Píseň ledu a ohně

viz Hra o trůny.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Za peníze (skoro) cokoliv

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli to je úplně dada, protože jsem se pořád držela jakési nosné myšlenky, a to chronologicky. Ale psala jsem to jak mě zrovna napadlo.

Drabble: 

„Lannister vždycky splácí své dluhy.“

Bezva, pár švihů mečem a budou chechtáky. Vyzraju na ryby, vyzraju na ptáky. Ať se ta hysterická matrona třeba pomine.
Cesta, pobudové, ocel, bitva. Prachy. Sem s nima. Tenhle chlap je zlatej důl.
Město, pletichy, dědek s uřízlýma vousama.
Spratek. Může bejt víc na přesdržku? Může. Jednou to evidentně bylo málo.

Přípravy, panika, zelená bitva. Peněz jak šlupek. Titul. Fajn, ale na nic.
Velká sláva, spousta žrádla.
Spratek pořád na přesdržku.

Ještě větší sláva, spratek, bezva kost. Fialová.
Průser.
Hora? Ani prd. Za to prachy nestojí.
Manželka. Blbá jak necky, ale těch chechtáků. Těch chechtáků.
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Zlatá růže

Úvodní poznámka: 

Tenhle nápad jsem včera dostala, přes noc zapomněla, a dneska ve sprše jsem si na něj zase vzpomněla. :-D

Drabble: 

Luthor Tyrell byl bezpochyby mužem, po jakém musely toužit všechny ženy. Zářil na turnajích, s obdivuhodným citem recitoval básně, byl pozorný a navíc až nadpozemsky krásný. Co víc, zůstal takový i po svatbě.
Brzy však Olenna zjistila, že její manžel je jako myrská váza – oslňující leskem a umně vyrytými ornamenty, ale uvnitř dutá. I proto si k její nelibosti úřad králova pobočníka místo něho uzurpoval prohnaný Tywin Lannister.
Když Luthor zemřel – stejně hloupě, jako žil – Vysokou zahradu zdědil jejich syn. Olenna dělala vše pro to, aby byl Mace úspěšnější než jeho otec, ale mělo to háček – byl celý po něm.

Závěrečná poznámka: 

K té smrti Luthora Tyrella: Při lovu se hnal za nějakým ptákem, nedával pozor na cestu a i s koněm zahučel do propasti. Jestli tohle není idiotská smrt, tak už žádná.

Obrázek uživatele Birute

Problém sebereflexe

Úvodní poznámka: 

Blíží se konec DMD, moje schopnost vymýšlet nadpisy strmě upadá.

Drabble: 

Hyle chápal, že mu Brienne zazlívá tu sázku o její panenství. Ale to bylo ještě v táboře krále Renlyho. Minulost byla minulost.
Hyle jí nabízel budoucnost. Sňatek, rodinu – jeho nemanželská dcerka byla důkazem, že v tomto ohledu nezklame; škoda, že po něm její matka házela tvrdými předměty, když chtěl tu malou navštívit. Briennina otce by potěšilo, kdyby se jeho jediné, nepůvabné dítě vrátilo domů se snoubencem místo toho, aby si hrálo na rytíře a pátralo po Sanse Stark.
Jenže Brienne zatvrzele opakovala, že splní slib daný lady Stark a Jamiemu Lannisterovi.
Jistě, byl za tím Jamie Lannister.
Ten okouzlující idiot.

Závěrečná poznámka: 

Hyle Lovecký provází Brienne a Podricka při jejich detektivním putování a na jednu stranu Brienne otravuje, na druhou se jí dvoří. Zezačátku mu jde o to, aby ulovil Brienne jako bohatou dědičku, a pak ji začíná chtě nechtě obdivovat. Tak trochu paralela s Jamiem.

