DMD č. 13. pro 13. 4. 2015. Téma: Vůně vyprané kočky

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Vintířovy asociace

Úvodní poznámka: 

Záletný Vintíř Šoustek si opět nedává pokoj. Tentokrát tráví s milenkou víkend v hotýlku uprostřed přírody.

Drabble: 

"Jdu se vyprat, u večeře chci být za dámu!", prohlásí Justýna po návratu z túry a zmizí v koupelně.
Vintíř si zatím pustí rádio a ozve se hit:
"Si kočka, si kočka, si kočka..."
Ano, Justýna je kočka a záhy bude dokonce vypraná. Jako kočička od pana Čapka, když myla s pejskem podlahu. Vintíř si totiž vzpomněl na pohádku, kterou den předtím četl na dobrou noc Barnabáši a Polyxeně.
Justýna vchází do pokoje, Vintíře praští přes nos vůně Chanel 5. Jindy by se na milenku živočišně vrhl, ale tentokrát jej přepadla melancholie. Bože, proč už zase ujíždím na své vášni?

Závěrečná poznámka: 

Pointa je možná trochu naivní, ale proč by se v proutníkovi alespoň někdy nemohlo hnout svědomí?

Obrázek uživatele Ebženka

Velký omyl v kočičím domečku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble vychází ze série pohádek, které vyprávím dětem před spaním. Bohužel jsem musela drasticky zkrátit úvod, který je vždycky stejný (a někdy delší než zbytek pohádky). Říká se v něm, kde má které zvíře postýlku a mističku na vodu atd. atd.

"Na okně seděla kočka, byl dlouhý letní den,
na okně seděla kočka a koukala se ven..."

Drabble: 

Byla jedna kočička, a ta žila v malém domečku na malém kopečku. Ale nebydlela tam sama; bydleli tam i pejsek a ovečka.
Už jsme si říkali, jak ovečka ze své vlny pletla svetříky a šály. Jenže vlna jednou došla, ovečce nová nevyrostla, a tak kočička zkusila upříst vlnu ze své dlouhé srsti.
Upletla z ní hebký teplý svetr pro pejska. Pak si ho ale pejsek umazal a musel ho vyprat. Jak se sušil, v domečku to začalo ohavně páchnout. A tu všichni chodili, hledali a čichali... až se dočichali ke svetru.
Svetr nenápadně zlikvidovali a pletli už jenom ovčí svetry.

Obrázek uživatele Viviana Stellata

Jazykové bariéry

Úvodní poznámka: 

Už mám též dost, a to jsem ani celou noc nevedla válečnou poradu...

Drabble: 

Po ránu Pepank chroupal zrnka ekvádorské kávy, černé jako peklo. Celonoční poradní popíjení si vybíralo daň.
Kluci ještě spali, v hnízdě plném obalů od brambůrek a prázdných lahví.
Pepank se s odfrknutím stulil Brajglovi za krkem.
Neskutečně ho štvala neschopnost ostatních porozumět jemným nuancím nutriího jazyka. Celou dobu se jim snažil sdělit, že ví, kdo za útokem stojí.
Nepříjemný chlap od vedle, co mu oblečení pokrýval nános kočičích chlupů. Za Pepankova pobytu zde Mlátičku nepřestával prudit. Odmítnutý sameček. Smrděl jako kočka a čestvě vyprané oblečení.
Vypraná kočka, zašeptal Pepank Brajglovi. Nic.
Vypraná kočka, kníkl nutriák ještě jednou a zavřel oči.

Obrázek uživatele Kemata

Eintopf

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Upřímně doufám, že žádná kočka skutečně nebyla vyprána.

Drabble: 

Na eintopf se netěšil nikdo, třebaže to bylo oznámeno jako radostná novina. Kdekdo marně přemýšlel, jestli v posledním dopise nežádal o jehly, někdo bádal nad tím, jaká je pravděpodobnost, že ty nedoručené brambory, o nichž se manželka zmiňovala, stále budou k jídlu.

