Hvězdy nám nepřály (John Green)

Obrázek uživatele Esti Vera

Zapomeneš?

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 21 - Jednou za sto let

Vložením interpunkčního znaménka jsem lehce změnila význam tématu, tak snad to takhle projde.

Pro neznalé kánonu: drabble je z pohledu Augusta, který umírá na rakovinu. Jeho přítelkyně Hazel je taky nemocná, Peter van Houten je autor jejich oblíbené knihy.

Drabble: 

Jednou, za sto let, za tisíc či za milion, už nezůstane vůbec nikdo, kdo by si na nás pamatoval.
Jsme determinováni k implementaci našeho osudu, napsal by Peter van Houten.

Ta báseň, kterou jsi mi říkala, byla krásná. Tolik závisí na tomto pozorovateli vesmíru. Vím, že tomu sama nevěříš, vždyť oba dva jsme jen omyly evoluce. Ale děkuju ti.
Prosím, zkusíš si mne alespoň chvíli pamatovat? Ne jako statečnýho bojovníka, protože oba víme, že tím jsem nebyl, ale jako obyčejnýho kluka, kterej miloval nevkusně přehnaný gesta, měl jen jednu nohu a neuměl řídit?
Prosím, Hazel Grace.
Budeš si mne pamatovat?

Obrázek uživatele Esti Vera

Akce a reakce

Drabble: 

Každá akce vyvolává reakci.
Když udeříte do bubínku, vydá zvuk.
Když zalijete rostlinu, začne kvést.
Když šlápnete na granát, vybouchnete.

Lidé taky reagují. Jenže u nich je to složitější.
Úder, která některé bubínky vesele rozechvěje, může jiné protrhnout.
Voda, která některé rostliny vyživí, může jiným ublížit.
Dotyk, který některé granáty neovlivní, může jiné nechat bouchnout.

My dva už se známe.
Nejsme jen buben, jsme dva činely, které zní společně.
Jsme voda i rostliny a navzájem si dáváme sílu.
Ale taky jsme granáty. A každý granát dřív nebo později udělá jednu věc.

Vybouchne.

Kéž bys v tu chvíli stál co nejdále.

Závěrečná poznámka: 

Mírnou inspiraci drabbletem "Milovat granát" od Bilkis přiznávám, jinak je ale všechno z mojí hlavy :)

Obrázek uživatele Bilkis

Milovat granát

Úvodní poznámka: 

Něco nového, něco modrého, něco starého a něco půjčeného. Láska, smrt, boj a čas.

Obsahuje SPOILER!

Drabble: 

Milovat granát je vždycky sázka do loterie. Možná nevíte, že je ten, do koho byste se mohli zamilovat, granát. Vypadá zdravě. Chová se normálně. Má vás rád. A vy nechcete být jeho granátem. Nechcete, protože jste jím už pro mnoho lidí. Víte, že jednou vybuchnete a že ten kráter nikdy nikdo nezahojí. Ale nemůžete si vybrat. Nemáte to štěstí. Zamilujete se. Tou pravou láskou, která hledí vstříc nebezpečí s rovnými zády a přímým pohledem. A když se ten člověk stane granátem a vybuchne dřív než vy, přijmete to. S pokorou. Protože některá nekonečna jsou prostě větší než jiná... Že, Auguste?

Závěrečná poznámka: 

Nikde jsem tu tenhle fandom nenašla, tak jsem ho zavedla. Kniha je moc pěkná. Film moc ne.

-A A +A