Obrázek uživatele Birute

Nový titul

Drabble: 

Dany prožila už leccos, včetně doby, která silně zaváněla koncem světa, ale teď těžko hledala slova.
Hleděla na vejce, kolem nichž Rhaegal obcházel… tedy, obcházela, jako by se jimi napůl chtěla pochlubit a napůl by utrhla hlavu komukoli, kdo by se k nim nebezpečně přiblížil.
Drogon očividně nechtěl zůstat pozadu a začal si stavět hnízdo z větví a kostí, které tentokrát naštěstí nevypadaly lidsky. Ehm, nechtěla a začala.
„Kdo to mohl tušit?“ Dany našla konečně slova a podívala se na Viseriona, který vše sledoval s rozpačitým zájmem. „Kromě tebe,“ zabručela.
Takže teď z ní ještě ke všemu bude „babička draků“.

Obrázek uživatele Birute

Sítě

Drabble: 

„Vrrr, nejsem kluk. Jsem vlk! Lovím jednorožce a polykám je celé!“ křičí Rickon a Chundeláč se k němu s vytím přidá.
„To není nejlepší nápad,“ poznamená Oša. „Ještěže jdeme jenom na ptáky.“
Ten ostrov není tak zlý. Místní se drží od ní a podivného chlapce s obřím zlovlkem dál.
Rickon obíhá sítě, které nastražili mezi skalisky. Dnes budou večeřet rybáky.
Oša doufá, že když se malý unaví, třeba se tato noc obejde bez živých snů o jeho matce s provazem v ruce, o sestře měnící tváře – bílou a černou, lidskou i zvířecí, o bratrovi, který na něj volá ze stromů…

Obrázek uživatele Birute

Jemná mechanika

Úvodní poznámka: 

Fúze světa série Fullmetal Alchemist s Písní ledu a ohně

Drabble: 

Gendry si říká, že by zakázek na náhradní končetiny z automailu nemusel mít tolik. Jako mechanik by se uživil i jinak.
Vtom ho ale z úvah vytrhne zvuk těžkých kroků před domem a ten hlas…
Vrátili se.
Vyhlédne z okna.
„Tady jsi,“ řekne Arya. Zastíní si oči mechanickou rukou. Určitě by tvrdila, že slzí kvůli slunci. „Potřebuju servis.“
„Ahoj Gendry!“ spustí zvesela obří brnění vedle ní a zamává mohutnou rukavicí.
„Ahoj Brane! Aryo, vítejte zpátky!“ zavolá Gendry.
„hoj,“ zamumlá Arya.

Gendry jim pohrozí expresní sazbou za údržbu, ale bude na Aryině protéze pracovat celou noc.
Nakonec jim započítá sezónní slevu.

Závěrečná poznámka: 

Edward Elric přišel o nohu a ruku, když se s bratrem Alphonsem pokusili oživit svou matku. Alphons přišel o tělo a Edwardovi se podařilo uložit jeho duši do rytířské zbroje.
Winry je jejich kamarádka a mechanička se specializací na výrobu protéz z automailu.

A Bran vždycky toužil stát se rytířem...Ehm.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Den bez jitra

Úvodní poznámka: 

Poslední hvězdo, svítíš-li mu, zhasni,
ty padající - hvězda padat má -

-a pak je tma a pak je jenom tma.

Fr. Hrubín: Jobova noc

Drabble: 

Ser Arthur Dayne dával přednost plamenům a slzám před pomalým neodvratným úpadkem. Bylo otázkou času, kdy z potlačované nenávisti a křivd vykvete zrada.
Nebál se. Nelitoval. Nebyla jiná cesta. Byl rytíř a nad to čestný muž. Přesto...
Teď, když umíral na rudém písku své domoviny, cítil, že k němu osud nebyl spravedlivý.
Nevěřil v proroctví. Nevěřil, že kdy bude poražen. Nevěřil, že kdy bude pochybovat, zda jednal správně.
Na jeho bílém štítě vykreslila krev znovu rodové znamení. Zdálo se mu, že slyší dětský pláč.
Ach, bohové, jste si jistí, že při narození toho, který byl přislíben, neměla krvácet jiná hvězda...

