DMD č. 27. pro 27. 4. 2016. Téma: Dnes to praskne

Obrázek uživatele Šmelda

Tik tak

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ani nevím, jak mě to napadlo.

Drabble: 

Vál podzimní vítr, kvůli kterému ho příčky studily do prstů. Ruksak ho na zádech tížil.
Jeho sestra a otec měli u hlavy pistoli.
"Dáš se k odboji."
V ruksaku měl výbušninu. Seskočil ze žebříku a schoval se před průvanem mezi mostní vzpěry.
Navázat kontakt bylo překvapivě docela snadné, těžší je získat si důvěru.
Odvíjená lepicí páska hlasitě zavrzala.
Všechno závisí na dnešku.
Za deset minut vjede na most vlak, který původně měl být plný munice.
Připevnil bombu.
Zbývá chvilka.
Seskočil ze žebříku.
"Zrádce," ozvalo se. Bylo to německy? Bylo to francouzsky?
Jeho tělo se spolu s mostem zřítilo do řeky.

Obrázek uživatele Saphira

Jako na potvoru

Fandom: 
Drabble: 

27. dubna

Zatraceně! Kdo mi vnuknul nápad pořídit si kočku?
Večer mám rande, takže jsem od rána nervózní. Navíc mě čeká důležitá porada, takže ráno nestíhám víc než obvykle.
Vyrazila jsem v křečovitém balancu ve snaze vyvážit v jedné ruce kabelku a lodičky a v druhé termosku a klíče od auta. Než jsem se vyřítila ven, ještě jsem popadla pytel s obsahem kočičího záchodu.
Jenže když jsem zabouchla dveře od domu, jako na potvoru pytel praskl.
Jako by nestačilo, že mi ve výkalech přistály všechny věci, zjistila jsem, že klíče od bytu jsou v zámku. Z druhé strany.
Zrovna dneska!

Závěrečná poznámka: 

Zkracovala jsem. Hodně. Asi ze 150 slov.

Obrázek uživatele tif.eret

Rozhovor

Fandom: 
Drabble: 

„Takže teď nám povíte něco o tom cizinci.“
„Nevím, jestli vám nějak pomůžu. Viděl jsem ho jen jednou.“
„Hm. A co řeknete k té skříňce?“
„No, skříňka… Slyšel jsem, že patří tomu cizinci. Prý ji nosil pořád u sebe. Nedal ji z ruky.“
„Tak jak je možné, že jsme ji dnes našli u vás?“
„Chtěl jsem jen nějaký suvenýr… A ta skříňka byla vykládaná perlami…“
„Tak suvenýr… Co bylo uvnitř?“
„Uvnitř… Včera v noci jsem si nebyl jistý, ale když vyšlo slunce, jasně jsem viděl, že uvnitř na sametu je lidská lebka. A perly na víku… To byly lidské zuby.“

Lákání zla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nevědět nevadí http://sosaci.net/node/22440

Drabble: 

„Všichni připraveni?“ zeptal se Lucius a zopakoval základní pravidla. „Předpokládáme, že Temný plán ucítí ničení horcruxu a zamíří sem. Rodová magie ho zadrží, nevíme, na jak dlouho. Až ochrany prolomí, zaútočíme na něj.“
„Avadou,“ doplnil Severus. „Doufám, že s tím nikdo nemá morální problém.“

Sedm odhodlaných výrazů. Sedm osob spojených jedním cílem. Dnes se rozhodne.

Bill zvedl meč a sekl. Medailonek se s tichým prasknutím rozpadl, stoupal z něj mlžný opar, který se postupně zformoval jako stínová postava.

„Dva Smrtijedi v zádech. Podvedou tě, zradí…“ syčel vemlouvavý hlas. „Zradili už tolikrát. Mně ale můžeš věřit. Dám ti, po čem toužíš.“

Závěrečná poznámka: 

Jdeme do finále. Začínám se intenzivně modlit za příznivé následující téma :-)

Obrázek uživatele VylisovanýSynČaje

Obrovský beďar!

Fandom: 
Drabble: 

„Hele beďar!“Křičel posměváček, když mě uviděl. Pravda, měl jsem pár uhrů. Za chvíli se ovšem přidali všichni ve třídě:

„Obrovskej beďar, Obrovskej beďar. Hele kámo, co ti to roste z toho jebáku?“ Ty jsi byl ještě před rokem můj nejlepší kamarád... Teď držíš s nima... Jenom protože jich je víc? Ze zbabělství? Je to tak? Nebo jinak?

