DMD č. 16. pro 16. 4. 2016. Téma: Dokonalý hostitel

Obrázek uživatele Eillen

Na poslední chvíli

Fandom: 
Drabble: 

"Tak už jen vytřu a jsme připravení na návštěvu," volám z kuchyně a jdu si konečně uvařit ranní kávu.

"Ty nebudeš dělat ty plněné minirohlíky? Já je všem slíbil," ozve se překvapeně z obýváku.

"A to si mi chtěl říct kdy?!" vztekám se a hledám hodiny. Je deset. Těsto bude kynout hodinu a půl. Potom půl hodina než to smotám, další půl hodiny kynutí. A pak tak hodina než se všechny plechy napečou. Do dvou bych měla stíhat. Letím ke špajzce najít nutné suroviny.

"Kurňa! Jakube! Kde je ta pitomá mouka!" ječím jak blázen. Obratem na lince přistává rezervní pytlík.

Závěrečná poznámka: 

Aneb jak to u nás vypadá, když si pozveme návštěvu a všichni ví, že mě to v kuchyni baví.
Naštěstí jsem tehdy nic nepřipálila. Jen jsem jednu várku zapomněla naplnit šunkou.

Dokonalý hostitel sice nejsem, ale vždycky se snažím uvařit nebo upéct něco nového. Takže když se stavíte na hlášenou návštěvu, určitě vám něco uklohním.

Vůdcův oběd

Fandom: 
Drabble: 

V jeho pokoji zatím nebyl nikdo. Služebnictvo chystalo na stůl prostírání.
U dveří na stolku stála láhev s jeho každodenním lékem.
Místnost byla pečlivě uklizená a temná.

Kuchaři se v kuchyni otáčeli a snažili se připravit co nejlepší jídla pro Vůdce a jeho hosty.
Dnes měl na programu důležitý oběd.
Oběd, na kterém se rozhodne o budoucnosti celé Evropy.

Měli dorazit všichni. Manstein, Guderian, Rommel, Bock a Paulus.
Všichni velmi schopní generálové.
Hitler je chtěl přesvědčit o nutnosti napadnout Rusko.
Musel. Chtěl uskutečnit svůj plán.

Naposledy vše zkontroloval a vydal se ke dveřím uvítat první hosty.
Oběd mohl pomalu začít.

Obrázek uživatele kytka

Starostlivá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že to tu už není.

Drabble: 

Marta obratně porcuje jehněčí. Nůž zprudka zajíždí do masa, ruka se chvěje, šťáva teče. Marta pevně svírá rty, pěstí si z koutka oka vymne osamělou slzu.
Tolik se snažila! Tolik se naběhala! Všechno jen pro něj. Nejdřív načerpat ze studny vodu, chladnou, osvěžující - přece mu nedá odstátou. Jehněčí do česneku a bylinek naložit. Čerstvé chlebové placky upéct, potom do sklípku pro sýr. Nějaké fíky v sadě posbírat. Mezitím maso na rožni otáčet. Hlídat, aby se nepřipeklo.
Myslíte, že jí Mařka s něčím pomohla? Ani jí nenapadlo! Všechno je jenom na ní.
A když si Pánovi postěžovala, ještě se Marie zastal!

Obrázek uživatele eliade

Před polibkem

Fandom: 
Drabble: 

Naše výběrové řízení podléhá přísným pravidlům.
Nejprve ta z nás, jež je právě v pořadí, vhodí džber do Studnice moudrosti a vylosuje jednu Myšlenku.
Poté se vydáme do světa hledat vhodné Kandidáty na Hostitele této Myšlenky.
Každá ostatním představí zvoleného Kandidáta, rozebereme jeho vyjadřovací schopnosti, seznámíme se s bohatstvím jeho metafor, případně zhodnotíme úryvky z jeho dosavadní tvorby.
Posléze přistoupíme k hlasování. Shoda nebývá okamžitá, ale nelze to uspěchat. Myšlenka nesmí padnout do nesprávné hlavy.
Ta, jejíž Kandidát je vybrán, smí provést akt Vnuknutí.
Bohužel ne vždy je to považováno za výsadu.
Jen uvažte, koho všeho jsme už musely políbit.

