Krutá budoucnost

Obrázek uživatele L.P.Hans

Koník

Drabble: 

„Dovnitř a zavři dveře a okna.“
Farmář Jack se vrátil z cesty do městečka a slyšel podivné zprávy.
„Co se děje?“ zeptala se ho manželka.
Muž mlčky přešel do obýváku a zapnul televizi.
„Očití svědci potvrzují zprávy, že mrtví vstávají z hrobů. Úřady doporučují občanům nevycházet.“
„To je hrozné! Ale tady nám snad nic nehrozí, tady není hřbitov na míle daleko.“
„Nikdy nevíš…“
Jako na zavolanou hřebec Apač strčil hlavu oknem do místnosti. Jediný problém byl, že Apač zcepeněl před několika měsíci.
„ÍHAHAHAHA,“ zaržála rozkládající se koňská hlava.
Jack strhnul ze stěny kulovnici a začal páskovat zásobník třesoucími se prsty.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Šikana

Drabble: 

„Honzíku! Co tady děláš? Přijdeš pozdě do školy. Proč brečíš?“
Maminka našla uplakaného chlapečka sedět na posteli. Sehnula se k němu a začala mu utírat slzičky
„Já nechci do školy!“ vykřikl chlapec.
„Proč prosím tě?“
„Ostatní děti se mi smějí. Smějí se tomu, jak vypadám.“
Mamince přelétl náznak rozhořčení po tváři, ale potom mu začala jemně domlouvat: „Každý v dnešní bláznivé době nějak vypadá, nic si z nich nedělej. Tak má naše rodina tři oči, co má být. Někteří tvoji spolužáci zase mají čtyři ruce nebo klepítka místo prstů. Prostě si jich nevšímej. Nebo jim v nejhorším šlápni na chapadla.“

Obrázek uživatele L.P.Hans

Zoo

Drabble: 

„Vítejte v centrální Zoo. Mé jméno je Daniela a dnes budu vaším průvodcem,“ mladá žena přivítala novou várku návštěvníků. „Prosím následujte mě do oddělení zvěře mírného podnebí.“
„Jééé, co to je?“ vykřikl rozrušeně malý chlapec hned u prvního výběhu.
„To je Canis Lupus. Dnes samozřejmě vyhynulý, nedokázal se přizpůsobit toxickému prostředí dvacátého třetího století. Ale naši vědci díky technologii cest časem dokázali několik exemplářů zachránit.
Daniela poukázala na mihotavou bariéru: „Celá smečka je udržována v permanentní stázi časového pole.“
Vtom v celé budově zhasla světla.
„Prosím zachovejte klid, jde pravděpodobně pouze o dočasný výpadek.“
Ze tmy se ozvalo hluboké zavrčení.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Padající hvězda

Drabble: 

„Podívej, padá hvězda. Něco si přej.“
Mladý pár se vydal na procházku ve svitu měsíce. Nyní seděli na stráni v rosou zborcené trávě a pozorovali hvězdnou oblohu.
„Přála bych si, aby tenhle okamžik trval navždy.“
„Nesmíš nahlas, to se potom nesplní. Hele, támhle je další. A ještě jedna. Támhle,“ chlapec ukázal na svítící bod nad hlavou. Ještě chvíli sledovali, jak padá, než zmizela za obzorem.
Noční obloha zahořela jasem tisíců sluncí. Země se otřásla a krajinou prošla tlaková vlna následovaná ohněm a žárem. Ve světle dalších výbuchů k nebi stoupal přízračný hřib kouře.
Nic z toho už mladý pár neviděl.

