DMD č. 29. pro 29. 4. 2014. Téma: Za poslední stránkou

DMD č. 29. pro 29. 4. 2014. Téma: Za poslední stránkou

Také jste vždy chtěli vědět, co bylo potom? Teď máte šanci.

Téma pro 29. 4. 2014: Za poslední stránkou
Toto téma bude uzavřeno 29. 4. 2014 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Platné do: 
29. 4. 2014 v 23:59
Obrázek uživatele Blanca

Vzpomínka na rudého bratra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna nesoutěžní, protože mi napadla cestou domů a protože s touhle scénou jsem se vždycky potřebovala nějak vyrovnat.

Upozornění: vyspoilovaný konec knihy

Drabble: 

Old Shattehand přijíždí k Deklilto.
Santer nejprve střílí, pak se chvástá. Vyleze až úplně nahoru na skálu.
"Tadyhle je ta závěť, ten indiánský hadr!..." začíná ji trhat na kusy, rozhazovat - ale v tu chvíli se klátí k zemi.
Místo něj na skále stojí postava, svírající lopatku, která se rychle zase vrhá za skalní převis, kam se pomalu snáší zbylé stránky.
Old Shatterhand zoufale vykřikne.
Skálu i s bezvládným zloduchem smete výbuch do jezera.
"Omlouvám se, že jsem ji nezachránila celou," žena v podivném postroji předává o chvíli později zbylé listy vyjevenému hrdinovi. "Musela jsem viset tak, aby si mě nevšiml."

Závěrečná poznámka: 

Protože roztrhat závěť byla ultimátní sviňárna, kterou jsem nikdy neodpustila ani Santerovi, ani autorovi samotnému. Tak.

Je to tak?

Fandom: 
Drabble: 

Zvírám knihu, čechrám si polštář, balím se do deky a kulím se na pravý bok. Bořím nos do povlečení vonícího aviváží. Na poličku pokládám právě dočtenou knihu, zhasínám lampičku.
Byla to kniha Hrrr na ně.
Kapitán Elánius mi klepe na rameno: "Co by se asi stalo, kdybych se v Ankh Morporku rozhodl jinak?"
Karotka se na mě jen přátelsky usmívá.
Angua, proměněná ve vlka se zářivě lesklým kožichem se také usmívá, ale tak jinak, děsivě.
Jedenasedmdesátihodinový Ahmed prochází okolo mé postele. Bezděčně se zachvěju - potkat bych ho doopravdy nechtěla. Šavle se zlověstně blýská ve tmě.

Ignoruju všechny a jdu spát.

Obrázek uživatele Kfira

Truchlivá

Fandom: 
Drabble: 

Kdyby tohle byl román, našla by v kapse jeho kalhot ještě poslední dárek - prstýnek.
Kdyby tohle byl příběh, přišel by jí od něj ještě poslední dopis.
Kdyby tohle byla fantazie, našla by ve složce jeho počítače ten poslední geniální vynález.
Kdyby tohle byla fikce, našla by pod jeho polštářem tu fotku, na které jsem se mu tak líbila.
Kdyby tohle byla pohádka, objevil by se v tom zrcadle, co den před odletem přidělal, aby jí dal poslední polibek.

Nic z toho se nestalo a jeho věci jsou jenom připomínkou ztráty.

Dokud zpoza poslední stránky jeho Bible nevypadne snímek z ultrazvuku.

Obrázek uživatele Rorico

Co bude na příští stránce

Fandom: 
Drabble: 

Bylo již dávno po boji, když vítězní trpaslíci rozbili noční ležení.

Brogo seděl na kameni a tradičně zapisoval do své knihy události posledního dne. Tři roky bojů zaplnily hodně stránek, ale část knihy byla stále nepopsaná, čistá.

Později do tábora dorazil posel. Promluvil si s velitelem, a ten poté s muži.

"Zítra mašírujeme dál chlapi. Podařilo se nám skřety zahnat až k jejich doupěti. Jdeme na Khazad-dum!"

"Hej Khazad-dum," šťouchl vesele Drokki do Broga. "To by se pěkně hodilo na poslední stránku o mě, nemyslíš?"