Obrázek uživatele Champbacca

Revanš a regata

Úvodní poznámka: 

(mezitím ve vděčných Zapomenutých říších)

Drabble: 

Starosta přístavního města byl zprávou o likvidaci upířího hnízda nadšen natolik, že si tři hrdiny nechal pozvat k sobě do sídla a náležitě je pohostil. Edvin se obával, že to bude šaškárna, Edwinovi se to zas nehodilo do plánů na ovládnutí světa, nicméně šli a nelitovali.
Byl totiž rozeným hostitelem a Edvin skoro litoval, že už se sem nejspíš nikdy nevrátí. Místo vína jim rovnou nabídl medovinu, očividně poznal stále ještě nepředstaveného mága v družině a Edwin ho idiotem nazval pouze dvakrát.
Ale hlavně měl pod palcem dost lodí na to, aby jim jednu menší půjčil k cestě přes moře.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by měl Jediland být aktualizován.

Obrázek uživatele Saphira

Strasti a slasti školního trestu

Fandom: 
Drabble: 

Celý roztřesený zaklepal na dveře Snapeova kabinetu.
„Dále,“ ozvalo se a on na sucho polkl. Opatrně vešel dovnitř. Výjev před ním ho ale překvapil. Snape se na něj zeširoka usmíval.
„Dobrý večer,“ řekl a pokynul mu, aby se posadil do pohodlného křesla.
„Omlouvám se za nepříjemnosti, které vám školní trest s mou maličkostí přinese, ale snad vám to vynahradí čokoládové keksy, které jsem upekl. Speciálně pro vás,“ mrkl na něj Snape.
„Smetanu?“ zeptal se, když mu podával šálek čaje.
S přikývnutím mu poděkoval. Celý večer strávili v příjemném rozhovoru.
Když odcházel naplněn příjemným pocitem, Neville se ze svého snu probudil.

Obrázek uživatele Kaisa

Šarm jiného světa

Drabble: 

Byl by býval dokonalým hostitelem – se svou modrou krví, úctyhodným sídlem, andělským vzhledem a francouzským šarmem vynikal nad všemi těmi upjatými churavými Brity. Dokonce ani neměl manželku, která by odrazovala případné mladé koketky od nějakého toho ukradeného polibku. Dokázal se bavit s kýmkoli a naprosto o čemkoli. Každý ho miloval, jinak to nešlo.

Jenže potom se v jeho domě objevila ona, vlasy černé jako uhel, oči zelené jako had, rty rudé jako krev a pleť bílá jako nejčistší mramor. Okouzlila ho. Uhranula.
Dostala vše, co si žádala.

Víno z krve novorozence.

Pečeni z nedotčené panny.

Jeho srdce na stříbrném podnose.

Závěrečná poznámka: 

She lulls, as she looks from above,
The discord whose bell for its victims is gaping,
And blending awhile the forever escaping,
Whispers hate to the image of love!
(Honor To Woman - Friedrich Schiller)
Obrázek uživatele Rorico

Rychlá změna bydliště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jestli tenhle nápad už někdo použil, tak se omlouvám. Nečtu drabbly na téma, které teprve budu psát

Drabble: 

Tma.

Hmmm,tady by se mi mohlo líbit. Teplota je dobrá, nepáchne to tu, strava také nevypadá špatně. Dokonce tu nechal i párečky!

Sakra, nějak se to tu třese! Už je čas jít! Ok, tak kudy? Kdyby se tu dalo trochu rozsvítit. Tak moment, tudy ne, tudy ne. Jo tady!

KŘUP.

"JÁU!" Sakra, co to bylo?! Proč musíš mít žebra zrovna tady? No neřvi, vždyť už jdu. Ták, ještě kůže...

KOUS KOUS.

"ÁÁÁÁÁÁH!" No, a je to! Jé, no ty vypadáš... Tak já raději mizím.

NA LODI NOSTROMO SE PRÁVĚ Z TĚLA JEDNOHO ČLENA POSÁDKY PROKOUSAL VEN ZÁHADNÝ TVOR VETŘELEC

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zuzka

Ať dělají cokoliv

Fandom: 
Drabble: 

Jsou nedočkaví. Vlastní mrtvé použijí k ostřelování obleženého města.
Jsou hamižní. Pro bohatý náklad východního brokátu a koření si vpustí do přístavu loď duchů.
Jsou pohybliví. Za obchodem nacestují tisíce kilometrů.
Jsou vynalézaví. Topí, větrají, bylinky pěstují. Nic mi do toho není.
Jsou bezuzdní. Scházejí se k bláznivým veselicím. Zítra může být pozdě.
Jsou podezíraví. Svalují vinu na ty, kdo se jim nehodí.
Jsou pověrčiví. Nesezdané páry spěchají k oltáři.
Jsou neopatrní. Věří, že zástup zbožných s krvavými zády je zbaví boží rány.
Jsou ustrašení. Utíkají přede mnou, utíkají se mnou.

