Nechtěl tu být. Strašně moc, zoufale, zběsile… vší silou, vší vůlí se soustředil na to, že tu nechce být.
Kdekoli jinde, jen ne tady.
Prosím, pane… Ano, vím, že jsem ateista… i vy to jistě víte, všemocný pane… Přesto… Prosím, prosím… pošlete mě pryč… Kamkoli… Klidně na konec světa, jen pryč z tohohle pekla…
S přáními je ten problém, že se občas vyplní…
„Kde to sakra jsem?“
„Vítejte na palubě Titanicu!“
Pryč…
„Proč se směješ?“
„On se probudil! Šelma je vzhůru…“
Pryč…
„Společnost American Airlines vám děkuje za přízeň a doufá, že opět využijete jejích služeb. Dáte si poslední drink?“