Obrázek uživatele Birute

Babí léto

Drabble: 

Někdy se vydává mezi lidi. Starým ženám málokdo věnuje pozornost. Kromě strážců, kteří ji nenápadně sledují, když prochází tržištěm.
Zaslechne, jak jedna holčička říká druhé: „Koukni! Máš ve vlasech babí léto.“
„Né!“ vzteká se mrně. „Já nechci na hlavě pavouky!“
„Ty hloupá, to jsou vlasy královny Dany. Ty, co tenkrát ztratila v pohřební hranici,“ vypráví starší děvčátko a vyčesává maličké prsty nitky z vlasů. „Létají sem přes moře.“
Malá se uklidní a trpělivě drží.
„To nebudou ony. Shořely mi,“ opraví dívku v duchu stará královna. Ale ta pověst je hezká.
Uhladí si křehké bílé vlasy, které jí vytrvale cuchá vánek.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Do vzdušného zámku a výš

Úvodní poznámka: 

Malíček je postava, která mi připadá fascinující tím neuvěřitelným vzestupem téměř z nuly až do nejvyšších pater království. Jistě, k takové báječné kariéře si vypomohl nejedním podrazem, ale musí se mu nechat, že má velké sny a zároveň odhodlání si je vyplnit. Proto ho mám já (a nejen já) tak ráda. :-)

Drabble: 

Jeho pradědeček byl braavoským žoldnéřem, dědeček potulným rytířem a otec nejmenším z malých lordů, jehož panství tvořil jen nepatrný kousek skály. Přestože jeho rod s každou generací zlepšoval své postavení, neměl toho mladý Petyr Baelish mnoho, oč by se mohl opřít. Jen své schopnosti a sny. A sny, na těch rozhodně nešetřil. Mnozí mu říkali, aby místo stavění vzdušných zámků zůstal nohama na zemi. Petyrovy nohy však nestály na ploché zemi. Kdepak, neúnavně našlapovaly na další a další schody, stoupaje čím dál výše, až do „vzdušného zámku“ s Měsíčními dveřmi a nebeskými celami. I odtud však bylo pořád kam stoupat...

Obrázek uživatele Giles Rigby

A všechny ty věci, kterých se bojí

Úvodní poznámka: 

Pro Birute, neb si o to tak trochu řekla

Drabble: 

Klečela na studeném kameni a pozorovala odraz plamenů na tvářích dávno mrtvých Starků. Nevypadala jako jedna z nich. Necítila se tak.
“Patřím sem vůbec?”
Nečekala odpověď. Myslela si, že je sama.
“Venkovani říkají,” vyrušil ji Ohařův hlas, “že vlčice občas vrhne štěně.”
Ještě tu urážku prohloubil, když k ní přisedl a opřel záda o náhrobek.
"Ale nikdy jsem neslyšel, že by se jim rodila ptáčátka.”
"Moc piješ," odsekla.
"A vy pijete málo, lady Stark. Kapka dobrého červeného vína by vás zahřála," navrhl, když jí dával přes ramena plášť.
Netřásla se zimou. Byla přece ze Severu.
Ale stejně mu poděkovala úsměvem.

Obrázek uživatele Birute

Návštěva

Drabble: 

Listy čarostromu ševelí. Z pramenů stoupá pára.
Hlína pod bosýma nohama.
„Tady je to místo,“ zašeptá.
„Lady,“ dodá teskně.
Ale žal se vzápětí rozplyne. Do nohou jí stoupá síla. Jako by kosti nespočívaly v půdě, ale zvedaly její tělo. Svět kolem se vyjasní.
„Ve zdech Zimohradu jsem silnější,“ pomyslí si, zvedne nos k nebi a zavyje. Jako pravá vlčí dáma.
Od vzdálené řeky slyší sestřinu odpověď. Od Zdi kradmý krok tichého bratra. A pak, zpoza Zdi, zpoza moře zavolají mladší bratříčci.
Ale to není možné… Jsou mrtví.
Sansa procitne.
Pod bosýma nohama cítí studené dlaždice. Kámen. Znovu se stane Alayne.

