DMD č. 9. pro 9. 4. 2015. Téma: Neznámé hranice

Konstruktér

Fandom: 
Drabble: 

Verher z Hnědova byl věděc. Byl na to hrdý.
Teď pracoval na projektu národního významu a věděl, že je naprosto nepostradatelný. Byl konstruktér, kouzelník se dřevem a ocelí. Byly to jeho nákresy, které pak dělníci v hangáru měnili ve skutečnost.
Verher byl také diplomat a politik. Spoustu cenného času musel věnovat chlácholení vládců a ujišťování, že pracuje jen pro jejich větší slávu. V duchu je však nenáviděl.
Zabedněnci! Náboženští fanatici! Kluk nebo holka? Koho to zajímá! Pche!
Ale nechal si to pro sebe. Jediné, co ho zajímalo, bylo pokoření poslední hranice.
Jediné na čem mu záleželo, byla jeho vesmírná loď.

Potkat se s dítětem..

Drabble: 

Nemusela pádlovat, loďka sama věděla, kam má doplout.
Po moři barvy krve, přišlo třetí den moře pokryté květy leknínů.
Dívala na ten zázrak a srdce se jí svíralo víc a víc.
Dnes večer dopluje k hranicím světa, tak jí to bylo předpovězeno již dávno. Jen ona jimi může prostoupit a vrátit se jako nová bytost, která přinese světu mír.
Loďka začala prudce zrychlovat a dosud nehybné lekníny se zvedaly ve vysokých vlnách, pak zastavila u malého ostrova.
Před ní stála ona sama - malé dítě.
"Ukaž mi tu hranici!"
Dítě se usmálo: "Hranice světa jsou jen v tobě samotné!"
Rozplakala se..

Obrázek uživatele Čespír

Hra na rány

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní identita bez nároku na bodík

Rád bych to svedl čistě na šílenství žalářníkovy dcery, ale asi hráblo i mně. Kdo to pochopí, dostane odměnu.
Neznámá hranice mezi obdivem, přátelstvím, bromancí, láskou a žárlivostí.

Drabble: 

Hranice pranice nic více
Přivlečeni k nám. Já je tu mám. Na hrad jak rab. Z lochu se hrab. Co stojí cit. Zkus přetlačit. Přátelství láska. Dvě srdce praskaj. Sobě jsou vším. Pak prach a dým.

Za hranou hra na rány
Žárlí na prázdno. Sáhnou na dno. Ve sporu vzdor. Úprk, pak bor. Pravda ta přísná. Od krve líc má. Boj všechno stvrdí. Zemřít, tak hrdí.

Hrá Ra za vichřice
Úder a třesk. Na zbroji lesk. Vítězství, pád. Vic tebe rád. Vem si ji, milý. To svoji jsme byli.

Překročit hranice v panice
Arcita za branou. Svou smrt má schovanou.

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Další den v Holistické detektivní kanceláři

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB, ale já si na to chtěla něco napsat (a nechce se mi vynechávat témata).

Drabble: 

Detektiv Dirk Gently hovořil do telefonu: "Ano, paní Penfoldová, já vím, že už je to měsíc, co se Penelopa ztratila, ale ujišťuji vás, že pátrání bylo započato a blížíme se nalezení. Ano, kočka se za tak dlouhou dobu může zatoulat daleko, ale překračování neznámých metafyzických hranic není pro naši kancelář nic nezvyklého. Právě teď předpokládám, že nepřítomnost vaší kočky na obvyklém místě ovlivňuje provoz jedné restaurace v centru a obávám se, že to budu muset prošetřit. Je mi líto, že vám to budu muset připsat na účet, ale myslete na návrat vaší drahé Penelopy."
Na druhé straně telefonu někdo zavěsil.

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu: Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho je méně známá kniha od Douglase Adamse. Dirk Gently při vyšetřování spoléhá na kvantovou mechaniku a propojenost všech věcí. Specializuje se na ztracené kočky a nechutné rozvody.

