už) nikdy nebude psát slash*
*navíc plnej patosu*
*praštila předsevzetí, neboť to nepřestávalo zmučeně křičet*
*zahrabala se znovu i s ním*

Obrázek uživatele Rorico

Nepovolí a nepovolí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Děkuji Ladynce za inspiraci i trpělivost :) Když vás během psaní zradí dvakráte počítač a celý drabble nakonec smolíte na mobilu, není to nervům nejprospěšnější záležitost.

Drabble: 

Alek potichu, ale o to květnatěji zaklel, když uslyšel další lupnutí. Tento obzvlášť odolný a notně zarezlý zámek si vyžádal daň v podobě zlomení již třetího šperháku.

"Seregile?" zašeptal Alek ke svému talimeniovi

"Ano Aleku?" jeho partner se krčil na rohu chodby a hlídal, jestli se na schodech neobjeví světlo svíčky některého z hostů, kteří se bavili v přízemí.

"Máš sebou to udělátko, o kterém jsi mluvil odpoledne? To na otevírání zvlášť odolných zámků?"

"Myslíš to nové kladivo? Jak jsi si jistě všiml, tak nemám."

"Hmm, tak nic," zabručel si Alek pro sebe a pokračoval v pokusech o tiché vloupání.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Kočka z Rhíminee

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původně jsem chtěla napsat hardcore femmeslash obsahující tak 50+ scénu, ale rozmyslela jsem si to. ;)

Drabble: 

Strach byl jedním z důvodů, proč Alec nenáviděl, když Seregil vyrazil na noční akci sám. Zbývalo jenom doufat, že jsou to zbytečné obavy a ne ozvy partnerského pouta, které se Seregilem sdíleli. Nakonec v teple krbu na chvíli usnul. Když se probudil, venku už se o slovo hlásilo ranní šero a Seregil se právě protahoval oknem.
Alecovi stačil jediný pohled, aby věděl, že tentokrát to bylo o fous.
Kočka z Rhíminee dostala výprask?“
Seregil se ušklíbl místo odpovědi a nechal se zabalit do přikrývky. Spokojeně přimhouřil oči, když mu Alec zabořil nos do vlasů a pohladil ho po rozbitých zádech.

Deník

Fandom: 
Drabble: 

Alek zpočátku nebyl velký čtenář, psaní ovšem nesnášel více. Když později v hostinci U kohoutka čekával, než se Seregil vrátí z výprav, byly knihy jednou z možností úniku. Později si knihy zamiloval a litoval času, který promarnil tím, že neuměl číst.

Když u Nysandera našli deník, který pojednával o Velké válce, mohl si přečíst zážitky jednoho z vojáků. Ale když Seregil zjistil, co je napsáno na poslední stránce, tak knížku vzal a odtrhl inkriminovaný list a spálil.

Alek se nikdy nedozvěděl, co se v posledních chvílích stalo, ale snažil se vymyslet, co se událo za tou poslední stránkou, kterou znal.

Nespavost

Fandom: 
Drabble: 

Když se díval na jeho obličej, na jeho klidný úsměv ve spánku, snažil se sám sebe přesvědčit, že o nic nejde. Ale noc co noc nemohl usnout, neustále se převaloval a nakonec se vždycky rozhodl jít něco dělat. Po pár nocích už byl tak nevyspaný, že si toho Alek všimnul.

„Co se to s tebou děje, Seregile?“ zeptal se starostlivě.
„Nic, s čím by sis měl dělat starosti,“ odpověděl Seregil a doufal, že taková odpověď bude stačit.

Nestačila.

„Máš kruhy pod očima, ve tváři výraz sněz mě a ty mi budeš tvrdit, že si nemám dělat starosti,“ pokračoval rozhněvaně Alek.

Útok

Fandom: 
Drabble: 

Když Thero zjistil, že ho Ylinestra podvedla, neměl moc času na nápravu. Všude do hradu vnikali nemrtví a on se snažil chránit ostatní, jak to jen šlo. Jenže si uvědomoval, že všechny slabiny a zvláštnosti jim prozradil on.

Nikdy neměl s ženami moc zkušeností, ačkoliv kouzelníci využívali toho, že nemohou mít děti, celkem výrazně.

Bojoval jako lev, protože při pomyšlení, co způsobil díky jednomu okouzlení, si uvědomil, že je lepší být mrtvý. A to si ji chtěl vzít.

Netušil, že stejně jako ona jeho, i ji někdo využívá.

Když ho zajali, litoval své chyby a proklínal všechny ženské na světě.

Experiment

Úvodní poznámka: 

Konečně bonus, který mi sednul a nápad přišel takřka okamžitě.

