Co je to tu cítit?
Jak když kytky rozložím,
vzduchem nejde svítit,
horkou buchtu odložím.
Vzduch, jak jaro svěže vane,
Kam se ženeš mladý pane,
Za omamnou vůní,
kdepak jí zdroj trůní.
Tak se šourám po domě,
hledám, čichám, dedukuji,
vzduch se točí jen kol mě,
tak s detektorem vyrukuji.
Smrkám, smrkám, čistím nos,
abych lépe zaměřil,
proklatou tu vůni květin,
bych jej do ní zanořil.
Jaksi, taksi, kolem čichám
šišku točím, jak moc dýchám,
nedaří se nedaří,
strach mám, že se uvaří.
Můj nos zdatný detektor,
už zdroj vůně má,
zářím jako reflektor,
kočkoidní polštářek, schne si pod dveřma.