Když konečně našel ten den, nikdo si moc nestěžoval. Bylo jídlo. To bylo dobré. Sice nechutné a člověk si ze zubů tahal jehly a zubní pasta chutnala nevyslovitelně hnusně uvařená s tvrdým chlebem, ale bylo.
"Chutná to jako vypraná kočka," komentoval to někdo, když se mu podařilo vytáhnout ze zubů špendlík. "Smrdí a dokonce to kouše jako kočka."

Obrázek uživatele Nora

U vyprané kočky

Fandom: 
Drabble: 

Je to dávno, co jsem tu byl... naposledy s tebou.
Bar U Vyprané kočky...
Nejlepší ve městě, ale ví o něm jen pár lidí.
My byli mezi nimi.
Skrytý v přítmí, s kulatými stolky a knihovničkou pro ty, co by se náhodou nudili. A jeho vůně... je cítit už z dálky, káva, pivo a čerstvé buchty smíšené s cigaretovým kouřem.
Zde jsme se poznali, popíjeli, bavili se, zamilovali se... tady jsme byli šťastní...
Stále to bolí... i po tolika letech.
Zařekl jsem se, že se sem nikdy nevrátím a stejně tu sedím...
Vůně Vyprané kočky... vyvolává vzpomínky. Vzpomínky... na tebe...

Obrázek uživatele Rorico

Co nekromanta těší

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

+15 krvavá scéna

Drabble na hru The Elder scrolls V Skyrim.
Je to spíše bjb, ale neměl jsem to srdce napsat něco o vypraném koťátku :D

Drabble: 

Na to, že tuto maličkou karavanu tvořili jen čtyři khajiitové, musel na ně vyvolat deset kostlivců, než je udolali.

Odtáhnout těla do jeskyně, to už musel sám, protože s tím kostlivci pomoct neuměli. Strašná a namáhavá práce.

Ale když slunce zapadlo a on zažehl kruh svíček... to teprve začala to hlavní potěšení. Své nástroje bral do rukou s něhou, láskou a opatrně odřezával a stahoval kůži z kočičích lidí. S pečlivostí a téměř něžnými doteky odděloval maso od kůže až mu zůstaly čtyři krásné kožešiny khajiitů. Teď už zbývalo jen je vyčinit, důkladně vyprat a jeho nové trofeje budou hotové.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Detektor

Fandom: 
Drabble: 

Co je to tu cítit?
Jak když kytky rozložím,
vzduchem nejde svítit,
horkou buchtu odložím.

Vzduch, jak jaro svěže vane,
Kam se ženeš mladý pane,
Za omamnou vůní,
kdepak jí zdroj trůní.

Tak se šourám po domě,
hledám, čichám, dedukuji,
vzduch se točí jen kol mě,
tak s detektorem vyrukuji.

Smrkám, smrkám, čistím nos,
abych lépe zaměřil,
proklatou tu vůni květin,
bych jej do ní zanořil.

Jaksi, taksi, kolem čichám
šišku točím, jak moc dýchám,
nedaří se nedaří,
strach mám, že se uvaří.

Můj nos zdatný detektor,
už zdroj vůně má,
zářím jako reflektor,
kočkoidní polštářek, schne si pod dveřma.

Obrázek uživatele Wee-wees

Percy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Teda těžce BJB, dneska. Mírná krize útočí. :)

Drabble: 

Výraz na Percyho tváři působil trochu děsivě, především proto, že široký, zubatý a připitomělý úsměv jste u něho nečekali.
„Harry!“ vrhl se na mladíka hned mezi dveřmi obchodu, „jak báječné tě vidět v tak báječný den! Svítíčko sluní, ptáčci kvetou, kytičky zpívají, no není to krása? A Hermiono! Máš nový parfém? Není nad vůni čerstvě vyprané kočky takhle po ránu!“
Rona a George se proplétali mezi zákazníky a snažili se zdivočelého bratra odchytit.
„Promiň,“ zafuněl Ron, když je míjel. „Omylem se napil naší experimentální směsi.“
„Ale tu vůni vyprané kočky zařadíme do sortimentu,“ zavolal na ně George, „to bude hitovka.“

Obrázek uživatele Malomocná

Rumové aroma

Drabble: 

Černá perla brázdila oceán. Rozrážela mořskou vodu, vytvářela vlnky. Skoro až letěla skrz pustou vodní hladinu. Jack byl spokojen, už pár dní šlo vše bez problémů.

