DMD č. 7. pro 7. 4. 2015. Téma: Pssst!

DMD č. 7. pro 7. 4. 2015. Téma: Pssst!

Už dlouho jsme neměli jako téma citoslovce. Snad vás dnešní téma bude inspirovat!:) Přeji pěkné drabblení!

Věděli jste, že přídavné jméno 10% (desetiprocentní) počítáme jako jedno slovo, zatímco spojení 10 % (deset procent) jako slova dvě? Významový i gramatický rozdíl je dán mezerou.

Téma pro 7. 4. 2015: Pssst!
Toto téma bude uzavřeno 7. 4. 2015 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Nová pravidla pro počítání slov.
Náš email: drabble.sos@gmail.com

Platné do: 
7. 4. 2015 v 23:59

děsivý dům

Fandom: 
Drabble: 

Když karla potkala Edvarda poprprvé, vypadal normálně, ale postupem času zjišťovala, že je velmi záhadný. I přes všechny ty podivnosti si ho vzala.
Žili ve velkoměstě, ale rozhodli se přestěhovat na venkov. Edvard koupil strašidelně vyhlížející dům na samotě uprostřed ničeho. Karle se nezdál dům děsivý, protože myslela jen na edvarda. Karla měla s Edvardem 5 dětí, její děti a manžel byly jediní lidé, se kterými se stýkala. Z domu nikdy nevycházela. ve dne nepřítomně chodila po domě a dostávala záchvaty smíchu - ne z radosti, ale spíše z šílenství. Jednou jí v noci navštívil tajemný přízrak, který jí předpověděl, že se na ně chystají zaútočit šmolouvé, a že mají co nejdříve dům opustit. Tajemný přízrak jí řekl, ať nikomu o jeho návštěvě neříká, ale karla měla hrozný strach, a tak se s tím svěřila Edvardovi. Rozhodli se tedy, že se odstěhují, ale když chtěli z domu odejít, zjistili, že jsou vězni ve svém vlastním domě. Jejich dům oživl a nikam je nechtěl pustit.

děsivý dům

Fandom: 
Drabble: 

Když karla potkala Edvarda poprprvé, vypadal normálně, ale postupem času zjišťovala, že je velmi záhadný. I přes všechny ty podivnosti si ho vzala.
Žili ve velkoměstě, ale rozhodli se přestěhovat na venkov. Edvard koupil strašidelně vyhlížející dům na samotě uprostřed ničeho. Karle se nezdál dům děsivý, protože myslela jen na edvarda. Karla měla s Edvardem 5 dětí, její děti a manžel byly jediní lidé, se kterými se stýkala. Z domu nikdy nevycházela. ve dne nepřítomně chodila po domě a dostávala záchvaty smíchu - ne z radosti, ale spíše z šílenství. Jednou jí v noci navštívil tajemný přízrak, který jí předpověděl, že se na ně chystají zaútočit šmolouvé, a že mají co nejdříve dům opustit. Tajemný přízrak jí řekl, ať nikomu o jeho návštěvě neříká, ale karla měla hrozný strach, a tak se s tím svěřila Edvardovi. Rozhodli se tedy, že se odstěhují, ale když chtěli z domu odejít, zjistili, že jsou vězni ve svém vlastním domě. Jejich dům oživl a nikam je nechtěl pustit.

Obrázek uživatele Lagertha

Vzpomínka, nůžky, oko, znáte to

Fandom: 
Drabble: 

,,Pssst! Něco slyším!"
,,Neslyšíš!"
,,Kroky."
,,Kdo by tu chodil, zamkla jsi."
,,Asi."
Viděla jsem, že je na tom stejně, bojí se. Vyskočila jsem a zamkla dveře.
Vrazila jsem jí do ruky kružítko a sobě nůžky, jediné zbraně co jsme měly.
,,Moment překvapení je největší výhoda!"
S napřaženými nůžkami, jsem začala odemykat... klapnutí zámku a ticho... Už jen klika.
Stály jsme ve zbrani, sbírajíc odvahu, když se dveře otevřely.
Instinktivně jsem máchla nůžkami a neminula.
Onen chodec byla má sestra, která utržila jen škrábanec pod oko, cenťák výš a byla by slepá.
Dodnes se nám směje, ale bez ohlášení už nechodí.