Yersinia Pestis si zamnula tyčinky.
Lidé jsou prostě báječní.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Pracujeme s úsměvem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V Japonsku fungují tzv. "Host clubs", což je podnik, kde pracují atraktivní mladí muži a "starají se" o dámy, které se tam přijdou bavit. Povídají si s nimi, popíjejí, zahrnují je komplimenty... Dívky/ženy buď přijdou samy, nebo se je "hostitelé" snaží odchytit na ulici. První návštěva je většinou levnější, ale i tak to může přijít na pěkné peníze.
Možná se to zdá jako vysněná práce, ale není to až taková idylka :)

Drabble: 

"Ahoj," usmál jsem se. "Co si zajít na drink?"
Nechala se chvilku přemlouvat, než kývla. U místních holek to tak většinou bylo.
Když jsme vešli dovnitř a posadili se, bylo mi už jasné, že tu není poprvé. Ta přehnaná výzdoba a křišťálové lustry ji nechávaly zcela chladnou. Tím líp pro mě.
Po pár skleničkách se atmosféra uvolnila a bavili jsme se jako staří známí. Těžko říct, jestli mi říkala pravdu. Já samozřejmě lhal. Vždycky si vymýšlím. Pravda by je nezajímala.
Holka je pryč, peníze jsou v kase. A já zvracím, než sem půjdu nalákat nějakou další. Hlavně nezapomenout na žvýkačku.

Závěrečná poznámka: 

Protože zaměstnanci host clubů vypijí za noc spoustu alkoholu, jedním z "triků", jak neskončit s otravou alkoholem je zvracení.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Fenomenální!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Obvious fandom is obvious.

Drabble: 

„Vítejte u dalšího dílu Dokonalého hostitele. Dnes – doktor Hannibal Lecter!“
Střih na muže v krvavé zástěře. „Je mi ctí vás přivítat ve svém domě.“
Střih na pozvanou ženu. „Jsem tu poprvé, ale už se nemůžu dočkat. Přátelé pořád básní o chutích, které jinde nezažili.“
Střih. Doktor Lecter dohlíží na prezentaci. „Zásadní je odvést hostovu pozornost, aby neměl všetečné otázky... Recepty si nechávám pro sebe.“
Střih. Večeře pomalu končí. Dříve zpovídaná žena do kamery: „Musím zjistit, jaké maso jsme dnes jedli! Bylo fenomenální!“
Střih na doktora Lectera. „Asi ji budu muset sníst... Ale až po dezertu.“ Pobavený smích.

„Příště – Baba Jaga!“

Obrázek uživatele Tirik

Plaisir d'amour

Drabble: 

"Přijde, přijde, ona opravdu přijde!" poskakoval Dřevo kolem maringotky. "Cvočku, potřebuji dokonalé pohoštění. Jak se to píše v těch principálčiných sešitkách? Jahody, šampaňské, citron, ústřice!"
"Což o to," zamyslel se Cvoček, "jahody v lese nasbíráme, škeblí je plný rybník, ale kde vzít citron?" Poškrabal se na bradě. "Bude ti muset stačit hrst šťovíku."
"Šampaňské, to je to bublavé, že?" přemýšlel Synek. "Hele, Dřevo, co takhle naštěrchat loňskej rybízák? Měl dobrý grády."

Nastal večer. Napěněné rybízové víno zdobené lístky šťovíku jiskřilo v silných hořčičácích, z otlučeného talíře se smály škeble s jahodami...
Esmeralda jen vzdychla.
"Ach, Dřevo... Proboha, radši mi zpívej!"

Závěrečná poznámka: 

A tak svou vyvolenou poslechl a zpíval. Račte se pokochat zde.

