Večerníček

To jste mi dělat neměli!

Fandom: 
Drabble: 

Ležím si klidně a pohodlně, vyhřívám se na sluníčku, vlastně ani nevím, zda spím či bdím.
Někam mě přenášejí. Je to sen nebo realita? Nevím a je mi to jedno.
Ležím si v teple, ve tmě a v měkkém a je mi báječně. Sním si své sny plné slunce, vláhy a květů.
Slyším nějaké vzdálené tlumené dupání, ale sním spokojeně dál svůj sen. Ve spánku rostu a sílím. Spánek je zdravý a tak příjemný.
Než se ozve ten skřehotavý hlásek…

„Vstávej, semínko, holala,
bude z tebe fiala,
vstávej, semínko, holaláááá,
bude z tebe fiala.“

Já vám ukážu, takhle mě probudit!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dia

Dobrou noc, kámo.

Úvodní poznámka: 

bodík je bodík

Drabble: 

Pořad pro dospělé, Večerňajs nikdy moc neslavil úspěch. Až to vypadalo, že ho vyřadí z programu. To se ale nelíbilo jeho účinkujícím.
Ovlivnilo to i výplaty v takovém rázu, že Křemek a Vochomůra se museli nastěhovat k sobě, aby ušetřili.
Rákosníka ta závist na jiné sledovanější pořady tak sebrala, že z toho celý zezelenal.
Amála se přidala ke květinovým lidem, kde jí začali říkat "víla".
Bob na to hodil bobek a šel se přestěhovat do klobouku, kde našel dalšího králíka.

„Uděláme z toho pořad pro děti,” navrhl Krtek. „Děcka dycky ocení divný individua.”

A tak všichni dostali to správné ocenění.

Obrázek uživatele HCHO

Strasti studia

Úvodní poznámka: 

Bližší specifikace fandomu: Malá čarodejnice
(koukala jsem, že se tu již mihla jako autor, tak snad jí moc nefušuju do řemesla...)

Drabble: 

„Lítání, lítání.“ Mumlá si a listuje obrovskou knihou. „Á, tady je to, dyť to mám i podtrhaný.“ Narovná se. Polohlasem čte, jednou rukou si ukazuje v textu, na druhé vypočítává jednotlivé body:
Čarodejnice má lítat přiměřeně vysoko, přiměřeně rychle a hlavně koukat, kde co lítá.
„To je všechno?“ Vyděsí se. „To mi ke zkoušce nemůže stačit!“ A začne přerovnávat a prohledávat všechny knížky.

Hluk padající hromady knih vzbudí havrana.
„Co je to tu za hrrůzu?!“ Rozhlíží se po světnici zarované knihami.
„Zítra mám zkoušku a neumím lítání.“ Vzlykne Malá čarodejnice.
„Prrosím tě, pojď se prroletět, nebo se do zítrra zblázníš!“

Obrázek uživatele Marek

Jak to sakra vzniklo?

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod!

No tak se seznamte s tím, co vznikne když se tři autoři drabblat sejdou takhle večer v hospodě a dají větší než menší počet piv...

Jo a zapijou to mlíkem.....

Drabble: 

"Takže," řekl Bodie. "Co upálit všechny ty kacíře s exekucí?"
"To není dobrý nápad, pak by je mohli najít Dalekové," poznamenal Doktor spěšně.
"Pokud budou upálení, mohli by mít poškození pravého timuru," poznamenala Kůstka.
"To vyoperujeme," řekl Dr. House dívaje se na Margaret.
"Upálíme," pronesla zasvěceně Rudá kněžka.
"Skočím pro oheň," nabídl se nezištně Maxipes Fík.
"Mám ho pěknou zásobu ve sklepě," ozval se Aegon. "Je nádherně zelený!"
"Nebo je utopíme v rumu," nabídl se ochotně Jack Sparrow.
"Elixíry jsou dobré," přikývl spokojeně Severus.
Před tím to bylo děsivé... ale jen co se všichni spřátelili, bylo to o dost děsivější...

Obrázek uživatele Envy

Poklidný den

Drabble: 

Stará makovice spala a lehce se kývala ze strany na stranu. Kolébaly ji klidné tóny a nikde nebyl nikdo kdo by ji rušil z jejího spánku kvůli nějakým potížím. Obyvatelé paloučku měli klidný den a Maková panenka s motýlem Emanuelem tančili svůj taneček, aniž by se vyskytl někdo kdo by jim ho chtěl překazit. Ostatní se dívali, hráli hudby či se tu a tam přidali také se tančit.
Tu se mysl staré Makovice dostala na povrch, pomalu a klidně. Otevřela rozespale oči a viděla jak se všichni poklidně baví, nebezpečí nehrozí. Usmála se, zavřela oči a nechala se kolébat dál.

Závěrečná poznámka: 

To už je dlouho co jsem ten večerníček naposledy viděla.

Obrázek uživatele HCHO

Večerníček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bližší specifikace fandomu - Potkali se u Kolína.

