Budeč: Liškomág Evžen

Obrázek uživatele Aries

Krvavá stezka

Úvodní poznámka: 

Téma je víc než příhodné a čas se krátí, tak ještě jedno NESOUTĚŽNÍ drable.
Pozor, je to drastické.
Pro neviathiel.
Odehrává se současně jako V transu

Drabble: 

Nahoře bouře, dole peklo.
Ať se zhroutí celý svět, Temná paní se kořisti nevzdá.
Evžen v zoufalé odhodlanosti vyrazí dopředu. Když umřít, tak aspoň v boji.
Potácí se přízračnou stínohrou ostrých spárů, co krok, to další rána. Neudrží se na nohou, vleče se po kolenou, klouže v kaluži krve.
Drahoš ztrácí vědomí, na jemnější zákroky není čas, Evžen ho prudce uhodí do tváře.
„Prober se,“ vzlyká. Vlastním tělem se snaží chlapce chránit, táhne ho s sebou mučivou stezkou stále blíž ke kamenné soše.
Černá silueta se pohupuje jako při tanci.
Evžen se z posledních sil zvedne.
Pevně obejme její nohy.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Země

Obrázek uživatele Aries

V transu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Záclona bezvědomí se trhá. Těžko se dýchá.
Xénie si přejede rukou přes obličej, dlaň je plná krve.
Ženy zpívají, u vytržení shlížejí z ochozu, vztahují ruce nad fialové plameny.
Ztěžka si klekne.
Šok ji zmrazí.
Hrůzné stínové divadlo, zápas o každou vteřinku, krvavý tanec bolesti.
Výkřik uvázne v hrdle. Zatím jsou naživu. Příliš brzy na nářek. Kdyby se podařila síť… Xénie zkusmo sešle zaklínadlo. Marně. Svatyni smrti cosi chrání, jako by neviditelný strop odrazil kouzlo zpět.
Zoufalá bezmoc se přetaví v šílenství.
Burácení uragánu smete temné postavy jak papírové loutky, v třeskotu hromů se hroutí zdi, meče blesků párají dimenze.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Krvavá stezka

Obrázek uživatele Aries

Zbyde pár ohlodaných kostí

Úvodní poznámka: 

Na Ryino výslovné přání, když už vyšlo to krásné téma Ham, ještě jedno NESOUTĚŽNÍ.
Navazuje na Vmžiku

Drabble: 

Ohnivé oči černé obludy propalují zrak. Vysmívá se, vychutnává si rozkoš očekávání.
Drahoš se ve smrtelné úzkosti přimkne k otci.
Evžen se horečně snaží netvory zastavit.
Zaklínadla se od kamenných těl neúčinně odrážejí.
Přitiskne se ke zdi ve snaze získat oporu, narazí však na palčivé pečeti. Svatyně je uzamčená. Ani pomyšlení zkoušet teď čáry zlomit.
Dokonalá past.
Netvoři se sápou po kotnících, drápy se zarývají do lýtek, rvou cáry kůže. Neřvat bolestí a děsem nelze, síly ubývají a bránit se je k ničemu.
Nezbyde než pár ohlodaných kostí.
Evžen chlapce křečovitě objímá.
„Nesmíš upadnout,“ šeptá přerývaně. „Musíš vydržet. Potřebuju tě.“

Závěrečná poznámka: 

Příště: V transu

Obrázek uživatele Aries

Vmžiku

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Útok

Drabble: 

Zpoza sloupu vyjde Martina, kráčí blíž, tápe jako slepá, Drahoš jí podává ruku, Xénie ho chce zadržet, záblesk a hroutí se zakrvácená k zemi, kolem Evžena se ovíjejí pouta, nedokáže se vyprostit, Martina se usměje a svrhne chlapce z ochozu, sama klesne na kolena, zakrývá si obličej, Evžen náhle nevidí, před očima jen ohnivé kruhy, obloukem letí dolů, vzápětí tvrdě dopadne na dlaždice, ohnivé panny se řadí na ochozu, začínají zpívat, Temná paní dychtivě rozevírá chřtán, rozpíná náruč, rezonuje s táhlou melodií, příšery kloužou z piedestalu sochy, zuby, drápy a ostny nedočkavě skřípou.
Muži v hrůze ustupují.
Už není kam.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka pro KaTužku a nifredil: Bez kontextu asi není téma úplně zřetelné, ale ty příšerky žerou chlapy
Příště: Zbyde pár ohlodaných kostí

