Dobrá znamení

Kniha Terryho Pratchetta. Více viz Wikipedie.

Obrázek uživatele Ilian

Sraz na hřbitově

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č. 21: Jednou za sto let

Drabble: 

Crowley zaparkoval Bentleyho u brány hřbitova a vystoupil. Zase tu nastala ta doba, kdy se jednou za sto let sešli všichni démoni z okolí a nahlásili, čím přesně přispěli se sbíráním duší.

Už několikrát navrhoval, že by to mohli přesunout z hřbitova třeba do baru, ale byly tu prý nějaké tradice a atmosféra.

"Jdeš pozdě Crowley," ozval se hlas z temnoty.

"Taky tě rád vidím, Hasture."

"Tak teď, když už se všichni dostavili, můžeme začít s hlášením."

Crowleyho polil ledový pot, zatímco přemýšlel, jak vedení sdělí, že navzdory tomu, že čert nikdy nespí, se mu podařilo celé minulé století zaspat.

Obrázek uživatele Ilian

Osudové nedopatření

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma Zmatek matek

Drabble: 

Byl to skvělý, promyšlený plán. Antikrist měl být dopraven do nemocnice, vyměněn za dítě a vychován podle pekelných standardů. Pak by se postavil do čela armády a nevyslovitelnému plánu už by nic nebránilo. Ani vedení nahoře i dole ale nepředpokládalo, že potíže nastanou už v nemocnici.

Satanistické sestry byly loajální a nastalé zmatky jistě nezpůsobili schválně. Koneckonců chybovat může každý. Všechna novorozeňátka vypadají stejně a kdo si má pamatovat, u ďábla, která matka je která? Když sestra Marie Užvaňková pokládala antikrista vedle nesprávné matky, ani jí nenapadlo, že její omyl povede k zastavení apokalypsy a nadělá spoustu problémů jednomu démonovi.

Obrázek uživatele Rebelka

Ukázkové využití síly

Drabble: 

Ticho houstlo a houstlo. A protože to bylo kouzelné ticho, brzy bylo tak husté, že v něm začali chcípat ptáci.

Crowley se významně nadechl. „Teď nastává ta chvíle si přiznat, žes to posral.“

Azirafal se zatvářil dotčeně. „Byl takový bezbranný. Všichni na něj útočili! Dal jsem mu jen maličký ždibínek síly navíc... a vypadal tak zbožně...“

„Zbožně?! Takže to vůbec nebylo tím, že ti říkal andělíčku strážníčku.“

Azirafal se ošil.

„Ani tím archivním vínem, co ti dal, že? Normálně tě uplatil jak nevěstku babylonskou.“

„No, možná jsem to maličko přehnal...“

Mezitím Chuck Norris pokračoval v mlácení těch kyklopů mezi oči.

Obrázek uživatele Wolviecat

A pokud objednáte ihned...

Drabble: 

Čistě technicky vzato nemusí andělé nikdy spát.

To neznamená, že měl Azirafal rád, když ho něco vzbudilo uprostřed noci. Obzvlášť ne vyzvánění telefonu. Zašmátral po sluchátku. Zlaté časy holubí pošty. Po té se alespoň dala hodit brambora.
Nestihl říct ani haló, když hlas na druhé straně spustil raketovým tempem.
“Možnost, jaká se neopakuje!” zaječel nadšeně: “Jedinečná příležitost, kdo ji promešká…”
“Crawley?”
Hlas se nervózně odmlčel.
“To zase jde o ty pozemky na Měsíci?”
I přes telefonní linku šlo slyšet přikývnutí.
“Já jen, že jsi mi to nabízel už v minulém století. A když tak přemýšlím, tak i v tom předchozím… ”

Obrázek uživatele TimeGirl

Špatný vtip

Drabble: 

Azirafal ho už několik dní ignoroval, musel si všimnout jeho posledního fóru. Crowley se proto rozhodl navštívit ho v jeho antikvariátu a vzít si sebou výtisk mangy Bible, která vyšla speciálně proto, aby Azirafala poškádlila.

Jakmile ho anděl spatřil ve dveřích, nasupeně si překřížil ruce na prsou. Crowley před něj vyložil knihu a zašklebil se. "Tak už jsi ji četl?"

"Věděl jsem, že je to tvoje práce," zaprskal blonďák.

