DMD Bonus č. 2 pro 8.4.2011.

Poslední bonbón

Téma: Poslední bonbónek
A/N: Je to na poslední chvíli a obávám se, že se to moc nepovedlo...

Ten pytlík bonbónů Toma ze všech dárků potěšil nejvíc. Bonbony byly nedostatkové zboží, sehnat se daly jedině na černém trhu. Bylo to ovšem riskantní, ale táta mu je přece sehnal; narozeniny jsou taky jen jednou za rok. Nejraději by je snědl všechny najednou, ale měl povolený jen jeden bonbónek denně, aby mu déle vydržely. Dostával je vždycky po večeři.
Pak táta najednou zmizel. Jeho jméno už nebylo v seznamu nájemníků u vchodových dveří. Tom věděl, co to znamená. Táta už nebyl; nikdy neexistoval.
V pytlíku mu zbýval jediný bonbón. Ale ani za nic na světě by se nepřinutil ho sníst.

Fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

Absence makes the heart grow fonder

Drahá princezno Celestie,
Rainbow Dash se minulý týden rozhodla odejít z Ponyville a vrátit se do Cloudsdale. Když jsme se ptaly proč, odpověděla, že v Ponyville prý nemá dostatečnou konkurenci a tak se nezlepšuje tolik, jak by mohla.
Nejdřív jsme se ji snažily přemluvit, aby zůstala, ale pak jsme pochopily, že jako správné přítelkyně musíme její rozhodnutí respektovat.
Měly jsme pocit, že když nebudeme spolu, naše přátelství skončí.
Mýlily jsme se. Dnes nás na obloze vítal nápis "Navždycky nejlepší přítelkyně" a kolem něho obrazy našich cutie marks.
Naučila jsem se, že vzdálenost neznamená nutně konec přátelství.
Vaše studentka
Twilight Sparkle

Nahrazované téma: Téma č. 1 - Konec

Obrázek uživatele Charlie

Kdo věří, najde

Téma č. 7: Zprava dobrý

Několik měsíců od Sherlockova skoku John stále nebyl ochotný uvěřit, že je jeho přítel navždy pryč. Občas měl dokonce pocit, že ho zahlédl na ulici. Když se to stalo po několikáté, doporučila mu jeho psychoterapeutka pár týdnů mimo město, aby přišel na jiné myšlenky.
Teď se vracel zpět, připravený čelit pravdě. Ve vypůjčeném autě se ploužil Londýnem.
Poslední křižovatka.
Rozhlédnul se. Zprava dobrý, zleva taky, kontrola...
John strnul. Vpravo u novinového stánku stál... Sherlock? Vyskočil z auta a vrhl se přes silnici. Pozdě. Nikdo tam nebyl. Zklamaně se vrátil do auta.
„Dlouho jsme se neviděli,“ ozvalo se ze zadního sedadla.

Fandom: 
Obrázek uživatele Envy

Housle

Téma: ...a taková to byla láska!

Začal s nimi sice před rokem, ale již nyní na ně uměl hrát jako někdo, kdo se houslím věnuje nějakou dobu. Říkali, že je musí milovat. Jaký je to talent a že to dotáhne hodně daleko. Jakápak to byla šťastná náhoda, že se rozhodl na ně naučit hrát.
To si všichni mysleli, pravda byla jiná. Housle nesnášel a hraní na ně ještě víc. Ale onehdy před rokem zaslechl slečnu Karolínu říkat, jak má ráda muže, kteří umějí hrát na housle. Včera se ale vše změnilo. Slyšel slečnu Karolínu, jak říká své přítelkyni, že houslisty teď nenávidí. Zlostí svoje housle zničil.

Fandom: 

Láska je všelijaká...

Téma č. 4: A taková to byla láska!

Keď Hermionu opustila jej životná láska, nevzdala sa. Pokračovala v hľadaní horcruxov a pomohla zachrániť čarodejnícky svet.

Keď Éowyn stratila nádej v Aragornovu lásku, prestrojila sa za muža a odišla do vojny. Porazila v boji Pána Nazgulov a obrátila priebeh bitky.