Obrázek uživatele Aries

Útok

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Plížení

Drabble: 

Blíží se lehkými krůčky. Tiše. Neúprosně.
Kruh honosně oděných žen s očima zářícíma krutostí.
Evžen s úžasem poznává tu nejstarší, vídal ji v novinách.
Eleonora Rubínová zasedala ve Velké radě. Bohatá, vlivná, přítomná u každé významné události.
Ostatní nezná.
Kdyby aspoň nebyly tak mladé a krásné!
Xénie se vzchopí první. Zasviští mrazivé blesky.
Třesk a rachot, výtrysky světla, prskání kleteb.
Kruh se mění ve zmatené klubko, avšak nezadržitelně tlačí liškomágy k ochozu na konci chodby.
Přes mihotání jedovatě fialových plamenů se nedá rozeznat, co je dole.
Jáma se šklebí jako brána do pekla. V hloubce to temně duní.
Drahoš vykřikne.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Vmžiku

Obrázek uživatele Rya

Stát se vlaštovkou

Úvodní poznámka: 

Zoufalství třetího týdne: autorka vykrádá vlastní povídku a je ráda, že má kam sáhnout...

Drabble: 

Matyáš přešlapoval na okraji rokle.
Nemůže se vrátit.
Hořkost viny ho přiměla k dalšímu krůčku.
Cestu si zavřel sám. Špatnými známkami, drzostí, odmlouváním.
Nechtěl být v Budči, ale nepomyslel na to, kam jinam by šel.
Nad hlavou mu kroužily vlaštovky, volné, bezstarostné.
Kdybych nekašlal na školu, bleskla Matyášovi hlavou trpká myšlenka, možná bych věděl, jak se proměnit ve vlaštovku.
„Je mi to moc líto,“ zašeptal do prázdna.
Rozpřáhl ruce ve smutné nápodobě ptačích křídel.
Čiřikání vlaštovek zesílilo.
Volaly o pomoc.
Rychlý pohyb, rezavý kožich, huňatý ocas.
Liška?
Matyáše strhly zpátky lidské ruce.
Nevěděl, proč ho pálí tvář.
Cítil jenom vděčnost.

Obrázek uživatele Aries

Plížení

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zpátky a Paniku

Drabble: 

Lítice střežící tohle nepochopitelné strašidelné místo zatím nikde. Jistě však nesedí s rukama v klíně.
Chodby se topí v černých stínech.Tma je spojenec. Ostrý zrak lišky nepotřebují. Temnota ukryje, oddálí střet, dokud nenastane příhodný okamžik.
Příděl štěstí už vyčerpali, když našli Drahoše. Podruhé to bez boje půjde těžko.
Nejhorší je nevědět.
Hořká pachuť zamřelého ovzduší. Z každé spáry prýští vtíravě ženská vůně.
Napjaté struny nervů se rozechvívají ozvěnou nezřetelných zvuků, nesrozumitelných skřeků, poplašeného šepotu.
Cosi se blíží v hrozivých vibracích.
Evžen mimoděk vzpomene na dotek smrti. Martininy zastřené oči.
Oslnivá záře magických sfér vytryskne ze sedmi stran.
Není úniku.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Útok

Obrázek uživatele Aries

Panika

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Téma se mi více méně hodilo na dvě scény a protože se dějí zároveň, dávám sem obě.
Následuje po Stručném přehledu
Odehrává se přibližně ve stejné době jako Zpátky

Drabble: 

