DMD Bonus č. 8 pro 27. 4. 2016. Téma: Laskavá invaze (Pověst)

Obrázek uživatele Rebelka

Kterak laskavě dobýval vesmír

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm... no zas na druhou stranu... kdybych si to aspoň jednou za rok nenapsala, cítila bych se podivně ochuzená.
Rating tak asi 15 +

Drabble: 

Není tomu tak dávno, co si největší dobyvatel vesmíru podroboval národy.
Jest psáno, že to byl člověk příjemného vzezření a laskavosti veliké. Kapky krve na svém tažení neprolil, ale i přesto nástrojem svým nezměrným nejednoho muže, ženu či vesmírnou slizku na záda (či na kolena) položil. Jeho věhlas do nebe sahal a brzy se všichni předháněli, jen aby mohli být předmětem jeho vniknutí.
Tak se stalo, že ač v míru přicházel, jeho potomstvo zaplavilo galaxii a získalo vliv od východu k západu i od severu k jihu. Jeho jméno se ve slušné společnosti raději nevyslovuje, avšak jeho činy navěky hovoří.

Obrázek uživatele ef77

Xenocida

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

SPOILER: Pro ty, kdo nečetli nebo neviděli, drabble odhaluje zápletku i vyústění děje.
Není to historicky přesné, což jde na vrub tomu, že se jedná o pověst.
Sestry-Matky počítáme já i počítadlo jako jedno slovo.

Drabble: 

V pradávných dobách žily na rodné planetě mocné Královny. Ve své laskavosti odvrhly boje, které mezi sebou vedly, a své nadané děti, jež byly jejich sestrami i matkami mnohých, vyslaly k ostatním světům, aby je osídlily, aby je moudře vedly a s láskou spravovaly. Sestry-Matky založily na kolonizovaných planetách společenství dobroty, úcty, stálosti a spolehlivosti, navždy neviditelnými filotickými vlákny spojeny s rodnou planetou i s ostatními Sestrami-Matkami v nekonečné harmonii. Žily, tvořily a plodily, provázány společnou pamětí, ukovány do jednoty, kde My byly Ony a Ony byly My.
Dokud jejich civilizaci nevyhladil ten, jehož jméno je prokleto, Zrůdný Ender.
Xenocida.

Obrázek uživatele Regi

O našem domově

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabblík věnuji ioannině, protože si přála odpověď na jistou otázku.

V Zapovězeném lese žije početná kolonie akromantulí – obřích pavouků. Toto je pověst, kterou si předávají z generace na generaci:

Drabble: 

Tuto rokli daroval Prvnímu laskavý mocný Hagrid, největší z Dvounohých. Pravil, ať zůstáváme zde, že jen tady budeme v bezpečí před Zlem, které se nachází v kamenných zdech. Po generace jsme tak žili v lásce a svornosti a naše rodina se rozrůstala. První zemřel, nastoupil Druhý…
Jednoho dne však přišel jiný Dvounohý. Mocného Hagrida přemohl, a řekl, že Zlo už v kamenných zdech není. Že je tam naopak mnoho dobré čerstvé a bezbranné potravy. Ale podvedl nás. Nastala strašlivá bitva a mnozí bratři byli krutě zabiti.
Od těch časů už nikomu z Dvounohých nevěříme a svůj bezpečný domov nikdy neopouštíme.

Obrázek uživatele Vinpike

Sveřepá řeč

Fandom: 
Drabble: 

Uprostřed skal žil sveřepý lid, jenž cizinců za obzorem se bál.
Ale svět okolo dorážel.
"Nechceme-li, aby svět dobyl nás, musíme my dobýt svět," dumal král.
"Jak toho chceš dosáhnout?" ptali se rytíři. "Na každého z nás deset cizích bojovníků!"
"Naší zbraní je naše řeč!"
I postavili dělo a do světa vypálili slova.
Snášela se jako sníh.
S nožičkami a tykadly, nikdo jim nerozuměl.
Jenom tři vločky zasemenily, neb bez nabodeníček.
Tolar, pistole a robot.
Rostly, rostly, až vyrostly.
Všichni za horami poznali, jaká je moc těch slov.