Závěrečná poznámka: 

Aneb, když někdo řekne ,,Psst něco slyším." dělejte kravál, fantazie pak nemá tolik prostoru pro vymýšlení 100 a 1 způsobu kdo a jak se vás chystá naporcovat. A taky nekoukejte tolik na strašidelné filmy.

Obrázek uživatele Blanca

Bouchnutí dveřmi

Drabble: 

"Tohle opravdu zapotřebí nemám!" vyštěkl Peregrin, vyšvihl se plynulým pohybem do sedla a jal se ujíždět do prohlubující se tmy.
Laureen zůstala stát u vchodu do jeskyně, v očích slzy. Lucienovu ruku, opatrně položenou na její rameno, okamžitě setřásla.
"On se vrátí," řekl. Těžko říct, jestli tomu věřil alespoň sám.
"Nevrátí," zavrtěla hlavou a svezla se na kolena. "Hrdost mu to nedovolí... a navíc nás už nenajde. Všechno to myslel vážně... a víš co je nejhorší?"
Jejich pohledy se střetly. Nadechovala se, aby dopověděla co začala. Umlčel ji prstem položeným na její rty.
Věděl.
Nejhorší bylo, že Peregrin měl pravdu.

Obrázek uživatele Tenny

Co je ve jménu

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble! :)

Drabble: 

"Co si dáte?" zeptala se Anežka s profesionálním úsměvem. Banda příchozích nevypadal příliš jako typ lidí, kteří by byli vděčnými zákazníky, ale darovanému koni...
"Pivo."
"Nic k jídlu? Máme poměrně rozsáhlou nabídku, třeba-"
Vedoucí skupinky jí utnul pohledem.
Když se vrátila s objednávkou, jeden se k ní nenápadně naklonil a zašeptal:
"Pssst, holka... Proč se tahle hospoda jmenuje U posledního čaroděje? Není to náhodou... protože se tady schovává?"
"Jistě, perfektní úkryt, proto si to také dal do názvu." odsekla sarkasticky.
"Vážně?"
"Ne. Poslední čaroděj je mrtvý. Všichni mágové jsou mrtví."
Ach ano, všichni jsou mrtví. To věděla až moc dobře.

Obrázek uživatele Polda a Polda

Pst!

Psst!

Fandom: 
Drabble: 

Miloval knihovnu po ránu. Jen šustot papírových stránek a on. A skřípání vazeb. Na to nesměl zapomenout. Kráčel uličkou mezi šelestícími regály. Klouby decentně klapaly o kamennou podlahu.
Když najednou. Bum! Zplašený grimoár! Vylétl z police a plácal se divoce po podlaze. Knihovník se na něj vrhl. Však on ho zklidní.
"Oook!"
Zpátky na svůj strom!
Grimoár ho praštil pevnými koženými deskami.
"Eek!"
Zprerážím ti předsádku jako přezrálý banán!
Uf! Konečně jej zkrotil.
Najednou se ozval prudké "Pssst! snažím se tu učit."
Nějaké ranní ptáče se na něj mračilo od studijního pultíku. Asi nováček. Knihovník po něm hodil vzteklý grimoár.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Memento

Drabble: 

Otrok chtěl vykřiknout, ale hlas se mu zadrhnul. Vetřelec přiložil prst k ústům a z váčku u pasu vylovil stříbrnou minci. Otrok ji zachytil za letu, prohlédnul si symbol na líci a hbitě ji schoval kdesi v záhybech šatů. Potom pomalu přikývnul a odemknul dveře do komnat svého pána. Cizinec pomalu vstoupil. Jakmile ho pán domu spatřil, zesinal. Muž ale na nic nečekal a bezhlučně přiskočil. Vzduchem se mihla zubatá čepel a zakousla se do krční tepny. Jediné zavíření pláště a vrah se rozplynul. Jediné co po něm zůstalo, byla mince se symbolem lebky věnčené krvavými slzami v kapse otroka.

Obrázek uživatele Charlie

Noční návštěva

Úvodní poznámka: 

Potenciální setkání, které by mohlo nastat ve 3. knize. Ne nutně první svého druhu.
Preslash.