Závěrečná poznámka: 

Sansina vlčice Lady je pohřbená v posvátném háji na Zimohradu. Možná to v dalších knihách sehraje nějakou roli.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

To pravé nebezpečí

Úvodní poznámka: 

Budiž pochválena kouzelná moc koupelny! Pořád jsem nevěděla, co s tím tématem, pak jsem vlezla do sprchy a za pět minut bylo drabble skoro komplet vymyšlený.

Drabble: 

Ser Jacelyn Bywater stál na městských hradbách a sledoval, jak Stannisovi vojáci vypalují les na protějším břehu Černovodého proudu.
„Zaútočí brzy?“ vyrušil ho z chmurných myšlenek čísi hlas. Bylo to Derek Ewerclay, správce královských sklepů.
„Počítám, že hned, jakmile dorazí jejich flotila. A to bude brzy, velmi brzy,“ odpověděl ser Jacelyn a svou železnou rukou se podrbal v prošedivělých vlasech.
„To se mi ulevilo,“ vydechl Ewerclay.
Ser Jacelyn k němu prudce otočil hlavu. „Ulevilo?!“ Ten člověk se musel zbláznit!
„Kdyby obléhání trvalo déle než další týden,“ začal objasňovat správce, „musel bych královně regentce vysvětlovat, že nám došlo všechno Arborské červené.“

Obrázek uživatele Birute

Muž do nepohody

Drabble: 

Málokdo se teď odvážil tvrdit, že mladá královnička byla obviněná z cizoložství neprávem.
Díky Serovi Robertovi klevetníků výrazně ubylo.
I těch, kteří si špitali o Cerseině hanbě.
Nebo o ní a Jaimem.
Ulicemi kráčel stín Sera Roberta, který nekrvácel jako smrtelný muž. Nemluvil, nejedl, nekálel. Plnil rozkazy. Prostě dokonalý rytíř.
„Milosti,“ sdělil jí nyní Qyburn, „Sansa Stark se objevila v Údolí. Je zasnoubená s Harroldem Hardyngem.“ Zkroušeně dodal: „Někteří ji nazývají… královnou severu.“
Cersei si zlomila nehet o opěrku křesla.
Budeš královnou, dokud nepřijde jiná, mladší a krásnější, která tě svrhne…
„Sere Roberte,“ pronesla sladce, „mám pro tebe další úkol.“

Závěrečná poznámka: 

Odhaduju, že Cersei zavedla přísnou cenzuru. Ovšem věštba z dětství ji nepřestává pronásledovat, ať se snaží královské konkurentky likvidovat, jak chce.
mladá královnička = Margaery Tyrell - aby se člověk v těch královnách neztrácel

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Královský život

Úvodní poznámka: 

Tohle mi teda dalo zabrat...

Drabble: 

Jak sladce, blaženě žije si král,
hostiny, turnaje, co týden bál.

Jelenem zdobený zlatý tvůj praporec,
v království každý ví, že nejsi lakomec.

Turnaje pořádáš za velké slávy,
zdaleka na ně se sjíždějí davy.

Potoky vína a pohoří masa,
vše lehce unese královská kasa.

Manželka hraje si na tichou domácnost?
Náhradnic najde se pokaždé víc než dost.

Potomky svoje už spočítáš stěží,
Spokojeně však tvůj život dál běží.

A když tě omrzí paláce lesk,
v královské oboře zaženeš stesk.

Lovecká smečka tvá vesele štěká,
na zásah oštěpem divočák čeká.

Žes zklamal poddaných nezměrnou naději?
Litovat vždy bude dost času později.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Právo a spravedlnost

Úvodní poznámka: 

Tak trochu BJB

Drabble: 

,Vždy jsem svému králi říkal, co si myslím, ne to, co che slyšet,‘ řekl mu jeho pobočník, když ho nazval drzým. A měl pravdu. Axel Florent, Ardrian Celtigar, Monford Velaryon… Ti všichni by nadšeně souhlasili, i kdyby shnilou tresku nazval nejčerstvějším pstruhem. Jedině bývalý pašerák z Blešího zadku se svému králi dokázal postavit. Jedině on dokázal svému králi ukázat chyby, kterých se dopouští. Byl pravdu ukazujícím zrcadlem na stěně ověšené idealizovanými portréty. Jak krutě by Stannis musel potrestat své pochlebující lordy, aby čtyři useknuté prsty byly spravedlivým trestem za pašeráctví? Někdy si říkal, že i právo dokáže být odporně nespravedlivé.