Drabble: 

Když se mi do ruky dostal na velikonoce ten podlouhlý bílý špičatý předmět, neviděla jsem v něm žádnou záludnost. O velikonocích se přece vejce dávaly. Ale to, že mi umožní setkat se s oblíbenou postavou z knížky, to jsem přes veškerou mou fantazii nečekala.

Vejce se aktivovalo chvíli poté, co mi jej manžel předal.
Translokační kouzlo mi udělalo v žaludku pěknou neplechu. Naštěstí byl Nysander na tohle chování zvyklý.

„Vítám tě ve Skale, Mardom.“
„Co tu dělám?“ zeptala jsem se otřeseně.
„Právě se účastníte experimentu jednoho z mých nových vynálezů – exkurzi světem oblíbených knih – stihnete to nejlepší za 24 hodin.“

Jelen

Fandom: 
Drabble: 

Když se Alek poprvé přeměnil pomocí Nysandrova kouzla na jelena, cítil se okouzlený nově nabytými smysly a cítil volání přírody zmizet. Kdyby ho čaroděj neproměnil hned zpátky, tak by utekl za svobodou. Ještě nějakou dobu cítil pocit prázdnoty, kterou neuměl pochopit smysly.

Podruhé byl změněn za dramatických okolností, kdy spolu s Therem utíkal z Plenimarského zajetí. Naštěstí utíkal správným směrem, a když se za úsvitu proměnil zpět, byl už blízko Nysandra.

Chudák Nysander se obětoval a dlouho trvalo, než se Seregil z toho aspoň trošku dostal. Tolik mu čaroděj chyběl. Proto byl pocit svobody navždy spjatý s obrovskou osobní ztrátou.

První bitva

Fandom: 
Drabble: 

Když se Beka vracela z první bitvy, nevěděla, zda se má radovat nebo být smutná. Vyhráli, ale třetina jejího mužstva umřela nebo byla nezvěstná. Byla sice poručicí, ale nikdo ji nepřipravil na to, co přijde po boji.

Možná že cesta pravé ženy není v armádě, možná má být doma a rodit muži jedno dítě za druhým.

„Poručice, nesmíte mít citový vztah ke všem svým vojákům. Je naprosto nemožné, aby přežili naprosto všichni. Důležité je celkové vítězství,“ radila ji seržantka v ústraní.

Možná má pravdu, možná ji každá ztráta zbytečně vysiluje. Velí a právě teď se musí podívat na zbytek mužstva.

Ulice světel

Fandom: 
Drabble: 

„Aleku, vyzvedl jsi všechny vzkazy pro kočku z Rhiminee?“ zeptal se Seregil, když se vpodvečer potkali u Kohoutka.
„Moc tam toho nebylo, jen jeden úkol – vyzvednout nějaké listiny od milenky lorda Therila.“
„To bys mohl zvládnout sám, co myslíš?“
„No neměl by to být problém. Listiny mají být schované v soukromé pracovně a lord Theril by měl být celý víkend pryč v pracovních záležitostech. A co máš v úmyslu ty?“ zeptal se Alek poněkud podezřívavě.
„Musím provést nějaké transakce v Ulici světel. A mám pocit, že tobě nejsou ty domy příliš sympatické. Neboj, nezdržím se,“ dodal po Alekově smutném pohledu.

Hrobka

Fandom: 
Drabble: 

Toho dne Aren Stříbrný list potřeboval zaujmout trošku drsnější publikum, než před kterým obvykle hrával. Proto místo lyrických balad zvolil raději vyprávění příběhů.

„A tak se tam vloupal a vůbec netušil, kdo nebo co se v té hrobce nachází. Jako bylo by pro něj lepší to vědět, mohl se dožít rána, ale takhle si ho podal jeden nekromant, co si to zvolil za sídlo. Chudák Tom, ani si neužil to, že v té hrobce byli diamanty. Ráno sice vypochodoval z hrobky po svých, ale živej teda rozhodně nebyl. On měl vždycky v životě smůlu a i tu smrt zrovna nevyhrál.“

Závěrečná poznámka: 

Teda vy mi dáváte s těmi bonusy. Nějak nejsem schopna je pořádně napsat. Hrabala uznávám jako osobnost, ale jde trošku mimo mě. Tak uvidím, zda bonusové téma šlo aspoň trošku okolo něj.

Společné ráno

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Protože jsem ještě nečetla všechny knihy, tak se to může zcela lišit od kanonu.

Drabble: 

Když spatřil Seregil uzarděnou Alekovu tvář, vzpomněl si na krásnou společnou noc. Konečně se dočkal. Byl nadšený, že má konečně s kým sdílet svůj život.