Z podpalubí vyšla celá mokrá Elizabeth. Jack zanechal kormidlo a přitočil se k ní.
"Krásně voníš," zašeptal jí do ucha, "a ty šaty jsou nové, že?"
"Ne, ale vylila se na mne celá láhev rumu. Aspoň nemusím prát, ber to jako přírodní aviváž."
"Jej, taková škoda. Co s tím uděláme?" zeptal se tajemně Jack.
"No, mohl by ses naučit řídit ohleduplněji..." koketně zamrkala Elizabeth.
"Ne, mám lepší nápad, kočičko." řekl a lehce ji políbil.

Obrázek uživatele Erendis

Kudy chodí kočky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přiznávám, téma to vidělo spíše z rychlíku.

Drabble: 

To odpoledne jsem přišla domů jako první. Podlaha v kuchyni byla špinavá od sazí.

Skvělé. Byl tu kominík a nadělal bordel.

Černé stopy tlapek se táhly i přes počítačový stůl.

Ještě lepší. Někdo v tom nechal proběhnout kočky.

Sedla jsem k počítači. Za mnou se ozvalo mňouknutí. Ohlédla jsem se a vidím černého chlupatého kocoura.

My nemáme černého kocoura.

Nechal se pohladit.

Kde ses tu vzal?

Mimoděk jsem pohlédla na vlastní ruku. Pak na kocoura. Pak na dvířka do komína.

Vypadlá.

Kocour putoval do vany. Ve skutečnosti byl světle zrzavý a strašně zacuchaný. Víte, jak smrdí namočené saze?
Já ne.

Obrázek uživatele Profesor

Kočka na Superze

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se za podivnou formu psaní, tablet a moje bdělost dnes nejsou kompatibilní.

Drabble: 

Bylo pondělí odpoledne a my se nacházeli na kopci Superga nad Turínem. Seděli jsme na lavičce za bazilikou v příjemném stinném hájku. Já mluvila, můj společník naslouchal, sbíral slova, kterými by mi mohl poradit.
Ta černá kočka přecházela plácek před námi. Příliš pozornosti jsme jí nevěnovali. Vím jen, že měla roztomilou velkou hlavu, asi ještě nebyla moc stará. Hlavou mi problesklo dnešní téma. Napadlo mě, že don Bosco, když byl malý, asi kočku neměl. Jeho maminka rozhodně neměla automatku. Takže u Bosců se kočky nejspíš nepraly.
Ani já jsem ještě kočku nevyprala. Vůni vyprané kočky tedy neznám. Naštěstí, říkám si.

Závěrečná poznámka: 

Sbohem kraji dona Bosca, mého oblíbeného světce.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Jiný konec dítěte, co nevonělo

Úvodní poznámka: 

Všem doporučuji vynikající film a knihu. Alespoň ten film, hraje tam Alan Rickman ;).

Drabble: 

Bylo nebylo, v jednom neobvykle nepohádkovém městě se narodilo miminko. Bylo roztomilé a nevydávalo žádný pach. Mohli jste ho krmit čočkou a máčet v kompostu, ale stačila trocha vody a bylo zase čisté jako lilium a voňavé asi jako něco, co nevoní vůbec nijak.
Když se z miminka stal normální kluk, motal se kolem prádelny, která tak nádherně voněla, že musel celé dny vysedávat pod okny. Jednoho dne ucítil něco zvláštního.
„Míco! Už zase?!“ Kočka zavřískla, mrskla ocasem a zmizela v nenávratnu.
Najednou věděl, co chce dělat, až bude velký. Vyrábět parfém značky Míca v prádle.

A tak to bylo!
Závěrečná poznámka: 

Šťastný konce jsou jednou za čas potřeba.

Paměť

Fandom: 
Drabble: 

Ta paměť je ale pěkně nebezpečná věc. Většinou ve chvílích, kdy se to opravdu nehodí, připomene něco, co mohlo zůstat bez povšimnutí v zapomnění. Tak moc po té ženě toužil, že ho samotného překvapilo, že je u něj doma a že ho také chce.

