Saturnin

Obrázek uživatele angie77

Jsou tu... a zase pryč

Drabble: 

Co už, pomyslím si rezignovaně. Šílenou rýmou měsíc začal, ještě šílenější končí. Nicméně aspoň jsem se díky tomu neomezila na jeden fandom a mohla jsem vyvenčit více oblíbenců.
Saturnin vejde, vzorně se ukloní, ale jiskra v očích napovídá, že je připraven reagovat na každou špatnost.
Hawkeye ležérně popíjí, cokoli se vylinulo z kolony, spokojeně přitom klábosí s B.J.em i s Margaret.
House přátelsky (cože?!?) kyne holí. Zjevně je předávkovaný Vicodinem.
Neo se vrhá zachránit svět.
Jon nic neví.
Bodie se culí jen a jen na mě.
Tak zase za rok, přátelé, zamávám jim. A nezapomeňte na šetření energiemi.

Závěrečná poznámka: 

Inu, všichni, které jsem tento měsíc venčila, se mi do rozloučení nevešli, ale pevně věřím tomu, že na mě nezanevřou.
Jako každý rok děkuji KaTužce, Nifredil a sosačkám za možnost se vyřádit. Bylo to opět skvělé.
Letos jsem nestíhala ještě víc než obvykle. Všem, kdo má díla komentovali, velmi děkuji. Všem, kterým jsem jejich díla nekomentovala, se velmi omlouvám a pokusím se to napravit.
Hasta la vista, baby! Zase za rok :-)

Obrázek uživatele ef77

Jablko nepadá daleko od stromu

Fandom: 
Drabble: 

Vstával za kuropění, protože ranní ptáče dál doskáče. Od brzkého jara do pozdního podzimu se opaloval, protože kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Vystřídal pět základních, tři speciální a čtyři zvláštní školy, protože žádný učený z nebe nespadl. Smál se každé pitomosti, protože veselá mysl – půl zdraví. Učil se německy, anglicky, polsky a esperanto, protože kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Bral mnohé kondice u mnoha učitelů, protože víc děr – víc syslů, víc hlav – víc smyslů.
Leč – marnost nad marnost – černá kočka prostě mívá černá koťata. Přes veškerou snahu zůstal Milouš, stejně jako jeho matička, užitečný jako díra do hlavy.

Přerušená snídaně

Fandom: 
Drabble: 

Továrník Mikulka právě dosnídal a kontroloval příchozí poštu. Káva v šálku voněla, na jazyku doznívala chuť krajíce chleba s jahodovou marmeládou, u stropu se vznášel obláček cigaretového kouře.

Továrník nožíkem rozřízl úřední obálku, začetl se, a zbledl.

Ústřední inspektorát Ministerstva financí...
...na žádost zemského finančního ředitelství...
...provedení inspekce...
...dr. Leopold Kos

Leopold Kos, zvaný Kat. Dokáže rozplakat i ty nejotrlejší. A hlavní účetní je v lázních, v továrně je jen mladý Sláma!

"Modrou limuzínu! Hned!" křikl na služebnou a vyrazil do továrny.

***

Už když probíhal halou, slyšel z účtárny slova, při kterých ho píchalo u srdce...

"Nečte! Múčie šnyré. Nedolobím!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele angie77

Každý někam táhne

Fandom: 
Drabble: 

Počasí bylo příjemné, nicméně pro účastníky výpravy, kteří se nemohli zabavit pozorováním toho, kterak se slečna Barbora roztomile prodírá křovím, byl pochod poněkud únavným. Dědeček se rozhodl pro motivační proslov. Nebyl to dobrý nápad.

Kdybych používal přísloví, což z důvodů, které jsou laskavému čtenáři známé, pochopitelně nečiním, by se nabízelo – komu není rady, tomu není pomoci.

Dědeček uprostřed řeči zavrávoral a zřítil se.

Následovala scéna, ve které se všichni snažili být užiteční a zároveň pozitivně naladění.

„Táhněte doprava,“ velel doktor Vlach.
„Táhněte nahoru,“ navrhoval Saturnin.
„Táhněte pomalu dopředu,“ zahuhlal Milouš.
„Táhněte všichni do háje, vždyť mě roztrhnete!“ zařval zlostně dědeček.