Keď Janu Eyrovú zradil muž jej života, odmietla podľahnúť osudu, ušla do vzdialeného mesta a založila školu pre dievčatá.

Lýgia vedela, že sa zahráva so smrťou. No nestrácala nádej a modlila sa. A Vinicius sa vrátil a stal sa kvôli nej kresťanom.

Keď Bellu opustil Edward, strávila štyri mesiace schúlená v kóme a potom skočila z útesu do mora.

O slepičích démonech

Jen taková blbinka mimo soutěž.
Téma: Slepice

Málokterý démon se zákeřností rovná démonu slepičímu.
Pravou podobou tohoto druhu je obrovská slepice, oproti člověku dvojnásobně vysoká. V zuřivosti usmrtí člověka ostrými klovanci, plácáním křídel vyvolá vichřici.
Často na sebe bere podobu svůdné ženy. Bezduchý pohled a nízký intelekt jej však spolehlivě prozradí.
Slepičí démon napadá muže i ženy. Muže svádí a obluzuje. Ženy posedne a zmocňuje se jejich mysli. Postižené jeví nápadný útlum rozumových dovedností, zato abnormální zvýšení výřečnosti.
Pera slepičího démona bývají někdy považována za pera fénixe. Vyskytly se případy, že byla použita k výrobě hůlek. Ty poté mohli používat k čarování slepičí démoni v ženské podobě.

Obrázek uživatele Ness

Jako štvaná zvěř

Téma č.6 - Běsnění

Zprvu to nebylo nijak výjimečné ráno, ale pak… nejdříve myslel, že je to nějaká obzvláště odporná noční můra, ale empirický test štípnutím ho přesvědčil o vlastní bdělosti; bohužel byl tím pádem nucen začít pochybovat o své příčetnosti.
Na prvního stačil ošklivý pohled.
Druhého a třetího proklel; čtvrtý byl vytrvalý a uměl mrštně uhýbat. Nakonec mu nezbylo než se potupně schovat v knihovně za regál.
Pátý mu dokonce drze vlezl přímo do hodiny (to ještě netušil, že další, pronásledující studenty, se budou trousit celý den)!
Teprve na obědě našel Snapeův celé dopoledne živený hněv svůj terč – za ty amorky Lockharta zabije!

Fandom: 
Obrázek uživatele Joan Watsonová

Sherlockovi in memoriam

Téma: Konec

Na začátku jsi byl jen neznámý muž, který mě fascinoval rychlostí svých myšlenek, slovní obratností a zdrcující genialitou.
Jako spolubydlící jsi byl nesnesitelný.
Přes propastné rozdíly jsme se stali nerozlučnými partnery v boji se zločinem a já tě v duchu začal nazývat přítelem.
Jakkoli byla tvá mysl pohnutá, nezabránila mi, abych ti naslouchal. Abych tě chránil. Abych byl připraven přinést oběti.
Když jsi po třech zoufalých dnech beze spánku nalezl klid v mé posteli, byl jsi přesvědčený, že to je konec.
My ale nekončíme pevným objetím.
Končíme pádem.
Na samém konci jsi prostě jen zoufalec, který mi... tak strašně chybí.

Fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Rychlé století

Téma: Zprava dobrý

Varování: Malý spoiler k Návratu krásného prevíta. A taky bjb jak prase. Omlouvám se.

Prevít se chvěl. A došla mu slova. (To se stávalo zřídkakdy. Proto Oscar správně tušil, že ani zdaleka nejde o setrvalý stav.)
„To bylo STRAŠNÝ. Tohlecto...,“ zprudka popotáhl nosem, a Oscar si povšiml, že když je vyvedený z míry, je jeho skotský akcent o poznání výraznější. Prevít zuřivě zagestikuloval a píchl Oscara do prsou.
„Už nikdy, slyšíš NIKDY s tebou nejedu! To, jak jsi zařval Zprava dobrý, a hned nato hodil myšku před tím taxíkem, to bylo... Neskutečný!“
„Uklidni se, drahoušku. Jsme v Čechách. A navíc, tohle je zkrátka takové rychlé století.“
„Rychlé století? Rychlé... století? Ach bože. Potřebuju panáka!“