Drabble: 

Damen se probudil s mečem na krku.
„A to jsem doufal, že zrádcové už došli,“ řekl a posadil se. Meč se podle očekávání posunul, aby mu to umožnil. Kdyby ho útočník chtěl mrtvého, mohl ho probodnout kdykoliv předtím.
„Zábavné, že to říkáš zrovna ty,“ řekl druhý mladík a otráveně si odhrnul blonďaté vlasy z očí.
„Laurente. Taky tě rád vidím. No, doufám, že-“
„Psst, ne tak nahlas! Pokud jsi stále na mé straně, přišel jsem v naléhavé záležitosti, která se týká zítřejších Regentových plánů.“
„Žádné postranní úmysly?“
Laurent byl blízko. Jeho ruka našla Damenovu.
„Nějaké možná ano,“ usmál se blonďák.

Obrázek uživatele ioannina

Smrtelné tajemství

Fandom: 
Drabble: 

Severin se zlobil. Proč mu mistr nevěří? Dobrá, dal mu na starost koně a vůz: to byla zodpovědná a vcelku příjemná práce. Ve stáji bylo teplo, sláma čistá a s koníkem si Severin zakrátko uměl pěkně popovídat. Dál směl drhnout kotlík a moždíř; v tom měl praxi už z kláštera. Sbíral a připravoval jednodušší byliny. Dobrá.
Jenže mistr nebo Lucien občas někam mizívali. A pak se rychle balilo a odjíždělo pryč.
Takže se teď plíží za mistrem, tichounce, opatrně.
Mistr si povídá s nějakým děvčátkem. Vede ji kamsi do stínu..., pak rychlý záblesk... Nůž?!
Severinovi přistála na ústech dlaň.
Lucienova.

Závěrečná poznámka: 

Protože jsem opravdu hnusně zákeřná, drabble předchází tady tomuhle napsanému před pár dny.

Mlčeti zlato

Fandom: 
Drabble: 

Leželi s propletenými údy, dech se jim zklidňoval, vášeň vyhasínala.
"Miluji tě, Yen," vydechl. Sladká chuť po milování Fringille rázem ztrpkla.

Emhyr čechral dívce vlasy a díval se jí zblízka do očí. Jemně ji políbil na rty. Teď to nebyla politická nutnost, jen touha.
"Jak ti mám říkat?"
"Ci-" Prudce se odtáhl.
"Neříkej to. Když se ti nelíbí vlastní jméno, vymysli si jiné. Ale jestli chceš se mnou zůstat, v téhle komnatě nesmíš být Cirilla Fiona."

"Yen... Už tě nechci ztratit."
"Nemluv, Geralte. A obejmi mě."

"Panno Ciri... Nermuť se. Zvykneš si. Najdeš tu domov, přátele..."
"Galahade? Mlč, prosím tě."

Obrázek uživatele Reverend Barnaby

Království Boží zaslíbeno je dětem

Drabble: 

Madame Bourdinová, matka čtrnácti ratolestí, o které se zajímala, až když je domů přivedli šerifovi muži, mi hýbala žlučí dlouho.
Kalich trpělivosti se naplnil během posledního kázání.
Za zuřivého syčení vlepila nejmladšímu synovi pár facek, protože se nahlas zeptal, jestli může jít dopředu.
Dramaticky jsem se odmlčel, abych zdůraznil nevhodnost jejího chování. Načež jsem zahodil papír s připraveným textem.
„Víte co, Bourdinová? Ježíš jednou řekl: Nechte všechny děti přijít ke mně. Takže teď půjdou všechny děti pěkně sem dopředu, to je ono. A vy se seberte a vypadněte. To sice Ježíš neřekl, ale já už na vás dneska nemám nervy.“

Obrázek uživatele Sivaer

Chrliče

Fandom: 
Drabble: 

Promnul jsem v dlani amulet. Bříšky prstů zkoumal rytiny. Už jsem tak blízko.
Bariéra mi nevzdorovala dlouho. Brzy jsem již kráčel po kamenných schodech. Každý můj krok se rozléhal klenbou a narušoval staleté ticho. Staré chrliče na mě vrhaly zlé pohledy a já v hlavě slyšel jejich zlostné syčení. Dávaly mi vědět, že tu nejsem vítán.
Snažil jsem se našlapovat tišeji. A vzpomněl si na knihovnu akademie a nerudnou knihovnici. Uměla skvěle zaklínadlo, po kterém se člověku sevřelo hrdlo tak, že příštích několik hodin mohl jen šeptat.
Možná se mi to jen zdá, ale ty chrliče mají nepříjemně podobnou tvář.