Boj o teritorium

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nebezpečné setkání - http://sosaci.net/node/14744

Drabble: 

„Potřebuju se napít,“ prohlásil rozhodně Lucius.
„Objednat si u skřítků čaj nebo kafe snad zvládneš, ne?“ pozvednul obočí Severus.
„Kdo mluvil o čaji? Dobrou whisky mi v kuchyni nedají…“
„A vědí proč! Včera jsi toho vypil do zásoby na zbytek roku.“
„Severusi, příteli. Dovol mi něco poznamenat. Jsi sice ředitel školy, já ale nejsem student.“
„Luciusi, příteli. Zdá se, že budeš nějaký čas pobývat v Bradavicích. Uvědom si, že tady platí jiná pravidla než na Manoru.“

Oba muži na sebe hledí. Je zřejmé, že jejich soužití bude vyžadovat nastavení mantinelů. Jinak by se taky jednoho krásného dne mohli navzájem zavraždit…

Zmlácená

Úvodní poznámka: 

Minerva - navazuje na Dlouhá půl minuta.

Drabble: 

Let vzduchem Minervě připadal nekonečný. Pak dopadla a přála si, aby trval déle. V kočičím těle se válela na záhonu před domem.
Zvedla se, když uviděla muže v masce vyklonit se z okna.
Odplazila se do křoví.
Bolest!
Pak poznala pocit zmaru a beznaděje kouzelníka, kterému někdo zlomil hůlku.
Nepronásledovali ji. Možná si mysleli, že někam zalezla a chcípne. Neměla k tomu daleko, těch 200 metrů k obydlí nejbližšího kouzelníka jí zabralo zbytek noci a prověřilo její fyzické hranice, které právě objevila.
Proměnila se napůl. Neměla sílu. Zabušila na dveře.
Ještě slyšela vyděšený výkřik postarší kouzelnice. Pak upadla do bezvědomí.

Obrázek uživatele Sapfó

Přimět květiny rozkvést...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedná se o příběh z mého vlastního fandomu, který zatím ovšem nemá jméno. Není z něj zatím také nic napsáno, všechno ještě čeká v mojí hlavě. :) Tento drabble je v podstatě první věc, co hážu na "papír".
Pokud byste chtěli o prostředí a postavách vědět více, uvádím pár detailů v závěrečné poznámce.

Drabble: 

„Co všechno dokážeš?“
„Moc jsem to nezkoumala.“
„Proč?“
Meredith si povzdechla. Kromě toho, že riziko nehody a prozrazení je obrovské?
Ano, existoval další důvod.
Byla ještě malá holčička, která právě zjistila, že umí přimět květiny rozkvést. Bylo to tak krásné, že to přece nemohlo být špatné... Nevydržela nechat si to pro sebe.
Kovářova dcerka, její nejlepší kamarádka, se ale vyděsila. Řekla, že je Med zrůda a utekla...
Ten večer kovářova rodina uhořela ve svém domě.
Meredithin otec o tom nikdy nepromluvil, avšak hned druhý den ji poslal do učení, pryč.

Čarodějka na Akišu pohlédla očima zalitýma slzami.
Ty jsi druhý...

Závěrečná poznámka: 

Meredith je první čarodějka, která se narodila po dvou stech letech, kdy ze světa úplně vymizela magie. Lid má nicméně velice silně zakořeněný odpor k mágům, který se úspěšně předává z generace na generaci. V povědomí lidí (a podle sporých historických pramenů) jsou mágové poměrně zvrhlí tyrani toužící po moci. Zamořili celou zemi nebezpečnými magickými stvořeními a na prostých lidech dělali pokusy, unášeli děti a tak... Znáte to. Stále ohledně magie panuje slušná hysterie a čas od času někdo někoho paranoidně upálí nebo rozčtvrtí.
Umíte si proto asi představit, v jakém strachu a osamění Meredith vyrůstala. Kromě toho má trochu potíže s identitou, protože se, jako absolventka školy pro mediky, nevidí jako krutý pošuk, nicméně v každé druhé lidovce tohle o čarodějích poslouchá.
Med se na základě několika událostí rozhodne zjistit, co se s magií po těch 200 let stalo a vydá se na výpravu. A tehdy potká Akišu.
Akiša je magické stvoření, pro prozatím neuspokojivé ekvivalenty v češtině je pro mě pracovně „shapeshifter“. Má spoustu pěkných schopností, které zatím úplně neprozkoumal.
Trojici hlavních postav uzavírá žoldačka Tanya, která se v příběhu zatím nevyskytuje. :)

Obrázek uživatele Urrsari

Útočisko tulákovi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

... alebo Trevelyan a jeho mág si navzájom vyznávajú city. BJB, m/m nepopisné, a guilty pleasure.