Obrázek uživatele Innes

Estetické cítění

Téma: Zprava dobrý

„Zleva?“
„Ok.“
„Shora?“
„Jo, to by taky šlo.“
„Zezadu?“
„Můžeš s tím už přestat?“
„Jo jasně.“
„Ale že je nádherný.“
„Jo porád.“
Liam s rozkoší pohladil svůj notebook po víku. Prstem přejel po obrázku nakousnutého jablka a zamilovaně se na něj díval.
„A co zprava?“
„Ano Liame, zprava dobrý.“
Dveře se rozrazily. Agnes vkráčela dovnitř. Šlehaly z ní plameny. Došla ke stolu, položila ruku na notebook a ten pod jejími prsty doslova roztál. Pak beze slova zase odkráčela.
„Tak to máme třetí,“ zabručel Liam.
Simon se znalecky zadíval na bývalý přístroj. „Ale teď je zprava třeba naprosto dokonalý.“
„Chcípni Simone.“

Obrázek uživatele Anne

Nic netrvá věčně

...a taková to byla láska!
Poznámka: slash

Rozvleklé loučení, bolestné pro obě strany. Strach z posledního dne. Vlak ujíždějící z nádraží, sklíčené pohledy, knedlíky v krku a zvlhlé oči.
První dny v osamění duchem bez sebe. S nadějí v: , Někdy se uvidíme. ´ Ale Dánsko je od Prahy daleko a Praha daleko od Dánska.
Z počátku vzpomínky přicházely neustále. Za měsíc už jen jednou denně, za tři několikrát do týdne, pak jednou za měsíc, za delší dobu už jen občas neočekávaně. A taková to byla láska. Jenže i v Dánsku se najdou hezcí a správní hoši. Láďa Vilemín nebyl jediný čestný a na vzhled dbající hoch v Praze.

Výlet

DMD č. 7 pro 7. 4. 2012. Téma: Zprava dobrý

Varování: depresivní

Vždycky mě bere s sebou, když někam jede. Je mizerná řidička. Ale co ječí hned, jakmile přijde z práce, a co vylila tuš do koše s čistým prádlem, protože si nezasloužíme používat pračku, občas ji přemlouvám, abychom si vyjely. Táta se nikdy nerozvede. Miluje ji. A ségra je ještě malá. Oba se ji jen snaží nerozčílit. Jako by to šlo. Prostě...
"...jsou to dva tupci, holčičko. Idioti," slyším vedle sebe. A nenapadlo to i mě?
"Vychovává tě," zašeptalo mi něco studeně do zad. "Jako nástupkyni."
Nechci.
Dojížděly jsme ke křižovatce. Hodně jsem se předklonila, kvůli výhledu.
"Zprava dobrý," zalhala jsem.

Obrázek uživatele Puma

Když se daří...

DMD č. 6. pro 6. 4. 2012. Téma: Běsnění

"Takhle by to nešlo! Všechno je špatně. Ta látka vůbec nesedí, jak má a tady se to divně krčí!"

Rarity poklusávala nervozně okolo figuríny s našpendlenými šaty a mračila se na ně.
Samotná princezna Celestia si u ní objednala šaty! Taková pocta a ona za celý den není schopná ušít něco pořádného.A to má šaty poslat už zítra odpoledne!

Všechno ji padá, ujíždí jí kopýtko při šití a ani magie dnes nijak zvlášť nepomáhá. Ten roh si jednoduše dělá, co chce.
.......
Na zem se rozsypaly perleťové knoflíčky.

Už toho měla dost. Potřebovala si zakřičet nebo něco rozbít.
Hned teď!

Obrázek uživatele Sindual

Léta všechno změní

Téma: ...a taková to byla láska!