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Neznámá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Takový nástin příběhu, který màm v hlavě, ale ještě jsem se nedokopala k tomu, ho napsat.
Zase BJB. Musím přestat s vymýšlením drabblů až večer ve sprše.

Drabble: 

Tvrdě spal, ale nebyl to přirozený spánek, spíš takové omámení smyslů. V temnotě za očnímy víčky se mu proháněly nejrůznější barevné obrazce, které jakoby se snažili utvořit nějaký tvar, ale byly příliš nestálé, než aby se jim to podařilo. Teď ale zachytil ještě jemný dech někde v blízkosti jeho tváře. Pokusil se otevřít oči, ale víčka byly hrozně těžké. Nakonec se mu podařilo zachytit obrys dívčí tváře, která si ho prohlížela.
Podařilo se mu oči otevřít úplně a ztuhl překvapením. Oči bez duhovky se svislými zorničkami, růžový čumák, podivně vykrojená ústa. Byla to snad...napůl kočka?!
"Pssst! Nekřič," zasyčela zoufale.

Obrázek uživatele George

Hlava Oggovic rodiny

Fandom: 
Drabble: 

"Kryndapána, už jde!"
Nastal zběsilý shon a dveře se otevřely. Dovnitř vtrhla stařenka Oggová. Její tři snachy se podvědomě postavily do pozoru.
Proběhla rutinní kontrola. Dnes zřejmě obstály. Po obědě se stařenka odebrala do ložnice, dát si šlofíka.
Když za ní zapadly dveře, ozvalo se trojí oddechnutí.
"Tedy..."
"Psst! Počkej..."
Viola se po špičkách přiblížila k ložnici. Zevnitř se ozývalo tiché pochrupování.
"...máme štěstí, že se nepodívala na horní polici, zůstalo tam myslím trochu prachu...!"
"Je to otročina!"
"Galeje!"
"Ale nemůžeš jí nic říct!"
Stařenka Oggová, nezpochybnitelný patriarcha Oggovic rodiny, se skleničkou jako naslouchátkem přitisklou ke stěně se spokojeně usmála.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Schůzka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní drabble

Drabble: 

Musela být potichu. Tiše jako duch. Jediný chybný nášlap by mohl zničit všechno. A přesto ho udělala. Prkno zaskřípalo a už to nešlo vrátit. Věděla, co to znamená. Schovala se rychle za roh. Neutíkala. Ještě nedostala to, pro co sem přišla.
Zaslechla tiché kroky. Usmála se.
První kulka mu prostřelila mozek, když vyběhl z vedlejší místnosti. Další dvě spotřebovala na jeho kolegu, který se plížil podél zdi, vyčkávající na správnou chvíli. Spěšně vyběhla schody do patra a otevřela sejf. Kombinaci znala dobře. Tolik bílého prášku pohromadě ještě neviděla.
Zatím kvůli němu zemřeli dva. Bude zajímavé pozorovat, kdo bude tím dalším.

Obrázek uživatele Erys

Rozhodující okamžik

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pár dní po Bitevní vřavě

Do příštích dní si dávám dva úkoly: dočíst nepřečtená témata a vymyslet název fandomu. (A taky přesvědčit ten program, ať funguje. Pohnout se semestrálkou. Vymyslet hry na soustředko. A další maličkosti.)

Drabble: 

Krčíš se ve stínu a tajíš dech.
Cestou kráčejí ozbrojení muži.
Vidíš je. Slyšíš je. Máš strach.
Dup! Dup!
Vnímáš jemné otřesy.
Oni vypadají sebejistě.

Něco tě zasvědí na ruce.
Nehýbat se!
To vám do hlavy vtlouct stihli. Jako jedno z mála.
Času na přípravu bylo málo.