Temná paní cítí čerstvou krev. Vsákla se do zdí. Rozněcuje k zběsilosti věčný hlad.
Eleonora Rubínová zbledla. Zdržení kvůli vetřelci, rituál není připravený!
Okamžitě přivést toho kluka. Chytit toho muže. Okamžitě!
Utekli?
Jekot ženských hlasů. Štvanice.
Socha se dala do pohybu.
Ruce se třesou. Soustředit se, soustředit se!
Mocné čáry pečetí dimenzi, uzavírají svatyni.
Neuprchne ani duch.
Ani rozzuřená lačná bohyně.
Snad.
Příšery už protahují pařáty.
Kamenné drápy chřestí po podlaze.
Kořist!
Zrak zděšené kněžky padne na novicku bezmocně schoulenou v koutě.
Bleskové pochopení. Fatální chyba! Vytrhla se z oblouzení. Není panna.
„Zrádkyně!“
Jen mámivé kouzlo.
Zemře, až vykoná obřad.

Závěrečná poznámka: 

Snad nevadí, že fascinovaná je Eleonora, zatímco zpět v kleci omámení je Martina.
Příště: Plížení

Obrázek uživatele Aries

Stručný přehled zakázaných praktik černé magie

Úvodní poznámka: 

Následuje po Zpátky

Drabble: 

Sekta ohnivých panen. Ilegální sekta uctívaček Temné paní (viz tam) nadaných výjimečně mocnou magickou silou. Nové adeptky platily za přijetí předložením lidské oběti. Sekta rozprášena 1512. Pozdější působení nedoloženo.

Temná paní. Artefakt neznámého původu v podobě obsidiánové sochy. Předmět uctívání Sekty ohnivých panen (viz tam). Používání zakázáno rozhodnutím Velké rady (viz tam) z roku 1484. Artefakt umožňující koncentrovat magickou sílu a následně ji přenášet výlučně na mladé dívky v míře přesahující běžné lidské schopnosti. Aktivace artefaktu vyžaduje periodické lidské oběti. O současném výskytu a aktivitě artefaktu není nic známo. Naposledy zmíněn v soudním procesu z r. 1938 (akta Velké rady).

Závěrečná poznámka: 

Příště Panika

Obrázek uživatele Aries

Zpátky

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Prosbu

Drabble: 

Drahoš cítil za vysvobození z kobky takovou vděčnost, že se na nevyhnutelné rodičovské hromobití těšil jako na láskyplné pohlazení.
Evžen však nic, jen oba popoháněl: „Co nevidět nás vyslídí ty fúrie.“
Chlapec strnul. „Musím najít Martinu.“
Evžen zaváhal, říkalo se to těžko: „Drahoši… Já ji zahlédl. Je s nimi.“
Bledý obličej, zaťaté pěsti: „Bez ní se nehnu.“
Nechat tu holku osudu beztak neměl v úmyslu, další děvče na svědomí, to nikdy. Doufal ale, že Drahoš a Xénie z ohrožení uniknou.
Zatracený kluk. Evžen potlačil nával bezmocného hněvu smíšeného s hrdostí a obdivem.
Mávl rukou: „Tak ji jdeme najít.“
Xénie přikývla.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka pro KaTužku a nifredil: Téma asi není bez kontextu úplně jasné, tak radši vysvětlení: Evžen a Xénie přišli vysvobodit Drahoše ze zajetí, což se částečně povedlo, ale Drahoš odmítá odejít bez své holky, takže jsou tam pořád. Fascinace je snad poznat v Evženově reakci.

Příště:Stručný přehled zakázaných praktik černé magie
Zároveň s touto scénou vypukla Panika

Obrázek uživatele Aries

Prosba

Úvodní poznámka: 

Navazuje na V presu

Drabble: 

Xénie vzrušeně zavětřila.
Nohy ji samy zanesly do tmavého výklenku. Přitiskla se ke stěně. Ucítila syna skrz tlustou zeď stejně neomylně, jako on z druhé strany vnímal ji.
Jásavý výtrysk nadějné úlevy.
Vzápětí ukrutné zklamání. Může rozdrásat stěnu vlastníma rukama, neznámé čáry neprorazí.
Lehký dotek na rameni. Evžen.
Bariéra vzdorovala i jeho kouzlům.
Jako se tonoucí námořník chytá trosek lodi, zkusil ještě zatvrzelou zeď obměkčit. Dotkl se chladného kamene něžně a uctivě. Vložil do pokorné prosby o pomoc celé srdce, slzy zoufalství, všechnu horoucí lásku k synovi.
Zeď se ustrnula.
Pukla.
Sesypala se v hromadu rumu.
Drahoš se vypotácel ven.