"Proč nikdy nejsi schopný udělat to, co po tobě chci?"
Ginny zavrtěla nechápavě hlavou a podívala se zpříma do zelených očí svého muže. "Chtěla jsem jenom abys jednou vzal naše děti ven, a ty se zapomeneš v práci. Proč?"
Harry jen něco zamručel a pokrčil rameny. Neměl rád hádky s Ginny, ale v posledních letech se opakovaly stále častěji, a on netušil, jak jim zabránit.
"No jistě, nevíš! Ty nikdy nevíš, Harry Pottere!" Ginny udeřila drobnou pěstí do stolu a smutně sklopila hlavu, až jí vlasy zakryly obličej, "a já už taky nevím. Nevím proč ses mi zdál tak skvělý!"

Fandom: 
Obrázek uživatele may fowl

That Awesome Moment When You Accept a Phone-Call Whilst Listening to Music

A/N: Odehrává se během Velké hry. Komu sedmdesátá léta neříkají tolik, co Jimovi - http://www.youtube.com/watch?v=OBwS66EBUcY.
Téma: Kam se poděl hrdina?

„Tudududum.“
Moriarty seděl nad sklenicí nedotčené minerálky a opakovaně obnovoval okno Science Of Deduction. Pomalu začínal pochybovat o kvalitách své hračky, alespoň se však na číhané nenudil.
Každé očko má slepou skvrnu. Tou Sherlockovou byla štěnice v bytě 221C. Na začátku hry mu ušla pro tenisky.
„Tudududum.“
Příchozí hovor. Zločinec-konzultant vytáhl sluchátka z mobilu a pustil se do práce.
„Nedělej z lidí hrdiny, Johne,“ ozvalo se mezitím docela zřetelně z mikrofonu. „Hrdinové neexistují, a i kdyby, já bych nebyl jedním z nich.“
James zavěsil a interiérem Speedy’s se rozlehl zpěv Bonnie Tyler.
„I need a hero!“
Moriarty jen zavřel oči.

Fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

Komteska

DMD č. 5 pro 5. 4. 2012. Téma: Poslední bonbónek
pozn.: obsahuje stopové prvky slashe
upřesnění fandomu: Zkřížené meče

Byla jednou jedna komteska. Roztomilá blondýnečka se zálibou v koťatech, statných mužích a čokoládových bonbónech.
Za hrabětem Arnoštkem dokonce utekla z domova. Ujela. Kočárem. S bonboniérou, kterou dal její sestře.
„Vezme si mě, nevezme si mě, vezme…“
Poslední bonbón rozhodl. Nevezme.
„A co otvory po bonbónech? Dá mi novou bonboniéru, nedá…“
Dá. Ještě že tak.
Na kraji panství potkala Arnoštka, který se zachoval přesně, jak předpověděla bonboniéra a odvezl ji domů. Aspoň ho poškrábala. Třeba by ho mohla ošetřovat a při té příležitosti by…
U večeře její snění zpečetila celkem nevinná Arnoštkova otázka.
„A, ehm, kde máte toho… no, Krištofa?“

Fandom: 

Po pravici

(téma č. 7: Zprava dobrý)

„My zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil. Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.“
Ticho. Vzápětí znovu, netrpělivě: „My … (atd.) … svého, sakra!“
„Hele, nech toho,“ řekl Brian.
„Což nevisím po pravici Mesiášově, na nejvhodnějším místě spásy? To jsem kurva vyhodil tolik šekelů Římanům zbytečně?“
„Lituji, ale jsi asi někde jinde.“
„Nebudu ještě dnes s tebou v ráji, jíst ze stromu života a lenošit s huriskami?“
„Kde dnes oba budeme, fakt nevím, a s těmi huriskami trochu předbíháš dobu.“
Lotr se pokusil na Briana plivnout.
„Jéžiši Kriste,“ povzdechl si Brian.

Fandom: 

Vedlejší účinky

Téma: Poslední bonbón

Žiji v poměrně velkém bytě. Nicméně z finančních důvodů jsem nucena pěstovat si spolubydlící. Bohužel vášeň pro luštění příběhů (a zřejmě i některé mé povahové rysy) má jisté neblahé vedlejší účinky.