Jenže teď se vrátila ze sprchy a místo erotického chtění jeho mozek zaregistroval podvědomou vůni. Chvíli se mračil a vzpomínal, kde už se s tou vůní setkal. V duchu si promítal všechny ženy, se kterými něco měl, než mu to došlo. Tak voněla kočka, kterou jemně vypral ve vaně, když přišla domů smradlavá jako tlupa bezdomovců.

Obrázek uživatele Dia

U oběda

Fandom: 
Drabble: 

Hawkeye s Trapperem si sedli v jídelně naproti Margaret s Frankem. Hawkeye si přičichl k tácu, na kterém bylo cosi, co mělo připomínat jídlo.
,,Franku, ty jsi jim hodil svou voňavku do hrnce? Smrdí to jako vypraná kočka!" řekl.
,,Od kdy vypraná kočka smrdí?" zeptal se Trapper.
,,Od té doby, co jí Frank umyl svým šamponem."
,,Můj šampon náhodou voní," ohradil se Frank. ,,A moje kolínská má taky pěknou vůni."
Trapper s Hawkeyem se na sebe s úsměvem podívali.
,,Jste jako malí kluci!" řekla Margaret. ,,Frank má náhodou velmi příjemnou kolínskou."
,,Já myslel, že preferuješ Chanel 666," zasmál se Hawkeye.

Obrázek uživatele nettiex

Dokud nás pach nerozdělí

Fandom: 
Drabble: 

Byla to plyšová kočička. Růžová s velikou mašlí. Nepřirozeně páchla...
"Toe plo tebe, Gaspie!" vřískla jeho panič dodavatelka potravy a přístřeší. "Kamaládka!"
Kýchnul.
Ale ne. Vrhnul na ni absolutně zhnusený pohled.
Čistota.

Ne, že by si snad děvče oblíbil a nechtěl zranit jeho city odmítnutím daru. Vůbec. On? Starý mazák ulice? Cha. Důvod, proč po několikadenním kýchání odtáhl Mici ven, aby načichla zdravým městem, byl pouhý sociální experiment. Dokáže pejsek pronést tu věc Ankh-Morporkem a přitom si zanechat zbytky důstojnosti?*

"Gaspieeee!"
Dětské ruce mu pyšně podávaly čerstvě vypraného plyšáka.
"Uš nesmldí!"
Domov nedomov...
Prchnul.

*Ne, ale lze jít do mínusu.

Závěrečná poznámka: 

Promiň, Gaspodo. xD

Obrázek uživatele Martian

Vůně orientu

Drabble: 

Nový parfém pana de Chatnoir vzbudil hotové pozdvižení.
„…sto zlatých,“ šeptaly dámy.
„…indické pižmo s přídechem vanilky…“
„…neopakovatelné…“
„A vaše mínění, příteli?“ obrátila se vévodkyně de Chevreuse na rytíře Aramise.
„Raději ne.“
„Jistěže ano, vy zlý,“ třepla ho laškovně krajkovým okrajem vějíře.
Co by neudělal pro její úsměv.
„Voní to jako kočka vypraná v levandulových mydlinkách…“

*

„A kvůli tomu došlo k souboji s panem de Chatnoir?“ svraštilo Jeho Veličenstvo obočí.
„Ano, Sire,“ špitl Aramis pokorně. „Ale Vaše Veličenstvo samo uzná, že okolnosti -“
Ludvík XIII. odšrouboval drobný uzávěr.
Přičichl.
„Máte štěstí, rytíři.
Odchod!
A tu - věc - vyhoďte cestou někam do Seiny…“

***
Obrázek uživatele Kaisa

Jak se zbavit pruhů snadno a rychle!