Obrázek uživatele Carmen

První krůčky ku splnění dědečkova snu

Fandom: 
Drabble: 

Pečlivě naleštil každičkou sklínku.
Z podlahy by se dalo jíst. Na každém stole leželo sváteční prostírání a příbory zářící, až oči přecházely. Že měl dnes téměř sentimentální náladu, přidal i drobné vázičky s čerstvými fialkami.
Zkontroloval, že má dostatek všech osmi druhů piva. Kuchyně svítila čistotou, spižírna přetékala jídlem.
Nové petrolejky jasně svítily.
Rozhlédl se po té kráse. Srdce se v něm zrovna tetelilo. Konečně! Konečně si splnil svůj sen.
Vždycky věděl, že má všechny předpoklady, aby byl dokonalý hostitel – ba, že jednou bude hostinským!
Zaklepání.
Kdepak, holomci! Petlice drží pevně.
To by tak hrálo, aby mi sem lezli lidi!

Závěrečná poznámka: 

„Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi. Pak si najal hostinec na náměstí v Opočně, zas mu tam chodili. A tak si postavil tohleto...“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Bestie

The perks of working at the airport

Fandom: 
Drabble: 

Začíná pršet a my musíme čekat venku, než se cestující laskavě vypakují. Rampák se schůdkama se prochází jako v létě ve Stromovce. Nikdy nepochopím, proč i za takovýho počasí musíme chodit zadem!
Letuška konečně otevřela dveře a dala nám očekávaný signál.
„Hello, how are you?“ (British accent)
„Hello, I’m fine, thank you. How are you?“ řekl jsem nejlepším přízvukem, jakého jsem schopen. Miluju britský akcent! Na světě snad není víc sexy věc, než krásná letuška s dokonalým přízvukem v uniformě British Airways. Takové přivítání stojí i za to nejhorší počasí. Kéž bych si mohl užívat její pohostinnost i za letu.

Obrázek uživatele Dangerous

Mr Dalloway

Drabble: 

Na nebi nebyl ani mráček, když vyšel ze svého londýnského bytu a zhluboka se nadechl. Bělavá mlha se přízračně vznášela na druhém konci ulice směrem k Temži, ale spíš o ní věděl, než že by ji viděl. Z parku k němu doléhalo cvrlikání ptáků, za rohem klapaly podpatky o kamenné dláždění. Dnes by to mohl udělat. Ze všeho nejdřív koupí Clarisse květiny. Předá jí je se slovy „miluji tě“. Nebo… je alespoň napíše na kartičku, kterou mu dají. Pomůže jí s přípravou dnešního večera. Něco za ní vyřídí. Nebo s ní bude společně vítat hosty.
Ale nakonec stejně neudělá nic.

Obrázek uživatele Eurydiké

Důležité maličkosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno mámě

Drabble: 

Maminka mě toho naučila hodně.
Jak rozmíchávat správně jíšku, krájet knedlíky nití, vyrábět nadýchané ptáčky z kynutého těsta, souměrné vanilkové rohlíčky, masové placičky, upéct rostbeef do růžova. Jak prostírat slavnostní stůl, jak jíst meloun bez šťávy až v podprsence, jak vhodně konverzovat a nespočet dalších věcí.
Upotřebila jsem to hned, jak jsem se odstěhovala do vlastního. Na oslavu narozenin přišla celá rodina. Jídlo se mi povedlo, všichni se cpali, byl to jasný hostitelský triumf! Dmula jsem se. Jsem dospělá a samostatná!!

„Jednu věc jsem asi dostatečně nezdůraznila," vzdychla maminka, když se vrátila z koupelny. "Příště před návštěvou nezapomeň umýt záchod!!!“

Obrázek uživatele Aveva

U štědře prostřeného stolu

Fandom: 
Drabble: 

Vévoda Arnulf je znám svou velkorysou pohostinností. Přijal mě ke svému stolu neprodleně. A je to nějaký stůl! Táhne se do dálky a prohýbá se pod nejlepšími lahůdkami jaké jen Arnulfovi kuchaři dokáží připravit. Vždycky se najde místo pro dalšího příchozího.
Všechno má ale háček.
Mladík po mé levici má v osudu vepsáno, že za svou oddanost a místo u vévodova stolu zaplatí jednou životem.
Muž po mé pravici výměnou za své místo ztratil vlastní hlas. Je jen ozvěnou svého pána - vévody.
Arnulf ke svému stolu přijme každého, kdo se mu může hodit.
Děsím se jakou cenu vyměří pro mne.