Obrázek uživatele wandrika

Najžiarivejšia nie je vždy najlepšia

Drabble: 

„Je to potvrdené,“ povedal šéf vedeckého tímu s dotknutým výrazom človeka, ktorému dlho nechceli veriť. „Tie ionizujúce výboje v atmosfére budú stále silnieť. Ostáva nám maximálne dvadsať rokov, potom už bude kolónia neobývateľná. Vypracovali sme plány na presun obyvateľstva...“
„Rozumiem,“ povedal prezident s hraným pokojom. „A náš nový domov bude...?“
„Máme zoznam niekoľkých potenciálne vhodných exoplanét.“
Prezident si kriticky prezrel snímky niekoľkých slnečných sústav červených a hnedých trpaslíkov.
„Nejakú žiarivejšiu hviezdu tam nemáte? Čo tá...“ zalovil v pamäti, „Eta Carinae?“
Vedec si vzdychol. Ako to tomu politikovi vysvetliť tak, aby to naozaj pochopil?
„Tie erupcie by nás usmažili na škvarku!“

Závěrečná poznámka: 

Dnes som sa dočítala, že Eta Carinae je systém dvoch hviezd. Väčšia z nich je cca 200-krát ťažšia než Slnko, okrem iného žiarenia produkuje aj ultrafialové laserové žiarenie a pravdepodobne čoskoro skončí ako supernova. Menšia hviezda je približne 80-krát ťažšia než Slnko. Spolu žiaria 5 miliónov krát viac než Slnko.

Obrázek uživatele Vinpike

Další ráj na zemi v kopru

Úvodní poznámka: 

15+

Drabble: 

„Přípravek měl zpočátku své nepopiratelné výhody,“ vysvětluje mi ambasador, „naprosto vymýcen zločin znásilnění, ubylo promiskuity a cizoložství, povolání ke kněžství pocítilo v prvních letech na dvacet procent mužské populace. Nebyli už úplní.“
„Asi stále nerozumím,“ tápám, „a když jste nevstoupil s něhou, porozuměním a čestnými úmysly, tak se stalo co?“
„Tak šmik,“ nesměje se, „kastrace.“
Aha. Při prvním výkladu buď uniklo, nebo zatajil.
„A možnost zneužití?“
„Absolutně žádná,“ zavrtí hlavou, „bylo to zcela nezávislé na vůli ženy.“
Vzdychne.
„Nakonec jsme ale povinné očkování zrušili. Nerodily se děti. Vymírali jsme. Chlapi se začali strašně bát. Prostě to počítalo s dokonalejšími bytostmi.“

Obrázek uživatele Peggy Tail

2040?

Drabble: 

„Logaritmy, matice, statistika, analýza...“
„A kolik ti je let, chlapče?“
„Pět. Za měsíc půjdu do druhé třídy.“
„A co prázdniny?“
„Ty zrušili.“
„A nebojíš se být tu sám tak daleko od rodičů?“
„Já nejsem sám. Mám u ucha frienda, co mi radí.“
„Ty máš rozdvojenou osobnost?!“
„Ale ne, je tady v tom equipmentu. Uměle vytvořenej. Check it out.“
„Prosím?“
„Koukejte. Hlídá všechno, co dělám. I jak jsem na tom fyzicky. Nemůže se mi nic stát.“
„A nebolí to mít takhle pod kůží?“
„Ale vůbec ne. Je to jako part těla. No tak pojďte, granny, ať vám můžu vysvětlit ten teleport.“

Obrázek uživatele Azereth

Marné je volání

Drabble: 

Vzduch těžký olovem se nehybně povaloval na místě. Probuď se! vzdychaly kapičky rtuťovité tekutiny z nebe poskakující na betonu.

Z žulových kostek se valila hejna švábů požírající se navzájem. Probuď se!
kmitaly jejich nožky v tempu kastanět.

Olejovitá kapalina podobna vývaru s mastnými oky houpala na hladině houfně modifikované kachny. Probuď se! žbluňknul kámen a nepotopil se.

Z bílého pole plastů občas vypučela nahá pampeliška. Probuď se! suše ševelila zšedlá travina.

Na stromech jako oběšenci zavěšené rezavé konzervy. Probuď se! povykovala zvláštní vánoční výzdoba.

Probuď se! Probuď se! bzučelo zuřivě ze všech stran.

A lidstvo tápavě tonulo v hluboké půlnoci.

Obrázek uživatele wandrika

Soumrak lidstva

Úvodní poznámka: 

Varovanie: Je to čistá depresia. Radšej to ani nečítajte.