Obrázek uživatele Birute

Něco nového

Drabble: 

Spíš se potácí, než že by chodil. Jeho noha už nikdy nebude úplně v pořádku. „Uříznout a hodit psovi,“ zamručí.
Nebýt hole, kterou mu dali, plazil by se jako kojeňátko.
Horečky ho vysílily.
Děsí ho, co blábolil, když blouznil. Starší bratr ho potom dlouze zpovídal ohledně Sansy Stark i její vlčí sestry. Ptal se na bratra, otce, na Otce… Laskavá Matko, nádobo milosrdenství…
Tentokrát se Sandor zvládl dobelhat až do sadu. Ani přitom moc neklel.
Vánek od moře ho pohladí po čele a na stromě zapípá sýkorka.
Ten klid je něco podivně nového.
Stejně jako společnost bratrů, které nechce zabít.

Závěrečná poznámka: 

Sandor Clegane prochází fyzickou i duševní rekonvalescencí mezi mnichy na Tichém ostrově v čele s takzvaným Starším bratrem.

Obrázek uživatele angie77

Nejasné plány

Drabble: 

„Uchránila jsi můj život. Proč?“ ptá se a nevypadá, že je za záchranu vděčný.
„Pán světla s tebou má své plány,“ usměje se tajuplně Rudá kněžka.
„Pro ty plány je nutné, abych nosil tuhle šaškárnu?“ zatřese znechuceně svou „zbrojí“.
„Lidé vidí, co chtějí vidět,“ pokrčí rameny. „Mance Nájezdník zemřel na hranici. Pán kostí přežil.“
„Měla jsi to vymyslet jinak!“ řekl frustrovaně. „Vše, co jsem léta budoval, se rozpadne. Jsem jediný, kdo dokázal sjednotit všechny kmeny divokých, dát jim nějaká pravidla a řád. Pokud je tvůj bůh chce použít v boji, bude mít velký problém najít vůdce, kterého budou ochotni následovat…“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Masakr začíná

Úvodní poznámka: 

Hymna mi zjevně nestačila. :-D

Drabble: 

Královstvím sedmi vládl král,
za mlada nikdy se nebál.

Když ale zestárl, začal se bát,
že mu drak roztaví brnění plát.

Za ženu zlatou lvici měl,
zahýbat jí se nestyděl.

Královna tím však netrpěla,
stejnou mincí mu oplácela.

Věř nebo nevěř, čtenáři věrný,
králův znak zdobil paroháč černý.

Jednoho dne, co jen čert nechtěl,
pobočník krále Jon Arryn zemřel.

Že bylo královi smutno až běda,
na hrad svůj pozval si přítele Neda.

Od truhly s tajemstvím našel Ned klíče,
v kolouším rouše že skrývá se lvíče.

Po smrti králově skončil Ned bez hlavy,
tím začal příběh tak dlouhý a krvavý.

Obrázek uživatele angie77

Jasné znamení

Drabble: 

„Co si pán přeje?“ zeptala se s hlubokou úklonou.
„Pán se jmenuje Tyrion a přeje si, aby sis to konečně zapamatovala,“ zaprskal.
„Jistě, pane,“ znovu se uklonila.

Dělala si z něj legraci? Nebyl si vůbec jistý. Připadal si poněkud vláčený událostmi, na což nebyl zvyklý. V bedně přepraven do Pentosu. V kočáru s Illyriem, sice pohodlnější, ale zdlouhavé. Teď už několik týdnů na lodi, kde mu ten, co si říká Griff, odmítá dát dostatek vína.

Ale aspoň je tu na první pohled poznat, že děvka je děvka, pomyslel si dívaje se na tetovaný obličej dívky, která se o něj starala.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Naše ostří jsou ostrá

Úvodní poznámka: 

Vzala jsem tu malebnost trochu doslova...