"To se asi brzo dozvíme," odvětil Brogo, uložil knihu do vaku a sebe ke spánku.

Obrázek uživatele may fowl

Nedovřeno

Fandom: 
Drabble: 

Někteří přátelé jsou jako živelná katastrofa. Vtrhnou nepozváni, dovlečeni přírodními zákony, které až dosud hrály ve tvůj prospěch. Vyrůstali na stejném hřišti, z bezpečné vzdálenosti tě viděli růst a blbnout, až pak jednoho dne zjistíš, že se bůhvíjak dostali až příliš hluboko pod kůži.
Vyděsí tě to. Právem. Protože je jisté, že jednou začnou kopat kolem sebe a to ty nemusíš ustát. A oni nastokrát vyrvou tvoje útroby a poskládají je zpátky dovnitř, celé nakřivo. Ustojíš to.
Potom odejdou. Náhle, nenápadně. Bez tečky.
Někteří přátelé za sebou neumí zavírat dveře. Marně čekáš epilog – za poslední stránkou tohohle příběhu není nic.

Obrázek uživatele Tess

Odcházející svět

Drabble: 

Člověk by neřekl, že mu některé věci můžou chybět.
Existují jistoty. Něco, co tu bude vždy.
Dokud to tu najednou není.
Štosy se zmenšovaly. V kanceláři bylo najednou místo.
Myšlenka, že zdánlivě nekonečná zásoba papíru může dojít, ho ze začátku vůbec nenapadla.
Později... začal šetřit.
Pak měl noční můry o dni, kdy papír dojde.
Dneska v zásuvce nahmátl poslední list, z jedné strany stále nepopsaný.
Zhrouceně se na něj díval. Jeho svět právě přestával existovat.
Co s tím ale může udělat?
Udělal z něj vlaštovku a poslal ji z okna. Díval se za ní.
Poslední stránka?
Pustil ji na svobodu.

Tajemství

Drabble: 

Jakub našel podivnou knihu s názvem devět bran ke království stínů. Potom co zjistil, že litanie z knihy rozhodně nefungují. Obrázky určitě nebyly dobře, někde byla chyba. Co kupříkladu dělal Jidáš s devětadvaceti stříbrnými. Ježíš na kříži bez kopí osudu. A kopí osudu vyrobené z buku? Jakub se snažil najít odpověď na tyto otázky, ale v knize to očividně nebylo. Zamyslel se s kreativitou sobě vlastní a zamumlal zaklínadlo na zjevení skrytého. Nic pořád nic do pekla na trest se pořád nedostane. Nakonec Jakub přejel poslední stránku a vazbu nad ohněm . A dostal se do až do úžasného království stínů.

Obrázek uživatele Quiquilla

Ještě nekončíme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po náročném dni jsem musela napsat něco milého a oddechového.
P.S.: Kdo hádal, že jsem tohle téma poslala já, tak měl pravdu. I tak jsem ale dlouho nevěděla, co na to napsat :D

Drabble: 

„Už jsme na konci?“ zeptala se Anička. Sukýnka se jí zavlnila jako okvětní lístky.
„Myslím, že ne,“ zavrtěl hlavou Patrik a pokusil se proskočit na další stránku. Nešlo to.
„To je zvláštní…“ prohlásil, zatímco se snažil proklouznout jinudy.
Anička si mezitím skákala neviditelného panáka.
„Co teď?“ zeptal se po dalším neúspěchu. „Vrátíme se na začátek?“
Anička pokrčila rameny. „Můžeme jít někam jinam.“
„Ale kam?“
Anička ho místo odpovědi jen vzala za ruku a před nimi se znenadání otevřela tajná chodba.
„Kam vede?“ zeptal se Patrik, ale Anička se jen zasmála a rozběhla se skrz.
Teď už je čekalo nové dobrodružství.

Obrázek uživatele Lagertha

Chtěl bys nebo opravdu chceš?