Obrázek uživatele angie77

Starého psa novým kouskům nenaučíš

Fandom: 
Drabble: 

„Nechápu, jak může dědeček té dámičce tak slepě důvěřovat. Cožpak neví, že tichá voda břehy mele? Ale, jak já vždycky říkám, kdo chce kam, pomozme mu tam. Protože komu není rady, tomu není pomoci. Ono se mu to vymstí,“ pronesla tetička Kateřina a důstojně se vzdálila.
„Oč šlo tentokrát?“ otázal se zdvořile doktor Vlach.
„Slečna Barbora připravila dědečkovi k svačině palačinky. Dal jim přednost před kompotem přineseným mu tetou Kateřinou,“ vysvětlil jsem.
„Inu, stalo se tak tento týden již potřetí, a to máme středu. Jeden by byl v pokušení použít přísloví, kterak moudrému stačí napovědět…“ vmísil se do hovoru Saturnin.

Pochod hladu

Fandom: 
Drabble: 

Matinka byla od rána rozčilená a chrlila přísloví za příslovím, ale nebylo to nic platné. Celá společnost včetně dědečka byla rozhodnutá podniknout "pochod hladu" na Bílé sedlo, k pramenům řeky, a do městečka.

Než vyrazili, poslal ho dědeček podívat se naposledy k řece. Milouš protočil oči, ale šel. Když se blížil k místu odplaveného můstku, všiml si na druhém břehu pána v klobouku, který něco vykládal několika dělníkům. Z druhé strany přijížděl k řece koňský potah naložený dřívím.

Milouš se nenápadně schoval za strom. Nevšimli si ho. Chvíli přemýšlel, ale pak se rozhodl.

Na ten výlet se vlastně docela těší.

Závěrečná poznámka: 

Tohle je takový můj soukromý kánon. V knize se píše, že Milouše poslali k řece ještě těsně ráno před "pochodem". Co když, možná, v jádru nebyl tak špatný...

Zn.: Flóru stěhujeme zdarma

Fandom: 
Drabble: 

"Ježiši Kriste. Ježiši Kriste."
Betonový plácek s několika nazdařbůh rozházenými květinami - na první pohled vše v pořádku. Jakmile jste ovšem pohled přesunuli, uviděli jste hromadu šrotu, který si patrně někdo odložil na kraji ulice. Právě z něj se ozývalo ježíškristování, a pak dokonce štrachání, jako by zevnitř někdo lezl.
Byl to Saturnin a pomáhal ven rozklepanému dědečkovi. Jakmile starého pána vyprostil z bývalého automobilu, samozřejmým pohybem sáhl do náprsní kapsy, vytáhl notes, tužku a začal, jsa již poučen incidentem s trafikou, psát:
Vážená paní, vážený pane. Netřeba se strachovat o osud Vašeho květinářství. Najdete je přibližně osm metrů severním směrem.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Kam čert nemůže ...

Fandom: 
Drabble: 

„Na každém šprochu pravdy trochu. Opravdu budeme jako bohové?“ Žena popošla ke stromu. „Myslím, že káže vodu a pije víno. Hele, jablko nepadá daleko.“
„Kdo je zvědavý, bude brzo starý,“ pokusil se chabě odporovat.
„Zakázané ovoce nejvíc chutná. Všechno zlé je k něčemu dobré. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Co tě nezabije, to tě posílí. Odvážnému štěstí přeje. Kdo se bojí, nesmí do lesa – tedy ke stromu.“
Hlad je nejlepší kuchař a s jídlem roste chuť.
„My o vlku, … ahoj, Hospodine.“
„Komu není rady … Na hrubý pytel hrubá záplata. Šaty dělají člověka.“
Pozdě bycha honit.

Závěrečná poznámka: 

Aneb kniha Genesis podle tety Kateřiny ...

Obrázek uživatele kytka

Miloušovo nadání

Úvodní poznámka: 

Mám za to, že tohle nebylo zadáním myšleno, takže nesoutěžní.