Doopravdy jsem neřekl nic, stejně by mě neposlouchali. Šel jsem si sednout do lavice. Neměl jsem nikoho. Nikdo se nezajímal o osud škaredého, uhrovitého kluka. Ponořil jsem se do myšlenek. Doufám, že máma si nevšimne, že jí ten nůž v šuplíku chybí...

Závěrečná poznámka: 

:)

Obrázek uživatele neviathiel

Diplomacie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/22052

Drabble: 

Vasyl Kosturak pohlédne na hodiny. Jeho protějšek přichází se zpožděním. Jako správný gentleman nehne ani brvou.
„Jak se daří?“ zeptá se nenuceně, když jim číšník nalévá víno.
„Výtečně,“ odpoví Jelyzaveta Zarecka. Její bratr je velmistr černé magie. Ona mistryně diplomacie. „Ale ty jsi dobře informován, není-liž pravda?“
„Záleží na úhlu pohledu.“
„Jak daleko ten pohled sahá?“
Nahrávka na smeč. „Až do samotného centra magie.“
Ledový úsměv. „Nestudoval tam kdysi Aleksandr? Jakpak se má?“
„Vede se mu dobře. Bere naše dohody velmi vážně.“
„To je dobře. O děti se vždy budeme bát, že? Jeden nikdy neví, co se jim může stát.“

Závěrečná poznámka: 

Tento milý rozhovor se týká pokusu o únos Jelyzavetiny příbuzné, který se odehrál v Praze (kde před časem studoval Vasylův syn Aleksandr), a následného vzkazu zaslaného přes Aleksandra. Jelyzaveta diplomaticky potvrdila, že vzkaz je od její rodiny. Vasyl potvrdil, že Aleksandr o plánovaném únosu nic nevěděl.

Další: http://sosaci.net/node/22718

Obrázek uživatele neviathiel

Tajnosti

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Standardní postup. Prověřujeme alibi.“
Emanův zástupce se zavrtí na židli. „Podezíráte mě?“
„Nesnášel jste Iva Drapáka.“
„Do katakomb by mě nikdo nedostal.“
„Co jste dělal v době vraždy? V baru vás nikdo neviděl. Kde jste byl?“
Lehké zrudnutí. Velmi konkrétní emoce.
Helga zvedne oči ke stropu. „Vyšetřujeme vraždu, takže si přestaňte hrát na gentlemana. Jak se jmenuje?“
„Kolegyně. Vdaná. Eman by to neschvaloval.“

„Všichni se shodli, že radši půjde pět pater pěšky než jet výtahem, ale v životě by to nepřiznal.“
„Ta kolegyně potvrdila, že byli spolu.“
„Pochopil vůbec, co se děje?“
„Nechce to chápat. Eman pro něj hodně znamenal.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Nildon

Geniální plán naprostého génia

Fandom: 
Drabble: 

„Stejně si myslím, že ten váš plán má zásadní chybu, pane“
„Co ty můžeš vědět, tvůj pidi mozeček není schopen pochopit mého génia.“
„Možná, ale logicky, když ten plán vyjde, tak my budeme mrtví, spolu s ostatními a nebude čeho si užívat.“
„Pche, uvažuj dvacetirozměrně. Budeme v bunkru, které nás před výbuchem ochrání. Pak vyjdeme ven a převezmeme vládu.“
„Dvě otázky.“
„Jaké zas, ty neandrtálče.“
„Bunkr je v zemi, a komu budeme vládnout, když Země vybuchne?“
„To jsou nepodstatné detaily, tupče.“
„Myslím, že jsou dost podstatné.“
„Dost řečí, je čas se chopit moci. Kam jsem jen dal to červené tlačítko.“

Obrázek uživatele Tenny

Rozpolcené srdce

Úvodní poznámka: 

Příběhově navazuje na Z deště pod okap.

