Harry Potter AU

V naší složce Čtenářům objevíte všechna souborná vydání včetně letošního. Najdete v něm sice jen malý bonus, ale zato vizuální :). Jsme moc zvědaví, co nám na něj řeknete.

Souborná vydání obecně neobsahují varování, zato obsahují veškerý obsah od vražd různých věkových kategorií po mučení a všeobecnou depresi (s méně temnými, ale překvapivě častými odbočkami do pozitivna).

Kromě toho je v nabídce stará dobrá prezentace jako interaktivní úvod do fandomu.

A pozor! Zcela nová prezentace zrozená z čisté prokrastinace: kdo je kdo v kontextu (pro milovníky rodokmenů). Nutné spustit jako prezentaci (užijte si animace ve stejné intenzitě, s jakou byly tvořeny).

Sešli se po pár týdnech, vyklidit krám, rozloučit se s hroznou etapou, kterou ale skrytě milovali, protože byli spolu a byli u toho.
Úklid se odvíjel od množství vypitého alkoholu – tedy čím více chlastu, tím míň šůrování. James, který na likvidaci Výboru dorazil už v náladě a zvláštně zamyšlený, nakonec sebral odvahu a přiznal, že se zamiloval. Na to konto dali další rundu. Když dodal do koho, společnost ztichla.
Sirius byl na tohle příliš střízlivý (Kingsley ho strategicky vzdaloval alkoholu).
„Vypadni, nebo ti jednu vrazím,“ rozdrtil větu mezi zuby.
Výbor byl rozpuštěn, přišly lepší časy. Ale kamarádství bylo v tahu.

Teď na všechno sešli Quietus
Na svoje svědomí kašlat zkus
Zhasni ta světla na pódiu
Než z toho co vidím se pobliju

Típni to cígo o kytaru
Po hlavě vrhni se do zmaru
Ponoř se do davu sucharů
Víc už se nesejdem na baru

Tak típni to cígo brácho
A sebe zhasni taky

Tenhleten svět stojí za hovno
Prase prasatům nerovno
Jedině kývat je záhodno
Naději zlomili vaz o dno

Ty nejlepší songy jsme složili
Nejvíc hustě se zbořili
Co na tom že chcípnem za chvíli
Dál odpůrci režimu zavilí...

Tak típni to cígo brácho
A sebe
Možná
Nech svítit

„Do reaktoru neproudí voda! Přehřívá se! Tohle je zlý…“
Velínem se rozléhal souvislý, ohlušující zvuk sirény. Na zdi blikaly rudé majáky a na panelu výstražné kontrolky.
„Já jaderné fyzice moc nerozumím, ale tak nějak mi došlo, že to nebude dobrý,“ poznamenala ironicky Lily.
„Nechápu to,“ zavrtěla zoufale hlavou doktorka Sokničová. „Bezpečnostní tyče už se dávno měly spustit a zastavit štěpení.“
„Co sekundární havarijní systém?“ zeptal se Neville. „SCRAM.“
„Nefunguje! Jako by někdo odstřihl řídicí jednotku od okruhu.“
„Tak to musíme udělat ručně.“
„Chcete sestoupit do reaktoru?“
„Když to neudělám, tak to bouchne.“
„Fajn. Nepochybuji, že dole zazáříte.“
„Nebojte, nezapomenu zhasnout.“

Vypotácela se z cely. Měla mžitky před očima, v uších prosby, nářek, křik, dopadání ran a nakonec ticho. Šla jako slepá podél stěn, hlavně rychle, pryč z toho místa.
Zázrakem se dostala ke své kanceláři. Čekal na ni James Potter. Když ji uviděl, vyběhl k ní.
„Paní Malfoyová, jste v pořádku?“
Nechápala, co tím myslí. Po tom, co viděla, nedávalo smysl nic.
„Narcisso!“ V jeho tváři se zrcadlila ta její. Když se dotkl jejího ramene, povolila pod ní kolena. Chytil ji do náruče a ona se do něj zavěsila, proti vlastnímu rozumu jako by její tělo křičelo: Prosím, nepouštěj mě!

Vybrali ho jako zahradníka do Pramene. Děkoval bohům. Pracovní tábor by nepřežil. Měl štěstí – zelená oáza uprostřed domů utrpení byla pro paní šéfovou extrémně důležitá. Nechovala se k němu špatně, vzhledem k okolnostem. Věděl víc, než by měl. Lítost nad vězeňkyněmi se přetavila v moment odvahy. Napověděl, prozradil slabé místo. Chytili ji a pochopili, kdo jí pomáhal. Moodyová byla rudá vzteky. Bál se, že je konec.
„S květinami si povídat nepotřebuješ. Ty podřadná nicko! Silencio!“
Nikdy své kouzlo neodvolala. Němý uvnitř řval proti stěnám vlastního těla. Mohl se z ticha zbláznit, když v průvodu nových budoucích matek poznal svoji Lenku.