Drabble: 

Viedla ich Cassandra v závese s Varricom a vtipkovaním prilákaným Bullom. Trevelyan sa priplichtil na chvost skupiny.
"To nebude povznášajúci rozhovor," začul Doriana zamrmlať. "Tak poďme na to."
"Na... ?"
"Och, my Tevinteri zdvorilo naznačíme, že naše stretnutie bolo príjemné, ale si neželáme nášho "priateľa" zase vidieť."
Trevelyan sa zachmúril.
"Ja ťa nechcem odohnať, Dorian, ak si myslíš to. Čo som povedal... som myslel naozaj. Čo na tom, čo si myslia ostatní... "
Mág sa zatváril neveriacky.
"Ak to myslíš úprimne," ozval sa obozretne, "musím priznať, že čo naznačuješ je pre mňa nepreskúman teritórium."
"Taktiež."
Zmĺkli, zamyslení nad tým, aké hranic preklenuli.

Závěrečná poznámka: 

Chcela by som sa ospravedlniť, že nereplujem komntíky a že neovládam svoje litery.

Obrázek uživatele Amy

Bez hranic

Fandom: 
Drabble: 

Zůstal stát před bariérou, která mu bránila v slastném vykoupení.

Možných řešení se nabízelo mnoho, ale při bližším pohledu žádné neobstálo. Netušil, kam až sahají hranice jeho schopností a omezení zároveň. Neměl potuchy, co všechno může udělat, aniž by narušil kouzelné pouto vázající ho k životu.

Tak vyčkával. A čas zatím nemilosrdně ubíhal…

O nespočet smrtí později

Poté, co Jack strávil skoro 2000 let pohřbený pod Cardiffem, již věděl, že jeho schopnost žádné hranice nemá. A pokud ano, byly kdesi v dáli, kam nedokázal dohlédnout.

Tak žil dál a ztrácel každého, na kom mu záleželo. A čas zatím nemilosrdně ubíhal.

Obrázek uživatele Tess

Into the Fire

Úvodní poznámka: 

Bonus bez nároku.

Drabble: 

After the blast of light (turned out to be Gandalf’s doing) they ran. They ran way too fast and way too much, over fragile bridges, through way too many goblins.
They ran all the way out of the tunnels.
After just a short while to catch their breath – and let the hobbit to catch up to them – there was howling. They ran again.
Onto the trees and to a surprise.
Azog.
Dís gritted her teeth as she listened to his speech… and the implications.
So it was easy to follow Thorin... through the bonfires... to the great unknown.
To death.

Závěrečná poznámka: 

Jsem vzala tu hranici drobet doslova, no...

Obrázek uživatele Sindual

Zde žijí lvi

Fandom: 
Drabble: 

Buch, buch, buch... vykopával malý Bilbo nohama zadumaný rytmus o svou židli.
Měl totiž velký problém. A ne a ne ho vyřešit.
Rozhodl se vytvořit mapu Kraje, jenže se zasekl na tom, že mu nikdo nebyl schopen vysvětlit, co leží za hranicemi. Jaké jsou tam země? Jak se jmenují? Kdo tam žije? Vždyť přece nemůže být jenom Hůrka a Divočina, jistě musí být mnoho jiných míst jako jejich Kraj, no ne?
A psát všude kolej Kraje nápisy 'Zde žijí lvi'? To by celou mapu mohl rovnou spálit!
Kopání do židle se stalo razantnější. Však on tomu jednou přijde na kloub.

Obrázek uživatele Blanca

Meze dne

Úvodní poznámka: 

Trocha lyriky, protože postavy odmítly spolupracovat :)

Drabble: 

Slábnoucí paprsky měnily oblohu, omalovanou na oranžovo a růžovo, v sametovou temnou modř. Svět jakoby tišil hlas a choulil se do sebe. Les se šeptem loučil s unikajícím dnem jako s odcházejícím milencem. A pak se do dokonalého ticha začaly ozývat nové zvuky, nabývající na intenzitě s prohlubující se tmou.