Drabble: 

"Musím do Haradu!" protestoval Eldarion.
"V žádném případě! Slíbila jsem tvojí sestře, že tě dotáhnu domů a taky to udělám!"
Finduilas čekala, že se s ní bude hádat, ale jen se tvářil nešťastně.
"Víš, proč jsem odešel?" zašeptal.
"Předpokládala jsem, že toho na tebe bylo moc, všechny ty povinnosti a očekávání..."
"To taky. Ale hlavně. Hlavně..." Byl blízko k slzám. "Já se domů nikdy nemůžu vrátit! Tinwiel má stejně lepší vlohy k vládnutí! Až to rodiče zjistí, nebudou chtít, abych se vracel! Nemůžu být král. Až to vyjde najevo..."
"Ať už tě trápí cokoliv, neopustím tě. Jsi jako můj bratr."

Závěrečná poznámka: 

Asi si říkáte, proč Eldarion panikaří? Co ho tak děsí?
To je právě otázka pro vás, milí čtenáři! V průběhu celé série jsem na to nenápadně narážela a házela různé stopy, ale jelikož o tom nikdo v komentářích nemluvil, došla jsem k názoru, že to není tak očividné, jak jsem myslela.

Takže se vás ptám, co je Eldarionovo tajemství?

A nebyla by to soutěž bez nějaké odměny, takže první člověk, který PŘESNĚ odpoví na mojí otázku, dostane jedno drabble!
Bude to drabble s postavou dle jeho výběru - jediné podmínky jsou, že se musí jednat o postavu, která je živá a v době našeho příběhu ve Středozemi. Může to být některá z postav zmiňovaná v drabbletech, nebo klidně postava, o které vůbec nebyla řeč nebo jenom okrajově... (třeba Faramir, Arwen nebo Eomér nebo Sam Křepelka, já nevím...) Ohledně této postavy se můžete zeptat na jednu věc, přičemž odpověď se pokusím zakomponovat do drabblete. (např. co ona postava právě dělá, nebo něco z její minulosti či povaze, pokud se jedná o postavy nové)

Tak přeji hodně štěstí v hádání! ;)

Pokračování: Královo rozhodnutí
Důležitá příběhová odbočka: Večerní vyprávění pohádek

Obrázek uživatele Vinpike

Hra doopravdy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Richardu Weinerovi s omluvou, že jsem si vypůjčil jeho název

15+

Drabble: 

„Smrt, smrt, smrt!“ chroptěly černé rty pestře nebarevného klauna.
Muž s puškou na balkonku, také v tmavém. Ochranné zbarvení ani nepotřeboval, kdyby se svlékl do naha, dav pod ním by si ničeho nevšiml. Vlasatci zapouzdřeni v svých orgastických sebetancích, vlasatice vzpínavé – vem si mě, ty ďáble! – k poskakujícímu idolu na pódiu.
„Nechce jenom zmrd!“
„Jsem tvůj sen,“ pomyslel si, zamířil a vystřelil.
Tlumič zbytečný, rachot bubnů nad dělovou salvu.
Hudebně němý zpěvák zachroptěl, strnul, sesul se k zemi.
Dívky šílely, chlapci vytrženi, kapela přidala.
Jekot, pískot, nadšení!
Sbalil si fidlátka, pomalu odcházel.
Než to praskne, polkne u baru ještě pivo.

Kukla

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNĚ - vzpomněl jsem si na "Rimmerosvět"

"Než vás zachráníme, pane, nějakou dobu to potrvá. V blízkosti červí díry totiž vzhledem k nám váš čas poběží mnohem rychleji."
"Krytone, jak dlouho to bude trvat?"
"Vzpomínáte si na tu středověkou válku, co trvala tak dlouho?"
"Na třicetiletou?"
"Ne, tahle ne, pane, ta druhá."
"Stoletá válka?!"
"Ano. Tak to ještě vynásobte šesti a máte Vaše zlaté číslo."

Drabble: 

Osobní deník hologramu Arnolda J. Rimmera:

První dny po ztroskotání byly naplněné prací. Naštěstí se mi z lodi podařilo zachránit spoustu užitečných věcí, a to včetně speciálních osidlovacích náloží, pomocí kterých jsem si svět mohl zařídit podle libosti.

Byla to nádhera, byl jsem Adamem ve vlastním ráji. K dokonalosti chybělo jen jediné, má vlastní Jana.