Kdesi kdysi žil sveřepý národ.
Svět ho respektoval, jeho jazyka se bál.

Obrázek uživatele Faob

Vánek uprostřed lomozu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Lee.

Drabble: 

Eliáš byl moudrý, vážený, ale ostýchavý muž.
Přišel Učitel a pravil:
"Musíš se naučit poslouchat, abys uměl mluvit!"
"Proveď mě!" sklonil hlavu Eliáš.

Stál uprostřed skal, jež veliký a silný vítr rval.
V lomozu neslyšel nic.
Zem se zachvěla, zatřásla, hluboké burácení tepalo až ze středu země.
Ohlušen, slov nezaslechl.
Vyšlehly plameny. Žár mocný, až krev křičela, ale uprostřed všeho řevu ticho.
Halas i třas přešly. Prokmitl vánek jemný jako stín. V něm mluvil Hospodin.

Eliáš učil svůj lid, jak mluví Pán k člověku, bližní k bližnímu.
Tiše promlouval k malému národu, který slyšel.
A vydržel až do dnešních dnů.

Závěrečná poznámka: 

Prozaická variace na jednu mou modlitbu k svatým:

Svatý Eliáši
v hlavě mi straší
oheň a vítr
ale Bůh není tu

Svatý Eliáši
srdce se plaší
zemětřesení
ale Bůh v něm není

Svatý Eliáši
ať nejsme hlušší
na vánek jemný jako stín
v němž mluví Hospodin

Obrázek uživatele Owes

Ne tak docela Flamelův objev

Úvodní poznámka: 

Aneb jak kromě Kamene mudrců vznikl nechvalně známý Oblouk na odboru záhad.

Drabble: 

Hermes Trismegistos poprvé spatřil Smrt ve starém Egyptě, byl však na světě ponechán. Ještě v roce 510 před naším letopočtem působil v Řecku jako Pythagorův učitel. Aby Smrt znovu střetl, postavil důmyslný oblouk, kterým vnikl do světa mrtvých, a žádal o přijetí. Když ho prohodili zpátky, plynulo 14. století a Nicholas Flamel se chystal objevit Kámen mudrců. Kdyby nebylo Trismegista, nikdy by k objevu nedošlo. Hnán touhou ukázat Flamelovi, jak strašná nesmrtelnost je, pomohl mu najít správný postup výroby. Flamel však svůj zdánlivě nekonečný život dokázal patřičně docenit. A Hermes slavného roku 1355 konečně spočinul v náruči tolik žádané Smrti.

Obrázek uživatele Birute

Návrat

Fandom: 
Drabble: 

Podle jedné pověsti děti z Labutě IV zkázu stanice přežily. Prý jim v posledním okamžiku narostla křídla, pokryly se peřím, zuby se jim secvakly do zobáků a najednou místo nich vzlétla hejna kosmických ptáků. Paní Naiji však věděla své o vakuu a psychologii a pohroužila se do smutku mírněného pouze nejmladší dcerou, která ještě nechodila do školy.
Uběhly měsíce a jednoho dne pro Naiji děvče přiběhlo ze zahrady s křikem, že se její sestry vrátily.
Když matka vyšla ven, uviděla na trávníku jeřába, havrana, rajku, holubici a páva.
A archeopteryxe. Ale Sini, její čtvrtá dcera, měla odjakživa potíže s pozorností.

Obrázek uživatele Kleio

Šeptající les

Fandom: 
Drabble: 

O lese za kopcem se vyprávějí mnohé věci. Že ho kdysi zaklela zlá čarodějnice nebo že ho kdysi stvořil sám čert, a proto si stromy šeptají.
Jednou za dvanáct let, a lidé věděli, kdy to nastane, bylo nebezpečné mezi stromy chodit. Větve se prohýbaly, listy se zaleskly barvami a lesem se šířilo zlověstné šumění.
Nebyly to ovšem stromy, které zlověstně syčely. Kdepak. Přiletěli totiž motýli. Nekonečné množství pestrých křídel v namlouvacích tancích za pár dní vyčerpáním uhynulo.
Lidé ze vsi ty dny trávili vyděšení doma. Neviděli nic z té pestrobarevné nádhery.
Jednou za dvanáct let se však rodilo hodně dětí.