"Ale je to zábavné, ne?"

"Není, já si prostě nemyslím, že by panenka Marie měla tak velké," začervenal se a raději větu nedokončil, "Prostě nečekej, že ti takový hřích někdy prominu."

Obrázek uživatele Ilian

Tajemství ve skříni

Drabble: 

Crowley vystoupil z auta a vešel do malého knihkupectví.

"Máme zavřeno!" uvítal ho andělův hlas.

"To jsem já!"

Azirafalova hlava se vynořila zpoza polic. "Crowley! Počkáš, prosím, chvíli vzadu? Potřebuji tady ještě něco dodělat." Na chvíli zalezl, ale pak dodal: "A nekoukej se mi do skříně!"

Crowley se usadil ke stolu a čekal. Nemohl si ale pomoct, pohled mu stále sklouzával ke skříni. Co by Azirafal mohl schovávat? Možná alespoň nakouknout? Ale k čertu s tím, je přece démon!

Pootevřel dveře a divil se, že na to nepřišel sám. "Už jsme o tom mluvili, anděli. Buď půjde tartan nebo já!"

Obrázek uživatele Keneu

Zastav se, Pelyňku!

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 8. 4. 2019: Pelyněk

Drabble: 

Adam se probudí.
V uších mu doznívá zvuk trubek. První, druhá, třetí, pak ostré světlo a strašlivý rachot, až se v ústech objeví pramínek krve a zhořkne na jazyku. Vymotá se z přikrývek, otevře okno a vykřikne do noci: „Zůstaňte, kde jste, hvězdy!”
A ony se zastaví a konečně nastane apokalypsa.
Adam se probudí.
Myslel si, že už je z toho venku, ale v literatuře teď probírají Bibli a nedělá mu to dobře. Naštěstí už je opravdu jen člověk, omluva „Nemohl jsem splnit domácí úkol, Bible mě pálí do rukou a krvácí mi z ní oči,“ by nepůsobila příliš dobře.

Závěrečná poznámka: 

Když zatroubil třetí anděl, spadla z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň a padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se tehdy obrátila v pelyněk a mnoho lidí kvůli těm vodám zemřelo, neboť zhořkly.
Zjevení 8.10-11

Obrázek uživatele Rebelka

Vzdušné zámky

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 12 - Vzdušné zámky

Drabble: 

Billy Turpin pořádal dětské zábavné dny třicet let a rád o sobě tvrdil, že už viděl všechno. Pozvracené trampolíny byly jeho denním chlebem. Nebo ten den, kdy se ukázalo, že klaun Štístko je vlastně šílený psychopat.
Nic z toho ho ale nepřipravilo na 24. červen 2002, kdy se tři skákací hrady náhle vznesly k obloze, zakroužily nad Dolním Tadfieldem a pokračovaly dál směrem k Londýnu. Při následném policejním vyšetřování se zjistilo, že je někdo naplnil héliem.
*
Adam ležel v trávě a podpíral si hlavu.
“Sním o vzdušných hradech,” vysvětloval.
“Snad zámcích," opravil ho Wensleydale.
Adam pokrčil rameny. “To je fuk.”

Obrázek uživatele Rebelka

Sklepmistr vrací úder

Úvodní poznámka: 

Navazuje na tohle: http://sosaci.net/node/36034. Komu se to nechce číst - Azirafal s Crowleym pijí Sklepmistra, kterýžto je červeným vínem. Nic víc, prostě jen červeným vínem.

Drabble: 

Kdyby někdo zdokumentoval všechny nezřízené pitky, podivil by se, jak často v nich figuruje jistá věta. Přichází většinou nad ránem, jako by se, mrcha, schovávala na dně lahve. A nikdo ji doopravdy nechce slyšet.
“J-á ti cho chsi ukázat!” zadeklamoval Azirafal s nevídanou rozhodností. “Mám cho velkej z knišek.”
“To ale opravdu… á, tys to fakt vytáhl,” zaúpěl Crowley, ale potom se zarazil. “Co to je?”
“To jeeee můj bicák. Ze svedani knišek.”
“Já nic… aha, počkej, teď jsem něco zahlídl.”
“Ty jen sáávidíš!”
Crowley vrhl vyčítavý pohled na muže na etiketě prázdné lahve. Jako by na něj Sklepmistr zamrkal.