Drabble: 

Jedno děvčátko mělo rádo zvířátka,
štěňata, hříbata a nejvíce koťátka,
z celého srdce po jednom toužilo,
psími pohledy rodiče stále mámilo.
Proto přejícná srdce jednou zjihla,
do domácnosti přišla kočička štíhlá.
Žádná ušlechtilá krev, pouliční směska,
ale děťátko nadšeně si tleská,
jen vrásky mu dělají černé pruhy,
neboť nejsou tak krásné jak růžové stuhy.
Nejprve na to šla mýdlem a kartáčem,
po čase i hrozbami a střihačem,
ale oni hyzdí zvířátko dál,
a tatínek se tomu jenom smál!
Ani nenapadly sněhové vločky,
a domem vznáší se vůně vyprané kočky.
A marně řvou na malé školáky,
když brání se svými plyšáky…

Závěrečná poznámka: 

„Kočky provokují člověka k neustálému vyznávání lásky.“ - Christoper Sandt
Nemám ráda kočky, tak se předem všem jejich milovníkům omlouvám. :o)

Obrázek uživatele Carmen

Co dokáže vlastní invence klienta

Fandom: 
Drabble: 

„Víte, se vší tou expandující konkurencí to chce něco úderného,“ klient potáhl z cigarety.
Peggy se povzbudivě usmála.

*

„Takže? Co je ta jejich světoborná strategie?“ zeptal se Don.
„Chtějí... Přišli... Tady jsou podklady,“ podala mu odevzdaně Peggy desky.
Don je rozevřel a strnul.
„Vůně vyprané kočky? Co to má znamenat?!“
„Myslí si, že to založí na plakátu kočky v pračce. Myšlenka, že jejich prášek vypere cokoli...“
„Nechme stranou, že vypere leda tak peněženku – tohle je absurdní! Někdo jim musí zavolat. Tihle klienti s vlastními nápady...“

*
„Souhlasili s kompromisem,“ nejistě oznámila Peggy.
„Takže...?“
„Teď je to vůně vypraného křečka,“ dodala skepticky.

Obrázek uživatele Macalaurë

Služčina pomsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se panu Erbenovi, že jsem mu zkompostil báseň. A nebo ne. :)

Drabble: 

Ráno raníčko služka vstala,
šátečky v uzel zavázala:
„Půjdu, má paní, k jezeru,
těm vašim harantům vyperu.“
„Nechoď, nechoď, panno drahá,
marná je práce, marná snaha.
Já měla hroznou noční můru,
ladem nech dneska viset šňůru.“
Nemá služtička, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos pohání.
„Nedělej, má paní, drahoty,
aspoň jim přeperu kalhoty.“
Jen první košili namočila,
náhle se velice podivila.
Na paži bílé tu se skví
drápanec jakýsi krvavý.
„Pěkné prádélko páni mají,
to ale služku málo znají!“
Dneska to nebude na otočku,
vyperu teda i tu kočku.
Po lázni v jezeře zeleném,
vonět bude mýdlem s jelenem!“

Obrázek uživatele Lejdynka

Oblíbené kratochvíle posádky lodi Červeného trpaslíka

Úvodní poznámka: 

Tohle jsem zkracovala ze 170 slov a je to fakt škoda.
Je to taky BJB, protože na tohle téma se prostě nedá vymyslet nic rozumného. :D

Drabble: 

Na Červeném trpaslíkovi bylo něco ve vzduchu. (Aviváž. A mokrá srst.)
Posádka se začala chovat velice podivně.
Zdálo se, že se Lister domnívá, že Kocour je k jídlu. Neustále mu okusoval krk a brblal, že je to kuřecí vindaloo přesolené.
Rimmer se jím pokoušel listovat a řval, že ty zkoušky prostě udělá.
A Kryton? Prý jak je možné, že se tu válí něčí špinavé ponožky. I přes hlasité protesty strčil Kocoura do pračky.
Zplihlý Kocour utekl a týden se neukázal.
A Lister, Rimmer a Kryton se zatím za rohem plácali do dlaní. Jediná slušná koupelna na lodi byla konečně jejich.

Obrázek uživatele Liall

Ronaldo

Úvodní poznámka: 

BJB. A to doslova.