Pečlivým studiem literatury zachráněné z lodi jsem zjistil, že je možné klonováním vytvořit dospělý ženský protějšek, za použití mé vlastní DNA. Přípravy i vlastní práce trvaly celý rok, ale nyní jsem na prahu vítězství. Vypadá to, že dnes kukla konečně praskne. Už se nemůžu dočkat.

Závěrečná poznámka: 

Dodatek:

Klonování z mé vlastní DNA mě samozřejmě stavělo před morální dilema. Formálně by to byla moje sestra, takže by mě nemohla přijmout za svého milence. Po dlouhém sebezpytování jsem dospěl k rozhodnutí: "Ale co? Tak jí to prostě neřeknu."

Obrázek uživatele Jeremy

On se to dozví

Drabble: 

Stalo se, co se stalo. Velký koncert, kvanta lidí a přece se nemohl díky endorfinům udržet. Ano, dal mu pusu, ale to přece nemusí nic znamenat. Třeba to nikdo neviděl, třeba to vypadalo jen jako součást choreografie. Třeba ani druhý aktér nezískal žádné podezření. Když došel zpět k mikrofonu, po očku se rozhlédl kolem sebe. Většina spoluhráčů se na něj usmála. Celý zbytek představení byl nervózní, že to vyjde na povrch, že se na něj začnou lepit bulvární noviny a hlavně, že jím začne jeho bubeník opovrhovat. Ale to by mu Phil nikdy neudělal. Měl totiž Petera taky moc rád.

Závěrečná poznámka: 

Tohle drabble jsem psal včera večer v polospánku q i ráno mi přišlo docela dobrý...

Obrázek uživatele Birute

Nejlepší přítel vlka

Drabble: 

Týr byl přátelský, na boha. Nosil mu jídlo a občas ho popleskal.
Proto taky Fenris souhlasil, že bohy nechá, aby ho zkusili spoutat. Už dvakrát. Pokaždé řetěz přetrhl. Nebyla to zrovna vzrušující hra, jenže oni tak zoufale toužili po zábavě, že se nad nimi Fenris slitoval.
Dnes ovšem místo mohutného řetězu přišli s tenkým provázkem. Fenris se při pohledu na tu nanicovatou věc zarazil a řekl: „Dobrá. Nechám se spoutat, ale jeden z vás mi přitom musí položit ruku do pusy.“
Bohové mlčeli a vrhali po sobě podezřelé pohledy.
Nakonec se nabídl Týr.
Takže to přece jen bude v pořádku.

Závěrečná poznámka: 

Cvak.
Křup.
Au.
Haú!

Aneb Jak se bohové třikrát pokusili spoutat obřího vlka a napotřetí přišli s kouzelným poutem specilně vyrobeným trpaslíky a obří vlk přišel s tím, že potřebuje záruku, že to není nějaký podfuk a že se z provazu opět vyprostí. A Týr přišel o pravou ruku.

Obrázek uživatele Zuzka

Závažná rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Chtěli jste mor, máte mor.

Drabble: 

Yersinia si pohazovala náhodným adenovirem jako dvacetistěnkou. Už je nás tu moc. Množení je bezva, ale je tu narváno. Je čas hledat nové působiště.
Mohly bychom se podívat na světlo. V klidu si vytéct a rozpliznout se po okolí. Jenže co když je tam doktor? Co když to někdo vyčistí? Nebo nedejbože olíže pes? Miliony nás zahynou!
Takže radši invaze? Hezky v teple? Z uzlin do krve, do oběhu, do plic. A pak teprve ven. Taková zábavná rýma. Roztomile smrtící.
Každopádně to dneska musí prasknout.
Pomyslně rozdělila plošky adenoviru na sudé a liché. Takže kam to bude - dovnitř, nebo ven?

Závěrečná poznámka: 

- adenoviry mají fakt cca tvar dvacetistěnné kostky
- navíc jsou oproti bakterii dost malé na to, aby je mohla coby kostku použít, kdyby se jí zachtělo :D
- máte-li dýmějovou formu moru, choroba se může vyvinout dvěma způsoby (pozor, hnusné popisy):
1) vředy na uzlinách vám prasknou směrem ven, otevřou se a infikovaný hnis vyteče. Je-li po ruce lékař/dottore/šarlatán/bylinkář/whatever, může vám rány vyčistit nebo i vydezinfikovat a vy mor můžete přežít. Stejně může fungovat pomoc zvířecího průvodce, viz legenda sv. Rocha.
2) vředy prasknou dovnitř do těla, bakterie se vyřádí ve vašem krevním oběhu a dostanou se do všech orgánů. Následuje zvracení krve, postižení plic a úmrtí na otravu krve. Tato varianta je téměř stoprocentně smrtelná. Než s vámi Yersinia skončí, máte v podstatě plicní formu nemoci a kýcháním šíříte infekci po okolí.