Drabble: 

Dědeček řekl, že se už na Milouše nemůže ani podívat a že nechápe, k čemu je nám vlastně dobrý. Nato teta Kateřina pravila, že Milouš kupříkladu velice dobře bruslí.

Je docela dobře možné, že v tom má pravdu, nedovedu si však při nejlepší vůli představit, k čemu je bruslení v jeho pozici užitečné. Doktor Vlach nicméně odtušil, že z nepříjemného tématu umí Milouš vybruslit takřka dokonale. "To jste udeřil hřebíček na hlavičku," zaradovala se teta Kateřina, dědeček však zabručel, že bohužel ne doslova.

Nato se doktor Vlach nečekaně rozhovořil o barbarských zvycích jakéhosi indiánského kmene, myslím, že to byli Komačové.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rebelka

Jak to bylo doopravdy

Drabble: 

Naše kancelář pro napravování nepravostí v románech po důkladném pátrání připouští, že ve třetím oříšku Popelka skutečně našla svatební šaty. Tím však pohádka neskončila. Naše kancelář totiž zjistila, že kouzelné oříšky byly ve skutečnosti čtyři. Ten čtvrtý byl lehký jako pírko a obsahoval… jak to říci delikátně… pomocníka proti nezadržitelnému větvení královského rodu.
Popelka si však chtěla narozením královského synka upevnit své postavení a čtvrtý oříšek i se svým obsahem vyhodila z okna zámku. Popelce se za přiměřený počet měsíců narodil vytoužený potomek (pohlaví naše kancelář zatím ověřuje) a po královských zahradách ještě pěknou řádku let poskakovala veverka, prdíc bubliny.

Božská strava

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.

Vzniklo po debatě se synátorem.

Drabble: 

Na Olympu se zase konala slavná hostina, stoly se prohýbaly pod talíři s ambrózií, a Ganymédés se činil, co mohl, aby stačil nosit sklenky s nektarem. Celou tu dobu ovšem pečlivě dohlížel na krabičku slámek (to si s Hébé ještě vyřídím).

Náhle se ozvalo práskání dveří, a do hodovní síně vtrhla Héra jako velká voda. Zeus vykulil oči, lžičku s ambrózií v ústech. Ostatní bohové se zarazili.

Héra pohlédla úkosem na Ganyméda, naklonila hlavu a dala si ruce v bok.

"Dlouho jsem mlčela, ale nestrpím, aby si někdo zahrával s tvým zdravím! Přinesla jsem ti kompot, ten ti bude chutnat!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Nástrahy tvůrčího procesu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Stay safe, děcka.

Drabble: 

Dnes to bylo o chlup. Ještěže je Kateřina v Mariánských lázních! To by zas bylo řečí.
"Františku, já tě chápu, ale to ti povídám, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne!"
Se džbánem, pcha! Sotva odměrka to byla. Nalil jsem ji do kádě opatrně. Všichni dělníci se napřed schovali - poslední dobou jsou nějací nervózní, takže se nikomu nic nestalo. Absolutně nechápou, že jsou na prahu revoluce! Jen si to představte - mýdlo, uvařené ze samých bezcených odpadků, ale výsledek - skvost! Zákazníci mi utrhají ruce!
Teď jen vyprostit kotel ze stropu. Opravím si ho sám.
Hlavně levně.

Obrázek uživatele kytka

Past na krysy

Fandom: 
Drabble: 

Do salónu vstoupila teta Kateřina a pravila, že zmizely kolíčky na prádlo.
Saturnin odvětil, že zmizet může leda králík z klobouku, mimoto kolíčky nezmizely, nýbrž byly spotřebovány, když s panem ředitelem konstruovali pasti na krysy.
Teta se nepřirozeně vysokým hlasem optala, zda jsou snad v domě krysy. Saturnin řekl, že ne.
"Nač tedy pasti?" ptala se teta.
Nato Saturnin odpověděl, že na dědečkovo přání předváděl, jak se bránil smrti hladem v indočínském zajetí. To tetu umlčelo.

Později jsem se Saturnina diskrétně zeptal, zda skutečně byl zajatcem a živil se krysami.
"Nikoliv," posmutněl Saturnin, "ve Siamu jsme měli kolíčků kritický nedostatek."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Kdo s příslovími zachází, ten s nimi také schází

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je panečku jinačí téma než to "hezký" včerejší, který mi pořád straší v hlavě s mlhavou nadějí, že do nedělního bonusu něco kloudnýho vymyslím...