Obrázek uživatele Saphira

Doba Surakova

Fandom: 
Drabble: 

V dávných dobách byli Vulkánci rasou bojovnější než Pozemšťané. Válčili mezi sebou, neboť bojovali o vodu, které byl na jejich planetě nedostatek. Boje je vyčerpávaly a jejich civilizace upadávala.
Jednoho dne vystoupil z řad učenců Surak, který ve svých spisech přinášel rozum a mír. Snažil se šířit své učení, naučit ostatní Vulkánce krotit své emoce, ukončit sváry a jít cestou logiky.
Říká se, že Surakovo učení ne všichni přijali za své. Pro všechny nebyl dost přesvědčivý, a tak se skupina Vulkánců oddělila a odešla hledat jiný domov.
Romulané tak zůstali tím, kým dříve byli Vulkánci. Divocí a lační po krvi.

Obrázek uživatele kytka

Fantom z Viničné

Drabble: 

Zajděte na skleničku do studentské hospůdky Utery, přisedněte si ke komukoli a zeptejte se ho na Fantoma z Viničné. Popíše vám shrbenou postavu ve starém laboratorním plášti, která se po setmění zakrádá chodbami v suterénu fakulty.

Podle studentské legendy je Fantom skutečný přelud, oběť nevydařeného pokusu mladého profesora Einsteina, který v budově míval pracovnu.

Můj spolubydlící vděčí Fantomovi za úspěch své diplomky. Usnul tenkrát v suterénu s rukopisem své práce na klíně, když čekal na školitele. Ráno se probudil, a našel v protokolech poznámky psané starodávným rukopisem. Postrčily ho správným směrem.

Běda však tomu, kdo zůstane přes noc z vypočítavosti.

Obrázek uživatele peva

Legenda o vzniku mágie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trocha fikčnej mytológie.

Drabble: 

Dávno, pradávno bol náš svet na pokraji skazy, keď sa bohovia, vidiac húževnatosť a odhodlanosť ľudského pokolenia, rozhodli zasiahnuť. Skrotili víchry a ukľudnili sopky, moria ustúpili a odhalili úrodnú pôdu. Ale bohovia vedeli, že nad nami nemôžu držať ochrannú ruku večne. Všetko to, čím pre nich bolo ľudstvo výnimočné, by zmizlo pod ich láskyplnou opaterou. Keď odchádzali, obloha zčervenala ich krvou, zdrojom ich moci, a nebo zaplakalo. Niektoré kvapky ich krvi, zmiešané s vodou, dopadli na zem a stvorili prvých mágov, Strážcov sveta. Zvyšné sa zmiešali s nebeským prachom a vznikla obrovská ohnivá guľa, ktorú voláme Slnko. Ich posledný dar.

Závěrečná poznámka: 

Tak..snáď je tam téma nejak poznať ;)

Obrázek uživatele Profesor

Příchozí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble nevypráví o nikom konkrétním.

Drabble: 

Poslyšte příběh o časech dávných, předávných, kdy i prababička vaší prababičky byla pouhým dítětem.
Tenkrát přišli oni. Přišli v noci a nikdo je zprvu nevnímal. Od ostatních obyvatel vísky se ničím nelišili. Nebyli krásní, mocní, ani majetní. Jejich moudrost se dala svázat do uzlíčku a zavěsit do větví staré lípy.
Nejdřív byli tři. Oblečeni v prostých tmavých suknicích pomáhali potřebným, léčili rány, pozvedali smutné na duchu. Přinášeli světlo temným koutům a uměli se modlit v jazyce, který všichni znali. Vydrželi hodiny dovádět s nejmenšími. Největší rošťáci byli jejich přáteli.
Po čase přibyl čtvrtý. Pátý následoval po roce. I přicházeli dál.