Drabble: 

..............................................................................
................Naš.............................................e os.................
................tří.............................................jso................
................u o..........................................str................
................á. Naše ostř..........................í jsou ostrá..................
................Naše ostří j.......................sou ostrá. N................
................aše ostří jso...................u ostrá. Naš................
................e ostří jsou................ostrá. Naše.................
................ostří jsou os.............trá. Naše os................
................tří jsou ostrá........Naše ostří j................
................sou ostrá. N....aše ostří jso................
................u ostrá. Na..še ostří jso................
................u ostrá. Naše ostří j................
................sou ostrá. Naše o................
................stří jsou ostrá..................
................Naše ostří js................
................ou ostrá. Naše................
................ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá..................
................Naše ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá. Naše o................
................stří jsou os...trá....Naše ostří j................
................sou ostrá.....Naše o.....stří jsou o................
................strá. Naše.....ostří jsou.....ostrá. Naš................
................e ostří jso.......u ostrá. N........aše ostří j................
................sou ostrá...............Naš..............e ostří jso ................
................u ostrá. N........................................aše ostří................
................jso.........................................................uo................
................st...............................................................rá..................
...........................................................................................
Závěrečná poznámka: 

Aby mě rozhodčí nezabily, předkládám zde původní neupravenou verzi textu, (ve které se dají slova spočítat lépe):
Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá.

Biely plášť

Drabble: 

Cez ramená mu prehodili biely plášť.
"Vždy buď čnostný," povedal mu Barristan Selmy. "Nemáme rodiny, nie sme zaviazaní rodu. Máme len česť."
Zlatovlasý mladíček, vždy plný pýchy, svojho hrdinu bez dychu počúval.

*

Horiace mäso voňalo. To bolo najodpornejšie. Kúdeľ vlasov sa zmenil na dym.
Kráľ Aerys, ochranca ľudu, sa smial.
Jaime hľadel na bratov. Pripomínali dokonalé biele sochy.
Som jediný, kto ich počuje kričať? Hovorili o cti...
Ale čo keď je moje vnímanie dobra a zla pokrivené - pre to, čo mám so Cersei?

Chlapca z levieho rodu zalieval pot.
Starena, posvieť nám na cestu... pretože niekto z nás je slepý.

Obrázek uživatele angie77

Ticho před bouří

Drabble: 

„Děje se něco?“ ptala se Asha na pravidelné kontrole stráží.
„Vůbec nic, žádná plachta na obzoru, kapitánko,“ odpovídal nacvičeně Qarl.
„Loď uprostřed tohohle lesa by byla dost divná,“ ušklíbla se na něj.
„Tak co se tu má hlásit? Něco jako ticho po pěšině?“ zjišťoval s úsměvem.
„Jo, nejspíš,“ přikývla.
„Dobře, takže teda úplný ticho,“ zasalutoval a pokračoval vemlouvavě. „Nudím se. Nechceš mě rozptýlit?“
„Možná později…“ odmávla ho.

Nikomu ze svých mužů to pochopitelně nemohla dát najevo. Ani Qarlovi, možná hlavně jemu ne. Ale byla z toho klidu neskutečně nervózní. Tušila, že se něco chystá. A její instinkt ji málokdy zradil…

Obrázek uživatele Birute

Maska

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma DMD č. 19. pro 19. 4. 2018. Téma: Dcera svého otce

Varování: zmínky o zneužívání

Drabble: 

Jsou chvíle, kdy na ni otec pohlíží jako na dítě, které nikdy neměl se svou láskou z mládí. Jindy v ní vidí krásu dívky, kterou nemohl mít, a chválí ji za bystrost, kterou jako by zdědila po něm.
Jsou chvíle, kdy jsou jeho oči prohnané a nevypočitatelné. Kdy je figurkou v jeho hře. Někým, koho využije, nebo obětuje.
Pak jsou chvíle, kdy požaduje neotcovské polibky, dotýká se jí a ona se snaží nezachvět.
Alayne se na noc zamyká a namlouvá si, že to je proto, aby ji malý Robert nerušil.
„Jsem dcera lorda Eddarda a lady Catelyn,“ šeptá ve tmě.