Drabble: 

„Jaktěživ jsem úpal neměl,“ ohradil se dědeček, když mu teta Kateřina narazila na hlavu slaměný klobouk.
„Opatrnost, matka moudrosti,“ trvala na svém.
„Co tě nezabije, to tě posílí,“ vytasil proti ní dědeček její vlastní zbraň.
Teta se ovšem nedala: „Stokrát nic umořilo osla.“
„Kam nechodí slunce, tam chodí lékař,“ vzdoroval dědeček neohroženě.
Kateřinu však nezaskočil: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
„Tohle už dneska říkáš potřetí,“ rozdurdil se.
„Opakování, matka moudrosti,“ vypálila Kateřina vítězoslavně.
„Dovoluji si podotknout,“ vložil se do věci Saturnin, „že za matku moudrosti již byla označena opatrnost – to je značně matoucí.“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Hřích. Ten největší.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Lehké bjb, inspirované akcí, k níž mne jeden z našich mladých akčních pacientů letos ukecal. Hrozně se těším. A vy se v září přijďte kouknout, kterak trpím.:D

Drabble: 

"Připraven?"
"Připraven."
"Pádlo držíte pevně?"
"Říká se veslo, Saturnine!"
"Nikoli, pane. Původní název té věci, na níž právě stojíte, je totiž -."
"Nu dobrá, už to chápu. Držím ze všech sil."
"Vý-bor-ně!"
Vltava házela zlatá prasátka a skupina plavidel, do níž jsme se zařadili, byla veselá a nesourodá. Saturninův postoj na paddleboardu byl přímo předpisový. Nemluvě o jeho pruhovaných plavkách. Odpíchl jsem se od mola a zmocnila se mne nebezpečná lehkomyslnost.
Doktor Vlach tvrdíval, že nejtrestuhodnější formou zapomnětlivosti je zapomínat se radovat ze života. Já k tomu dodávám, že nepřidat se k této plavbě by byl přímo hřích, co se neodpouští.

Závěrečná poznámka: 

Pro zájemce o mokré radovánky: http://www.povoda.cz/pr Náš pacoš jest v malé skupince paddleboardistů, která se účastní pravidelně a víceméně z plezíru. Btw, prkno je možné si zapůjčit a na konci trasy pak zase pohodlně odevzdat.

Šestkrát před prasknutím

Úvodní poznámka: 

No, nevím, asi BJB. Prostě jsem si vzpomněl na víc věcí...

Drabble: 

Zabiju tě, Harry Pottere! Sice jsou naše hůlky už zase spojené priori incantatem, ale tentokrát se to musí podařit!

***

"Plukovníku, uvědomte si, že na druhé straně hvězdné brány působí černá díra. Na to brána nebyla stavěna! Nevíme, jak dlouho ty slapové síly-"

"Iris to vydrží, kapitáne."

***

"Já vždycky říkám, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne! Ale to už bude pozdě bycha honit!"

***

A tehdy Isildur, syn Elendilův, uchopil otcův meč, a...

***

"Jaké jsou škody, pane Sulu?"

"Štíty na deseti procentech, porušena strukturální integrita na palubách dvě a tři."

***

"No prostě nerozbitná sklenička!"

"Jak nerozbitná?"

Rozhodnutí

Fandom: 
Drabble: 

Už skoro půl hodiny se v něm tříštily pocity strachu a studu. Ale přece ještě seděl a nepromluvil. Nebyl si jistý, snad se i bál. Ostatní se pořád dohadovali o tom, co a jak se mohlo stát, ale on to přece věděl.

Teď se slova ujala máti. Nejdřív se mu ulevilo. Napadlo ho, že se tím vše vysvětlí, že to dopadne dobře, jako vždycky předtím. Ale máti tentokrát nic nevysvětlovala, jen křičela, obviňovala jiné, a nakonec uraženě odkráčela.

Bylo mu náhle stydno. Při pohledu na udivené a zklamané tváře ostatních pochopil, co musí udělat. Přiznat se a omluvit.