Drabble: 

Vzbudili ho z hibernace a řekli, že má zachránit lidstvo.
Několik týdnů bloudil toxickou pustinou a hledal nepřítele. Byl přece hrdina – uměl si poradit s mimozemskou invazí, menšími živelnými pohromami i dopadem asteroidu.
Ale tohle bylo jiné.
Lidé vymírali pomalu a téměř nepozorovaně, přemoženi nepatrnými dávkami všudypřítomného zamoření. Brzy si přál, aby raději našel příšeru, jakkoli nepřemožitelnou. Alespoň by měl něco, do čehož by mohl napálit dávku z disruptoru.
Co od něj vůbec čekali? Že se začne rvát s toxiny, nebo odvede lidi do zaslíbené čisté země, již dosud nikdo nenašel?
Byl poslední hrdina... a jeho schopnosti byly k ničemu.

Obrázek uživatele Faob

Hlad po citech

Drabble: 

„Půl kila stresu,“ vzhlédla od váhy korpulentní prodavačka, „můžu to nechat?“
Přikývl a ukázal ještě na prorostlou úzkost.
„Dvacet deka…“
Zaplatil hodinkami po tátovi, posledním poutem s kdysi. Soucit a empatii nejedl přes rok, láska se v kamenných krámech vůbec neprodávala, loupežné nájezdy přesunuly nedostatkové zboží do přísně střežených bank.
Když okoření trochou ukřivděnosti, kterou jedinou ještě dokázal – byť ve stopovém množství – vypotit sám, třeba budou ty kližkoidní emoce i chutnat. Nechce to zabalit úplně vyprahlý.
Cpal se hladově, stažený žaludek protestoval, ale dej pokoj, orgáne.

Rozbolelo ho břicho, přirozeně, znervózněl, úzkost jej dovedla k oknu. Čtvrté patro bez výtahu.

Obrázek uživatele wandrika

Trable s úradmi

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík

Drabble: 

Úradníčka vo fialovom tesilovom kostýme zabúchala na dvere. Otvoril jej vetchý starček.
„Pán Ferdinand Suchý?“
„Áno, to som ja.“
„Som z úradu pre zážitkovú rovnosť,“ predstavila sa úradníčka.
„Ja som už zažil všetko, čo som v živote chcel!“ ohradil sa starček.
„Podľa našich záznamov ste si v detstve nerozbili koleno na kolobežke,“ zamávala papiermi úradníčka. „Ani jediný raz! A tiež ste zanedbávali lozenie po stromoch. Musíte to dohnať.“
„Ale... ako? Veď už mám umelé bedrové kĺby!“
„Na to ste mali myslieť v mladosti. Ja sa starám o to, aby každý využil svoje právo na vzrušujúce zážitky. Tak mi to nesťažujte!“

Závěrečná poznámka: 

V téme sa píše "musíš dohnať", tak som to vzala doslova :)

Obrázek uživatele Lee

Kdo loví koho

Úvodní poznámka: 

Doufám, že takhle nedopadnu.

Drabble: 

Docela spokojeně sedím v křesle a odpočívám. Větrné mlýny na kopci se točí pomalu a tiše a vůbec působí přátelsky. Upíjím čaj a jím sušenky. Chutnají obyčejně a vyvolávají jen nudu. Nespokojeně vstanu a přejdu k oknu. Venku fouká. Po nebi se prohání bílá velryba a hřmí. Vím, o co vám jde. Ale já se nedám. Už mám svá léta, mám nárok na chvíli klidu!
Prudce se odvrátím od okna. Když nečekaně zakopnu o stále stojící čtverhran a před pádem mě zachrání jen komín sestavený z Augustinových spisů, vzdám to.
Rezignovaně usednu za stůl a otevřu knihu. Dohnaly jste mě.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že narážky jsou identifikovatelné. Akorát možná stojící čtverhran nemusíte všichni znát - ten je z Božské komedie.

Obrázek uživatele Kumiko

Nevinná dětská hra

Úvodní poznámka: 

Pozor, je to BJB. (A blbost.)

(Nechtěla jsem vytvářet fandom, ale asi by to měo být spíš děsivá budoucnost... Ale snad k tomu nikdy nedojde.)