Obrázek uživatele Rebelka

Kterak se na služební cestu vydali

Úvodní poznámka: 

Sakra, sakra. Tak se obávám, že jsem si na sebe ušila sérii. ;)

Drabble: 

„Posílají tě na služební cestu?“ zvedl Azirafal pochybovačně obočí.

„Jo.“ Crowley chmurně přikývl. „Do střední Evropy. Peklo se tam zajímá o jeden výrobek. Chtějí obšlehnout postup, napodobit to a pak šířit po světě ve velkém. Předpokládané ztráty na životě a důstojnosti jsou vyšší, než když jsme vynalezli selfiečka. “

„Nějaká zbraň?“

„Horší,“ zabručel Crowley. „Červené víno.“

„Ale to snad...“

„Ne, ty tomu nerozumíš. Ta věc je červené víno. Žádná Frankovka. Ani Merlot, Modrý Portugal... prostě červené víno.“
Na chvíli se odmlčel a nechal ta slova působit. Potom na anděla mrknul.

„Nechtěly by tvé tisíce let hýčkané chuťové buňky zažít malé dobrodružství?“

Diskuse

Úvodní poznámka: 

Chtěl jsem něco na veselejší notu, ale nevím...

Drabble: 

"A pak je tu to nejhorší, co jste vy zdola způsobili," začal Azirafal. "Kolektivní vina."

"Do takové debaty bych se nepouštěl," radil mu Crowley, ale Azirafala nezastavil.

"V historii máš spoustu příkladů. Albigenští, pogromy ve středověku. A to už vůbec nemluvím o dvacátém století," dostával se anděl do ráže.

"Jsi si jistý? Ve skutečnosti je to tak, že si to lidi na sebe vymýšlejí sami. My je jen občas pošťouchneme, a někdy ani to ne."

"Říká ten had, co to všechno začal!"

Crowley se zatvářil ublíženě. Už už chtěl odseknout něco ostrého, když si vzpomněl na Alexandrijskou knihovnu.

Raději mlčel.

Obrázek uživatele Rebelka

Ten druhý

Drabble: 

Crowley se nikdy neviděl v zrcadle jako normální lidé. Ten chlápek na druhé straně měl vlastní hlavu a navíc to byl tak trochu zmetek. Když se Crowley holil, pohyboval se s malým zpožděním, takže se Crowley vždycky pořezal žiletkou. Dával si záležet, aby vypadal lépe než Crowley a potom se tvářil nechutně blahosklonně. A to Crowley raději úplně vytěsnil ten ostudný okamžik, kdy si čistil ucho vatičkou a odraz v zrcadle na něj vybafnul.

Někteří lidé věří, že na vás ze zrcadla kouká váš démon. Pokud jste sám démon... no, řekněme, že v tom případě to skutečně stojí za to.

Obrázek uživatele Ness

Čekání na věčnost?

Úvodní poznámka: 

Inu... co kdyby to probíhalo trochu jinak?

Drabble: 

Hodina, dvě, čtyři... Válka netrpělivě poklepává rudě nalakovaným prstem o špinavý ubrus. V motorestu, kde čekají na posledního z nich, už na baru došlo všechno včetně tři roky starých lékořicových bonbónů a policajti už dvakrát odvezli účastníky hromadné rvačky.
"Neměli bychom vyrazit bez něj?" žmoulá nejistě Znečištění zděděnou korunu.
"Ehm... tedy EHM", ozve se teprve nyní malý mužíček od stolu v rohu. Je celý takový nevýrazný, šedivý, s aktovkou narvanou tiskopisy jemného papíru...
"Sekáč nedorazí."
Tváří v tvář třem zmateným pohledům si o něco jistěji upraví brýle.
"Má dovolenou. Ale říkal, že za něj mám zaskočit, prý to vyjde nastejno."

Obrázek uživatele Wolviecat

Mutantní zmetek Boží

Drabble: 

"Přidej, sakra!"
Azirafal chvíli dupal po pedálech, než se mu podařilo přeřadit. Bentley zaúpěl a poskočil kupředu.
Crowley ignoroval zvuk týrané převodovky a soustředil se na pytel na svém klíně. Před pár kilometry se protrhnul. Ze tmy na něj zíralo sedm rudých oček.
"Proč si mě nevaroval?"
"Varoval!" urazil se anděl: "To ty si řekl Je to jen ovce, co nám může udělat?." Šlápl na brzdu a Bentley dramatickým smykem zastavil.
Pytel proletěl vzduchem.