Závěrečná poznámka: 

To jsem sama zvědavá, jestli mi tohle projde.
Příště: Zpátky

Obrázek uživatele Aries

V presu

Úvodní poznámka: 

Následuje po Z deníku Achila Sinklera
Děj bezprostředně navazuje na Zaskočen

Drabble: 

Uvázl v drtivém mlýnu.
Počítal poslední vteřinky, než ho vražedná přesila pohltí navzdory ochabujícímu štítu. Silou neprorazí, u Želmíra, co teď.
Poslední zoufalý pokus, čirý instinkt. V liščí podobě jim proklouzl pod nohama. Vrhl se do postranní chodby.
Nečekaný manévr smečku zmátl. Získal několik drahocenných okamžiků.
Jen několik.
Vtiskl se do stěny, aby unikl smršti ohnivých kleteb.
Z deště pod okap. Z plamenů do sevření kvádrů z nelítostného zla.
Jak se prodral sršatou zdí jen za cenu rozdrásané kůže a zahlušených smyslů, sám nechápal.
Žalostně se pokoušel zvednout. Zakrvácenou dlaní hladil ochranný granát. Sbíral špetičky síly.
Zpátky v mramorové předsíni.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Prosba

Obrázek uživatele Aries

Z deníku Achila Sinklera

Úvodní poznámka: 

Následuje po Zaskočen
Navazuje na Nehorázné osočení

Drabble: 

Na Marii nezapomenu nikdy. Na její uhrančivou krásu. Na nezměrné, neuvěřitelné schopnosti, jimiž navzdory svému mládí vládla. Na směs palčivé touhy a panického strachu, které jsem zakoušel, kdykoliv mne uznala za hodna pohledu.
Nebyl jsem jediný, kdo pochyboval o jejím lidském původu.
Když pak její krása uvadla téměř ze dne na den, moc její magie vyhasla, Marie uchřadla, aniž si nejlepší léčitelé věděli rady, nesmířil jsem se ...
Začal jsem pátrat a zjistil jsem šokující …
Spojení s Eleonorou R …
Další šestnáctiletá …
Strašlivý arte …
Musím …

Zbytek deníku shořel.
Achil Sinkler byl nalezen mrtev krátce po prohraném soudním procesu.
Sebevražda v záchvatu šílenství.

Závěrečná poznámka: 

Příště: V presu

Obrázek uživatele Aries

Zaskočen

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ výjimečně další drable v jeden den na téma Šli tři, šli dva, šel jeden.
Drable pro Ryu
Navazuje na Probuzení

Drabble: 

Když Evžen s Xénií prolomili průchod, dlouhé schodiště je zavedlo na odpočívadlo obložené barevným mramorem. Okna žádná, zůstávali v podzemí. Po obou stranách se táhly chodby někam do neznáma.
Evžen mlčky pokynul doprava. Xénie přikývla. Neslyšně mu zmizela z očí.
Sám se obezřetně vydal vlevo, všechny smysly v pohotovosti. Prostor byl protkaný odrazy vražedné magie jak prales liánami, ale Drahošova stopa nikde.
Postřehl pohyb. Sotva stačil vytvořit štít.
Vzápětí se ze tmy vyřítila postava. A druhá. Další. Vmžiku se ocitl v obklíčení vyjících bestií. Sápaly se po něm, zběsile narážely na jeho štít.
V planoucích očích četl vlastní krvavou smrt.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Probuzení