Obrázek uživatele mila_jj

Invaze do světa paprsků a vln

Drabble: 

Poprvé se vyřinuly z oka Démokritova, malé a lehké. Euklidés je však zrušil jediným škrtem brku a na dlouhá století nastoupily místo nich paprsky. Odrážely se od zrcadel, lámaly v čočkách, zobrazovaly a dostačovaly k vysvětlení čehokoliv.
Až když Newton rozložil světlo hranolem, přiletěly znova v barvách oblouků duhy. Ovšem vlny, vzedmuté Hookem a Huygensem, zahnaly je zpět do přístavu zapomnění.
Potřetí se vrátily začátkem dvacátého století, ukryté v trójském koni černého tělesa. Vykoukly z něj, aby pomohly Einsteinovi vysvětlit fotoelektrický jev. De Broglie spojil je a vlny v jeden celek. Fotony konečně našly své právoplatné místo v optických teoriích.

Obrázek uživatele tif.eret

Na zámku

Fandom: 
Drabble: 

Na zámek ve městě N. byl dovezen starý obraz, původ už dnes není znám. Znázorňoval zasněženou krajinu někde v Holandsku. V rohu byly velmi realisticky vykresleny tři bílé kočky, které ovšem nesledovaly dění zachycené v malbě, ale dívaly se přímo ven na pozorovatele. Při požáru zámku byl obraz zachráněn jen náhodou.
Od té doby pokud se někdo dívá na holandskou zimní krajinu, je uchvácen jejím mimořádně realistickým, téměř fotografickým provedením. Ony kočky na něm už neuvidí, v tom místě obraz ohořel. Někdy je však možné si na nádvoří zámku všimnout tří bílých koček, které se tam občas za nocí prochází.

Obrázek uživatele Doktor

Biblické znalosti kočičí

Drabble: 

Před dávnými časy, když Bůh stvořil člověka k obrazu svému, nechal ho pojmenovat všechna zvířata a prozkoumat, čím jsou užitečná. Kráva řekla: Budu ti dávat mléko. Ovce: Já zase vlnu. Pes řekl: Budu ti hlídat ovce a krávy.

Kočka řekla: Nedám ti nic. I podivil se Adam.

Tedy, nic materiálního, opravila se kočka. Opanuji tvůj dům a učiním jej útulnějším. Budeš se z pastvy krav a ovcí vracet radostněji. Zavrním ti na klíně, abys lépe usnul.

Tehdy dal Adam krávu a ovci do ohrady a psa nechal před domem. Kočku si však vzal dovnitř, a tak je tomu až dosud.

Babička vypravuje

Drabble: 

Kdysi dávno, ještě než se moje prabába z vejce vyklubala, žili v našem kraji dravci, byli malí a rychlí, a i když nám velkým neublížili, pro malé a pro vejce byli nebezpeční. I když jsme s nimi zápasili jak jsme dovedli, nedokázali jsme hnízda ubránit.

Jednoho dne se tu poprvé objevili jiní dravci, větší než my. Báli jsme se, že budeme muset opustit náš kraj, ale nakonec utekli ti menší draví. Báli se těch větších.

A tak tu všichni s těmi velkými dravci žijeme dodnes. Malí dravci před nimi prchají, a když se my nenecháme překvapit, naše hnízda zůstávají plná.

Závěrečná poznámka: 

O oviraptorech a tyrannosaurech vám vyprávěla triceratopsí babička.