Crowley kouknul přes hranu útesu.
"Azirafale," zeptal se trochu přiškrceně: "Píše se ve Zjevení něco o křídlech?"
Azirafal zavrtěl hlavou.
"Tak to budeš muset aktualizovat. Zdrháme!"

Závěrečná poznámka: 

Kdo jste někdy nakoukli do Zjevení svatého Jana, tak asi víte, že beránek Boží je pěkná zrůdička...

Obrázek uživatele Rebelka

Zahrádkáři

Drabble: 

Byla to taková nepsaná dohoda. Azirafal přes den s andělskými úmysly zasadil na zahrádce zeleninu a Crowley ji přes noc ďábelsky vyměnil za bodláky. Azirafal dělal, že o tom neví, a Crowley dělal, že neví, že o tom Azirafal ví. Jednoduché, elegantní.
Vedení to oba vykázali jako úspěch.
Navíc oběma pobyt na čerstvém vzduchu prospíval.
Navíc je bodlák mnohem méně náročný na pěstování než mrkev.
Navíc z bodláků můžete vyrábět olej nebo je třeba házet holkám do vlasů.
A navíc… když Azirafal tajně pozoroval Crowleyho při jeho nočním zahradničení, musel uznat, že ty navenek pichlavé... věci mají něco do sebe.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Individuum

Úvodní poznámka: 

Nahrazuju si téma Pekelný zákazník.

Drabble: 

Cinkl zvonek nade dveřmi. Azirafal se trochu nerudně otočil.
Do jeho obchůdku vešla postava zahalená do dlouhého balóňáku s prapodivnou hučkou naraženou hluboko do čela. Zpoza šátku, kterým měla zahalený téměř celý obličej, se ozvalo chraptivě: „Dobrej!“
Azirafal zabručel. To tak, aby se jeho knížky dostaly do rukou takovému individuu. Odhodlaně se vydal tomu zabránit.

...

„Crowley, představ si, že dneska byl u mě nějaký divný týpek a koupil si pět knih! Pět!“ zoufale vykřikoval anděl do sluchátka.
Crowley vrhl pohled na stoh knih na stole, a zatímco si odmotával šátek, pokoušel se potlačit smích: „Vážně? No to je ale hrůza!“

Závěrečná poznámka: 

Aneb když si Crowley vystřelí ze svého oblíbeného anděla.

Obrázek uživatele Julie

Zaseklá deska

Úvodní poznámka: 

Věnováno Birute.
Jakákoli podobnost s žijícími, mrtvými či nesmrtelnými osobami je čistě náhodná! Úplně! Naprosto! Vážně to nemá ani trochu nikoho připomínat.

Drabble: 

Azirafal měl s pekelnými zákazníky svoje zkušenosti. Konkrétně v jednom případě by si dokonce troufl použít slova jako “rozsáhlé”, “mnohaleté” a ba dokonce i komplexní. Jenomže tahle dívka zaskočila i jeho.
Když přišla prvně, vypadala nevinně. Zlatavé vlasy, modré oči, přátelský úsměv, zájem o knihy...
Napřed si ani nevšiml, že je to ona. Prostě jen zaslechl útržek melodie, která mu pak několik dní zněla v hlavě.
Jenomže dívka se vracela. Vždy po několika dnech a pokaždé si zpívala to samé.
Jeho svět, který byl vždy plný těch nejnádhernějších skladeb, se smrskl do jedné.
Dívka stále přicházela.
Nadešel čas sehnat Crowleyho.

Závěrečná poznámka: 

Konkrétně se jedná o tuto skladbu (poslouchejte pouze na vlastní nebezpečí) - https://youtu.be/47E2tfK5QAg
Ono je to moc hezké, ale z hlavy se to dostat nedá.