Drabble: 

„Pojďte pane, budeme si hrát!“
„A na co?“
„Prosím vás, pane, pošlete mě až na konec světa! Jsem hrozně zvědavej, jak to tam vypadá.“
Medvídek se hbitě přetváří do koloběžky.
„Ale pane, to bych daleko nedojel.“
Medvídek se zamyslí, pak vytahne ouška do vrtulky a za chvilku z něho je letadélko.
„Kdepak pane, to je taky pomalý.“
A z letadélka je v mžiku prima tryskáč. „Ale pane, nebude to moc nebezpečný?“
„No jo, ale co teď?“
Medvídek si pohladí bříško a nafukuje se a vytahuje do čtverce krásně pruhovaného polštáře: „Pane, můžete si o cizích krajích nechat zdát!“
Dobrou noc!

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Galadion

Drzé sluchátko

Fandom: 
Drabble: 

Užívala si teplého odpoledne a na domluvenou schůzku nespěchala. Seděl na lavičce se skloněnou hlavou a když už byla těsně u něj, rozmáchl se a zuřivě něčím mrštil. V jezírku pár metrů před ním to šplouchlo.
„Co to bylo?“ zeptala se, když si vedle něj sedala.
„Telefon, takový ten moderní,“ odpověděl a ani se na ni nepodíval.
„Jeden z těch chytrých?“
„Spíš by se to mělo jmenovat drzý telefon. Vynadal mi za to, že ho neumím používat. Dostal jsem ho od dětí.“
„Pamatuješ si na to sluchátko, co jsme mívali, Machu?“
„Samozřejmě, Šebestová. To alespoň mluvilo slušně a nevybíjelo se.“

Obrázek uživatele Čespír

Pučmeloudova zrada

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní identita bez nároku na bodík

Ahoj, já jsem Čespír.
-Ahoj, Čespíre!-
A mám problém. Pouze úchyláka může napadnout takovýto crossover.

Rebelka před časem prohlásila, že jsou chvíle, kdy je potřeba dlouhé ě. Nějak jsem si s tím poradil, nebijte mě. :)

Drabble: 

„Poleťte, čmeláčci, no nebojte se, poleťte za mnou! Ukážu vám kytku, z jaké jste ještě nesosali! To se pomějete!“
„Čmeldo, kde seš? Nám Pučmeloud všechen kvítkový prášek vysbírá!“
„Ale dyť jó! Se kvůli Pučmeloudovi nepřetrhnu!“
Přesto zamával křidýlky a zrychlil, takže byl u neobvyklé rostliny první.
Ta jako by do světa, kde si brouk dělá z brouka jen legraci, vůbec nepatřila. Spíš připomínala místa, kde si brouk dělá z brouka svačinu.
Čmelda do květu víc naboural než vletěl. Okvětní lístky za ním zaklaply.
„Čmeldo! Čmeldo, jsi tam!“
„Jisťé! Brumdo, tady je mrtvola. Brumdo, pomóc! Pomóc!“
A Pučmeloud se jen smál.

Kytka

Fandom: 
Drabble: 

"To je ale zvláštní kytka," povídá Emanuel. I když bylo už dávno odpoledne, na listech se jí nasládle třpytily kapičky rosy. A Emanuel hned, že se napije.

"Mně se to nechce líbit," řekla Maková panenka, ale kampak na motejla, když vidí sladkou rosu.

Kapičky lepily, a Emanuel zjistil, že se nemůže pohnout.

"Mám tě," ozvala se kytka.

Lekli se, až panence vadla makokvítková sukýnka. Chtěla Emanuela odtrhnout.

"Kdepak, kdepak. Tahle rosička je patentovaná. Teď už tě nepustím. A ty se mi tu nemotej, panenky já nerada."

"Vydrž, Emanueli. Doběhnu pro pomoc."

Stará makovice na kraji pole vždycky ví, co dělat.

Obrázek uživatele Profesor

Proutník

Pařezovou chaloupkou proletěl žalud.
„Tohle si musíme vyjasnit!“ Druhý žalud.
„Peřiny roztrhané! Vrzání obrtlíku!“ Znovu žalud. Zaskučení.
„Ř-řeknu kolegům!“ kvikl Vochomůrka. Kolem se sypalo peří.
„Komu?! Ty jsi mi ale Ivan. Rákosníček má volno, Emanuel s námi nemluví, protožes mu svedl ženskou, Karkulka šla s košíčkem k babičce a jelen by tě nejradši nabodl na parohy za to tvoje hlídání. Nikdo nám nepomůže!“ řval Křemílek.
„A co Krychle? T-totiž vlastně Koule,“ zkoušel to Vochomůrka šilhající na Amálku v cárech peřiny.
„Tu mi ani nepřipomínej! Málem mě kvůli tobě sežrala! Mám toho dost. Buď si tuhletu vezmeš, nebo…,“ došel Křemílkovi dech.

Fandom: 
Rok: 
2011
-A A +A