Závěrečná poznámka: 

Sansa Stark je nucená skrývat se v Údolí Arryn jako Alayne Kámen, údajná nemanželská dcera Petyra Baeliše. Malý dědic Údolí Robert si ji oblíbil a bere ji jako náhradní matku. Petyr se vůči ní chová střídavě jako otcovská postava a manipulátor s nanejvýš nebezpečnými sklony.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hrad z písku

Úvodní poznámka: 

Proč mi z drabblů, které se nějakým způsobem týkají Stannise, vždycky vyleze nějaká deprese? Jo, počkat...

Drabble: 

Mistr Cressen stál u okna a zamyšleně pozoroval pláž pod Dračím kamenem, kde si hrála Stannisova dcerka Shireen ve společnosti neveselého šaška Strakoše.
Dívenka klečela v písku a stavěla hrad, zatímco blázen se potloukal kolem a uskakoval před vlnkami hrozícími zmáčet mu nohy. Občas se na malou lady otočil a něco řekl. Něco nesmyslného, tím si byl mistr jistý.
Konečně Shireen dokončila poslední věž svého hradu. Vstala, aby si dílo prohlédla v celé jeho kráse. Vtom přišla nečekaně velká vlna a polovinu pískového hradu smetla.
Mistr si povzdechl. Ubohé dítě, kromě hranaté čelisti zdědila po otci i neúnavně pronásledující neštěstí.

Obrázek uživatele angie77

Nečekaný zvrat

Drabble: 

Nikoho tak tlustého v životě neviděl. Slovo tlustý ani zdaleka nevyjadřovalo vzezření toho muže. Tučný, rozkydlý, masitý. Taková a ještě nelichotivější slova se mu drala na jazyk. Pochopitelně si dával velký pozor, aby tyto myšlenky nevyšly najevo. Už tak zde nebyl vítaný. Pán domu byl sice po vydatném jídle výborně naložený, to se však nedalo říci o všech jeho příbuzných. Davos měl neblahé tušení, že zde spojence pro svého krále nezíská. Bude rád, když vyvázne životem.

Brzy nicméně zjistil, že v tom muži se skrývá mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát.

„Děkuji, lorde Manderly,“ uklonil se.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi tato oklika bude v rámci tématu uznána :-)

Obrázek uživatele angie77

Lepší lidé

Drabble: 

Byl zase jednou spíš ožralý než jen opilý. Navíc v melancholické vyprávěcí náladě.

„Nevíš, kam chodí děvky?“ ptal se urputně Bronna.
„Do bordelu, kam jinam…“ ušklíbl se tázaný.
„Tysha byla jiná. Moje první žena. Miloval jsem ji.“
„Ona tebe určitě taky…“
„Věřil jsem tomu. Jenže pak septon, který nás oddal, jednoho dne vystřízlivěl a prozradil všechno mému ctihodnému otci.“
„Byl jistě potěšen…“
„Vystřídali se na ní všichni strážní. Každý jí dal stříbrňák. Na závěr přinutil i mě…“
„Vážně tě musel nutit?“
„Musel jsem jí za to zaplatit. Vlastní ženě! Dostala zlaťák, protože, jak řekl otec, my Lannisteři jsme vyšší třída.“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Obléhání Bouřlivého konce

Úvodní poznámka: 

Tentokrát trochu netradiční formát.

Drabble: 

Bouřlivý konec:
"Lorde Stannisi, tohle je poslední kyselé zelí. Ted už ty psy budeme muset jíst samotné."
Tábor Tyrellů:
"Dáte si kousek pečeně, lorde Maci?"

O měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Dneska jsem žádnou krysu nechytil, dokonce jsem ani žádnou neviděl."
Tábor Tyrellů:
"Ten broskvový koláč se přímo rozplývá na jazyku, dám si ještě kus."

O měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Cibule! A nasolené ryby! Já se snad zblázním!"
Tábor Tyrellů:
"Ještě víno!"