Jako dospělý.

Neviditelný fandom: 

O rybách a jak to bylo potom.

Fandom: 
Drabble: 

Velice rád chodím na ryby. Klid u vody mi vždy ukonejší nervy rozjitřené pracovním shonem a městským hlukem. Jak řekl kterýsi klasik: kdo rád rybaří, rád přemýšlí o životě. Když mne tedy dědeček pozval, abych spolu s ním strávil páteční odpoledne u řeky, nepotřeboval jsem se dlouho rozmýšlet a na nabídku jsem kývl. Přípravou rybářského náčiní jsem pověřil Saturnina, který mi oznámil, že mé staré pruty jsou vhodné akorát pro muzejní účely a hned mi spatra vyjmenoval, co všechno bude třeba obstarat.
Druhý den odpoledne jsem patřičně naladěn zamykal byt, když mi byl doručen lísteček:
Ve tři u Národního. B.

Obrázek uživatele HCHO

Návrat z tenisu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 18: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Drabble: 

Vracel jsem se z tréningu. Zavazadlo mne tížilo, byl jsem rád, že mi Saturnin vyšel vstříc. Jeho slova mne však zmátla: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Naráží snad na můj plánovaný tenis se slečnou Barborou? Tu jsem se poděsil: „Ne!?“
„Ano.“ Odvětil bez pohnutí.
„Milouši! Sežeň nějakou pilu!“ Ačkoliv jsem větu zcela nepochopil, nenechala mne na pochybách stran vážnosti situace. Tázavě jsem pohlédl na Saturnina.
„Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem.“ Vysvětloval. „Madam trvala na přípravě večeře a v pekařství měli již pouze poněkud starší bochník. Dovolil jsem si vám zamluvit stůl Na Bojišti.“
„Děkuji vám, Saturnine!“

Okultismus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jiří už zase nic nepochopil.

Drabble: 

Ten zvláštní výstup, který jsem nechtě zahlédl, mne velmi šokoval. Musím říci, že jsem si velice rozpačitě zvykal na tetiny narážky na ony poslední věci člověka, ve kterých se její záliba v příslovích rozvinula do nevídané šíře, ale v okamžiku, kdy se k ní připojili i Saturnin a doktor Vlach v diskuzi o posmrtném životě vedené na vysoce seriozní vědecké úrovni, zmocnila se mne pověrečná hrůza. Přihodilo se mi snad jakési záhadné pohnutí mysli, kdy si slova ostatních vykládám jinak než-li je oni míní? Jak jinak byste si vysvětlovali jejich plamennou debatu, zakončenou hromadným sborovým pokřikem: živí ležáci, mrtví žebráci?

Závěrečná poznámka: 

Náhrada za DMD 11: Mrtví můžou, živí musí.

Obrázek uživatele ef77

Kdo je připraven, není překvapen

Fandom: 
Drabble: 

„Akce bude, za předpokladu dodržení prováděcí směrnice, elementární. Plán A počítá s kostelem Panny Marie Sněžné, pokud by hrozilo narušení programu osobami méně žádoucími, nastane přesun vozy taxislužby do bodu B, kterým je kostel Panny Marie Vítězné. V případě, že se infiltraci nepodaří zabránit, unikneme horkovzdušným balonem z Letenské pláně, bod C. Bohužel není možné odhadnout směr větru, proto jsem si dovolil oslovit farnosti v Rakovníku, Mělníku, Poděbradech a na Dobříši, v plánu označeny D - G.“

„Domníval jsem se, že plánujeme svatbu, Saturnine, nikoli vojenské manévry.“

„Kam čert nemůže, nastrčí bábu. Na vašem místě bych tetu Kateřinu na obřadu nechtěl.“

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Nakonec se vzali u dědečka v sadu. Svědek dr. Vlach tetu Kateřinu opil ještě před obřadem, a pak ji zamkl v kumbálu na košťata.