Tma zhoustla tak, že nebylo vidět ruku drženou před očima. Všechno jako by na moment zadrželo dech v napětí... a pak se rozezpíval první skřivan. Postupně se k němu přidávaly další a další hlasy, i potok jakoby najednou zurčel výrazněji. V tu chvíli se přes obzor pomalu přeplížily prsty dne.

Závěrečná poznámka: 

...protože den prostě nemá ostrý začátek a konec.

Obrázek uživatele Lyta

Překročit hranici

Drabble: 

"Musí tvoje rodina vždycky jezdit až ke hranici města?" povzdechla si Regina, když k ní Emma nastoupila zpět do auta.
"Dramatický efekt," nastartovala auto. Regina se viditelně nadechla a zavřela oči. "Jsi v pohodě?"
"Samozřejmě. Proč bych neměla být."
"Bylas vůbec někdy mimo Stoybrooke?"
"Ano," odpověděla váhavě. "Dvakrát. Před třinácti lety. Nikdy ve velkoměstě."
"Bude to fajn. New York se ti bude líbit," zkusila ji uklidnit.
"Nejedeme tam na výlet!"
"To ne. Tak to bude minimálně dobrodružství," usmála se.
"Tak za dobrodružstvím," protočila Regina oči v sloup.
"Za dobrodružstvím," zopakovala Emma optimističtěji a šlápla na plyn. Auto přejelo pomyslnou hranici.

Obrázek uživatele Elrond

Loučení

Fandom: 
Drabble: 

S Maglorem jsem si začal rozumět docela brzy, ale vyjít s Maedhrosem nebylo lehké. Měl raději Elrose, i když v jeho případě bylo těžko říct, jestli měl rád vůbec někoho.

Když se naše cesty rozscházely, Maglor se s námi dlouho loučil. Byli jsme pro něj jako mladší bratři. Maedhros se tvářil, že je mu to jedno. Jako když při každé příležitosti říkal, že nás měl v Sirionu zabít. Přesto jsem se za ním šel rozloučit. Krátce jsem jej objal, to jsem si nikdy nedovolil. Neslyšně zamumlal, že mě má rád. Nečekal jsem, že narazím na takovou neznámou v našem vztahu.

Obrázek uživatele Tess

Jeden malý krok... za druhým

Úvodní poznámka: 

Blance na objednávku.
Nejmenovala jsem ho, ale je to on, Liam. Sever objevuje Pobřeží (ještě před Válkou).
(První nástřel měl přesně 100 slov. To se mi nestalo ani nepamatuju.)

Drabble: 

Zdálo by se, že před něj život vrší jednu překážku za druhou.
Nejdřív přišli o vůdce karavany – a kdyby se neujal velení, tak by všichni dodnes bloumali v úžícím se hraničním pásmu.
Vypluli, nevěděli jak a kam, prostě pryč, ztratili se, málem umřeli žízní.
Jenže neumřeli. A zjistili, že vůbec nejsou sami. Jejich malé, těsně ohraničené území možná nebude tak těsně ohraničené.
Možná je naděje.
Možná je budoucnost.
Tenhle přístav moc dobře znával, i když spíš ze souše.
Brával ho jako součást svého světa.
Teď se cítil jako cizinec.
A vlastně tu byl cizí.
Vstoupil na přístavní molo...
Velvyslanec Severu.

Obrázek uživatele Roy

The Sky Wanderer

Fandom: 
Drabble: 

Few stars flicker across the night sky, white clouds roam the atmosphere. All what's visible is the horizon with a perfect split between the sunset and the moonrise, an alluring gradient mix of dark blue and orange illuminates the surroundings. I spread my arms as wide as I could, I've never felt this free; my eyes never settled for a moment, the view was stunning. The whistling wind hummed in my ears "Faster..", without hesitation, I glide downwards, feeling the air pressure against my skin. The sky is an endless road, a road that leads you to mysterious new boundaries.

Obrázek uživatele Rebelka

Na samé hranici

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ono se to stejně nedá vyjádřit slovy, ale aspoň si třeba poslechněte tohle.
Fandom je čistě orientační.