Fandom: 
Drabble: 

Co je začátek a co konec? Může být začátek konce? A co konec začátku? Podívá-li se člověk optimistickým pohledem, za vším lze najít něco, ať už lepšího, nového nebo jen dalšího. Náš život, naši duši, naše myšlení neovládá ani ten ani onen. Beze sporu, všude kolem jsou miliony faktorů, které nás ovlivňují, ale ten poslední, rozhodující pohled je jen na nás. Nikdo nemá právo ani moc určovat, co si myslíme a máme myslet, jsme svobodní.. nezapomínejme a snažme se najít ten lepší pohled, je na každém, co sám najde za poslední stránkou. Chce-li konec, bude tam. Nechce-li, začne něco nového..

Obrázek uživatele Marek

Kniha života

Fandom: 
Drabble: 

Celý život píšeme a listujeme knihou našeho života.
Některé knihy jsou velké a tlusté, jiné tenounké a kratičké. Za poslední stránkou, však ještě vždy zbývá obsah.
Díky němu máme možnost se zpětně ohlédnout za svým životem. Na své úspěchy, radosti i zklamání.
Konečně zjistíme, zda byl náš život takový jaký jsme ho chtěli, nebo jsme četli knihu někoho jiného.
Každý by měl žít jak nejlépe umí, protože jakmile tu knihu dolistujeme, dočteme a zaklapneme její tvrdé desky, odložíme ji do poličky světa.
Navěky? Možná. Ale třeba si jednou někdo naši knihu vybere a přečte si, jaký úžasný život jsme žili.

Závěrečná poznámka: 

Snad to dává smysl a trefil jsem to, co jsem chtěl.

Obrázek uživatele Owlicious

Studijní

Drabble: 

Spike byl zvyklý posílat dopisy (a občas i něco lehce většího) princezně Celestii. S tím většinou nebyl problém, stačilo trochu zafunět.
Trochu větší problém mu dělala komunikace v opačném směru - než se naučil správně škytat.
I tak, když se Celestia rozhodla poslat Twilight Sparkle všechny dopisy najednou zpátky, myslel Spike, že to nepřežije.
To ovšem netušil, že Twilight čeká dvousetstránková dizertační práce, která bude mezi ní a princeznou kvůli poznámkám a připomínkám cestovat tam a zpět týden co týden.
Pokaždé když vykašlal poslední stránku, doufal daleko intenzivněji než Twilight sama, že tentokrát už Celestia prohlásí práci za vhodnou k odevzdání.

Obrázek uživatele Ebženka

Konec velkého cestovatele

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Putování za švestkovou vůní - Ludvík Aškenazy
Drabble: 

"Pitrýsku! Pitrýsku! Kde zase vězí ten kluk, pro všechno na světě?" ozývalo se šumavskými hvozdy. Královna Bolena si bolestínsky přikládala na čelo vyšívaný šáteček.
"Nestrachuj se, matinko, jistě brzy přijde, jen se zdržel," zacinkal křehký hlásek princezny Pipiny.

"Tady jsem!" udýchaně se ozvalo. Pitrýsek chvátal, sotva dechu popadal, až ho jeho nejdražší Pipina zastavila.
"A copak jsi viděl na vycházce zajímavého, můj milý?" zeptala se.

Pitrýsek zrůžověl. "Měl jsem hroznou chuť podívat se, co je za poslední stránkou téhle knihy. Ale je tam jen bílo, studeno a pusto. Nejlíp je tady s tebou, Pipino."
Krajem se rozlila vůně švestkových povidel.

Obrázek uživatele Saya

Něco chybí

Fandom: 
Drabble: 

Zabloudila.
Byla pyšná, že se dokáže zorientovat za všech podmínek. Bludiště nebyla žádný problém. Hustá mlha na rašeliništi taky ne. Jakoby měla neustále v hlavě kompas.
No... měla.
Jenomže co teď?
Zdálo se to jako úžasný nápad. Zaklínadlo, které vás přemístí do knihy? Možnost účastnit se přímo všeho toho dobrodružného a vzrušujícího děje? Kdo by to nechtěl?
Tady se nedalo ztratit. Ani nebylo kde. Prolínali jste stránkami až jste se dostali ven.
Pokud jste nezvolili gamebook.
Ani tehdy to vlastně nebyl problém, pro ty, co se dokáží orientovat.
Jenže...
Tenhle gamebook měl tiskovou chybu.
Neexistovala cesta ke konci.
Cesta ven.