Závěrečná poznámka: 
Další střípek z Útěků.

Druhá večeře

Drabble: 

Debakl s krevetami pro Máňu sice ochladil vzájemné sympatie, ale zažehl v Evženovi vášeň pro vysokou gastronomii. Uvařil z těch nejlepších bio a eko surovin jídlo právě tak lahodné jako pohledné, nakoupil víno, které podtrhávalo jeho chuť a pozval své kumpány na večeři, která by uspokojila nejednoho hipstera. Bohužel hosté nedosahovali kvalit hostitele. Pepa se zlil vínem tak, že nezbylo ani k druhému chodu. Martin po polévce vykrkával abecedu, což bylo to nejdecentnější z jeho repertoáru. Míra usnul s hlavou zabořenou do talíře. Když i Viktor odešel od stolu a chystal se zvracet do mísy s pannacottou, opustil Evžena entusiasmus.

Závěrečná poznámka: 

navazuje na první večeři

Obrázek uživatele Scully

Prvotřídní péče

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Obsahuje Donnieho Pfastera.

Drabble: 

Dveře jí otevřel muž pohledný. Trochu se jí ulevilo.
Uvedl ji do svého bytu, usadil ji na pohovku v obýváku a zeptal se jí, jestli si dá něco k pití. Byl starostlivý, ale trochu ostýchavý. Očividně se mu moc líbila, se zájmem si prohlížel její rezavé vlasy a pěstěné ruce.
Měla červený lak na nehtech.
Připravil jí koupel. Zaskočilo ji to, ale nebránila se. Bude příjemné si odpočinout po několika hodinách venku.
Projevil zájem jí umýt vlasy. Nakonec, proč ne, pomyslela si. Platí dobře.
Ale voda byla studená.
Ani nestačila začít drkotat zuby a už měla jeho ruce na krku.

Obrázek uživatele Quartermaster

O tom, jak je těžké najít si přátele

Drabble: 

Interiér domu, prach
VIAGO:
„Prosím, posaďte se! Laskavě omluvte pohovku, trošičku práší. Ošklivá pohovka!“
MUŽ:
„My nechceme zdržovat.“
ŽENA
Drží si kabelku a je ostražitá.
VIAGO:
„Mně nezdržujete, já mám spoustu času. Celé věky. Ha ha!“
MUŽ:
„Přece jen bychom raději šli…“
VIAGO:
„Někde tu mám sušenky!“
Postaví se mezi muže a dveře.
ŽENA:
Nenápadně se přesouvá k oknu.
V okně se objeví PETER. Stmívačka. Ozve se řev, tupé údery a srkavé zvuky, asi jako když dítě pije colu brčkem. Roztmívačka.
Interiér domu, krev
PETER:
Je provinilý
VIAGO:
Rezignovaně svěšená ramena, výraz smutku
„A pak si mám najít nějaké přátele…“

Obrázek uživatele HCHO

Nový život je prostě zázrak

Drabble: 

To takhle potká matčina polobuňka otcovu polobuňku a vznikne polocizí buňka a začne se dělit. V době uhnízdění ve sliznici dělohy je to už koule z mnoha buněk, ale jen drobný proužek uprostřed je budoucí človíček, ostatní buňky budou vytvářet prostředí pro jeho růst. Aby imunitní systém matky toleroval z poloviny cizí buňky, exprimují jen určité povrchové molekuly a ve sliznici dělohy jsou predilekčně jen uzpůsobené imunitní elementy. S dalším růstem se vytváří placenta a mění se stěna cév dělohy, což vytváří geniální systém, schopný ve všech fázích vývoje plodu dodávat optimálně kyslík i živiny.
Nový život je prostě zázrak.

Závěrečná poznámka: 

Placentace je nesmírně zajímavá a málo prozkoumaná oblast - fascinuje mne na ní mimo jiné to, jak to je fylogeneticky mladá záležitost (stejnou placentu jako my mají jen primáti) a přitom tak složitá věc.
Tohle drabble pro mne bylo nesmírně zajímavou zkušeností, jak udělat z tříhodinové přednášky 100 slov a skončit na tom, že by na to vlastně stačilo jen těch posledních 5.