Obrázek uživatele akai

Druhá apokalypsa

Drabble: 

[chrastění, praskání, nesrozumitelné hlasy]
Crowley (zadýchaně): Už?
[chrastění]
Azirafal (bezradně): Myslím? Má to strašně moc drátů. A tlačítek.
Crowley (výstražně): Hlavně nemačkej červený tlačítko
Azirafal (zmateně): Proč bych ne- moment, jak v téhle tmě poznám červený tlačítko?!
[ticho]
Crowley: Proč je tu taková tma?! Že by-
[Společně]: Apokalypsa?!
Crowley: Tak moment, ta už snad byla?! Nemůžou být dvě hned za sebou.
Azirafal (rozhořčeně): To tedy! Na to jsou určitě nějaké zákony.
Crowley (zamyšleně): Ale není to náhodou důvod, proč jsme se sem vůbec vloupali? Abysme to pořádně ohlásili celému světa? Rozhla-
[otevření dveří, cvaknutí vypínače, zvuky zápasení a tlumené výkřiky]

Závěrečná poznámka: 

Narazila jsem na drabble z tohoto fandomu. A spustilo to u mě neskutečné nadšení a touhu napsat na tyto dvě příšery nějaké to drabble taky!:) Protože tu knihu prostě zbožňuji (což je svým způsobem vtipné, když jsem jinak ještě nikdy nebyla schopná dočíst jedinou Pratchettovu knihu).
[Edit: To téma. T0 TÉMA :D Asi bude ještě jednou drabble ze stejného fandomu no :D]

Obrázek uživatele TimeGirl

Sázka

Úvodní poznámka: 

Ráda bych upozornila, že se jedná o SLASH.

Trochu.

Malinko.

Ne tak úplně.

Drabble: 

Před rokem se démon s andělem opili. Crowley v opilosti přiznal, že mu v životě záleželo jen na jediném stvoření, ale odmítal Aziraphalovi říct, o koho se jedná. Uzavřeli tedy sázku, která se týkala výsledků voleb jisté kolonie. Pokud Crowley prohraje, bude muset danou osobu políbit.

Výsledky voleb byly známy před týdnem, ale démon to okázale ignoroval.

Uslyšel zvonek. Prosil všechny své nadřízené, aby to nebyl anděl.

Pochopitelně to byl Aziraphal.

„Vyhrálsss," zasyčel démon, než mu to jeho kamarád stačil připomenout. „Asi tedy nemám na výběr," povzdechl si, vlepil andělovi pusu na tvář a rychle mu zavřel dveře před nosem.

Závěrečná poznámka: 

Ona to nakonec nemuselo být úplně kyselé vítězství, což?

Obrázek uživatele Rebelka

Kocovina

Úvodní poznámka: 

Mám takový mlhavý dojem, že už jsem v historii DMD napsala minimálně dvě další drabblata se stejným názvem. Tohle je jiné, slibuju... ale asi bych se měla zamyslet nad svým vztahem k alkoholu :).

Drabble: 

Azirafal si nejasně uvědomoval, že má kocovinu. Buď to, nebo někdo přímo v jeho hlavě tahal za ocas tři tisíce koček, zatímco stepoval v okovaných botách na nebeských varhanách. Rovněž okovaných.
Zasténal a opatrně otevřel oči. Šklebily se na něj tři nespravedlivě spokojené Crowleyho obličeje.
„Mů-mů-žeš mi, prosím, vysvětlit, proč tě vidím trojmo? I jeden ty je o jednoho víc, než teď potřebuju.“
Crowley se zatvářil téměř něžně.
„Asi se ti rozostřuje i třetí oko,“ broukl. „A to mi připomíná…“ sáhl do kapsy a vyndal tři desetilibrové bankovky, „že ti vracím těch devadesát liber, co jsem si od tebe půjčil.“

Obrázek uživatele Keneu

Která je na konci?

Drabble: 

Který z těch tisíců hmatů, z tisíců pohlazení a úderů do kláves byl ten poslední, než z lásky k dokonalé hudbě zešílel?
David Helfgott neví.
Kterou klapku se mu podařilo svést jako poslední ze všech a jak se vůbec jmenovala? A záleží na tom?
Režisér Kohoutek netuší.
Která porucha způsobila, že letadlo nedalo pilotům najevo, že nemá při startu vysunuté vztlakové klapky?
154 mrtvých z letu Spanair 5022 už se nikdy nedozví.
Přes kterou klapku poslední instance se dá dovolat (chtělo by se říct odvolat) k Bohu?
Svatý Petr sedí v naleštěné kanceláři, bezradně listuje mojí složkou a nechce vědět.