Drabble: 

Kontakt. Děti se baví.
"Jaký je další písmenko?"
"Maza..."
Chvilku je ticho. Nápad má druhá nejstarší, kývne na bráchu: "Francie..."
"Kontakt."
Teta už trochu zničená: "Raz, dva, tři..."
"Mazarin!" vyhrknou sourozenci nadšeně.
Zadávající se pousměje, občas žasne, jak jsou tihle dva sehraní.
"Mazan..."
"Moderní umění!" teď se chytli i mladší.
"Raz, dva, tři..."
"Mazanice!" děti vybuchnou v smích.
"Mazane...? No tak, to už víte."
"Mazánek?" nejmladší už zkouší bez asociací.
"Ne... Copak vážně netušíte?... Mazanec!"
Zaražené ticho. Nejstarší se osmělí.
"Co je to mazanec?"
"Přece to pečivo, které se dělávalo na Velikonoce!"
"A co jsou to Velikonoce?"
Teta skrývá slzu...

Obrázek uživatele L.P.Hans

Pirátský nájezd

Drabble: 

Loď se s trhnutím vyloupla z hyperprostoru. Čtyři kilometry před přídí zuřila bitva.
„Plnou energii do mezokvantického stimulátoru!“
„Provedu, kapitáne!“
„Katalickou transplazmu do předních protocyklických oscilátorů!“
„Připraveni k palbě, kapitáne!“
Přiblížili se na dva kilometry. Už rozeznávali jednotlivé lodě. Očividně se jednalo o nájezd pirátů na bachratou loď přepravního typu.
„Palte!“
Směs pirátských lodí rychle podlehla soustředěné palbě bitevního korábu.
„Zahajte simulaci chronolaptoderního enderogenerátoru. Zaměřit na vektor alfa třicet tři.“
Vzdálená vlajková loď pirátů se pokusila o skok, ale její motory vypověděly službu pod náporem. O třicet minut později bylo po všem a pirátský lord otevřel kanál s nabídkou kapitulace.

Obrázek uživatele Sapfó

Budoucnost?

Úvodní poznámka: 

Nestihla jsem to, takže NESOUTĚŽNÍ bjb výtvor :)

Drabble: 

Třesoucí se rukou si z čela odhrnul pramen zpocených vlasů.
Snažil se vypadat klidně a trpělivě, snažil se ze všech sil nevypadat zoufale.
Ale jeho sinalá pleť ve tmě výrazně svítila a ani noc nedovedla skrýt třas jeho až příliš štíhlého těla.
Musel. Potřeboval.
Nemohl bez toho žít.
Věděl, kde stát a čekat. Věděl, koho hledat.
V kapse prsty zoufale probíral svoje poslední peníze.
Věděl, že tentokrát už to bude naposledy.
Nedokázal přestat myslet na neuroparalyzér ve své tašce.
Věděl, že není vrah.
Věděl, že se jím stane.

Ve společnosti, kde je láska už jen pilulka, lidé udělají zoufalé věci.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Švýcaři

Drabble: 

Měl to místo rád. Kdysi dávno, ještě před válkou, sem chodil o víkendech se svojí milou. Tichým údolíčkem zde tekl potůček průzračné vody. Na březích rostly květiny a olše nabízely stín k odpočinku. Jenže potom přišli Švýcaři. Po staletí se oháněli neutralitou, ale ve skutečnosti celá ta staletí zbrojili. A jednoho dne tenhle směšný národ bankéřů a hodinářů s rukama od čokolády sešel z hor. Nikdo se už nesmál. Po dekádě kobercového bombardování a zuřivých bojů muže proti muži bylo údolíčko rozbrázděno krátery a zákopy. Potůček se změnil v toxickou stoku a ve zčernalých větvích olší se proháněl radioaktivní vítr.

Obrázek uživatele Ghormoon

Čtvrtá světová

Drabble: 

Azak vbíhá do velící místnosti, padne na zem, opře se o svou kamennou sekeru a těžce oddechuje. Kapitánka Paulie přimhouří třetí oko a s naštvaným výrazem ve tváři na něj vyhrkne: „Máš tři hodiny zpoždění, kdes byl, mluv!“
„T-t-thanakové m-mají ohnivé tyče ... Ukážou na muže a BAM, mrtev! Vraždí rychleji než tucet vrhačů! Bam, bam, bam!“
Paulie se zamračí „Zase si pil ze Zelené řeky?!?“
„Jsem střízlivej, přisahám ..." odvětí Azak.
V rohu se od knihy zvedne Mazrik „Zbraně Antiků. Říkal jsem vám, že v tom chrámu budou ...“
„Na ty tvoje pohádky nikdo nevěří, brejloune! Mlč!“ Osočila se na něj Paulie.