Obrázek uživatele strigga

Milý čtenáři...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Blbůstka bez nároku na bod, prostě mi nedá spát. :D

Drabble: 

SLOVO AUTORA

Obešel jsem přesně sedmatřicet britských a čtyři francouzská vydavatelství. V posledním mi přívětivý pan agent řekl doslova: "Milý pane, tohle vám prostě nemůžeme vydat. Deset tisíc stran, no to vám přeskočilo? K té vaší knize by si čtenáři museli kupovat rovnou i trakař, aby ji vůbec odtáhli domů."

Vydávám tedy, milý čtenáři, svůj životopis vlastním nákladem. Naštěstí je u nás doma zlata vždycky dost.

Snad mi ovšem odpustíš, neboť bych rád využil této příležitosti, abych zmíněnému panu agentovi něco vzkázal:

Zkus si žít 665 let a napsat to kratší než já, ty idiote!

V úctě Tvůj
Nicolas Flamel

Obrázek uživatele Erys

Příběh hrdiny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drobounce inspirováno písničkou Laega Mortemira Báje v nás. Ale prosím, v drabbleti ji nehledejte. A úplnou špetičkou možná i Poraněným kolenem, ale tu tam nehledejte už vůbec.
(Fandom originální zejména proto, že mi jiný nepřijde vhodný; na jiná drabblata to nenavazuje)

Drabble: 

Hltám slova a před mýma očima ožívají zážitky hrdiny.
Udatné boje.
Odhodlání v očích.
Neústupné linie vojáků hájících své sny!
Odlesky mečů.
Hotový tanec se zbraní!
Tragická smrt přátel. A schopnost nevzdat se, jít dál.
Vyčerpávající cesty.
Dobrodružné táboření někde v lesích.
A pořád to odhodlání!
Malá škobrtnutí.
Různé drobné soubje.
Neskutečně ladné pohyby obou bojujících.
Prokouknuté intriky a úskoky.
Moudrá rozhodnutí.

Na konci se posčítá svoboda.
Kde bychom byli bez bojovníků za nás, za naše děti?

Zaklapnu knihu.
Tiše očekáváš můj pohled.
Vážně je ta kniha o tobě?
Já nevidím hrdinu.
Vidím jen mladíka, který zažil víc, než měl.

Obrázek uživatele Owes

Hyeny se nažraly a Iveta zůstala celá

Úvodní poznámka: 

Tímto vstupuje Ivetka do síně slávy našeho fandomu Lidé s kocovinou. RIP (ať už kdekoli).

Bez nároku na bod.

Drabble: 

„Potvrzujeme, že dnes v 11:30 bylo nalezeno tělo osmačtyřicetileté ženy na trati v Uhříněvsi.“ Mluvčí Českých drah exkluzivně pro Novinky.cz

„Jděte už do pr*, vy svi*. Co ku* chcete, vy hyeny?“ Josef Rychtář exkluzivně pro Super.cz

„Je to vrah! Sprostej vrah! Celou dobu plánoval její vraždu! Řekněte všem, že je to odpornej vrah!“ Zdeněk Macura exkluzivně pro Prásk.cz

Dopila Mojito, vypnula internet v mobilu a společně vyrazili na pláž.
„Jak dlouho jsi tu dvojnici hledala?“ zeptal se Domenico.
„Dlouho. Ale díkybohu to vyšlo,“ odpověděla.

A tak bulvár dopsal svou poslední stránku o Džambulce.
Teď svůj život bude psát Iveta sama.

Obrázek uživatele Blanca

Knižní

Drabble: 

Když jste vnímaví, dá se v knihách leccos najít.
Laureen to věděla, protože strávila dětství mezi stránkami.
Když jste šikovní, dá se v nich leccos schovat.
To zase věděl Lucien, protože viděl, jak jeho otec z jedné vytahuje lahev nejlepší pálenky.
Když jste vynalézaví, dá se z nich leccos vytvořit.
Tohle zjistil Peregrin, když si knihou podložil stůl, a ze stohu knih slepených k sobě dokonce udělal poměrně zajímavé sedátko.
Kdyby čarodějka viděla Peregrinovy výtvory, asi by ho roztrhla.
Sama své herbáře - a jejich obsah - považovala za nejcennější poklady.
Za poslední stránkou toho nejstaršího skrývala vyšívaný kapesníček od své maminky.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Brána