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zatímco ji koupaly a krášlily, snila s otevřenýma očima o výjimečnosti, obrovské moci, splnění každého rozmaru… Z průměrné čarodějnické učednice nadlidskou bytostí… Vznášela se v horké lázni neodolatelných představ. Kdykoliv narazila na ledovou krustu zděšeného odporu, kdykoliv se na okamžik probrala z oblouzení, sevřela ji hrůza.
Bránit se, uprchnout, dokud je čas.
Okovy cizí vůle ji strhly zpět. Jako by se drahocenné náramky na zápěstích změnily v těžká pouta, diadém ji proměnil v loutku…
Vyrušení.
Panika. Zuřivost.
Polapit vetřelce.
Martina kráčela za ženami jako svázaná.
Spatřila toho muže, poznala ho. Pouta ochromující její mysl praskla.
„Bože, co jsem to udělala?“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zaskočen

Obrázek uživatele Aries

Příprava na hostinu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zazděného

Drabble: 

Eleonora Rubínová vstoupila do kruhové obřadní síně osvětlené třinácti tlustými voskovicemi v železných stojanech. Zkřížila ruce na hrudi. Hluboce se uklonila před příšernou sochou, která rozlehlé místnosti vévodila.
Rituál zasvěcení novicky začne za hodinu. Dcery dívku právě připravují na slavnostní okamžik, kdy novicka odevzdá vstupní dar. Temná paní se nasytí a za odměnu vdechne Ohnivým pannám novou sílu.
Socha se pohnula. Zavětřila. Z hlubokých jam očí vyšlehly plameny.
Žena zděšeně uskočila. Proč to? Zajatý mladík je zatím bezpečně ukrytý, aby paní neprocitla předčasně. Pronikl sem snad vetřelec?
„Dcery moje, pomoc! Je tu nějaký muž!“
Přivítají odvážlivce.
Paní dostane oběti dvě.

Závěrečná poznámka: 

Snad tam téma je. Příchozího lze přivítat různě, je to tak?
Příště: Probuzení

Obrázek uživatele Aries

Zazděný

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Dva v jednom

Drabble: 

Drahoš otevřel oči do naprosté tmy a vykřikl hrůzou. Oslepl?
Zoufale hmatal kolem sebe. Cítil studený a drsný kámen.
Konečně zvládl záchvat paniky. Vykouzlil světelnou sféru.
Malá prázdná místnost, kam se sotva vejde. Asi sklep. Žádné okno. A žádné dveře! Je zazděný!
Co se stalo? A probůh, Martina…!
Tátův nedůvěřivý a znechucený výraz. Zmizeli radši dřív, než padne nějaká ostrá poznámka. Táta neváží slova.
Chyba, neměl tolik spěchat. Martina se chovala podivně, k nepoznání. Tušila něco? Přemístili se a potom…
Tma.
Ledový strach.
Nechápal nic. Jen to, že musí ven. Utéct.
Zachránit Martinu.
Jak prolomit zeď?
Táta by to uměl.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Dva v jednom

Úvodní poznámka: 

Následuje po Nehorázném osočení, dějově navazuje na
Jatka

Drabble: 

Krvavou záclonou prosakuje čarovná síť.
Xénie ji cítí, magie se táhne jak jedovaté pavučiny.
Proniknout do skrytého prostoru je možné, jen najít a rozplést správný uzel.
Evženovy prsty kloužou po drsné zdi, sledují palčivé proudy. Černota se vpíjí do kůže.
Xénie bez dechu přihlíží.
Evžen ví, co musí překonat. Čáry uzavírají jeden prostor v druhém jako tajnou zásuvku.
Rychle vytáhne špačka tužky. Podrobí cizí čáry své vůli. Rozbije závoru.
Moc jeho znaků zápasí s tvrdošíjným odporem brány.
Tuha se zlomí.
Evžen zuřivě zaskřípe zuby.
Xénie pohotově pomůže.
Modrá pastelka přejde z dlaně do dlaně.
Jasně modrý klíč rozepne černý zámek.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zazděný

Obrázek uživatele Aries

Nehorázné osočení jest ostudným selháním Vyšehradu!