Drabble: 

„Ronaldo!“ zakřičím do útrob bytu a netrpělivě vyčkávám příchodu svého milovaného kocourka, který mě vždy vítá s jakýmsi nepopsatelným pocitem radosti. Pokračuji v cestě dlouhou chodbou, než se dostanu do obývacího pokoje.
„Ronaldo!“ zakřičím trochu hlasitěji, jelikož mnou začnou cloumat obavy z toho, že se ještě pořád neukázal.
Namířím si to do koupelny, odkud se ozývají podivné zvuky. Povšimnu si mého bratra, který klečí před pračkou a lomcuje se dvířky. Pocítím čirou nenávist.
„Ber to lehce, ségra. Aspoň zjistíš, jak voní ten prášek. Víš přece, že tyhle věci reagují s různými povrchy jinak. Tohle bude nový parfém. Vůně vyprané kočky.“

Závěrečná poznámka: 

Zabývajíce se svými bolestmi, zvětšujeme je. Přemýšlejíce o svých slabostech, posilujeme je. - Gottfried Keller

Obrázek uživatele Bilkis

Kočička

Úvodní poznámka: 

Miluju Magnuse a Aleca. :) Jo, technicky je to asi slash.

Sprostá slova od sprostého mága s kočičíma očima.

Drabble: 

"Podívej se, jak je krásná! Voní jako láska," prohlásil Alec při pohledu na dcerku, kterou konečně adoptovali.
"Voní jako pokakaná kočka," odvětil Magnus a prohrábnul si vlasy. S kočkami měl své zkušenosti, koneckonců žil několik století, ale děti? Co sakra ví o dětech? Je mág, posraný nesmrtelný. Kdy se z něj sakra stal otec?
"Magnusi! Takhle se o naší dceři nevyjadřuj. Prostě ji umyjeme, přebalíme a bude zase krásná a roztomilá a voňavá. Počkej, kam jdeš?"
"Jdu zapnout pračku," odpověděl Magnus s kamenným obličejem. "Voní jako podělaná kočka a podělané kočky dávám do pračky, aby voněly jako vyprané kočky."
Nedošel.

Obrázek uživatele Dangerous

Bílých šatů stín

Úvodní poznámka: 

Pro Ryu, která si přála tento fandom. A pro všechny, kterým se to prostě jen bude líbit. :)

Drabble: 

Dva roky se rodnému kraji vyhýbal. Až jednou táhlo ho něco nazpět. Zvědavost, možná. Pýcha, určitě. Bolest, která vybledla. Valdemar se ho snažil zadržet, přesvědčit, uplatit – nic nepomohlo.
Nikdy by nepřiznal, že měl Valdemar pravdu. Nic se nezměnilo, život v městečku se táhl stále stejně líně. Opovržení v očích jeho obyvatel překonal jen jejich strach. Když ležel na skále nad jezerem, cítil se doma a zároveň nemohl dýchat.
Přišla až potom. Zasněná, veselá, jiná. Lákala ho nepoznanou ženskostí a známou vůní mouky. Když zabořil tvář do Jarmiliných šatů, starý cit se smísil s novým a Vilém uvěřil, že nalezl štěstí.

Příchody

Fandom: 
Drabble: 

Poslední dobou se bála vždycky, když odemykala byt. Ne že by se netěšila domů, ale děti a zvířata v jedné domácnosti o dvou pokojích vytvářely více než třeskutou kombinaci, která s detonací neváhala. Dnešní nález jí tak nevyvedl z míry, ale vlastně se jí ulevilo, že jsou všichni víceméně naživu. Na její mentální mapě se vůně vyprané kočky zařadila někam mezi fritovanou andulku a v pravdě archeologický nález rybí mršiny pohřbené v květináči. Každopádně je pozitivní, že se děti naučily používat pračku. Méně pozitivní je, že se naučily používat i ubohou kočku, posledního člena domácnosti, který před nimi dokázal utéct.

Obrázek uživatele Brygmi

Velice normální rodina a velice normální kočka

Fandom: 
Drabble: 

„Fuj, Vernone, v zahradě je zase ta hnusná kočka! Zažeň ji!" křičela Petunie.
„Šššš," mávnul rukou a kočka způsobně odkráčela asi o dva metry dál.
Malý Dudley to pozoroval. Zatímco rodiče se o něčem dohadovali, kočku popadl a odběhl s ní do koupelny. Strčil ji do pračky, zavřel, pomačkal knoflíky a těšil se.

Zbytečně. Kočka se v bubnu otáčela, mračila a jinak byla potichu. Nechal projít několik programů, a pak zaraženě pračku otevřel.