„Myslíš, že o nás ví?“ zeptal se Alek poté, co po snídani osaměli.
„No možná nemají jistotu, ale určitě tuší, že jsme oba šťastní a spokojení. Tohle je ve tvé tváři krásně vidět,“ odpověděl diplomaticky Seregil.
„A nebude jim vadit, že jako my dva, spolu, no, víš co,“ zaplétal se do toho Alek.
„Spíš bych předpokládal, že čekali, kdy k tomu dojde, lásko. Byl jsem do tebe už dlouho blázen,“ zašeptal Seregil s toužebným pohledem.

Učedník

Fandom: 
Drabble: 

Seregil seděl a přemýšlel, jak se vlastně stalo, že se rozhodl vzít Aleka do učení. Znamenalo to spoustu komplikací a taky závazek a on se tak nerad vázal. Navíc tu byla spousta věcí, které mu nemohl říct, a lhát Alekovi mu připadalo strašně těžké. Netušil, co na něm vidí, byl to jen mladý kluk.

Možná do něj byl zamilovaný, ale v Alekových očích viděl nesouhlas, když zjistil, že existují i tyhle druhy vztahů. Láska zatím nepřipadá v úvahu. Takže budou jen mistr a učeň. To mu však přišlo příliš strohé na to, jak to vnímá. Jsou spřízněné duše, ujišťoval se.

Zvířata

Fandom: 
Drabble: 

Když Alek Bece vyprávěl o kouzle, kterým Nysander proměnil Seregila ve vydru, začal přemýšlet, v co by se asi přeměnili někteří z lidí, které znal. Pokud by měl Nysander pravdu a druh zvířete, v které se člověk promění, mělo společného s tím, jaký kdo je, tak by to mohlo být i vtipné.

Z hlavy nemohl vymazat představu vévody Marduse, který měl hodně tajemný výraz – jako dravec, který čeká na svou kořist. To by nejspíš byl černý panter. Zato druhý z vyslanců, Trygonis, byl nevýrazný muž s dlouhými vlasy. Ten by nejspíš vypadal jako nutrie s obrovským čírem – prostě punková nutrie.

Převlek

Fandom: 
Drabble: 

Když Alek pozoroval Seregila při práci, znovu a znovu se podivoval, jak má hbité a jemné ruce. Snažil se od něj všechno pořádně naučit. Chtěl mu dokázat, že se v něm nezklamal.

„Víš Aleku, tohle není jen o tom, správně se obléknout a zamaskovat. Nevím, jak ti to přesně vysvětlit, ale tohle je umění pro umění. Je potřeba být tou osobou, za kterou se vydáváš. Samotný převlek nestačí. Musíš nejen vypadat, ale i myslet.“

„Myslím, že to chápu. Ale nevím, jestli to dokážu tak dobře jako ty.“
„Po nějaké době praxe máš šanci to zvládnout. Teď se hlavně nenechej nachytat.

Závazek

Fandom: 
Drabble: 

Jsou smlouvy, které jsou sepsána tisíci slovy, podepsané důležitými lidmi a přesto netrvá dlouho, než je někdo poruší. Pak jsou dohody, které se uzavřou jen ústně, ale platí pevně, dokud se nezmění okolnosti.

Málo časté, zato opravdu účinné, jsou slova, kterými čarodějové přísahají.
Tohle všechno si Nysander uvědomoval. Už to bylo dlouho, co svou přísahu složil. Jak rád by tohle břímě odložil, jak rád by se někomu svěřil. Ale nemohl to udělat. Ve hře bylo příliš mnoho životů. A smlouvy se mají plnit.

Byl strážce a bylo teď na něm, aby se zlo, které šířili Plenimarští, zastavilo. Nesmí Skalu zklamat.

Obrázek uživatele Puma

Stále přicházející

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Lehce inspirováno světem L. Flewellingové. Stačilo si pustit do sluchátek tu správnou hudbu a přišlo to samo. :)

Drabble: 

Zachmuřené nebe nad hlavou, sílící vítr, silná vůně spáleného peří. Motá se mi hlava, tělo se zdá být čím dál slabší. Už se dlouho neudržím na nohou, a proto klesám k zemi a opírám se bokem o nejbližší kmen stromu.

„Ta vize... zase.“ Zašeptám sama k sobě a s těžkým oddechováním si mnu spánky.
„Vidím, vidím...“
Nemůžu se soustředit, vše se kolem míhá moc rychle. Jeden obraz střídá druhý.
Byla to sova? Ale, ne! Sova padá k zemi a trčí z ní šíp. Kdo to byl? Zmizel? Co to jen znamená?
Vize mizí...

„Auro, co se mi to snažíš říct?“

Stránky

-A A +A