Jedna z dívek, které se mnou sdílely domácnost, například dostala od svého přítele (jako důkaz lásky) vzácnou bonboniéru, kterou po několik týdnů uchovávala na čestném místě ve spíži. Zhruba po měsíci se rozhodla slavnostně ochutnat první z bonbónů. Bohužel se tak stalo právě v den, kdy byla poslední cukrovinka nahrazena detailním modelem z fima. Práce s touto hmotou má pozitivní vliv na mé soustředění. Čokoláda také. Spolubydlící se odstěhovala.

Obrázek uživatele sigam

Doktor - zachránce zatoulaných koťat

Téma: Kam se poděl hrdina

„Doktore!“ zařvala Amelia Pond a dál splašeně pobíhala po Tardis. „Kde zase vězíš? Celá tahle „bigger on the inside“ záležitost je pěkně na nic. Jak se tady má člověk vyznat?“

„No to mi povídej,“ ozval se vysoko nad ní hlas jejího manžela.

„Rorry? Co tam děláš?“

„Opaluju se.“

„Moc vtipné. Jak ses tam dostal?“

„Nevím. Přísahám, že tady ještě před chvílí byly schody. Je to tu jako v Bradavicích.“

„Doktore! Můžeš se prosím ukázat? Můj stupidní manžel se nemůže dostat dolů.“

„Rorry! Copak jsem hasič, abych tě sundával jak kotě ze stromu?“ ozval se za ní hlas právě dorazivšího hrdiny.

Fandom: 
Obrázek uživatele zana

V Pásmu

Téma: Zprava dobrý

Roderick soustředěně počítal nádechy. Na šedesátý pátý se zvedl ze země a opatrně se prosmýkl kolem zadních kol traktoru. U vrat se zarazil a dlouze se rozhlížel.

Mlýnek na maso po jeho levé ruce byl dost daleko. Prasklina v asfaltu tam byla už minule, ale třpytivé místečko vedle ní bylo nové. Opatrně tím směrem hodil matičku. Spadla docela spořádaně. Hodil druhou, v pořádku. Třetí, čtvrtou. Pak teprve se rozhodl: „Zprava dobrý“, usykl a pomalu se vydal k třpytivé kouli.

Cestou opatrně sebral ještě dudlík a dvoje černé kapky. Dneska bude dobrý den. Na doktora pro Agnes to bude bohatě stačit.

Obrázek uživatele Jeřabina

Co se týče hrdinů...

Téma: Kam se poděl hrdina

Když bylo Toničce Bolavé šest, získala podezření, že s hrdiny, jako jsou ti v pohádkách, to nebude zase tak jednoduché.

Když jí bylo devět, zjistila, že někteří hrdinové jsou vlastně mrňaví, hrozně klejou a pěkně smrdí.

Když jí bylo jedenáct, uvědomila si, že být hrdinou není zase tak jednoduché a že největší hrdina je občas ten, kdo se hrdinství zřekne.

Když jí bylo třináct, poprvé se jí stalo, že by někdo chtěl být jejím hrdinou. Ale, oproti pohádkám, v opravdovém životě není hrdinou vždycky ten, kdo se jím být zdá.
Takže se rozhodla, že se v životě bez hrdiny obejde.

Fandom: 
Obrázek uživatele Lunkvil

Úskalí trojdimenzionálního provozu

7. 4. Zprava dobrý

„Nepotřebuješ to umět!“
„Ale co když budeš zraněná? Kdo loď dopraví do bezpečí?“
„Bender.“
„A když bude v bezvědomí?“
„Máme autopilota.“
„Co když nebude fungovat?“
„No dobře,“ obrátila Leela oko v sloup. „Základy ti snad neuškodí. Start a přistání jsou nejtěžší, začneme trénovat let.“

Fry sedl do velitelského křesla. Matně vzpomínal na lekce autoškoly. Zkusil spojku a nastavil vzdálenost od kormidla. Chtěl zkontrolovat zrcátka, ale žádná nenašel. Rozhlédl se.
„Zprava dobrý. Zleva taky,“ mumlal. „Tak jdeme na to.“
Odhodlaně vyrazil vpřed, když vtom loď dostala pořádnou šlupku.
„Pokud bude nějaké příště,“ konstatovala suše Leela, „nezapomeň zkontrolovat taky seshora a zezdola!“

Fandom: 
Obrázek uživatele estriel

Zprava dobrý

Nahrazuji si v bonusu č. 2 téma číslo 7, Zprava dobrý.