Obálka

Fandom: 
Drabble: 

Když se manželé Novákovi vrátili ze svatební cesty, ozval se jednoho dne u jejich domu zvonek.
Petr Novák šel otevřít. Za dveřmi stál mladý muž příjemného zevnějšku a držel obálku.
„Přejete si?“
„Vy jste pan Novák?“
Petr přikývl.
„Pak se tedy hlásím do vašich služeb,“ řekl ten neznámý a podal překvapenému Petrovi obálku.
Ten četl:
„Milý Péťo, jelikož jsme si vědomi toho, že se nám za celý tvůj život nepodařilo naučit tě pořádku, a nechceme, aby tvá žena Jana trávila celé dny uklízením tvých rozházených svršků, rozhodli jsme se ti dát věnem tohoto sluhu, kterého budeme platit. Přijmi ho prosím.“

Skrytý hrdina

Fandom: 
Drabble: 

Vážený pane Saturnine, vaše pověst vás předchází, mohl byste našim čtenářům povědět, co vás vedlo k rozhodnutí stát se osobním sluhou?

"Dobrý den, již od útlého věku jsem se rád staral o všechno kolem mne, ptáčky, paničky, fontány..."

Jak byste hodnotil současý stav vašeho cechu?

"Velice mne zneklidňuje, že mladí dnes nemají smysl pro romantiku. Vždyť všední dnové jsou tak šediví a nezáživní."

Jakou byste tedy dal radu začínajícím aspirantům?

"Cestujte. Poznejte cizí země a svou osobou pak přinesete celý svět k nohám svého zaměstnavatele. A samozřejmě se při výkonu služby nikdy, za žádných okolností, nešťourejte v jakémkoli tělním otvoru."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Přijatelnější alternativa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle fandom píšu úplně poprvé. Nikdy jsem si na Saturnina nevěřila, ale jak se říká: Nouze naučila Dalibora housti...

Drabble: 

"Telegram pro vás, pane," oznámil Saturnin a podal mi obálku
Otevřel jsem ji a přečetl si vzkaz. Saturnin si bezpochyby všiml zblednutí mé tváře, protože mi věnoval tázavý pohled.
"Teta Kateřina nás zve na čtrnáctidenní dovolenou se svým novým manželem," vysvětlil jsem mu. "Účast je povinná. Omlouvá jedině smrt."
Saturnina však zdrcující novina podle všeho nevyvedla z míry. "Možná nastala vhodná chvíle pro návrat k plánování naší dočasně odložené polární expedice."
Náhle jsem skutečně pocítil touhu po dobrodružství. Tváří v tvář dvěma týdnům s tetou Kateřinou a jejím manželem se smrt umrznutím či sežrání ledním medvědem jevily mnohem méně děsivé.

Obrázek uživatele Carmen

Jablko, které rovnou opustilo sad

Fandom: 
Drabble: 

„Žádám vysvětlení,“ zahřímal rozzlobený hlas.
„Chtěl jsem zjistit, kam až doletí,“ odvětil syn udiveně.
„Cos zjistil?“ štiplavě ucedil otec, zatímco služebná u okna poskakovala se smetákem v ruce a marně se snažila shodit kusy dortu přilepené k oknu.
„Že by bylo vhodnější užít něčeho, z čeho neopadává šlehačka,“ odpověděl zamyšleně.
Služebná melancholicky pohlédla na zapatlaný gobelín.
„Uvědom si konečně, že jsi šlechtického původu! Krev není voda! Takové… skopičiny se hodí tak pro syny slouhů! Komu není rady, synu…!“
(Mlčky sestavoval teorii o vztahu mezi snesitelností jedince a nadužíváním přísloví.)

*

„CO ŽE MÁŠ V ÚMYSLU?!“
„Jak jsem pravil, drahý otče.“
„Saturnine!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dangerous

Slova mocnější meče

Fandom: 
Drabble: 

"Když se kácí les, létají třísky. Ale když se zapne první knoflík špatně, je celé zapínání špatně! Jen se podívej, jak máš ten byt zařízený... každý pes, jiná ves. Můj dům, můj hrad? Avšak lidi soudí knihu podle obalu, to ti povídám! Ale kdo chce kam... že já se vůbec snažím!"
Teta Kateřina s našpulenou pusou těkala očima po místnosti. Sledoval jsem její pohled, který drnkal na agresivní struny mé osobnosti, a hledal jsem předmět, se kterým bych mohl trénovat vrh.
"Ptáka poznáš podle peří, vlka po srsti, člověka po řeči," utrousil jsem suše.
Obávám se však, že mne nepochopila.