Drabble: 

je to asi na konci světa nebo možná uvnitř každého, to je úplně jedno, protože obojí je občas stejně nedosažitelné a hlavní je
ŽE VZDUCH TAM VONÍ JAKO STARÉ VZPOMÍNKY
a najednou cítíš, že se můžeš na kratičký okamžik dotknout dlaní nekonečné zdi vesmíru, ten otisk tam bude nějaký čas jiskřit a hřát tě
OBČAS SE TĚ NEPOZOROVANĚ DOTKNE A ZAŠIMRÁ
a to je přesně ta chvíle, kdy je ticho barevné a pojídá slova, je to tady a teď, kdy do sebe zuby zapadnou

Delirium umlkne.
„Vždyť to přece není potřeba říkat nahlas.“ A jeho smích je zvonivý a táhlý.

Obrázek uživatele Stevko

Samostatnosť

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si nešiel demonštrúvať za samostatnosť našej dediny.
- Jáj, to ti je kreposť. Kto to vôbec vymyslel?
- Malý Dodo. Rozhodol sa, že chce byť kráľom. Alebo aspoň prezidentom. A že najlepšie bude, keď z našej dediny samostatný štát urobí. To ti je teraz modernô, na Ukrajine to videl.
- To si myslí, že mu predseda prezidentskú funkciu nahá? A vôbec, bol by v tej krajine aj salaš?
- A čo ti ja viem? Ale hádam nie, aspoň budeme môcť Anči robiť colnú prehliadku.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Expedice

Fandom: 
Drabble: 

S bandou jsme se domluvili, že vyrazíme na výlet,
nakoupíme dohromady, budem společně se podílet.
Pivo, jídlo připravené, už zbývá jenom vyrazit,
tenhle podnik jedinečný nám nemůže nic pokazit.
Hranice nové pokoříme, favorit si vrní,
jenom někde nesjet z hlavní, to jsme opatrní.
Expedice plyne hladce, navigace kvíká,
z ničeho nic na monitoru, baterka jí bliká.
Navigace vypnula se, posádka je v panice,
hrůzou řveme jednohlasně, div nám nevypadnou sanice.
Jednou třeba někdo zjistí z kronikových záznamů,
co se stalo s naší expedicí světového významu,
a řeknou si: "Odvážlivci, prostě banda cvoků.
Vydávat se do neznáma na druhý konec bloku."

Obrázek uživatele Champbacca

Meze a mezulán

Úvodní poznámka: 

(mezitím na dohled od Nova Prospektu)

Drabble: 

Než hordy masožravých brouků velikosti telete přeměnily strážce pořádku v něco, co by ani Babica nežral, Edvin byl z vězení venku a následoval mimozemšťany kamsi do kopce. Slunce vycházelo, nikde ani noha, a tak zatoužil po informacích.
„Kampak kráčí nohy naše, do jaké se dostal kaše?“
„Tábor je nedaleko, Mánička musí následovat.“
„Z tábora vidno město veliké, jehož význam hvězd se dotýká, neb Kombajn tam padnout má.“
Edvin tenkrát ještě nevěděl, že i svatá tolerance Vortigauntů má jisté hranice, které není radno překračovat. Takže se toho kombajnu chytil.
„Darebáci rozesmátí, takhle mluvit o své máti...“
Zbytek cesty ho tiše odsuzovali.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Eurydiké

Neznámá hranice

Fandom: 
Drabble: 

Jen jedna je opravdu neznámá. Ti, kteří jí prošli před námi, nám o ní nic nevzkázali.
Není zakreslena v žádných mapách, ale všichni ji budeme muset přejít.

Překračovali ji velcí i maličcí; s modlitbami i rezignací; ti překvapení i ti, co jim výraz tváře vymazaly opiáty; smíření i ti, co bojovali s obličejem zkřiveným posledním bolestným zápasem.
Možná bude jako let vesmírem. Možná jako pád do temné vody.
A možná – třeba – bude jako dřevěný mostek přes potok v lese, protkaném prsty podvečerního slunce.
Chtěla bych takovou.
A za ní dojít k tomu, kdo má ruce celou věčnost rozpřažené k obejmutí.