Dup! Dup!
Slyšíš je až příliš dobře.
A přece jejich hluk nepřehluší vše.

Možná by nepřehlušil zděšený výkřik.
Možná zašustění křoví.
Možná ani tvůj zrychlený dech.

Dup! Dup!
A nakonec muži odcházejí.
Dneska ještě stačilo vyhrát nad strachem.

Napadne tě, kolik takových dneska ještě bude.
Protože další dneska znamená přežít.

A nic nezměnit.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Pssst!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Děkuju miláčku

Drabble: 

Večer

Pssst! To je hezké téma, jednoduché. Tím pádem na to musím napsat něco pěkného. Pssst!...
„Mami, další téma je ‚Pssst!‘“

...

Ráno

Sedím ve škole. Pssst! Pští mi z toho hlava. „Pssst!“ Pštím kamarádku.
„Co je?“ Zeptá se podrážděně.
„Nevím, co napsat na ‚Pssst!‘“
„Neboj, však ono to přijde,“ uklidňuje mě.

...

Opět večer

Nic nepřišlo. Několik návrhů zavrženo, v hlavě to syčí Pssst!
V zoufalství se ptám svého přítele: „Prosím tě, co mám napsat na téma ‚Pssst!‘? Já jsem úplně zaseklá. První čtyři drabblata šla tak dobře, s nadšením, a teď nic.“
„Tak napiš, jak na nic nemůžeš přijít.“
Pssst!

Závěrečná poznámka: 

Jak to tu říkáte? BJB? xD Váš počítač slov je přesný, Word mi lhal do očí! Tvrdil, že mám slov 100, ale bylo jich 99! Ještě, že to tu máte.

Jen pro čtenářky Průvodce mladé dračice

Fandom: 
Drabble: 

Dívenka se dívala na Smrtě.
Plášť, kosa, lebka, všechno odpovídalo popisu z Průvodce mladé dračice. Akorát se tam nepsalo o tom, že by Smrť jedl humrový chlebíček.
Smrť dojedl, podíval se na ni a zvedl ukazováček.
"PSST," zašeptal a vydal se rozhodným krokem směrem k trůnu.
Dívka jako by se probrala z omráčení. Tatínek!
Chtěla vykřiknout, ale někdo ji předběhl.
Kolem trůnu byl shon. Viděla dvořany prchající v panice pryč, a taky strážné, kteří se naopak hnaly k trůnu. Spatřila tatínka, nezraněného, jak rozhodným hlasem udílí rozkazy.
Smrť stál opodál, a rozmlouval s bledou postavou muže.
Pak na ni mrkl.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Drzé, velice drzé

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se v nespecifikovaném kouzelnickém obchodě.

Drabble: 

„Ten klobouk je dávno z módy,
jen moli na něj pějí ódy.
A flaušák s tím stěží ladí,
nový před sto léty - za vašeho mládí.“

„Zavři pusu ty, starý kráme!
O zákazníky zde hezky dbáme.
Velmi omlouvám se, milostpaní,
to zrcadlo jen hloupě žvaní.
Klobouk i kabát vám sluší velice,
a co se věku týče, jste úplná mladice.“

„Na první pohled trochu malé,
nicméně jinak zcela dokonalé!“

„Radím, koupi dobře rozmyslete,
tak drzé jen tak nenajdete.“

„Jen ať se klidně vydovádí,
tam kde bude mi to sotva vadí.“

„Snad vám bude viset ve skříni?“

„Ne, to zrcadlo je pro tchýni.“

Obrázek uživatele Aveva

Ultimátní řešení

Fandom: 
Drabble: 

Jsi dítě. Všechno je nové.
Ale dospělí se dívají pohoršeně. Zvedají obočí.
Tak si řekneš: “Pst!” místo abys promluvila.
A najednou jsi hodné dítě, příkladná žačka, příklad hodný následování.
Učíš se mlčet.

Dospíváš. Chtěla bys sdílet.
Ale ostatní se na tebe dívají prázdným pohledem. Ušklibují se. Nerozumí. Nechápou.
Tak si řekneš: “Pst!” místo aby ses snažila najít spřízněnou duši.
Je z tebe posluchač. Víš toho o ostatních víc než dost a nikdo neví nic o tobě.
Učíš se mlčet.