Kočka byla mokrá, voněla aviváží, ale jinak jí nic nebylo. Jen se na něj ošklivě podívala a zasyčela něco, co se až podezřele připomínalo „toho budeš litovat."

Obrázek uživatele Champbacca

Perwoll a proviant

Úvodní poznámka: 

(mezitím u dálnice D17)
Asi radši s varováním pro slabší povahy.

Drabble: 

Cesta do Města 17 byla dlouhá a plná agresivního mimozemského hmyzu, ale Edvin a jeho nový parťák, Vortigaunt Malachiáš, se nezalekli. Za necelé dvě hodiny se skrz mravkolvy prosekali a prodrápali k neudržované silnici, kde plánovali z hromady vraků poskládat improvizovaný samochod.
Našli převodovku, volant a nakonec i něco na zub: zavařeniny. Malachiáš slintal už když viděl etiketu a vzduchem brzy zavoněla moc pěkná vůně. Edvin se ovšem neměl ptát.
Ačkoliv znal choutky některých Islanďanů, na mix kočičího masa, vesmírných brambor a levandule, který se dvacet minut důkladně točí v modifikované tatramatce, nebyl připraven a poblil se.
Fakt nesnášel levanduli.

Závěrečná poznámka: 

Tento drabble nesponzoroval Perwoll ani Láďa Hruška.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Rebelka

Prátky s čertem

Úvodní poznámka: 

Já-já-já jsem počítala jako tři slova.

Drabble: 

Crowley sklopil oči. To bylo přinejmenším nezvyklé.
„Anděli, pojď si dát trochu vína,“ pokusil se zahalekat, ale veselost v jeho hlase byla čistě hraná.
Šoury šoury, pohled přibitý k podlaze.
„Crowley, co se…“
„Vypral jsem ti kočku.“
Ticho.
„Omylem.“
Stále ticho.
„Vážně jsem nechtěl, ona tam vlezla, chtěl jsem ti udělat radost a vyprat… já… já-já-já… promiň.“
Když Azirafal zamrkal, aby si pročistil hlavu, uviděl pana Tlapku, dokonale vypraného, leč zcela tuhého. A uviděl také Crowleyho beznadějně nešťastný obličej.
Rozhodl se. Udělal dva kroky a pevně ďábla objal.
„To nic, Crowley. No… aspoň teď voní líp, no ne?“

Obrázek uživatele eliade

Po čichu

Fandom: 
Drabble: 

Nikdo neví, proč se ta potyčka strhla. Všichni přiběhli, až když kočka č. 2 a pes č. 1 byli v sobě. Kolem se válely chomáče srsti a k řevu bojujících se přidalo hlučné povzbuzování. Rozptýlení bylo v těch dnech pomálu.
Kočka č. 2 zanedlouho letěla přes palubu.
Noemova žena ihned zorganizovala záchrannou akci.
„Bez koček byl svět byl o mnoho chudší,“ řekla.

Vtom na lodi přistála holubice. „Letěla jsem po čichu a cítila shnilou hlínu. Myslela jsem, že vody opadly,“ řekla zklamaně.
Kočka č. 2 se urazila.

A Bůh přidal k popotopní smlouvě tajnou doložku slibující zhoršení čichových schopností ptáků.

Rozchod

Fandom: 
Drabble: 

Monika se dnes ráno odstěhovala. Ještě pořád tomu nevěřím. Čekám, že každou chvíli zavolá a ve sluchátku uslyším její smích. Nedokážu si představit život bez ní. Z ložnice se na mě šklebí prázdná postel. Na okně visí oranžové závěsy, které jsme spolu ještě minulý víkend vybírali. Poodsunu je a dívám se otupěle na ulici. Můj syn Matěj se vrací z chemického kroužku. Co se asi naučil dnes.

Mělo mě to napadnout dřív. Byly tu náznaky, že Monika pro Matějovo zaujetí pro vědecké pokusy nemá pochopení. Natož její peršanka.

Dnes ráno se Monika odstěhovala. Zůstala po ní jen vůně vyprané kočky.

Stránky

-A A +A