Obrázek uživatele Sammael

Dobrodružství jedné lodi Ep. 9: Hranice

Fandom: 
Drabble: 

Navigátor Narsis soustředěně studoval holografickou mapu blízké oblasti. „To je divný,“ říkal zadumaně a otočil se ke kapitánovi. „Pane, tady je nějaká hranice, která by tu být neměla.“

„Že by ji tu vytyčili teprve nedávno?“ zamyslel se Bossack. „Dobrá, poletíme se tam podívat.“

Po několika hodinách letu se vynořili z hyperprostoru v místě, kde se měla nacházet ona neznámá hranice – ale žádná tam nebyla.

„Ale jak je to možné?“ podivoval se Narsis. „Vždyť ta hranice měla probíhat právě tudy!“

Komandér Caledri se nahnul nad mapu a stiskl tlačítko – a celá mapa se otočila o 180 stupňů. „Vždyť to máte obráceně!“

Chyba ve výpočtu

Fandom: 
Drabble: 

"Chlapec, devět let, na základě psychotestů byly hranice jeho schopností stanoveny na úroveň 124. To je velmi slušné," oznámil obrýlený specialista nervózním rodičům doprovázejícím zavalitého kloučka. "S tím může velmi dobře najít profesní uplatnění na jakékoliv vyšší manažerské pozici,". Mužík předal rodičům složku s dokumenty. Rodiče ještě děkovali, zatímco se mužík pustil do dalšího případu. Zadal pečlivě vstupní data a na obrazovce se naskočilo hlášení: "Sedm let, hranice schopností neznámé."
Těkal očima neklidně po sloupcích čísel, zkontroloval znovu všechny koeficienty. S úlevou si oddechl. Mám to, tady je ta chyba. Zadejte pohlaví. Ták. Dívka, sedm let, úroveň 54, kancelářské práce.

Obrázek uživatele Runt

Bod zlomu

Úvodní poznámka: 

Tohle možná radši ani nekomentujte...

Drabble: 

Několikrát se mu to pokoušela popsat, pořád ale narážela na tentýž paradox. Sotva vybojovala první klidný nádech, zapomněla. Teď jsem si tím prošla a už to bude dobré. Už vidím věci jasně. Takhle už se nikdy cítit nebudu. A vlastně jsem na tom ani nebyla tak špatně, jen jsem se v tom zbytečně utápěla.

Jedna myšlenka ale nezmizela nikdy. Jak se dá zhroutit úplně? Kdy nastane ten zlom a člověk všechno vzdá? Čím častěji se vynořovala, tím divočejší Kala byla. Tím víc věcí chtěla stihnout. A tím hlasitěji se smála, když jí říkali, že nevypadá jako člověk, který má deprese.

Obrázek uživatele Dede

Nečlověk?

Úvodní poznámka: 

O čem přemýšlí Alžběta, když nemůže spát...

Drabble: 

Pochybnosti jsou nejsilnější před úsvitem, kdy je obrana proti zlověstným myšlenkám nejslabší. Zkoumám svoje nitro, myšlenky, i způsob, jakým o svých myšlenkách přemýšlím.
Co ze mě udělala dračí krev? Jsem člověk s nezvyklými schopnostmi, nebo jen jako člověk vypadám? Jsem silnější a znepokojuje mě, jak málo se bojím. Místo obav se obvykle rozzlobím. Občas se kolem mne dějí podivné věci, které úplně neovládám.
Zoufale to tajím. Ani nevím, jak to vnímá Jakub. Vidí ve mě příšeru? Co budu dělat, jestli ano?
Moc se bojím, že už nejsem člověk! Že jsem překročila tu strašně důležitou hranici.
Ach... já se bojím?
Výborně!

Závěrečná poznámka: 

Eh... také se bojíte?:))

Obrázek uživatele Birute

Pomezí

Drabble: 

Marija Morevna netušila, kdy jí hranice podjede pod nohama jako šňůra na prádlo.
Poprvé ji zahlédla, když z dubu slétl pták a změnil se v muže, co si přišel pro dívku, kterou spatřil v jejich okně.
Matka mu dala nejstarší Olgu a jeho druhům Taťánu a Annu.
Jedné noci hranice vklouzla k nim domů a Marija prolezla za kamna na schůzi domovojů.
Když na jejich prahu poklekl mladý muž v černém plášti a hlubokým hlasem řekl „Jsem soudruh Kostěj, příjmením Bessmertnyj, a přišel jsem si pro dívku v okně“, Marija ucítila pod bříšky prstů… puklinu v ledu, nebo hedvábný vlas?