Obrázek uživatele mila_jj

Z rodinné kroniky Ernsta Waldfrieda Josepha Wenzela

Úvodní poznámka: 

Praha 1826

Drabble: 

"Pane profesore! Zvu vás na nedělní oběd. Povíte nám, jak si Emerich vede ve škole?"
Jan Nepomuk Mach seděl v křesle, pokuřoval, popíjel, roztržitě konverzoval s hostitelem a se zájmem pozoroval Emerichovu sestru Josefu, krájející obřadně bábovku.
"Jste spokojen, pane profesore? Co byste si ještě přál, abyste se u nás cítil jako doma?"
Dvaadvacetiletý profesor se nadechl. "Pane Lanhausi, rád bych vás požádal o ruku vaší dcery. Nevadí mi, že jí je třináct, počkám si. Pokud bych se měl někdy oženit, pak jedině s ní."
O dvanáct let později, dva roky po svatbě, nesli mladí manželé ke křtu syna Ernsta.

Závěrečná poznámka: 

Psáno podle skutečné události - takto se opravdu seznámili rodiče Ernsta atd. Macha. Prostě láska na první pohled.

Obrázek uživatele Arengil

Host do domu, Bůh do domu

Fandom: 
Drabble: 

Hostitelé přicházejí a odcházejí...
Ale tam uvnitř stále probíhá oboustranně výhodný, obohacující vztah, který můžeme bez nadsázky označit za závislý - přinejmenším z pozice hostitele, jehož okouzlující profil zdobí pruh nepravidelných teček připomínajících pozemskou formu života zvanou levhart.

Dobrý hostitel si odpustí řeči o hostu a rybě, přestože oba mohou žít v nádrži a patrně jsou i stejně slizcí.

Jakými slovy lze popsat tu velebnou nádheru, když vám do břicha voperovávají přítele a pomocníka, jenž vám otevře bránu k vědění a telepatii... Protože teď už nejste dva, ale jen jedna jediná dokonalá bytost!

Trill a jeho symbiont. Může být něco lepšího?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele nettiex

Krvavá flákota à la Lecter

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hannibal Lecter rád udržuje dobré sousedské vztahy, proto pozval nově přistěhovanou mladou rodinku na večeři...

Drabble: 

„To je krev?“ vypísklo zděšeně děvčátko.
„Omlouvám se, nečekal jsem přítomnost mladé dámy,“ usmál se Hannibal. „Je možné, že můj filet mignon, lahodný steak z nádherně-“
„Buď zticha a žer! Flákota má bejt krvavá! Jenom by to možná… jo, trošičku přisolit, jojo,“ skočil mu do řeči soused.
„Budeš tak hodnej?“
„Jistě,“ řekl trochu nejistě hostitel a přinesl kořenky.
Otec spokojeně vysypal polovinu slánky. Manželka evidentně milovala pepř.
Hannibal s němou hrůzou sledoval, jak je jeho dílo vražděno podruhé.
„Ujde to, vo tom žádná… ale přece tomu něco chybí…“ přemítal host. „Hej, mám to! Nebylo by trochu kečupu?“

Zabil je. Všechny.

Závěrečná poznámka: 

Nevím co a vařím z vody, přiznávám. :D

Obrázek uživatele Solast

Přípravy

Drabble: 

"Pavle, máte křupky?"
"Jo, v batohu. Čtvery."
"Lukáši, můžete posunout ty židle?"
"Topol. A pane učiteli?"
"Ano?"
"Máme ještě někde ty zbylý Rychlý špunty? Já myslím, že nám ty dvě flašky nebudou stačit."
"To je asi pravda. Ondro? Tumáte klíče a skočte ke mně do kabinetu, v ledničce jsou další dvě láhve."
"Oukej, jdu tam."
Po chvilce...
"Všichni sedí pohodlně? Mají co jíst a pít?"
"Jó, ale ty bublinky jsou pěkně hnusný."
"Jste neměli brát jahodový!"

*dramatická hudba*
"Dnes večer dostanu smyk, Richard ukradne několik pneumatik a James dostane kopanec do obličeje..."

Poslední odpoledka v červnu na oboru dopravní prostředky.