Obrázek uživatele Galadion

Mokré dobrodružství

Fandom: 
Drabble: 

„Saturnine!“
„Ano, pane? Přejete si dolít čaj, pane?“
„Saturnine, proč je v mé kajutě mokro?“
„Už přibližně čtvrt hodiny se potápíme, pane.“
„Potápíme?! Jak je to možné?!“
„Už víme, proč byla loď tak levná a proč nám ji předchozí kapitán nechtěl předem ukázat.“
„Saturnine, tady jdou žerty stranou! Jak daleko je nejbližší země?“
„Asi tři kilometry, pane.“
„Díky bohu, kterým směrem?“
„Dolů, pane.“
„Co budeme dělat?!“
„Myslím, že právě nastal pravý čas panikařit.“
„To nemůžeme vůbec nic udělat?“
„Nic není třeba dělat, před chvílí jsem nafoukl záchranný člun ze svého batohu. Myslím ale, že nemusíme spěchat. Dáte si ještě čaj?“

Obrázek uživatele may fowl

Svatba, na kterou taky došlo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 15 - Hrdinovi trapní příbuzní.

Drabble: 

Barbora měla roztomilý bílý klobouček a mně se zachvěla kolena, když se blížila. Skoro jako tenkrát na tenisovém kurtu, když jsem ji prvně zaujal svým svižným, byť ještě technicky nevytříbeným odpalem. Nemohl jsem uvěřit, že tomu již byly dva roky.
Teprve když jsem Barboru vedl od oltáře, povšiml jsem si dvou neblaze známých tváři v davu. Teta Kateřina mrkáním zaháněla neexistující slzy a křečovitě ždímala Miloušovo rámě.
Pochopitelně za námi po obřadu přicupitala, aby nám s plačtivým výrazem připomněla, že je snadno se oženiti, ale těžko rozženiti.
Odněkud se vynořil můj svědek a jal se jí osušovat suchý obličej kapesníkem.

Obrázek uživatele Galadion

Milá návštěva

Fandom: 
Drabble: 

„Saturnine, dobrý večer.“
„Dobrý večer, pane. Dovoluji si upozornit, že teta Kateřina spí v pokoji pro hosty.“
„Teta Kateřina!?“
„Ano, přijela dnes odpoledne, pane.“
„Vy jste ji pustil dovnitř?“
„Samozřejmě.“
„Nebyl jste na ni zase ošklivý?“
„Nikoliv, pane. Připravil jsem pro ni příjemný večer.“
„Co ona na to?“
„Nejprve byla trochu podezřívavá a říkala něco o kouři bez ohýnku a krámu jakéhosi pána. Pak ale dostala Burgundské, dušené ledvinky a ke kávě kremrole.“
„To ji uklidnilo?“
„Zajisté, pak řekla, že host do domu je Bůh do domu a usnula.“
„Díky bohu za to.“
„Také nám došly prášky na spaní, pane.“

Obrázek uživatele Danae

Bestseller

Fandom: 
Drabble: 

Příběh, který teta Kateřina vyprávěla společnosti shromážděné v dědečkově domě jako “námět románu”, měl ve skutečnosti už dvě stě padesát rukopisných stran a pět odmítnutí od renomovaných nakladatelských domů (z dalších pěti se jí ani neozvali).
Neúspěch ji opravdu trápil, ale nehodlala se vzdát. Hned po návratu z dědečkova letního sídla otevřela sekretář a sáhla po rukopisu “O květince Martě” - omylem však vytáhla složku plnou rukopisných poznámek svého manžela.
Kniha “Uvařte si vlastní mýdlo téměř zadarmo” se stala na válečném knižním trhu absolutním bestsellerem, dočkala se šesti vydání a vynášela závratné honoráře. Teta Kateřina neopomněla jeden výtisk zaslat doktoru Vlachovi.

Závěrečná poznámka: 
Pro příběh O květince Martě mám opravdovou slabost :)

Stránky

-A A +A