Drabble: 

„Ale to už je jiný příběh,“ končila kniha.
Ale chlapci se zdálo jako by za poslední stranou byla ještě jedna další. Okamžik zápolil se slepenými stranami, ale nakonec je rozevřel. Za poslední stranou byla inkoustem nakreslena složitá kresba dveří. Náhle se ozval skřípot a kresba ožila, fialové světlo prosakujíc škvírou v rozevírajících se dveřích. Chlapec cítil, jak se propadnul někam dopředu, do fialového tunelu kroutícího se do spirály.
Dopadnul do měkké trávy s hlasitým rachotem. Vstal a upravil si své nové brnění. Popotáhnul si opasek se zavěšeným mečem a pohlédnul do dálky, kde na věžích hradu povlávaly vlajky ve větru.

Obrázek uživatele Carmen

Poslední vzkaz

Úvodní poznámka: 

(Já se opravdu omlouvám, ale občas jsou dny, kdy se k ničemu humornému nedokopu... Navíc ten film miluju.)
Pro neznalé fandomu: ťuk na ČSFD
taky má fajn soundtrack

Drabble: 

Moje nejdražší Holly,
já vím, že tenhle dopis jsi nečekala.
Jenže tě znám, a přesně vím, proč jsi otevřela tuhle knihu, a jestli se moc nepletu, neudělalas to dřív než po posledním dopise, že ne?
(Přestaň se tak mračit, a laskavě uznej, že mám pravdu.)
Tak Ti chci jen něco připomenout: Neztrácej se ve vzpomínkách.
Chtěl jsem pro nás víc času, mnohem víc - ale i tak myslím, že náš příběh nebyl špatnej, co Ty na to?
(Úsměv? No tak!)
Holly, tohle je jeho poslední stránka. Opravdu poslední. Za ní už je jen Tvůj život. Běž ho žít.

(P.S. Navždycky.)

Obrázek uživatele hidden_lemur

Co bylo pak?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro vás.:) A díky za přízeň, lidi.

Drabble: 

Ptáte se, co bylo pak? No, vyrostli jsme. To kluci obvykle dělaj. Jen autor – dej mu Pánbu věčnou slávu – o týhle eventualitě nechtěl ani slyšet. Ne že bych se mu divil. Dospělost není žádná sranda, totiž.
Co jsem to jenom…
Jo, už vím. Co bylo pak?
Parta se samozřejmě rozpadla. Dětinský srandičky nějak ztratily na lesku, nebo co, a přinejmenším v mým případě udělaly místo něčemu jinýmu. Důležitějšímu, určitě. Jedinej, s kým se vídám, je Lexa. Taky vím, že se Dražan o posledních prázdninách sebral a odjel do Kodaně. Asi nemusím říkat, koho chtěl vidět. Dobrej konec?
Jo, asi. Rozhodně.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lyta

Bílé listoví

Úvodní poznámka: 

obsahuje sprostá slova

Drabble: 

"Ach jo, už abych byla za poslední stránkou," povzdychla Lynda a mrskla na stůl s tlustou svázanou bichlí, na jejíchž deskách se skvělo logo prominentní korporace. Zničeně zajela do boxu U slepého koťátka a poděkovala číšníkovi za pivo.

"Co to vůbec čteš?" zeptal se Saša a připálil jí cigaretu.

"Simtě, dělám korekturu překladu nějakýho zasranýho finančního reportu, dlouhý jak pondělí a nudný jak estráda na nově."

"Já mám poslední stránky rád. Jsou za nima ty bílý listy. A ty se daj v nouzi použít jako toaleťák," pravil nepřítomně usměvavý Ivan.

"Ty vole, kolik toho už vypil?"

"Jindřich mu uvařil čaj."