Jsi. Našla jsi sama sebe.
A už si neříkáš: “Pst!”
Dávno ses naučila mlčet.
Objevila jsi ultimátní řešení.
Pst!
Slyšíte?
Ticho.

Obrázek uživatele Tess

We Will Not Hide in a Shadow

Úvodní poznámka: 

Bonus bez nároku
Navazuje na včerejší drabble.

Drabble: 

All that – unnecessary – running made her feel even more angry. But Gandalf didn’t want to hear anything about fourteen dwarves being able to take down some twenty orcs on wargs, no.
So they had to run, and run some more. And then... run yet a bit more.
They were hunched below a huge rock now, keeping quiet. So the damned warg scout wouldn’t know…
Dís coughed.
And things... got more interesting!
Shooting and hacking, running and getting ready to fight…
But then… they had to hide again. In a hole. And keep quiet.
Dís coughed.
An elven horn sounded.
Darn.

Obrázek uživatele Amy

Silence has fallen

Úvodní poznámka: 

Tři hvězdičky v textu nepočítám za slovo. Jinak by to mělo vyjít. Užijte si drabble.

Drabble: 

Doctor vždy nešel pro trefné slovo daleko. Přicházela mu sama na jazyk. Jedna nekompromisní poznámka za druhou, kterou dokázal spolehlivě usměrnit své protivníky.

Nyní stojí naproti Amy, která na něj hledí se slzami v očích, “Raggedy man… goodbye!” a je pryč, jen ticho zůstává.

***

Jack vždy nešel pro trefné slovo daleko. Přicházela mu sama na jazyk. Svádění se v jeho podání stávalo záležitostí připomínající magii. Nikdo ji neovládal lépe než on.

Nyní klečí nad Iantovým tělem, hledí na něj s palčivou prosbou v očích, “pssst,” splyne mu ze rtů, když Gwen chce promluvit, už není co říct, jen ticho zůstává…

Obrázek uživatele Simbacca

Zásadní zvuk

Úvodní poznámka: 

Opět navazuje na předchozí.

Drabble: 

V králičí noře bylo veselo. Simbacca ze sebe oklepával písek, Králíček poskakoval a pálil do nebohého návštěvníka vyhlášku za vyhláškou. Přitom Wookiee byl z demolice vchodu rozmrzelý taky a kupodivu ne proto, že teď už mu nikdo med ani kondenzované mléko nabízel. Patrně by se tam omlouval až do jara, kdyby se nestalo cosi velmi nečekaného.
[„Pssssst!“] zašeptal brumlavě, a že v shyriiwooku to bylo mnohem těžší než normálně, dal si prst před pusu a natočil ucho směrem k díře. [„Slyšels to?“]
„Ne, a to mám mnohem větší uši.“
[„Znělo to jako...“]
„Jako co?“
[„...jako by někdo otevřel jahodovou marmeládu.“]

Obrázek uživatele Carmen

Komunikační šum

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na ťuk.

Drabble: 

Proplížili se pod rouškou noci (a jistého specifického pláště) do oddělení s omezeným přístupem.
Upřímně doufali, že tentokrát žádná kniha nezačne řvát, hořet, případně se je nepokusí sežrat.
„Ty, Harry, jak jsme mluvili o tom hadím jazyku...“
Sssst!
„To tak rychle nemůžeš, nepoznám to...“
„Rone, ssst!“ zasykl Harry.
„Vážně nevím, zkus to ještě! Hele, ta kniha má zuby, tu radši ne,“ mumlal si dál zaujatě Ron.
PSSSSST!“ Harry chňapl Rona za rukáv.
„Harry, tak mi to řekni!“
„Myslím, pane Weasleyi, že se vám pan Potter snažil naznačit, že máte být zticha, protože po chodbě jde Snape,“ téměř nejedovatě konstatoval Severus.

Obrázek uživatele Teresa

Taštičku ne

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Při tomto tématu mi automaticky naskočil jasný obraz velmi pozitivních úryvků...
Nevhodné do 15 let.