Úvodní poznámka: 

Intermezzo v podobě zprávy z dobového tisku.
Předchozí díl: Jatka

Drabble: 

Úkolem Velké rady jest bdíti nad zákonem, policie kriminální coby prodloužená paže Rady musí pak zasahovati, děje-li se kde nepravost.
Nyní se však skandální nepravost děje v samém lůnu čarodějnické obce. Achil Sinkler, mladší vyšetřovatel sotva budečským škamnám odrostlý, avšak již bezskrupulosně ambiciosní, veden patrně snahou protlačit se na vyšší post, vznesl pobuřující obvinění z vedení takzvané Sekty ohnivých panen, jež se má nejohavnější černou magií zabývati, proti ctihodné paní Eleonoře Rubínové
Vyjadřujeme přesvědčení, že tato ušlechtilá dáma z nejvyšších kruhů, známá jako štědrá podporovatelka našeho listu, vyjde ze soudního procesu bez poskvrnky na cti.
Hanba Sinklerovi!
18. září 1931.

Závěrečná poznámka: 

Příště Dva v jednom

Obrázek uživatele Aries

Jatka

Úvodní poznámka: 

Děkuji tímto Štefíkovi za geniální impuls k nalezení vhodné lokality.
Navazuje na Volání

Drabble: 

Stopovací kouzlo ukázalo k nízké, ale rozlehlé budově na severovýchodním okraji Prahy. Ještě nedávno tu panoval ruch usilovné práce. Teď nezbylo nic. Hadovitě zakroucené dopravníky pod stropem a ostatní stroje demontovali, zákoutí a výklenky vyklidili, kabely odpojili. Zavládla tma a mlčení.
Šedé zdi nasákly mdlobným pachem krve, nepostřehnutelným pro lidi, ale k zbláznění pronikavým pro dvě lišky. Krvavá clona mátla, obluzovala jindy tak ostré smysly a měnila prázdnou fabriku v přízračné bludiště.
Lišky kroužily opuštěným prostorem, spolu i každá zvlášť, pátrajíce po třetí stopě. Jeden a druhý jako stín, s třetím stínem úzkosti v patách, s bičem strachu nad sebou.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma tam aspoň trochu poznat je.
Příště: Nehorázné osočení jest ostudným selháním Vyšehradu!

Obrázek uživatele Aries

Volání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Rande

Drabble: 

Při večeři Evžen neskrýval mizernou náladu. Neustále zamračeně pokukoval po Drahošově prázdné židli.
„Kdyby se aspoň uráčil říct, kdy se vrátí,“ vrčel.
„Mohl ses zeptat.“ Xénie se snažila o smířlivý tón. „Je mu osmnáct.“
„Tím spíš by měl mít rozum!“ Evžen praštil vidličkou, vyskočil a nervózně vyhlédl z okna, ačkoliv tušil, že úplně zbytečně. „Tys tu holku neviděla!“
„Drahošovi se nejspíš líbí.“
„O to nejde, zatraceně! Nechápeš, že…“
Počínající hádku přerušilo zurčení a světélkování vody.
Evžen se jedním skokem vrhl ke kamenné výlevce. V ustalující se hladině se neobjevil Drahoš, jak doufal, nýbrž Martina.
„Pomoc!“ zavzlykala a vír ji pohltil.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Jatka

Obrázek uživatele Aries

Rande

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Martinu

Drabble: 

U lysolajské kapličky panoval příjemný chládek. Listí klidně šelestilo a kromě pípajících ptáků se tam nevyskytovala živá duše.
Ideální místo pro schůzku, ale Martina se tvářila nepřítomně a jako by ani nevnímala, že ji chlapec objal kolem ramen.
„Já bych přece večer přišel,“ ozval se Drahoš. „Stalo se něco?"
Vytrhla se ze zasmušilého mlčení. Vážně přikývla: „Potřebuju, abys mi pomohl. Jsem pozvaná na setkání, co nemůžu odmítnout. Půjdeš tam se mnou?“
„Že váháš,“ usmál se Drahoš. „Kdy?“
„Hned.“
„Tak jdeme.“
Podala mu ruku, aby ho navedla při přemístění, a přitom odvrátila tvář. Neviděl proto, jak se zkřivila šíleným, neovladatelným děsem.