Obrázek uživatele Achája

Plíživě vpřed

Úvodní poznámka: 

Může, ale nemusí letmo souviset s prvním příběhem http://sosaci.net/node/23569

Drabble: 

Historie lidstva byla vždy více či méně krvavá. V civilizované společnosti, kde si jsou všichni rovni, však není pro nějaké barbarské zacházení místo.
Dnešní šedé eminence nepotřebují tak očividně vraždit, aby něčeho dosáhly.
Mají totiž čas.
A své vlastní způsoby.
Jejich zákony zakazují, aby si špinili ruce lidskou krví.
Je pro ně pohodlnější zařídit, aby vybrané skupiny lidí postupně ztratily schopnost rozmnožování. Těch pár generací čekání, než se na planetě udělá trochu místo pro ně nehraje roli. Mezitím na oko pracují ve prospěch všech.
Úsměv, služebníček, poklona.
Jednou přijde vhodná chvíle a oni konečně vypustí do světa své mechanické děti.

Obrázek uživatele kytka

Bezpečnost nade vše

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

U vchodu do školy se tvoří fronta. Než všichni žáci projdou vstupní kontrolou, chvíli to trvá. Jedna aktovka za druhou projíždí skenerem, školní komisařka pro bezpečnost a zdraví (dále jen ŠKBZ) odškrtává položky ve formulářích L-I-16 a P-4b. Žáci podepisují protokoly s informovaným souhlasem a prochází bezpečnostním rámem.
Všechno jde rutinně, dokud nezačne kvílet varovný signál. ŠKBZ připraví formulář L-II-16. Školník navlékne bezpečnostní rukavice a obratným hmatem vytáhne z tašky zbraň naší civilizované doby, zbraň, kterou asociální občané ohrožují nejen sami sebe a svoje zdraví, ale kterou obrací i proti svým nejdražším, proti svým dětem.
Housku s máslem a medem.

Závěrečná poznámka: 

Pro šťastné neznalé:
největším problémem našeho školství je momentálně prodej (ne)zdravé výživy ve školních budovách, nově dokonce upravený tzv. pamlskovou vyhláškou.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Člověk

Drabble: 

Člověk – Inteligentní forma života na bázi uhlíku. Vyznačuje se dvěma končetinami motorickými a dvěma chápavými. Centrální nervová soustava je umístěna v nejvyšším výběžku těla, spolu se senzorickými a komunikačními orgány. Původem ze třetí planety hvězdného systému KL398. Disponuje technologií pro krátké cesty vesmírem, ale až na několik návštěv přirozeného satelitu planety neaspiruje k vesmírnému cestování. Inteligence, sociální a kulturní vyspělost je hluboce pod průměrem galaxie. Projevuje sebedestrukční sklony, je znám rituálním poškozováním vlastní nervové soustavy opakovanou konzumací etylalkoholu. Oficiální kontakt vyloučen Radou Galaxie v rezoluci SX698756. Neoficiální kontakt navázán ve více než sto případech, většinou interpretován jako důsledek etylalkoholového rituálu.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Kontakt

Drabble: 

7. 4. 2016 – Janoš Kotleba pozoruje jasný záblesk umělého původu pocházející z Europy, měsíce Jupiteru.
29. 4. 2016 – NASA potvrdila pozorování činnosti umělého původu na Europě.
23. 11. 2028 – Startuje expedice Cosmos s cílem Europa.
13. 7. 2029 – Expedice Cosmos navazuje kontakt s neznámou civilizací.
6. 10. 2029 – Země vítá delegaci Galaktické Aliance Inteligentních Ras a jednání o vstupu jsou zahájena.
5. 11. 2029 – Lidská rasa se stává součástí Galaktické Aliance Inteligentních Ras.
4. 5. 2030 – Lidská rasa je vyloučena z Galaktické Aliance Inteligentních Ras pro lhaní při vstupních jednáních, narušování galaktického klidu a míru, narušování morálky a veřejné pobouření.