Obrázek uživatele Julie

Zhoubný vliv andělů na zemědělství

Drabble: 

Popravdě řečeno, dlouho si jeho ztrátu vyčítal. Lidé s ním dělali strašně hloupé věci. Začínaly války, vraždili nevinné a sem tam ho i zabodávali do země (což nemá rád ani obyčejný nůž, natož ohnivý meč). Po několika tisíci letech na něj narazil v jedné jeskyni. Už jen poblikával, protože andělské zbraně planou žárem věrných srdcí a toho je ve vzduchu pouze stopové množství.
Crowley navrhoval, že zná v Rybitví šikovné bratrance, co z něj určitě udělají něco užitečného.
Ale Azirafal ho z čirého stihomamu raději snesl do temných hlubin oceánu.
Později toho litoval. Svítící ruchadlo by byla náramě praktická věc.

Mise v Evropě

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na příhody ze svého života, které vypráví Azirafal v zahradní restauraci po (Crowleyho) třetím pivu.

http://sosaci.net/node/15900
http://sosaci.net/node/15302
http://sosaci.net/node/9062

Drabble: 

Jednou jsem měl jsem probudit bandu chlápků, která spala pod jednou horou … vázala se na to taková nějaká místní pověst.
Přišel jsem, vzbudil strážného, ten začal troubit na poplach, otevřeli zbrojnici a zjistili, že je plná zemědělského náčiní: byly tam pluhy, rádla, ruchadla … V rohu jsem zahlédl dokonce i kombajn. No jo, povídá strážný, to bylo tehdá to nařízení, drátěný košile a helmy jsou taky v čudu, teď abychom zachraňovali českej národ v podvlíkačkách.
Ptám se, kde je velitel, jdu ho vzbudit, otevřel jedno oko a povídá, klídek, voni nás určitě Francie s Anglií nedaj, planej poplach, a spal dál.

Obrázek uživatele Rebelka

Jak Crowley věděl

Drabble: 

„Včera jsem zase vyděsil tu holku v Hyde Parku,“ zazubil se Crowley a usrkl ze sklenice trochu chardonnay. „Ta ječela!“
Azirafal jen pohoršeně zavrtěl hlavou.

Crowley mu nikdy neřekl o svých občasných vizích, které k němu přicházely, aniž by se o ně prosil. Holku, která se každý večer v deset hodin vracela z odpolední směny přes Hyde Park, chodil strašit celkem často. Začala se více ohlížet a po týdnu si koupila pepřový sprej. Bude se jí hodit, až ji třetího června přepadne ten opilý fanoušek Liverpoolu.
„No jo, co bys čekal od démona,“ ušklíbl se Crowley a znovu se napil.

Příliš troufalé

Úvodní poznámka: 

Archivní drabble.

Drabble: 

Kachny udiveně hltaly kousky mramorované bábovky. Tohle byli divní krmiči. Mlčeli.
Azirafal cítil vinu, i když nevěděl přesně proč. Nakonec to dopadlo... správně, ne? A on se celou dobu snažil, aby to dopadlo správně. Takže jednal správně. I když to bylo přesně proti instrukcím.
To Crowley si hýčkal neurčitý pocit hlubokého uspokojení. Natřít to celé té ohavné bandě shora i zdola, to se nepovede jen tak někomu a jen tak často. Že přitom mimochodem napomohl Jeho plánu, to snad nebylo podstatné... nebo ano?
Svobodnou vůli neměli vůbec mít. Takže chtít ještě vědět, jak s ní zacházet, by bylo příliš troufalé.

Závěrečná poznámka: 

Návod k použití, 2011

Obrázek uživatele Rebelka

Dobrodějec

Úvodní poznámka: 

Říkala jsem si, jak dlouho potrvá, než se mi ti dva zase vnutí do drabblete... :)

Drabble: 

Crowley vztekle vykulil oči.
„Upekl jsi dvacet tisíc makových koláčů?“
Azirafal se andělsky usmál.
„Za ten dobrý pocit z pomoci hladovějícím to stálo.“
„Takové plýtvání makovicemi! Víš, kolik by z toho bylo opia?“
Andělský úsměv se rozšířil.
„Vím, co ti zvedne náladu…“
„Pfffff!“
„Crowley, právě jsem dal koláč advokátce, která spěchala na jednání s důležitým zahraničním klientem. Také politikovi… těsně předtím, než promluvil v televizi. A tomu zpocenému chlapci, co chvátal na schůzku s dívkou.“
Crowley si znechuceně odplivl.
„A co je na tom skvělého?“
Azirafal mu téměř otcovsky položil ruku na rameno.
„No přece ta maková zrníčka mezi zubama…“

Obrázek uživatele Rebelka

Hrdina dne

Úvodní poznámka: 

Apokalypsa je v plném proudu. Je čas na něco hrdinského.