Obrázek uživatele Envy

Příběhy

Fandom: 
Drabble: 

Žádný příběh nekončí poslední stránkou. Že dál už není nic psáno? To je možná pravda, napsáno autorem možná ne, ale to příběhu vůbec nevadí. Každý příběh pokračuje dál i po dočtení knihy a otočení jejích posledních stránek. Pokračuje v srdci a fantazii čtenáře. Často jen co za poslední stránkou knihy zaklapne obálka, zjistíte že ve vaší hlavě už se odehrává velkolepé pokračování příběhu. Nebo třeba ani ne pokračování. Nelíbil se vám konec - tak si ho převymyslíte. Měli jste rádi jednu postavy a bylo tam toho o ní málo - vymyslíte si její příběh. Je tolik možností - jen stačí otočit poslední stránku.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, jestli tohle zařadit jako fandom Originální či Ze života, tak je to Ze života =)

Obrázek uživatele Smrtijedka

O tempora, o mores!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám takový bolehlav, že už asi nemyslím jasně, takže radši půjdu spát a oblažím vás tímto nadmíru úchvatným drabblem... *spí*

Drabble: 

Pan Všeználek si ráno přivstal, decentně si zacvičil (víčka nahoru – víčka dolů) a vyrazil do Jednoty pro snídani. Pekárnu už dávno zavřeli. Taky poštu a hospodu. Mateřskou školku, pak i celou základku. Napadlo ho, kdy zavřou třeba kostel nebo hřbitov.
V sámošce si koupil pár tvrdých rohlíků, trochu plesnivého sýra (byl gurmán) a noviny. Doma si uvařil turka, namazal si rohlík a dal se do čtení. Vražda podnikatele, Rvačka v nočním klubu, Jiřina Bohdalová ztratila hlas.
Pan Všeználek znechuceně odvrátil zrak. To je ale hnus! To je ale doba! To jsou pane noviny! Radši zavřít a nechat ležet. Jé, křížovka!

Závěrečná poznámka: 

Vlastně nevím, jak se píše ['sámoška]. Jestli je někdo bystřejší, nechť se ozve :).

Obrázek uživatele Erishika

Fotka

Úvodní poznámka: 

Tento příběh je zasazen do Dreamer's Ship (=DS) světa. (Na mém profilu je odkaz na náš web.) Povídka se jmenuje "Vesmír v krystalu".
Cris a Anthony spolu cestují vesmírem a dostávají se potíží, do kterých je dostává hlavně Cris.

Drabble: 

Anthony si už po stý četl tu samou knihu. Nevěděl proč, ale měl pocit, že mu něco uniká.
Cris si potichu sedl k němu a podíval se mu přes rameno. Oba mlčky přejížděli očima text knihy.
Po té, co Tony dočetl poslední stránku, chtěl knihu zase zabouchnout, ale Cris ho zarazil.
"Počkej!" vyhrkl. "Co je za poslední stránkou?" Tony neřekl ani slovo a opatrně stránku otočil. V knížce byla zasunutá stará fotka, na které byl malý Anthony a jeho rodiče. Asi tak dvanáctiletý Tony držel v ruce právě tuto knížku.
"Už si vzpomínám," řekl Tony a Cris ho pevně objal.

Závěrečná poznámka: 

Tonymu totiž umřeli rodiče, když byl ještě mladý, a tak na ně nemá moc vzpomínek.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Z výsluní až na úplné dno

Úvodní poznámka: 

Kdysi, jako gymnazista, jsem ji ve svém slohovém cvičení o idolech naší populární hudby zmiňoval jako tu, která se mi líbí. Ani v nejbujnější fantazii mne tehdy nenapadlo, kdy a za jakých okolností o ní budu psát literární dílko. Stejně tak řídící tým DMD nemohl tušit, co se stane hlavní událostí dne, na který zadá toto téma.
http://www.youtube.com/watch?v=ip8VUUfU89g

Drabble: 

Její hvězda vylétla nahoru rychle. Nejprve duety se stejně rychle na scéně se zjevivším zpěvákem, po jeho tragickém odchodu pak několik sólových hitů. Časem však ústup ze slávy. Problémy a skandály, kterými se živila bulvární média. Vícekrát návraty na scénu, někdy nadějné více, jindy méně.
Problémové a skandální však stále více převažovalo. I věrní fanoušci měli pochybnosti, zda se dá fyzicky a psychicky dohromady. Obavy se naplnily.
Jen bůh ví, zda mělo nějaký hlubší význam, že svět opustila podobně jako ten, po jehož boku se stala známou osobností.
A v médiích dopis na rozloučenou synovi jako ona příslovečná poslední stránka.