Horor na Downtonu

Drabble: 

„Hrozné,“ pan Carson přecházel po kuchyni „taková katastrofa.“
„Třeba si toho nevšimnou.“ Snažila se ho uklidnit paní Hugesová.
„To nebude večeře, ale kabaret.“ Brblal dál majordomus. „A to se musí stát zrovna, když je tu vévoda.“
„Vždyť je to absurdní. Na světě jsou důležitější věci, než…“ Ozval se šofér Branson, ale než stihl dokončit větu, hospodyně ho umlčela zlostným pohledem. Teď nebyl čas zpochybňovat životní priority pana Carsona.
„Taková hanba pro tento dům. Co si jen vévoda pomyslí.“ Chytal se za hlavu Carson. Poprvé v životě udělal chybu a hned takhle závažnou. Prohodil vidličku na dezert s vidličkou na předkrm.

Obrázek uživatele Arenga

Strasti mladé novomanželky

Drabble: 

Ewelin z Rohova byla, jako všechny děti starmelských pánů, vychovaná v tom, že pohostinství je posvátné – pro hostitele i hosta. Zdálo se však, že v Oriadu to tak docela neplatí. Gajsa Špiklická, jejich nejbližší sousedka, našla na všem nějakou chybu a neváhala ji nahlas zdůraznit: křepelka byla přesolená, kuře málo šťavnaté, králík příliš vypečený, telecí mdlé chuti… Ještě horší bylo, že se přátelila s předchozí paní z Rohova. A srovnávala…
V Ewelin rostl hněv s každou další návštěvou. Spojence nakonec našla ve třináctiletém nevlastním synovi.
„Rodgere, dokážeš ulovit potkana?“
„Jasně. Proč?“
„Třeba to bude masíčko, které paní Gajse konečně zachutná!“

Závěrečná poznámka: 

Ewelin z Rohova je nemladší sestrou Thelfa-Armina, vzhledem k velkému věkovému rozdíli mezi sourozenci však patří spíš ke generaci jeho synů.

Obrázek uživatele Ampér

Jak dopadla večeře

Fandom: 
Drabble: 

K čaji a kávě na jídelním stole se přidaly talíře s jídlem. Musím přiznat, že maso i zelenina byly vynikající, po několikadenním nuceném půstu jsem se konečně najedl. Mám nápad. Najdu kuchaře a pochválím ho.

Zatímco se rozhlížím kolem sebe a hledám lodního kuchaře, slyším křik. Asi se těm lidem nelíbím. Nevím proč. Obzvláště Kane křičí, jako by ho na nože brali. Určitě ho potěší, když mu sdělím, že ten týden s ním byl báječný. A že tak vynikajícího hostitele, jako je on, jsem ještě nepoznal. Radostně zavrtím ocasem, vykouzlím úsměv na tváři a mizím z jídelny nákladní lodi Nostromo.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Jeremy

Večeře

Fandom: 
Drabble: 

Will pozoroval Hannibala, jak elegantně chodí od pultu k pultu v kuchyni. Tam něco nakrájel, tam zamíchal hrnec, sundaval a nandaval si chňapky, občas utřel ruce do zástěry a jen letmo se na něj co chvíli pousmál a olízl si horní ret. Will se na něj díval upřeně, a jeho hostitel nevypadal, že by ho to jakkoli znervozňovalo. Na chvíli se zastavil, rozhlédl se, a nakonec sundal pokličku z jednoho hrnce, vyzkoušel měkkost pokrmu, spokojeně zamručel a nabídl ochutnat Willovi. Pofoukal lžíci, natáhl se přes pult a dal jí Willovi do úst. Ať už to bylo cokoli, bylo to excelentní.

Obrázek uživatele mamut

Štangle salámu

Fandom: 
Drabble: 

Prázdninový čas jsem s kluky trávila na táboře.
Staří brontosauří pardálové, už ověšení ratolestmi, se domluvili a společně vyrazili na stanový tábor a dva týdny si užívali lůna přírody.
Spravedlivě jsme se dělili o službu v kuchyni. Každý den vařila jedna rodina a ostatní si dopřávali oddych a zábavu.
Všechny děti vzorně papaly, co jim ostatní připravili.
Ovšem v okamžiku, kdy za námi dorazil „strejda Kuba“ - ukázkový prototyp starého mládence, byla naše kuchařská autorita v trapu.
Jen Kuba vytáhl tyčku salámu se slovy: „Mno, dětiska, zase vám nedaj pořádně najest.“, sesypala se na něj všechna omladina, dokud celá štangle nezmizela.

Stránky

-A A +A