Díky bohům za antibiotika...

Obrázek uživatele Neferet

Čekání

Fandom: 
Drabble: 

Hodiny plynuly.
Dny míjeli.
Měsíce přicházeli a zase odcházeli.

Byla volná a nemohla se toho nabažit.
Létání nikdy nebylo tak svobodné.
Procházka po lese nikdy nebyla tak bezstarostná.

Ráno odcházela a večer se vracela.
Nevěděla proč.
Bratr už dávno odešel věnovat se studiu.

Sama sobě si namlouvala, že jí v lesích nic nedrží.
Ani ten svíravý pocit v hrudi, když přemýšlela, že je čas jít dál.
Ani Džin, který byl úžasně nevrlý, když mu lezla na nervy.

Každý večer přemýšlela, jestli ten další den bude dnem, kdy to praskne.
Den, kdy Džinovi dojde trpělivost.
A jen to pomyšlení podivně bolelo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Prázdnota

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zemi

Drabble: 

Stravující výheň uvnitř i vně. Vzdát se, rozplynout se a navěky necítit nic je tak strašně lákavé. Smrt v kusadlech jedovatých pavouků bude lehčí.
Šokovaný Drahoš se dovtípí. Teď, v tuhle chvíli, musí zasáhnout. Nesmí udělat chybu. Musí překonat strach. Nerozptylovat se vlastním utrpením.
Škrábe se na podstavec.
Musí.
Nesmí.
Musí.
Přivolat na pomoc svůj živel.
Zakrváceným prstem kreslí čáry na Evženovo čelo.
Milosrdná prázdnota se rozevírá, nekonečno polyká bolest.
Evžen v agonii pocítí úlevu. Vybičuje síly, vzepne se k poslednímu útoku.
Černý kámen skřípe, sténá, kvílí…
Pukne.
Socha se hroutí, s ohlušujícím rachotem se tříští na mrtvé střepy.
Ticho.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Místo

"Přadlena"

Fandom: 
Drabble: 

Ach já ubohá! Co já si počnu! Vždyť je celá komnata až po strop plná. I kdybych od rána do rána předla, ani za sto let bych tolik nespředla. A já ani příst neumím. Kdybych jen svou matku poslouchala, pracovitá byla a příst se pořádně naučila. A ona se za mě najisto styděla, že i královně nalhala, že od předení musí mě odhánět. Bodejž by raději pravdu byla vyjevila. Já bych snad i tu ostudu a pohanu snesla. Ale teď? Co počít? Sedím tu už třetí den, celá komnata je samý nespředený len a královna jistojistě se dnes přijde podívat.

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, tuhle pohádku jsem nikdy neměl rád. Není výchovná. Mělo to prasknout...

Obrázek uživatele Solast

Omluvenka

Drabble: 

"Petře, dlužíte mi omluvenku za minulý pátek, druhou hodinu dopoledne."
"Ale ovšem, tady je."
Zírám na text, který zabírá prostor pro tři samostatné záznamy a který čítá sedm řádků ručně psaného nepřekonatelného slohu.

Prostoje při pohybu zpožděným kolejovým vozidlem na cestových návěstidlech Lc202 a Lc102 v kilometrech 1,038 a 0,316 tratě 011, dále nepříznivé adhezní podmínky pro jednotku 471.038-0 a následně přespříliš plynulý pokles brzdící křivky plus několik desítek sekund trvající mezidobí pro zprovoznění ovládání dveří, dále velice hustá individuální doprava v ulicích. Tímto se hluboce omlouvám.

"Aha, takže Vy jste v pátek zaspal."
"Ano, prosím. Jak jste to poznal?"

Závěrečná poznámka: 

Poznámka k počítání slov:
"471.038-0" je vlastní jméno jednotky - jako kdyby se jmenovala "Jiřinka". Počítám tedy jako jedno slovo.