Drabble: 

„Uhhh,“ řekl Crowley. Hlava ho bolela jako střep, navíc ucítil nezaměnitelný pach nemocnice. To nevypadalo dobře.
„Hrdina apokalypsy se probírá,“ zapředl známý hlas.
„Aziafaaee?“ Crowley se pokusil otevřít oči a posadit se, ale výsledkem byl jen nový příval bolesti.
Jakási ruka ho zatlačila zpět.
„Lež, pitomče,“ zavrčel Azirafal.
„Co...“
„Praštil tě do hlavy hořící trám, když jsi vynášel knížky z Britské knihovny. Zbláznil ses? Vždyť ani nečteš.“
Crowley zamžoural. Vypadal téměř provinile.
„Ale ty jo. Tak jsem si říkal...“
Azirafal se rozzářil. Neobratně Crowleyho objal.
„Nech toho, blboune, vyrveš mi nějakou hadičku.“
„Já věděl, že je v tobě něco andělského!“

Obrázek uživatele Rebelka

Vyšší plán

Úvodní poznámka: 

Tak jo. Apokalypsa je v plném proudu. (Představte si přiměřené množství blesků a čmoudíků.) A co na to ti dva? ;)

Drabble: 

Apokalypsa probíhala ku spokojenosti všech zúčastněných. Sedm nádob vylitých na svět, čtyři jezdci, roje kobylek, nějaká ta zjeveníčka, plameny... prostě všecko.
Tuto ukázkovou podívanou narušovali pouze dva neznámí vojíni, kteří každý večer za pomocí těch nejkomplikovanějších výmluv, triků a převleků (včetně falešných knírů) utekli své jednotce, uběhli nepředstavitelné množství kilometrů, aby se sešli přesně na poloviční cestě mezi znepřátelenými stranami.
Při následném výslechu bylo zaprotokolováno toto: „My nešpehovali... my hráli karty... a taky si povídali... sem tam něco popili...“
Pročež nadřízení na obou stranách okamžitě pochopili, že ti dva jsou součástí nějakého vyššího nevýslovného plánu, a pro jistotu je povýšili.

Obrázek uživatele Kleio

Jeden o voze...

Drabble: 

Crowley se s mírně připitomělým (a značně připitým) výrazem zhroutil do křesla, zafuněl a vysál brčkem poslední zbytek tekutiny.
„Odkud to pochází, taková věc jako gin?“ Crowley se zahihňal a jeho sklenička se opět naplnila (po desáté, čistě mimochodem).
„Džin? To je přeci z arabštiny,“ usmál se Azirafal a radostně se nadechl k výkladu o třech myslících bytostech, o tom, jak jeho bratranec jednoho džina znal, o jejich dýmovité podobě.
„Naaah, ne tenhle džin. Ale tenhle!“ Crowley pozvedl sklenku a připil na něco, co rozhodně nebyla Apokalypsa.
Azirafal otráveně zaklapl knihu. „Moje znalosti etymologie prostě nemůžeš ocenit,“ procedil mezi zuby.

Obrázek uživatele Rebelka

Jak šli do boje

Drabble: 

Apokalypsa. Nikdo už nečekal, že přijde. Ti z nebe i pekla se div nepřetrhli, leštili zbroje a zapalovali plamenné meče.
Crowley stál stranou od toho mumraje. Už pět minut se nepřetržitě smál.
„Řekni mi, co to máš sakra na sobě,“ zaúpěl nakonec.
Azirafal se ošil.
„Svoje andělské brnění. No... možná jsem za posledních pár tisíc let pozbyl trochu svalů na hrudníku, ale když to trochu upravím...“
„Vždyť by ses tam vešel třikrát! A co je tohle?“
„Pár knížek, abych se na bojišti nenudil, čajová souprava, náhradní vlněné prádlo...“
Crowley náhle zvážněl a zcela nedémonsky Azirafala objal.
„Budeš mi chybět, kamaráde.“

Stránky

-A A +A