Zprava dobrý, zahlaholí chlápek v autě, který zastavilo na křižovatce. Zleva ale příjíždějí auta, takže čekají. Řidič má na sobě propocený nátělník - je totiž vedro a stará škodovka si o klimatizaci může nechat jen zdát.
Přecházím s přítelem přes přechod.
Hele, vidíš ty dvě buzny?! ozve se ze škodovky a najednou je jedno, že zprava nic nejede a zleva taky ne - čumí na nás oba dva, zatímco my se je snažíme ignorovat.
No to je hnus, slyším ještě. Škodovka se rozjíždí.
Zprava sice dobrý - ovšem jak pro koho. Pro nás teplouše ten náš do prava tíhnoucí národ moc dobrej nebude…

Obrázek uživatele Lyta

Tfuj, Time Ladies

Téma: A taková to byla láska.

Romana byla přesně ten důvod, proč raději vozil v TARDIS pozemšťanky. Připadal jim chytrý a zábavný. Neutahovaly si z něj, že nezvládá vlastní regeneraci, ve škole mu nešla matematika a že nemá řidičák na TARDIS. Většina z nich ho bezmezně milovala, ať vypadal jak vypadal, a všem bez výjimky přidal úžasný. No dobře, možná kromě Donny, ale ta si to naštěstí nepamatovala, takže se to nepočítá. A žádnou z nich by v životě nenapadlo ho opustit s tím, že musí prozkoumat paralelní vesmír zrovna v době, kdy si myslel, že se mu u ní začíná dařit. Pozemšťanky jsou prostě lepší.

Fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Osudové setkání

Téma: Kam se poděl hrdina?

Jsem lovec. V divočině hubím škodnou. Putuji krajinou, neviděn a neodhalen. V noční tmě lákám havěť do svých pastí. Zabíjím skřety i jiné ohavné služebníky Temného pána. Nemilosrdně je lovím v temnotách. Bojí se mě. Jen šeptem se vypráví pověsti o nočním přízraku. O bojovníku s nesmiřitelným pohledem i mečem. Prošel jsem místa, kam se odvážil jen málokdo. Hory i údolí plná děsu. Překonal jsem řeky i pustinu. Vlastní slabost a únavu i kouzelný Pás. Nikdy a nikoho jsem se nebál. Nesměl jsem.

Teď se mi však podlamují kolena a hlas se zadrhává v hrdle.

Vidím ji tančit mezi bolehlavem.

Fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Zatanči pro mé oči

poznámka: Nesoutěžní drabble (nic nenahrazuji), jen jsem ho napsala a nestihla zveřejnit. A protože je to dárek, tak je to potřeba. Pro Arengil, myslela jsem, že by ji tenhle mohl potěšit.
téma: Běsnění

****
Na palouku se tančí.
Divoké melodie prolétají vzduchem,
desítky nohou zuřivě tepají zemi.
Matka Země se tomu běsnému šílenství jen pobaveně usmívá.
Její děti tančí.
Je to tanec života.
Páry se zcela promísily,
již nikdo neví, kdo patří komu.
A nikdo neví, čí ruce se obtáčejí kolem čího pasu,
čí ústa se dotýkají čích tváří,
čí doteky probouzí milostnou vášeň.
Vlasy dívek připomínají zlaté obilí a černou smolu posvátných stromů.
Jejich vůně je omamná, opojná.
Brzy již dojde ke spojení.
Všichni tančí, vykřikují, radují se a těší na vrchol noci.
Tanec je svět.
Tanec je svátost plození.
Tanec je Bealtaine.