Obrázek uživatele Tirik

Invase elektřiny do umění divadelního, aneb kterak nevyhořeti a šťastni býti

Drabble: 

Divadlo se otevíralo, jedno z prvních, kdež elektrifikace zavedena byla. Edisonovými žárovkami, technickým zázrakem!
Sešla se smetánka – snad i Edison, Goethe či Beethoven přítomni byli.
Všichni na mrazu čekali a do tepla se těšili – krom osvětlení i vzduch měl být ohříván. Pokrok nezastavíš!
Čas otevření minul, tma houstla, zima sílila, hosté reptali. V tom sám starosta se omlouvati začal:
„Divadelní osvětlovač neunesl odpovědnost za obsluhování změti drátů, relé a reostatů a na kuráž si popil. Hodně. Nikdo jiný neví, jak složeno vše jest.“
Hosté se rozešli zklamaní. Divadlo slavnostně znovu otevřelo až za devět dní.
Jak dopadl osvětlovač, není známo…

Obrázek uživatele Eillen

O tajemných cizincích

Úvodní poznámka: 

Na scénu opět přicházejí Rakové (viz. http://sosaci.net/node/19754)

Drabble: 

Za nocí dlouhých, když do vsi neznámý cizinec stoupí, vzpomenou starousedlíci na letitou pověst.

To Rakové vysílají posla svého, by zžil se s tamními obyvateli. O svém krutém osudu rozhodnou ve chvíli, kdy jej začnou považovat za svého a tajemství rodinná mu bez zaváhání vyjeví. Tehdy dá zprávu bratrům svým, kteří za novu přijedou, vesnický lid bez milosti pobijí a domy na prach spálí.

Obrany před nimi není. Praví se, že král laskavě jejich skupinu podporuje, neb mu pomáhají udržovat stavy poddaných na únosné výši. Někdy však jen cizinec projde a dítko chlapecké zmizí. To stavy Raků doplnit je třeba.

Závěrečná poznámka: 

Tak snad to projde. Invaze tam je - sic tajná a zvládnutá jediným cizincem. Vyvraždění vesnice není sice nic laskavého, ale prokazují tím laskavost králi. Alespoň se nemusí starat o vzrůstající počet hladových krků.

Navíc by se tím vysvětlilo i to, proč ještě proti Rakům nezasáhl a nechává je volně masakrovat poddané.

Prababička vypravuje

Fandom: 
Drabble: 

Dávno pradávno byla naše země rozdělena na dva kraje. V tom drsném žili Burani, v tom krásném a líbezném Jemnani.
Zatímco Jemnani se věnovali umění, botanice a dalším ušlechtilým disciplínám, zejména filozofickým rozpravám, Burani se oddávali sebezničujícím hrubým zábavám jako zabíjení a pojídání zvěře, popíjení nápojů rozum zakalujících a vyluzování uši drásajícího hluku.
I zželelo se Jemnanům svých příbuzných a dlouze filozofovali o tom, jak jim pomoci.
Nakonec se zdvihli na pochod se svými hudebními nástroji a za zvuků líbezné hudby zaplavili území Buranů, kteří pod mocným dojmem libých tónů své buranství odvrhli.
A tak jsme se stali jediným národem.

Závěrečná poznámka: 

Klarinet vzor 58 můžete vidět v historickém muzeu v sekci Vznik národa

Obrázek uživatele mamut

Žhavé kameny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám ráda zdejší kraj. Je rázovitý a veselý a je - uhelný.

Drabble: 

To bylo v těch časech, kdy krajinou táhli mamuti.
Zem zdobily hluboké lesy a bezpečí skýtaly jeskyně na kopcích.
Tlupa se usídlila na mírné vyvýšenině. Jeskyně byla spíše puklinou, ale byla útulná a hlavně bez predátorů.
Muži se vrátili z lovu s vydatnou kořistí, krajina byla bohatá.
Ženy seskládaly z kamenů ohniště a připravovaly jídlo. Hodovali do noci. Byl to moc úspěšný den pro všechny.
Když už se chystali k spánku, všiml si jeden lovec zvláštní věci. Kameny, ze kterých bylo poskládané ohniště, žhnuly rudým světlem. Přiblížil se blíže a ucítil teplo.
Už nikdy tato tlupa nepocítila v zimě chlad.

Závěrečná poznámka: 

Nález a využívání uhlí pravěkými lovci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Landek

Obrázek uživatele Borch

Hrdina II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po mnoha a mnoha a mnoha letech....

Varování:
Překrucování skutečností.
Trhání reality.
Psychické týrání literární a/nebo filmové postavy.