Obrázek uživatele Kaisa

Poslední řezná rána

Drabble: 

Jak ostrá ta věc mohla být?
Dokázala by i život vzít?
Zbarvila stěny rudými skvrnami?
Pokryla kůži bělostnými jizvami?
Zbavila by panických záchvatů?
Zajistila nenávist všech opatů?
Odstranila nenáviděný tuk?
Přerušila výčitek neutichající hluk?
Zdá se jako nejjednodušší cesta,
ale ty příběhy ze stejného těsta
obrovskou láskou končily,
inu kde by city se zjevily?
Příčinu nutno hledat stále,
proč děvče váží tolik i dále…
Zkusila vatu, ale kosti netrčí,
únava a mučení jí nestačí,
nenachází prostředek vykoupení,
touží po dokonalosti políbení.
Jen o dvacet kilo méně,
a bude tančit na baletní scéně.
Kam zajde labuť nejvíce,
než překročí neznámé hranice?

Závěrečná poznámka: 

Přijdu si hrozně egocentricky, že všechna svá drabble vztahuji na sebe. Moc se za to omlouvám. :o) Tady můžu jen říci, že tohle bych nezkusila. ;o)

Obrázek uživatele Taarg

Silné srdce?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dojmy z jarních aktivit.

Drabble: 

Co nás čeká? Je nějaké předurčení? Určitě ne, já svůj osud změním!

Budu běhat pro zdraví. Sice prý moc pohybu ničí klouby a přílišná námaha i svaly.
Tělo je sní samo, protože potřebuje energii. Ale to není můj případ. Moje tělo sní leda krkovičku.

Zadýchání přišlo už po deseti krocích. Doběhnu alespoň do poloviny parku!

Budu mladý a čilý, stejně jako před tím, než jsem se začal válet. Možná to mám po rodičích. No, to asi těžko, to by táta musel být hroch.

Běžím s větrem o závod. Překonal jsem se! Prakticky letím!

„Paní, ten váš buldoček asi dostal infarkt.“

Obrázek uživatele Lee

Lístek na rozloučenou

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.

Drabble: 

Poslední dobou jsem jich vídal stále více. Asi o nich nevíte, ale člověk jako já je pozná hned. Louže, prázdné výklenky, otevřené dveře do průjezdu. Jsou to místa, kde se hranice našich světů dotkly. Jsou to otevřená okna do Narnie. Dlouho jsem tomu nerozuměl, ale když jsem dnes cestou domů spatřil souhvězdí, které na naší obloze není, došlo mi, že to není náhoda. On mě volá.
Píšu tento lístek, abyste si o mě nedělali starosti. Prosím, nehledejte mě, nejsem mrtev, naopak jsem více než živ. Žijte blaze!

A mimochodem ta okna jsou stále otevřená. Jen je třeba dobře se dívat.

Závěrečná poznámka: 

Psaní je droga. Už je třetina dubna, né!

Obrázek uživatele Kilián

Učitelské drama

Fandom: 
Drabble: 

"Tak a připomínám, že - to bude v testu - ve vesmíru nejsou žádné známé hranice - vesmír má neznámé hranice. Tak, nějaké dotazy?" zeptal se učitel po dobrání základních věcí o vesmíru.
"No, já bych jen chtěl dodat, že vesmír jako samotný hranice nemá, ale hranice jsou například u pozorovatelného vesmíru."
"No jistě, ale já myslel..."
"Takže budete v testu požadovat lži?" Učitel si připadal skoro jako obklopený novináři. Už chybí jenom mikrofony...
"A co třeba hranice sluneční soustavy? I to přehlížíte? Máte podobné mezery ve vědomostech často nebo ne tak často?"
"A co na to ředitel?"

Učitel dal druhý den výpověď

Stránky

-A A +A