Fandom: 
Obrázek uživatele Jana Varga

Podivné vajcia

A/N: Ja viem, že za "DMD č. 2. pro 2. 4. 2012. Téma: Slepice" už bod mám... ale jaksik som si dala za úlohu, že celý mesiac sa budem snažiť písať o LOTRovi a tak som považovala za potrebné napísať "opravu" k tejto téme, páč tam som sa odchýlila od fandomu:D:D:D Bod samozrejme nečakám!!! To len, aby som bola "kompletná". Aspoň zatiaľ:)

„To čo máte za sliepky?“ pýtal sa Pelegrin Bral Smělmíra Brandoráda.
„Aké? Máme úplne normálne sliepky,“ čudoval sa Smíšek.
„Nemôžete mať normálne sliepky, keď znášajú také podivné vajcia...“
„Naše sliepky znášajú tie najobyčajnešie vajcia pod slnkom...“
„Ale neznášajú.“
„Ale znášajú!“
„Neznášajú!“
„Môžeš mi povedať, ako si prišiel na to, že naše sliepky neznášajú normálne vajcia?“ Smíšek sa zamračil.
„A toto je akože čo?“ Pipin ďobol do košíka.
„Toto?“
„Áno, toto!“
„To nie sú vajcia od sliepky.“
„A aké sú to teda vajcia? Od olifanta? Veď to sú normálne vajcia!“
„Nie sú to normálne vajcia. Sú to Kindervajcia... aj s prekvapením...“

Obrázek uživatele Samantha

Konec

Byl konec války. Voldemort byl poražen. A co bylo důležité, Severus přežil! Chtěla jít za ním, chtěla svědčit v jeho prospěch, chtěla tolik věcí... Teď však stála mezi troskami hradu spolu s několika přeživšími, kteří se zrovna netísnili ve velké síni s Harrym. V tom za sebou zaslechla povědomý klučičí hlas: "Hermiono! Hermiono!" Ohlédla se. Ron k ní běžel, seč mu síly stačily. "Copak?" zeptala se. Poklekl před ní na kolena. "Vezmeš si mě?" podívala se na něj a pak kamsi za něho. Na schodech stál Severus, chvíli na ni hleděl, pak trochu pokývl, otočil se a odešel. "Ano. Vezmu."

Toto drabble se vztahuje k tématu č.1 - Konec, ze dne 1.4.2012

Fandom: 
Obrázek uživatele Julie

Ničitelka světů

 
Téma: Zprava dobrý
 
Proplétala se temnými zákoutími vesmíru. Žvýkala planety a vyplivovala rozdrcené drobty mrtvých civilizací. Bytosti umíraly pod jejím dotekem a ona je bez milosti odevzdávala do spárů věčné temnoty. Byla děsivým přízrakem z okraje kolektivního nevědomí. Jen myšlenka na ni vyvolávala smrtící hrůzu (a proto ji vlastně nikdo neznal).
 
Teď se blížila. Pomalu a krutě. Přilétala a v jejích stopách šla smrt.
 
Zahlédla kosmickou loď. Kdyby byla znala úsměv, radostně by se ušklíbla. Vstoupila a rozhlédla se.
 
„Zprava dobrý,“ zadíval se Kocour zálibně do zrcadla. „Zleva ještě lepší!“
 
Z čiré radosti předvedl oslavný taneček po místnosti. Vraždící entita v hrůze prchla.

Předtucha vln

Na téma Běsnění...

Profesor byl poslední dny velmi neklidný. Věděl, že na potomku Kaspianovy tety záleží osud celého království. Avšak, poslední dobou se nedokázal soustředit na to, aby prince ještě připravoval. Už ne. Doufal, že ty roky učení postačí.
Postavil se k oknu a zahleděl se ven. Byla obyčejná noc, ale z dálky slyšel nárazy mas vody na útesy při pobřeží. Celá příroda působila klidně, jen vlny dávaly najevo, že se něco chystá. Čekaly. Čas se vlekl. Běsnily pro osud. Když pak najednou všecho ztichlo. Jakoby kolem Cornelia oněměl svět. Věděl, co se právě odehrává o několik komnat dál...
„Gratuluji, je to syn!“

Stránky

-A A +A