Obrázek uživatele Martian

Léto budiž pochváleno!

Drabble: 

Léto je príma, jelikož máme prázdniny a můžeme se plavčit, jak chceme.

Pročež Tonda vynalezl na potoku hrázku a Kemlink navrhl, že udělá plány, jelikož je nejlepší v matematice a kreslení.

Potom jsme celé odpoledne dřeli, až nakonec přišel Zilvar, šklebil se a pravil: „Se vám to provalí, jelikož máte slabý prkna.“
A taky se to provalilo, protože večír přišla bouřka, a všechna ta voda šplouchla Jirsákům na zahrádku.

Ráno paní Jirsáková vyhrabávala kedlubny z bláta a pan Jirsák kroutil hlavou: „Kakraholte, to musel být v noci pořádný slejvák.“

Pročež jsme se všichni usilovně modlili, aby to na nás neprasklo.

***
Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Na rozloučenou

Drabble: 

"Nemůžeš odjet, aniž bys viděl naši chloubu. Celou dobu nebyl čas sem zajít, ale vyřídili jsme ti povolení, tak půjdeme."
Okouzleně jsem hleděl do pěkně zařízeného terária. Gaviál! Opravdový gaviál! A jak tu rybu drapnul, člověk by to do těch tenkých čelistí ani neřekl.
"To není všechno, pojď se podívat."
"Vejce?"
"Obvykle je zahrabává do písku, tady jsme to nedovolili, potřebujeme je vidět. Vidíš, dneska se nějaká vylíhnou. Ten obal praskne a vylezou ven."
"Budete je tady vysazovat?"
Smutně zavrtěla hlavou.
"To by nepřežili, tady jsou řeky příliš znečištěné. Tihle jsou prý pro Dánsko."
Otočila se.
"Vrať se někdy, Alasdaire."

Závěrečná poznámka: 

Celosvětová populace gaviálů dnes činí necelých 200 jedinců.

Obrázek uživatele galahad

Podvodník

Drabble: 

Ráno do práce. V MHD zlý pocit v žalúdku, telo napäté ako struna. Dnes sa to prevalí, cíti to. Nová úloha na neho čaká ako sup krúžiaci nad umierajúcim.

Posadí sa za počítač.
Šéf napísal mail: "Odhad, koľko to bude trvať?"
Polke zadania ani nerozumie, takže vôbec netuší. Musí mu ale niečo odpísať.
Odpovedá: dva týždne.
Veľa? Budú sa sťažovať? Málo? Nestihne to? Oboje naraz?

Radšej na tom začne robiť hneď. Nevie, kde začať.
Prebehne pol dňa a stále len pozerá na ten chaos. Nenapísal ani riadok.

Čo tu len robí?
Teraz určite prídu na to, že vôbec nič nevie.

Obrázek uživatele ioannina

Trollsligr

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na tenhle včerejší a tenhle starší drabblík.

Drabble: 

Povedlo se jí to. Vlákala ho sem. Dospělý ze statku by sem nevkročil, dokonce i větší zvířata se tomuhle místu vyhýbají. Půda tu unese leda dítě a i to jen někde.
Padla bělavá tma, Danele vnímá jen rozmazané stíny stromů. K jednomu kmeni se přitiskla a je ticho, tichunko, aby ji ten zlý chlap nenašel. Slyší ho kousek odtud cákat a funět. Spadl do rašelinové pasti.
Začíná mrznout.
Chlap sebou mlátí jako vzteklý troll, pak řve cosi o bloudění v temnotě. Už ji tak proklel několikrát.
Je mrtvý, jen to ještě neví. Ráno led povolí a bažina ho vtáhne úplně.

Obrázek uživatele Terda

Na shledanou!

Fandom: 
Drabble: 

Betsy spustila kotvy na dohled přístavu. Únorové slunce hřálo. Milton nastavoval tvář paprskům. Racci kroužili kolem stěžňů. Ze sto sedmnácti mužů se toho pohledu dočkala polovina.