O další měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Posily! Sláva!"
Tábor Tyrellů:
"Zatraceně, Starkové!"

Po skončení obléhání:
Bouřlivý konec:
"Skutečně si k tomu kyselému zelí nedáte aspoň pohár vína, lorde Stannisi?"

Obrázek uživatele Birute

Tlustý lord

Drabble: 

Poklonkoval před Tywinem Lannisterem, který držel jeho syna Wylise. Wendela ta Freyovská chátra zavraždila při Krvavé svatbě. Měli tu drzost házet vinu na Robba Starka a on jim musel zaslíbit své milované vnučky. A teď měl ohnout koleno před Roosem Boltonem, jehož bastard umučil jeho sestřenku a nyní si měl vzít Nedovu holčičku.
Pro své přátele z Freyů byl buben, lord, co nevysedne na koně.
Ovšem cesta na bastardovu svatbu byla dlouhá a vedla mimo území, kde platily jeho povinnosti hostitele.
Bude to jeho poslední cesta.
Ovšem nejen jeho.
Na bastardí svatbu je slušné přivézt aspoň koláče.
Byť z lasic.

Závěrečná poznámka: 

Wyman Manderly je severský šlechtic, který přišel o syna Wendela a jeho druhého syna drželi lannisterští pohůnci v zajetí, kde ho krmili lidským masem.
Všichni ho podceňují, protože je morbidně obézní. On ale přichystá naprosto brutální pomstu a vyšle Davose na velmi podstatnou misi.
Jeho vnučky jsou senzační.

Freyům se pro jejich rodinnou podobu přezdívá lasice.

Obrázek uživatele Wendyses

Červená

Drabble: 

Vždy nesnášela, když ji označovali jako dítě. Dítětem byla Arya i Bran, ale ona ne.

Byla starší dcerou a ve své vlastní mysli se viděla jako postava z písní - tragická a krásná. Jenže všechny ty postavy byly dospělé - žádná z jejích oblíbených hrdinek nebyla dítětem. A tak i ona odmítala se vší hrdostí toto označení.

Hlásala to do světa, s hlavou vztyčenou.

Pak...

Popravili jí otce. Zavřeli do věže, ale ona nebyla schopna žádného činu z písně. Její princ se proměnil ve stvůru.

Když se jednoho dne probudila, krev na prostěradle jí potvrzovala konec dětství.

Rozplakala se jako malé dítě.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Lev v zimě

Úvodní poznámka: 

Je to cesta domů z ghetta,
nebo píseň o lásce?
Návrat z kruté lži, to se jen zdá.
Jizvy v tváři světa,
nebo rudé obrazce?
Jsem to já? Jsem to já sám, než se vzdám?

Robert Křesťan: Blázni a toulaví psi

Drabble: 

Schody Velkého Baelorova septa měly znovu nahradit popraviště. Slíbili ji, že Eddard Stark dostane milost, ale zabili ho. Dnes jí odměnou slíbili Lannisterovu hlavu.
Ale tentokrát bude po jejím.
Jaime stoupal vzhůru. Schod za schodem. Vyšla mu vstříc. Drobná, ve světlých šatech. Nevypadala jako vlčice.
Zdálo se, že ho chce uhodit, ale zašeptala jen: "Odpusť mi."
Co by měl odpouštět?
Strhla z ramen šedý rodový plášť a přehodila ho přes něj.
"Je můj." řekla rozhodně. "Před tváří starých bohů patří jen mně."
Nerozuměl tomu. Neznal staré zvyky serveru, ale v jejich očích byla taková síla, že nepochyboval a nevzpíral se.

Závěrečná poznámka: 

Už jsem to chtěla psát loni, ale nepřišlo mi téma. Jedná se o součást delšího fan fictionu (Jaime/Sansa/Ohař), který je ale i po letech stále víc ve fázi nápadu, než povídky s pracovním názvem Blázni a toulaví psi;) A ten prastarý zvyk jsem si vypůjčila z Polska (přes Henryka Sienkiewicze).

Stránky

-A A +A