Dlouhé hledání

Drabble: 

Každý na světě má osudovou lásku, kterou pozná na první pohled. Zní to romanticky.
Problém je, že ji musí najít mezi třemi miliardami ostatních. Prakticky vyloučeno.
Proto byl v roce 2987 spuštěn ambiciózní projekt. Jezdící pás, na kterém proti sobě nepřetržitě jezdili lidé opačného pohlaví. Lidé tam žili a kolem projíždělo patnáct anonymních tváří za minutu.

Jack jel již třetím měsícem. Nudil se.
Přeskočil k náhodné dívce a políbil ji. Zatvářila se hrozně zmateně.
„Už mě to nudilo.“
Kývla. Žila s ním do konce života, ale jen proto, aby ten podvod nemuseli přiznat.

Anita na pásu umřela, Jacka se nedočkala.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Třináctá planeta

Drabble: 

Poslední krátký zážeh trysek a přistávací modul dosednul v oblaku prachu. Se zasyčením se otevřel průlez a astronaut ve skafandru těžkopádně prolezl ven. Zapnul clonu přilby a zahleděl se do dáli. Přímo před ním se široko daleko prostírala pustina, pokrytá ruinami starobylého města. Udělal pár kroků vpřed, když tu si všimnul něčeho pod nánosem jemného prachu. Chvíle hrabání odhalila do hladka větrem ohlazenou lebku nelidského tvaru. Astronaut se napřímil a sáhnul po vysílačce.
„Mateřská lodi, třináctá planeta hvězdy je taktéž bez života. Přišli jsme o pár tisíc let pozdě. Jen kosti a prach.“
"Rozumím. Zahajte návrat domů. Mateřská loď končí."

Obrázek uživatele L.P.Hans

Farmář

Drabble: 

Farmář si zaclonil rukou oči a podíval se na po nebi se honící mračna. Když došel k závěru, že se schyluje k dešti, rychle si pospíšil do sadu. Nechtěl by, aby ho déšť zastihnul venku, dobře viděl, co ty břečky dokážou člověku udělat. Před ním se na malém pruhu zeminy kroutil půl tucet stromků, jeho pýcha. Dlouhá léta hned po té katastrofě nic nerostlo, ale vytrvalostí docílil konečně úspěchu. I když, nerad to přiznával, určitý podíl na tom měly i ty břečky shora. Když mu se sykotem na ruku dopadla první nažloutlá kapka, opustil svá hruškojabka a pádil se schovat.

Obrázek uživatele Teresa

Elastické srdce

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 18: Zítřek jsem prožil včera.
Upozornění +15

Drabble: 

Dopředu bylo vše jasné, ty dny jsem už zažil několikrát.
Včera jsem šel spát první já. Prošla kolem mě jako myška. Potají jsem se díval, jak se převléká. Únava byla silnější. Kdyby mi v krvi kolovalo víc vodky, možná bych se přemohl na to ji konečně něco říct. O nás dvou. Nebo něco udělat. Nebo jí udělat.

Zítra šla spát první ona. Naše pohledy se občas setkaly. Ruce nenápadně dotkly. Cítím, jak je ze mě nervózní. Nikdy to nebude jako dřív. "Kamarádi". Vím, že mě miluje. Ví to i ona o mně? I kdyby ano, co pak s moji manželkou..?

Obrázek uživatele L.P.Hans

Štvanec

Drabble: 

Probudilo mě bušení na dveře.
„Policie, otevřete!“
Popadnul jsem batoh a pádil o dvě místnosti dál, oblékaje se za běhu. Oknem do zahrady, ze zahrady přes plot a už jsem mizel v dál. Moje další kroky vedly do přístavu, musel jsem zmizet. Několik hodin jsem se potloukal po arkádách ukryt v davu. Jen co se na město začal snášet soumrak, zaskočil jsem pro transpondér za Rolfem. Tam mě ovšem opustilo štěstí, chlupatí mi byli v patách. Stačil jsem ještě aktivovat transpondér, když mi policejní střela vykousla krvavý koláč z košile. Vše se setmělo.
Probudilo mě bušení na dveře.
„Policie, otevřete!“

Obrázek uživatele Gwendolína

Začátek konce

Drabble: 

Když jsme se dostali ven, vypadalo to, jako by se vůbec nic nestalo.
Bledé paprsky slunce si probojovávaly cestu ranním oparem, tráva byla pořád stejně zelená, potůček vesele bublal... Dosaďte si další romantický kecy, já na tohle nikdy moc nebyl.