Setkání s velitelem přístavu se neslo v duchu nedůvěry.
„Poslyšte, kapitáne, co tomu řeknou lidi, až se to roznese? To vyvolá paniku!“
„Víc jak šest týdnů nikdo neonemocněl.“
„Váš názor?“ obrátil se na Chadwicka.
„Karanténu jsem odvolal. Avšak další plavba by jim neprospěla.“
„Jestli se něco strhne, půjde to na vaši hlavu, doktore.“

Po dvou týdnech vypluli k domovu. Hlášení i dopisy rodinám poslala Frances napřed po rychlé fregatě. Sedmnáct zůstalo. Dokud se nezotaví.

Závěrečná poznámka: 

Téma beru v přeneseném významu. Zkracování je mor. Zbyly jen ohlodané kosti.

Obrázek uživatele Regi

Tátovy starosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes opět nahlédneme do domácnosti táty a syna Hagridových.

Drabble: 

Byl to jediné, co mu zbylo, když ho Frídvulfa opustila. Synáček, takový cvalík roztomilý.
Rostl jako z vody, všechno na něm doslova hořelo. Švy dětských šatiček pukaly, ve dvou letech mu začal oblékat svoje šaty. Zanedlouho se začaly trhat i ty. Další oblečení už mu musel spíchnout na míru. Časem se to docela naučil.
A chlapec byl stále větší. Když pod ním praskla kuchyňská židle, nejdříve ji zpevnil, pak vyrobil novou, vyšší a bytelnější. A za rok další.
Jednou ráno ho probudil rachot. Pod Rubíkem se zbortila postel.
Tehdy se rozhodl. Dnes musí synovi konečně říct, kdo je jeho máma.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kdo to nevědí: Frídvulfa byla obryně. Po narození syna manžela opustila, protože prý nebyla rodinný typ.

Obrázek uživatele Faob

Pivo na chmelu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nikoli nikoli mého.

Drabble: 

„Dnes to praskne!“ přitočil se k nim učitel biologie. „Už vím, kde schováváte chlast!“
Aby ne! Jediné, co se dalo na brigádnické ubytovně napěchovat, byly plechové noční stolky.
Mrkli na sebe, zapískán konec, první v řadě. Pospíšili, utrhli se.
Zamčeno, samozřejmě. Na střechu, vykopnout okno!
Lahví moc, tak šup s nimi pod peřiny a postele, dozadu ke stěně, on se tak neskloní!
Velký objevitel ale už rázuje se suitou po chodbě, co teď?
Finta stará jako lidstvo samo.
Dveře se rozrazily, oni za nimi.
Noční stolky prázdné.
Přimíchali se do davu.
Učitel se sklonil, ale na kolena nešel. Nenašel nic.

Obrázek uživatele Jeřabina

Ba horší

Úvodní poznámka: 

Navazuje přímo na Dřevem prohořívá láska
Ono se to do soboty ještě rozmotá, nebojte. A pusťte si k tomu Gale Song

Drabble: 

Dva měsíce žijeme v ledu.
U zpovědi lžu. Mše vedu špinavý.

Přijde jaro.
„Anno,“ prosím. „Vezměme se. Žijeme v hříchu.“
Šíleně netečné medové oči.
„Ne, dokud nepřijdou bratři.“
Něco praská. „Tvoji bratři jsou mrtví!“ zařvu. "A já tě nešťastně vyhrál v kartách!"
Mlčí.
Utíkám.

V krčmě objednávám vodku, halasným smíchem přehlušuji vinu. Zase.
Co si nalhávám? Mizerný kněz. Byl bych stejně mizerný manžel.
Zmerčí mě místní nevěstka. Zvu ji.
Je o dvacet let mladší, oči barvy medu. Všechno je jedno.
Venku ji narazím na zeď, políbím ji.
Místo medu cítím pot, strach.
Všechno ne.
Domů pádím šedivým úsvitem.
Anna nikde.

Závěrečná poznámka: 

Niterně doufám a trochu se bojím, jestli toho Záboje nevykresluju jako zmetka. Pokud ano, je to především moje neschopnost nacpat tu komplexitu do sta slov.

Skácel pro zlá rána:
Má noc je nejčernější tam,
kde ráno začíná
a malá ptačí hrůza pod okny
se ozve naplno.
Pak vstanu
a chudobnější o včerejší den
jdu do koupelny.
Cestou se stydím mezi nábytkem.

Zas jsem jednou jenom já,
zloupený tak,
že do věčnosti visím na niti.
Všechno mi trapně připomíná,
že jsem byl včera do písmene kolmý.

