Alek zpočátku nebyl velký čtenář, psaní ovšem nesnášel více. Když později v hostinci U kohoutka čekával, než se Seregil vrátí z výprav, byly knihy jednou z možností úniku. Později si knihy zamiloval a litoval času, který promarnil tím, že neuměl číst.
Když u Nysandera našli deník, který pojednával o Velké válce, mohl si přečíst zážitky jednoho z vojáků. Ale když Seregil zjistil, co je napsáno na poslední stránce, tak knížku vzal a odtrhl inkriminovaný list a spálil.
Alek se nikdy nedozvěděl, co se v posledních chvílích stalo, ale snažil se vymyslet, co se událo za tou poslední stránkou, kterou znal.