Závěrečná poznámka: 

Příště Volání

Obrázek uživatele Aries

Martina

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Stíny a stínky

Drabble: 

Dívka byla stejně vysoká jako Evžen, na děvče tedy docela dost. Měla husté vlasy pěkného medového odstínu. Do horkého dne si oblékla zářivě růžové tílko a džínovou sukýnku tak miniaturních rozměrů, že by se samy janovské plachty nestačily divit, kam až se za sto let dostaly. Evžen si mimoděk pomyslel, že jestli někdy nachytá takhle oblečenou Radku, tak ji přerazí.
Donutil se k zdvořilému úsměvu: „Hledáš někoho?“
Dívka mlčela. Měla strašně divné oči. Jako by hleděla skrz něj někam daleko, přímo do otevřeného pekla.
Vtom na ulici vyběhl Drahoš.
„Tati, to je Martina,“ ucedil na půl pusy.
Vzápětí dvojice zmizela.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Stíny a stínky

Úvodní poznámka: 

Příběh se odehrává na začátku letních prázdnin 1993. Nenavazuje přímo, ale souvisí s Krmením

Drabble: 

Evžen na zahradě štípal dříví. Bořek mu přišel pomáhat. Radka si hrála s Evženkou. Bylo báječné mít zas děti doma.
Evženka odklopila kámen a vyjekla odporem. Zírala na hemžení šedavých tvorečků. Zmateně brázdili měkkou hlínu na útěku před světlem.
„Neboj,“ zasmál se Evžen.
Vtom i jeho přepadl nečekaný, ničím neodůvodněný a nezvladatelný děs, zmrazující až do morku kostí.
Sáhla na mě smrt, blesklo Evženovi hlavou. Kdo první smrtí dotýkanému pohlédne do očí, ten prý jeho smrt přivádí. Evžen to považoval za pověru, ale proč zbytečně pokoušet osud.
Odvrátil se a zadíval se na ulici.
Setkal se s očima neznámé dívky.

Závěrečná poznámka: 

Příště Martina

Obrázek uživatele Aries

Krmení

Drabble: 

Socha z černého kamene představuje ženskou postavu. Tělo ovíjejí hadi a pokrývají škorpióni, jedovatí pavouci a rozšklebené zubaté ještěrky. Místo rukou má dravčí spáry. Obličej připomíná rozevřenou lví tlamu.
Čas od času obrovské oči procitnou.
Zaplanou živým zničujícím ohněm.
Čas nastal.
Paní má hlad.
Je nutno podat jí vybranou krmi.
Potvory pokrývající sochu ožijí a vydají se hodovat na nahém těle mladíka spoutaného u jejích nohou. Lačné oči zasrší blesky a lví tlama se zkřiví slastí. Síní se rozlehne nečekaně lidský a tím děsivější smích. Křik obětovaného nešťastníka bude zaznívat ještě ve chvíli, kdy už z něj nezbyde vůbec nic.

Závěrečná poznámka: 

Příště Stíny a stínky

Obrázek uživatele Aries

Liška v kurníku

Drabble: 

Evžen se za večerního šera vracel polní cestou do vesnice. Jeho pozornost upoutal podezřelý ruch na dvorku.
Dřevěný kurník se otřásal rozčileným kdákotem a pes se mohl vzteky pominout. Dírou v plotě se snažila prodrat liška s ukradenou slepicí v tlamě.
Rozzuřený hospodář vyběhl s puškou: „Tentokrát tě dostanu!“
Evžen se neudržel. Zlomyslně se ušklíbl, zkřížil prsty a jakoby v překvapeném gestu mávl rukou. Nečekaně prudký vítr zvedl oblak prachu a pes vyděšeně zalezl do boudy.
Než si hospodář protřel oči, liška byla ta tam.
„Krucinál!“
„To byla ale smůla.“ Evžen s nevinným úsměvem pokrčil rameny a klidil se pryč.