Drabble: 

Maminka vletěla malé Karolínce do pokoje, která už dávno spala. Řekla potichu s vyděšeným výrazem v obličeji: ,,Rychle, pod postel! Buď hodná!"
Přiložila si prst na rty. ,,Psst!"
Pak už se jen rozletěly dveře, cizí chlápci chytili maminku za vlasy, probodli její tělo židlí k podlaze, polili benzínem a škrtli...

Duchem nepřítomnou Karolínu posadil na postel a zajel svými doktorskými prsty pod její košili. ,,Ty jsi ale sexy kočička..."
Připevnil ji ruce a nohy k posteli. Rozepnul si poklopec.
Už se nebránila. Neměla sílu. Po tváři se jí kutálely slzy. Ty ale nemohl vidět.
,,Prosím, taštičku ne..."
Zašklebil se. ,,Psst!"

Závěrečná poznámka: 

Ach Tobiáši, stále na tebe musím myslet...

Obrázek uživatele Ginger

Mamince

Fandom: 
Drabble: 

V čekárně je o něco víc pacientů než posledně. Včera jich prý bylo jen pár.
V rohu běží televize, nečastá příležitost zahlídnout zprávy.
Vyvolávají. Nemotorný děda zvící medvěda se o berlích sune do kabinky.
Hluchá chvíle.
Jenže maminka pořád povídá. Rozhlíží se. Pozoruje, kolik sanitek stojí před chírou a koho přivezli.
Vyprávíme si, maličko se rozjede.
"Pssst," mírním ji šetrně s poklepáním na ruku.
"T... ssskch," zkouší po mně opakovat, jako vždycky, když ji nějaký slovo zaujme.
"P. Jako pitomec."
"Pitomec," usměje se a i se zašklebí, "pssst!"

Jde to dobře. I když má strach, vybojuje si zase svou řeč.

Obrázek uživatele Eurydiké

Úřední den

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Myslela jsem, že na "psst" nic nenapíšu, ale dneska jsem to v práci slyšela snad desetkrát... Tohle mi přihrál dnešní den. Trochu zhutněné autobio:-).

Drabble: 

Ráno dorazil pán, co navrhl sám sebe na čestného občana. Nasmály jsme se až pak.

Přišel úkol napsat kondolenci. Umřel pan Králíček.

„Jestli on nám Králíček nespáchal sebevraždu,“ pronesla Karla hloubavě.

Ivana se rozřehtala a Vendula si smíchy posmrkala bradu.

„Hergot, buďte trochu pietní,“ řekla Karla poté, co deset minut hýkala v předklonu.

Krize přišla, když Vendy zkoušela podle návodu protahovat končetiny u počítače.

„Jaúú!“ vykvikla, "zablokovala jsem si krk!" Karla upadla z křesla a Ivana vyprskla kafe do tiskárny.

„Hahahahahá!“
„Hihihihihííí!!“

Telefon. Zvonil dlouho. Ivanka se konečně pochlapila.

„PSSSST!!!“
Ticho stálo značné úsilí.

„Oddělení vnějších vztahahahahahů-hů-hů….!“
A byl konec.

Závěrečná poznámka: 

My opravdu v práci nepijeme...

Obrázek uživatele peva

Psáno v kronice II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ešte jedno temné drablátko..
Pokračovanie Psáno v kronice I

Drabble: 

Jedenáctého dne osmého měsíce.
Hlídky posilněny. Žádná stopa po Greywoodovi. Zpráva od prarodičů. Kluk tam nedorazil.

Dvacátého dne osmého měsíce.
Starostův syn se fyzicky plně zotavil. Jenže chodí sám po lesích, hledá Greywooda a mstu.

Dvacátého prvního dne osmého měsíce.
Světla v domě na kopci. Hlídky nic nenašli. V okolí domu nárůst nehod. Povídá se o paktu s ďáblem, prokletém pokladu, pomateném skláři, co po nocích volá svou rodinu.

Dvacátého třetího dne osmého měsíce.
Greywood spatřen daleko odsud. Řeči neutuchají. Švec a hospodský ve vězení za historky o domě. Před starostou ani slovo!

Třicátého dne osmého měsíce.
Starostův syn zmizel.

Závěrečná poznámka: 

Následuje Hledání

Stránky

-A A +A