Na chilku mne osvobodí voda.
Z bílého porcelánu
seškrábu nehtem vlas
až příliš tvůj.
Zas je to zlé, ba horší.

Dva staří trollové

Fandom: 
Drabble: 

Dva pánové postaršího věku seděli každý na jedné straně mahagonového stolu. Kromě dvou počítačů byl na stole nezbytný popelníček, několik prázdných piv a zpola plná láhev s domácí slivovicí. Byl to dar, památka na návštěvu Zlínského kraje.
"Tak," prohlásil slavnostně mladší z nich a připálil si další cigaretu, "já už mám hotovo. Co ty?"
"Mno, ještě vymyslím nějaký _ismus, a můžu to poslat... Hotovo."
"Nevěřím, že tentokrát nám to ještě spolknou, dnes to praskne."

Nad tenisovým kurtem zapadlo slunce, láhev slivovice ukázala dno.

"No podívej se na to, Miloši, zase to vyšlo. Nevládneme sice, jako dřív, ale trollovat umíme nejlépe!"

Obrázek uživatele mila_jj

Smrt měla jméno Challenger

Úvodní poznámka: 

Jak se dá poznat z názvu, drastické.

Mys Canaveral, 28.1.1986

Drabble: 

V montážní budově pobíhají technici. Z přivezených komponent sestavují raketové motory na tuhá paliva.
"Koukni, tenhle se cestou poškodil. Vykazuje odchylku patnáct milimetrů od přesné kružnice."
"Kašlem na to! Od čeho tu máme hydraulický lis?"
Motory jsou připojeny k hlavní nádrži, raketoplán připoután k ní. Obrovský tahač ho krok za krokem odváží na startovací rampu.
V noci poklesne teplota pod sedmnáct stupňů mrazu. Gumová těsnění motorů nebyla pro tyto teploty testována. Přesto start neodložili.
Necelou sekundu po startu se objevil u jednoho motoru obláček kouře. O minutu později proráží motor hlavní nádrž. Vrchol moderních technologií se mění v ohnivou kouli.

Závěrečná poznámka: 

Příčinou havárie Challengeru byla netěsnost v motoru, způsobena prasklým těsněním.
Předcházely jí však jednotlivé drobné a větší problémy, které neměly být ignorovány - pak by možná vše bylo jinak. Podrobnosti můžete najít v úžasné knize Tomáše Přibyla Smrt měla jméno Challenger.

Hrdina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: obsahuje hrubý výraz

Drabble: 

„Ty poslyš, měl bys jít k doktorovi. Když tě to bolí…“
„Něco snad vydržim, ne? Nejsem baba. A ne že budeš někde něco kvákat.“

Za týden:
„Ty jo, kroutíš se tady jak paragraf, neblbni a di doktorovi, břicho není prdel.“
„Ale di do háje, dám si panáka a bude dobře.“
„Ty máš ale blbý nápady. Di s tim k doktorovi, povídam.“

Za dva dny:
„Jauvajs, sakra práce, já se na to…“
„Sem ti říkal, že máš jít k doktorovi.“
„Nekecej a volej sanitku, mam slepák, dycky sem to rozehnal, ale dneska to praskne.“

Na sál se dostal za minutu dvanáct.

Konec nadějí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Dvojsečná emancipace. Bezprostředně následuje Začátek nových plánů, časem toto a toto.

Drabble: 

Nějak se stalo, že jsem začala trávit většinu svého volného času s Etanem. Vyprávěl mi o tenarských zvyklostech, já ho doučovala matematice, kterou bude potřebovat k půlmistrovské zkoušce. Mistr Mechtar se nestaral, co dělám ve svém volnu, pokud byla práce, kterou mi zadal, hotová – na rozdíl od mistra Garnibora. Ten Etanovi zakazoval přátelit se s dalšími učedníky, aby náhodou nevyzradil nějaká jeho profesionální tajemství. Naštěstí byl Garnibor dlouhodobě pryč. Ale to nemohlo trvat navěky.
„Mistr se má brzy vrátit,“ řekl jednoho dne Etan. „To bude konec našeho scházení. Ale před tím se tě chci zeptat...“
„Tady jsi! A s kýmpak?“

Stránky

-A A +A