P. S. Předěláváme, abychom se vlezli do zadání.

Bradavice, rok 2598.
Obrazová galerie. Na informační tabulce čteme:

Drabble: 

Severus Snape. Nejušlechtilejší profesor z dávných dob. Panují legendy, že byl tak dobrosrdečný, že vychoval tisíc sirotků. Zrušil strašlivé vězení Azkaban, osvobodil všechny mozkomory a mocnými kouzly je proměnil v lidi a zvířata. Vedl výpravu o země obrů, vyzbrojen pouze svým úsměvem, laskavostí a moudrostí.
Říká se také, že když byla jeho výprava završena úspěchem, vedl další, za nejhorším čarodějem na světě. Dokázal ho přimět k soucitu, odpuštění a nakonec i rozplakat. Svojí laskavost rozšířil i do cizích zemí. Sám a jediný domluvil Smlouvu Nilskou a Brazilskou. V záři jeho laskavosti a mírumilovnosti se koupal celý svět.

(informace jsou nepodložené)

Závěrečná poznámka: 

Dodatek:
Hergot... z té klaďáckosti mi trnou zuby...

Obrázek uživatele Tenny

O Ainovi, laskavém starci

Úvodní poznámka: 

(z pověstí Dálného Haradu)

Drabble: 

Kdysi dávno, tak dávno, že už ani otcové našich otců tomu nepamatují, přišel poprvé do našich zemí stařec. Jeho róby měli barvy nebes, v ruce nosil dřevěnou hůl a znal mnohá tajemství a kouzla. Začali mu přezdívat Aina, laskavý, neboť měl pro každého vlídného slova a moudré rady.
Mnozí náčelníci mu naslouchali. Jednou jim poradil, ať vyšlou své slony a muže bojovat proti Západu a oni šli.
Vrátilo se jich příliš málo. Avšak když starce hledali, zmizel beze stopy a více se v Haradu neobjevil.
Říká se, že když odcházel, jeho plášť ztratil barvu nebes a zbarvil se do krvava...

Závěrečná poznámka: 

Původně jsem chtěla identitu záporáka odhalit později, ale když ono se to téma tak krásně hodilo... :)
Tak už víte, kdo to je? Tipovali jste správně, nebo jste byli vedle jak ta jedle? (a co jste tipovali? :) )

Tolkien k tomu říká:"Nevím co se s nimi dělo, ale patrně měli jít jako vyslanci do dalekých zemí na Východě a Jihu, kde měli působit jako misionáři v zemích okupovaných Nepřítelem. Bojím se však, že selhali podobně jako Saruman, bezpochyby však jiným způsobem a mám podezření, že byli zakladateli tajných čarodějnických kultů, které přetrvaly Sauronův pád."

Co se týče barvy pláště, původně byl modrý. Ale stejně jako ze Sarumana Bílého se stal Saruman Mnoha barev, pokusila jsem se symbolizovat pád jednoho z Modrých čarodějů tímto způsobem.

Obrázek uživatele Skřítě

Jak Vokounka názvu došla, když v propasti krysa pošla

Fandom: 
Drabble: 

Bylo či nebylo za časů dávných,
klíč hladce vklouzl prý do dveří správných.
Tam zámkem otočil a vpustil nezvané,
alespoň tak si to vypráví krajané.
Zrádný Vokoun vpustil Švédy do Nového hradu,
jeho strážci netušili vůbec žádnou zradu.
Když to přišlo, bylo pozdě i hodit si mašli,
pobili a uloupili vše co v hradu našli.
Jidáš Vokoun stříbrňáky vesele si cinkal,
nebylo mu přáno aby v klidu s nimi spinkal.
Vesničané doslechli se o té jeho podlosti
a že prý ho okamžitě z Olomučan vyhostí.
Lítý dav se žene lesem, laskavosti prosti,
Vokoun padá do propasti, kde si zláme kosti.