Když jsme se dostali ven, vypadalo to, jako by se vůbec nic nestalo.
Dokud jsme neuviděli první těla.
Nejprve jsme pohřbívali každého zvlášť. Než jsme pochopili, že na to je naše hrstka přeživších krátká a začali je pohřbívat hromadně.
Po svých prvních čtyřech tisících jsem začal pochybovat, jestli má nějaký nový začátek vůbec cenu.

Vždycky nakonec zůstanou jen mrtvá těla.

Obrázek uživatele Arengil

Tam pod Vyšehradem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už vykrádám sebe samu, to jsem to dopracovala...

Drabble: 

Pět kroků tam, deset zpátky... Místnost, kterou zná jen po hmatu.

Jak je tu dlouho? Pět let, možná deset? Paměť mu selhává a tmu už nedokáže rozehnat ani tím nejprimitivnějším zaklínadlem. Poučili se.
Hada lze pomalu zabíjet jen v temnotě. Když vědí, čím ho udržet při životě...

Křísne prostředníčkem o čáru ohně pod kořenem palce, ale jiskřička sotva stačí na připálení cigarety.
Nechají ho tak věčně? Copak se nenajde nic, co by jim ještě mohl nabídnout...? hledí na své stařecké ruce se skvrnami od žíravin a nikotinu, dokud ohnivá čára hoří.

Jak dlouho ještě...? Pět vteřin, možná deset?

Zase zhasla.

Obrázek uživatele se.id

Duchové jazyků

Úvodní poznámka: 

S poděkováním tetičce wiki.

Drabble: 

V jazykovém záhrobí vládla nervozita.
Langobarština, pečeněžtina a vandalština hrály poklidně senet, ale někteří proti vpádu vetřelců hlasitě protestovaly.
Zejména latina a starořečtina byly vzteky bez sebe.
„Je nás tu dvaasedmdesát! Jak se sem chcete všichni vejít?“
„Jen je nechte,“ broukla shovívavě stará horní němčina. „Už mají namále.“
„Představte se,“ zahromovala starořečtina.
„Well, já jsem angličtina...“
„COŽE?! Vždyť tebou mluví půlka světa! Nejsi mrtvý jazyk!“
„Jenže to už nejsem já,“ odsekla angličtina a zalezla do kouta, kde si sveřepě prozpěvovala God Save the Queen.
„Vo co go?“ ozval se jeden z nováčků.
„Bohové,“ zaúpěla zoufale praslovanština. „Spaste mě od příbuzných!“

Obrázek uživatele hidden_lemur

První kontakt

Úvodní poznámka: 

První, zahřívací a neutrální, než se vrhneme na staré dobré fandomy.

Drabble: 

Propočty vycházely dokonale. Pouhých patnáct minut po přistání už čelili na pahorku dubnovým větrům. Od metropole je dělil sráz a pod ním se jako tlustý had plazila řeka. Celá scenérie vypadala mírumilovně.
„Připomínám,“ řekl xenobiolog, „že se jedná o PŘÁTELSKOU návštěvu. Terrani jsou tvorové jako my.“ Srst na krku se mu zježila, čímž prozradil jisté pochybnosti.
Ale Kapitán byl ksdhfgir činu.
„Co je támhleto?“ ukázal.
„To prstencovité kolo? Zřejmě trenažér. Pojdme ho prozkou…“

BOING!

„Tumáte, hajzlové hnusný! Jirko, pocem! Ty potkani už lezou z tý pitomý Vltavy až do vinice!“
Zahradník zhnuseně otřel okraj rýče. Jediné proměnné, se kterou nepočítali.

Závěrečná poznámka: 

(Kdo uhodne, odkud a na co se dívají, má u mně jednu drabbli zdarma.:)

Stránky

-A A +A