"Máte? To jsem rád. Nemohl jsem ho nikde najít."
"Válel se na prádelníku, pane řediteli."
"Dobře, dobře. Teď mi ho podržte, ano?"
"Jistě, pane."
"Tááák, ještě trošku výš... tam - to je přesně ono," zavrtěl se Kukaň a spustil svrchní hábit k zemi.
"Hřeje?"
"A jak!"
"Takže nemám budit vašeho léčitele...?" ujistil se sekretář.
"Ne, ne, ne! Kocour mi úplně postačí, děkuji vám."
"Nechal jsem vám ho vyprat. ...S odpuštěním, hrozně páchl," troufl si Šašecí.
"Jste laskav," odpověděl škrobeně ředitel, "ale už se nezdržujte..."
"...konvalinkovým mýdlem," dodal Olién Šašecí ještě ve dveřích, než ho ředitel, přes své stižení ischiasem, trefil pantoflí.