Závěrečná poznámka: 

Originál najdete zde: http://www.novyhrad.eu/domains/novyhrad.eu/index.php/povesti/5-vokounova...
Nebo na: http://blog.krasko.info/novy-hrad/

Stříbrňáky zřejmě byly původně spíš zlaťáky... ale pověst je pověst... od úst k ústům se mění :-)

Obrázek uživatele Terda

Úryvek ze sbírky domorodých pověstí neznámého cestovatele

Fandom: 
Drabble: 

Stalo se to v době, kdy se začaly proslýchat první zkazky o bílých mužích, kteří unášejí ženy i děti. V okovech je odvádějí neznámo kam. Z kouzelných holí sesílají hromy. Veliký náčelník zvěstem nevěřil. Lidé nemohou být bílí. Slunce by je sežehlo. Tehdy se u jeho vesnice zjevili bledí bojovníci. Odložili hole. Náčelník z nich učinil hosty. Věřil, že nemají zlé úmysly.

Pak náčelníkovu ženu schvátila horečka. Náčelník cizince vyhnal. Nemoc však nepolevovala. Byl to trest za náčelníkovu důvěřivost.
Co se stalo s cizinci, není známo. Někteří tvrdí, že i je schvátila choroba. Jiní říkají, že se vrátili do vlasti.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka autora: Podle nejnovějších studií námořních archivů se mnozí badatelé domnívají, že těmi bílým bojovníky byla posádka válečné šalupy Betsy, která se podílela na průzkumu oblasti. Z fragmentů lodních deníků jakož i z pamětí sepsaných některými členy posádky je zřejmé, že krátce po setkání s fregatou Mrož zamířila šalupa, jejíž posádku zasáhla epidemie žluté zimnice, do nejbližšího přístavu.

Obrázek uživatele KattyV

O pramáti všech slonů

Úvodní poznámka: 

Arr-Šehir po práci často usedal Bingovi mezi nohy a vyprávěl Vaškovi pověsti ze své domoviny. Jako třeba tuhle.
Vašek poslouchá, ani nedutá.

Drabble: 

V dávných dobách pramáti všech slonů, velká slonice Rachana, létala nad zemí na mocných křídlech a na všechno a všechny dávala pozor.
Jednou přišlo převeliké sucho a lidé tam dole na zemi hladověli. Rachana mocně zatroubila a z nebe se spustily provazy deště. Lidé se radovali. Pršelo však sedm krát sedm dní a oni se začali topit.
Rachana s povzdechem zatroubila znovu, na zem přišly stovky jejích potomků a začali lidem pomáhat. Od těch dob chodí sloni po pevné zemi a žijí s lidmi. Ti však vědí, z jak vznešeného rodu jejich pomocníci pochází, a převelikou úctu jim dodnes prokazují.

Obrázek uživatele Lee

Ptáci

Fandom: 
Drabble: 

Když ještě národ s prorokem Mošem putoval pouští, stalo se, že se lidu jídla nedostávalo. Tehdy se rozlítili všichni a žehrali na proroka, že je vyvedl na pusté místo, kde nebylo života. Darmo jim prorok dokazoval nesčetná dobrodiní, kterých se jim od Hospodina dostalo. Nechtěli slyšet a rozzuřeni již chtěli vztáhnout na proroka ruce.
Tehdy se Hospodin slitoval nad svým služebníkem a seslal množství ptáků, aby svévolníky zahubili. Násilníci se velmi zalekli a rozprchli se. Moše však vstal a prosil Hospodina o milost pro své bratry. A Hospodin jej vyslyšel.
Ptáci zpívajíce popadali do písku a lid měl co jíst.

Závěrečná poznámka: 

Nakonec to dopadlo trochu jinak, než jak jsem to zamýšlela, ale snad je to alespoň pověst.