Závěrečná poznámka: 

Věnováno památce Ivety Bartošové. Tak dám na závěr něco z toho, na co bude posluchačská obec vzpomínat pozitivně, abych se pokusil naplnit ono okřídlené "de mortuis nisi bene".
http://www.youtube.com/watch?v=xNBGd1fk2Iw

Obrázek uživatele kytka

Dědictví

Fandom: 
Drabble: 

Po tátovi jsem si na památku nechal Bibli. Nejsem pobožný, ale k tátovi prostě patřila. Založil jsem ji do knihovny.
Po letech mi sama vklouzla do ruky. Papír jemně šustil. Některé věty byly podtrhané, na zažloutlých okrajích stránek jsem našel otcovým rukopisem připsané poznámky. Luštil jsem vybledlé písmo; co tátovi dávalo sílu, co pro něj bylo důležité, s čím polemizoval. Jakoby se mnou znova mluvil. Náhle mě zaplavil naléhavý pocit ztráty.
Nakonec jsem vzadu na deskách našel rodokmen. Nejstarší jména zapsaná kurentem, na spodním řádku mé vlastní. Vzal jsem propisku a připsal jména dětí.
Smutek polevil. Nahradil ho pocit sounáležitosti.

Obrázek uživatele Birute

Nekonečný prostor

Drabble: 

Za poslední stránkou se Éowyn věnuje rozvoji svých bojových schopností za podpory manžela a nadšeného přihlížení dětí.
Ren se konečně vymáčkne a řekne Kyoko celou pravdu.
Milouš studuje chemii, protože „jablko nepadá daleko od stromu“, a zařídí si laboratoř, kam bude moct utéct před sprškou přísloví.
Vinnetou včas ucukne.
Čtyři z pěti tří mušketýrů do konce příběhu nepochopí, proč se k nim přidala Angelika.
V sekci paranormálních romancí započnou hromadné přesuny v milostných trojúhelnících.
Remus a Sirius zjistí, že jsou živí a kompatibilnější, než by čekali.
„Poslední stránka? Co to je?“ zajímá se osazenstvo Hry o trůny.
Lisbeth Salanderová odpoví...

Obrázek uživatele Ampér

Stínadla se nebouří

Drabble: 

"Tati, a co se stalo s Losnou a ostatními,“ ozvalo se z dětské postýlky.

„Dlouhé Bidlo se stal špičkovým hráčem basketbalu a dneska hraje za španělskou Zaragozu. Štětináč je majitelem řetězce Zverimexů a dodává do všech českých zoologických zahrad hlodavce. Nejlépe z téhle trojice dopadl Bohouš, který byl před deseti lety zvolen poslancem parlamentu a sedí tam pořád, už za třetí politickou stranu. Losna zdědil v restituci továrnu a dneska v ní vyrábí všechny možné hlavolamy. Jeho Ježek v kleci se stal celosvětovým hitem. Mladý Mažňák se vrhnul na komunální politiku, byl zvolen starostou Stínadel. A o ostatních zase příště.“

Tajemství

Fandom: 
Drabble: 

Odložil jsem knihu vedle postele. skončila poslední stránka. Po kolikáté už? Po osmé? Nebo už po desáté?

Chvilku se cítím, jako by mi bylo zase dvanáct. Ten smutek, že příběh skončil. Ale už jsem starší, už nemusím být smutný.

Stačí si lehnout a zavřít oči. Představit si bitevní ryk na úpatí Osamělé Hory. Jednotku elitních rytířů, doprovázených trpaslíky, procházejícími síněmi Morie, jak čistí kořeny hor od veškerého zla.

Za zavřenými víčky stvořit nádherná města, a aleje soch. Stvořit hrdiny i padouchy, naplnit příběhy životem. Vždyť každý konec znamená začátek.

Ten kdo zná tajemství, může vidět všechno, co si dokáže vysnít.

Stránky

-A A +A