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu radši upřesním, že Evženovi je něco přes čtyřicet, takže asi tak :-)

Obrázek uživatele Aries

Liščí pohádka na dobrou noc

Obdarovaný: 
mamut

Přístupnost: bez omezení
Za beta-read velice děkuji Rye
Veškeré použité postavy jsou moje a zcela zdarma.

Milý mamute, přála sis příjemné povídání ke svařáku, tak jsem si dovolila vzít tě za slovo. Snad tě pohádka aspoň trochu pobaví. Hezké Vánoce přeje Aries.

Obrázek uživatele Aries

Po půlnoci

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Bídníka

Drabble: 

Lada počtvrté netrpělivě zabušila na odřené dveře.
Konečně se otevřely a teprve v tu chvíli jí došlo, že návštěva po půlnoci přichází velmi nevhod.
Evžen Vulpes se tvářil tak, že slabší povaha by okamžitě vzala nohy na ramena.
Lada se odradit nenechala.
„Fakt to spěchá.“
„Hoří?“ zavrčel, ale pustil ji dovnitř. Křísnutím rozsvítil lampu.
„Jetřich Pohorský,“ vychrlila.
Okamžitě ztuhl. Rozmrzelost vystřídala soustředěná ostražitost.
Dovtípila se hned, že je na správné adrese. Ačkoliv jí však už dvakrát pomohl, tentokrát to snadné nebude.
Chce-li zjistit co nejvíc, ale prozradit co nejméně, musí našlapovat zlehýnka. Po špetkách naklánět rameno vah na svou stranu.

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu: jelikož povídka je fanfiction a už není moc prostoru, tak rovnou prozradím, že Lada zjistila, že hledaný vyděrač žil před několika lety v Lysolajích a od jistého skandálu je oficiálně nezvěstný. Evžen skutečně má informace i další možnosti, které Lada potřebuje, otázka je, jestli se bude chtít podělit.
Příště Hop nebo trop

Obrázek uživatele Arengil

Vrány prý mají třináct životů

Úvodní poznámka: 

Promiň, Aries, bylo to silnější než já... (Prosím, nezabíjej mě!)
Vypůjčila jsem si totiž Evžena na komorní fanfikci, volně navazující (jako alternativní budoucnost) na Černou sanitku.

Drabble: 

Evžen měl neklidné spaní... O vranách se třinácti životy, za každý z nichž slyšel odbít hodiny. Před třináctkou se ale zastavily.

Ten sen mu nešel z hlavy. Že by Jetřich zlomil jeho kletbu, nebylo moc pravděpodobné. Ale jako by se něco mělo semlít...
Možná bylo načase zkontrolovat skrýš.

Evžen to vzal zahradami. Proměnil se už ve skoku přes poslední plot. Zakormidloval ohonem a měkce se zabořil do mechu.

Když dorazil k místu, bylo už pozdě.
"Ptáček uletěl," duněl kámen v bývalé skrýši, puklý kletbou. ...Pravděpodobně kletbou.

Ale vypálený flek v borůvčí mluvil jinak. Pro třináctý život vrány si přišel fajrmón.

Závěrečná poznámka: 

Kdyby k drabbleti mohl být obrázek, byla by to tarotová třináctka.

Obrázek uživatele Aries

Opravdová pravda o netopýrech

Úvodní poznámka: 

je to bjb a ne že ne

Drabble: 

Všimli jste si, kolik tu letos poletuje netopýrů?
A taky jste slyšeli, že v netopýry se promění studenti propadlí ze zaříkání a zaklínadel? A věříte tomu?
Já jsem moc nevěřila, jenže můj táta říká, že jeden nikdy neví.
Proto vám teď povím, jak je to doopravdy.
Jednoho netopýrka jsem si totiž schválně chytila. Myslela jsem nejdřív, že kdybych ho zakousla, převtělil by se zas v člověka.
Ale nakonec jsem si ho nechala. Bydlí teď se mnou v chatce a už můžu odpřisáhnout, že to převtělení je jen pověra.
Zaklínadla totiž umí, jako když bičem mrská.

Pro Vlaštovčí orákulum
Radka Vulpesová

Stránky

-A A +A