Obrázek uživatele Liall

Pověst o očistě národa

Úvodní poznámka: 

Nebyla bych to já, kdyby poslední bonus nenesl toto téma. :)

Drabble: 

Psal se rok devatenáctého století, když malý chlapec studovat chtěl na škole umělecké. Ale jeho otec chtěl ze syna úředníka míti, proto nesvolil. Adolf, ten malý chlapec, pak s politikou začal, a na post kancléře dotáhl postavení své. Začal osvobozovat státy evropské od ras špinavých, svou invazí snažil se zachránit poslední kousky hrdého národa německého. Prokazoval všem službu přeci, když bohatým bral a jejich těla v prach měnil. Jméno Schutzstaffel nesla jeho garda, která chránila práva norimbersky čistého člověka.
A tak stalo se léta Páně 1945, že vůdce si svůj život vzal. Ale ideál nadřazenosti, ten v lidech přetrvával dál.

Závěrečná poznámka: 

„When the end is getting closer and the earth has burned the sky, now repent 'cause it's all over, just let me die.“ - Hollywood Undead

Obrázek uživatele Lagertha

Útok nemusí být vždy jen krvavý

Fandom: 
Drabble: 

Žily byly dva národy, Kruťasové a Brutálníci. Dlouhá desitiletí spolu válčily všechny generace. Nikdo si už nepamatoval, proč, ale boje neustávaly.

Až jednou k Brutálníkům zabloudila skupinka žen. Jedna se jejich vůdci zalíbila a začal jí naslouchat, přišla s novým bojovým plánem.

Oba národy byly známy svou necitelností a odstupem, se svými ženami sdílely lože jen v nejnutnějších případech, žádné objímání a tak dále.

Nový plán byl, udělat útok naopak. Jak naopak? Zaútočit na ně láskou! A tak se další bitva odehrála mezi květinami, které pršely z nebe, Brutálníci házeli pralinkami a s otevřenými náručemi se hnali k prchajícím Kruťasům.

Závěrečná poznámka: 

A jak to dopadlo? Kruťasové doběhli až k hradbám, kde je Brutálníci objímali a pusinkovali, ti kteří neumřeli na infarkt se vzdali a později se spojili s královstvím Brutálníků.

A co z této pověsti plyne? Vždycky poslouchejte ženy a vyhrajete :D

Obrázek uživatele Kumiko

O hloupé dívce a jejím moudrém starším bratru

Fandom: 
Drabble: 

Žila byla jedna malá zemička. Tato krásná země se zpočátku chovala zcela spořádaně a správně. Byla pokorná a poslouchala moudré rady svých vůdců. Ale jednoho dne se na popud zlých a zkažených lidí rozhodla vzbouřit. Chovala se vyzývavě, zpupně a myslela si, kdovíjak není moudrá. Ten rok zjevovalo se v této zemi mnoho ďáblů ze západu. Děly se tam všelijaké hrozné věci. Ale ona byla nepoučitelná. Proto se hodní lidé, jimž leželo na srdci dobro všech, jednoho léta sebrali a jeli zbloudilému národu této země jejich chybu vysvětlit. Nenazval bych to invazí. Byla to spíš laskavá pomoc. Ryze bratrská pomoc!

Závěrečná poznámka: 

Tak, nevím, nevím, jestli to nakonec je pověst.

Radím vám, nikdy nepište drabble uprostřed rozdělané prezentace na Kanadu! Tohle je výsledek.

Obrázek uživatele neviathiel

O velmistru hamelnském

Fandom: 
Drabble: 

Kdysi putoval světem velmistr černých kouzel. Nikdo nesměl znát jeho jméno ani kouzla. Lidé z města Hameln však byli neuctiví a pyšní. Žádali spoustu nečisté práce, ale zaplatit nechtěli. Nocleh našel u vdovy, která ho okouzlila svou krásou a laskavostí. Radní se záhy zeptali na jeho kouzla. Na prosbu vdovy jim odpustil. Když podruhé přišel za radními, chtěli znát jeho jméno. Velmistr na přímluvu vdovy dal radním tři dny. Pak už nedal na její slova, rozezlil se a odešel. Vrátil se na nedělní mši. Očaroval měšťany, aby nemohli opustit kostel. Pak odvedl všechny děti a hamelnští už je nikdy nespatřili.

Závěrečná poznámka: 

Projde mi invaze jako nečekaný vpád do života druhého člověka?

Stránky

-A A +A