DMD č. 17. pro 17. 4. 2014. Téma: Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu

Obrázek uživatele mila_jj

Ze starého nové

Drabble: 

Skláři vložili staré kostelní okno do pece. Nejprve se olověné kruhy roztavily, páry vystoupaly k odtahovým otvorům a rozplynuly se ve vzduchu. Skleněná kolečka se rozžhavila dozlatova jako dukáty a propadla se do tekuté skloviny, která se táhla jako med.
Paul Meyr pokýval hlavou. Barvivo obsažené v kolečkách obarví i vyrobené skleněné tabule. A případné zbytky olova jim dodají křišťálový lesk a tvrdost. Zbývá vyfouknout ze skloviny válec, ten rozříznout a v rovnací peci jej změnit v tenkou tabuli.
Kaltenbašský kostel bude mít okna vyskládaná z dvaceticentimetrových destiček. Uvidí je každý, kdo přijde na mši. Nejlepší reklama pro moderní sklárnu.

Závěrečná poznámka: 

To, jak přesně probíhala v sedmnáctém a osmnáctém století výroba tabulového skla, najdete na stránkách
http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=3085&cid=6.html .
Dneska je to spíš technologie, ale konec konců, technologie je aplikovaná věda.

Obrázek uživatele Bilkis

Chlapeček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle téma mě nikdy nepřestane fascinovat...

Zařazeno do eknihy DMD 2014.

Drabble: 

Co vezeme, jsme nevěděli. Myslím, že ani velitel netušil, jak strašná věc to je. A pak jsme přeletěli nad město, poklop se otevřel, pád a třesk. Letadlo se prudce stočilo z kurzu, vystřelilo vzduchem jako hračka. Letěli jsme pryč nejvyšší rychlostí a nikdo z nás nechápal, co se vlastně děje. Netrvalo to ani minutu, a pak ...

Netrefili jsme cíl, ale to bylo jedno. Úplně jedno, protože exploze byla strašlivá, decimující, hlučná, tak hlučná!

Enola Gay sebou škubla, záblesk výbuchu se vypálil na sítnici. Na chvíli jsme oslepli. Pak se olověné kruhy rozplynuly ve vzduchu. Ale já to uvidím už navěky.

Obrázek uživatele Saphira

Farfalle

Fandom: 
Drabble: 

„Lásko?“ ozve se z kuchyně nejistý hlas.
„Co se děje?“
„Co mám dělat, když jsou v té vodě bubliny?“
Protočím oči. „Nasyp tam ty farfalle.“
„Far co?“ ptá se.
„Ty těstovinový mašle.“ Ještě pořád si to nepamatuje.
„Dobře.“
Kuchyň utichne. Slyším jen pobublávání hrnce.
Po deseti minutách zaslechnu nějaké podezřelé zvuky.
Zvuky tiché paniky a šoupání hrnce po sporáku.
„Co tam děláš?“ kontroluju.
„Ech… nic! Všechno v pohodě!“
Zpozorním. Raději se jdu na tu pohodu podívat.
Z kuchyně se na mě vyvalí olověný dým a smrad.
„Menší hrnec tam nebyl?!“ zděsím se. „Vždyť se podívej, jak se mu rozpouštějí ucha!“

Závěrečná poznámka: 

Zážitek je čistě fiktivní. Ale dokážu si představit, že se něco takového u nás jednou stane :D
Nicméně doufám, že téma tam je dostatečně patrné :)

Obrázek uživatele ef77

Vysvobození

Fandom: 
Drabble: 

Studená cela. Ani nevěděl, jak dlouho tu je, ve tmě, sám, ke kameni přikován. Minuty se tu vlekly jako století, století mohla plynout jako voda. Jeho mysl, chřadnoucí stejně jako tělo, mu donekonečna, k zbláznění, promítala okamžik pádu, tu osudnou bitvu, ve které skončil poražen. Pokořený, bezmocný, slabý. Když se otevřely dveře, zdráhal se přijmout tu naději, která vcházela v podobě mladého muže. Ale vysvobození přišlo, s každým douškem vody jeho síla rostla. S tichým prasknutím zmizel poslední kruh okovů z olova. Kostěj Nesmrtelný byl volný.
O mnoho verst dál procitla Marja Morevna z olověného spánku s pronikavým výkřikem děsu.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, že obruče sichr nebyly z olova, stejně jako se nejspíš nerozplynuly ve vzduchu, ale myšlenka se uhnízdila a nešla vystrnadit.

Obrázek uživatele Tora

Hledej srdcem

Drabble: 

Zase mě vyhnaly. Protivný cizí kočky. Ještě nedávno jsem měl domov i pelíšek. Pak začali balit, mě vystrčili za dveře, naskákali do auta a odjeli. Týden jsem se snažil dostat domů, nebylo kudy. Musel jsem hledat jídlo jinde. Tady misky jsou, ale ty cizí kočky mě k nim nepustí… Jdu dál, nohy už mám jak z olova, bříško mě bolí hlady. Je mi zima, prší.

„Hele, kotě. Asi se zaběhlo sousedům, zazvoň!“
„Ale to není naše… bože, pojď sem, prtísku…“

V tu chvíli se olověné mraky na obloze rozplynuly. Rozpustil se i olověný kruh strachu kolem mého srdce.

Mám domov.

Závěrečná poznámka: 

Nedaleko nás je chatařská kolonie. Koťata, co děti dostávají za vysvědčení, během prázdnin vyrostou. A co pak s nimi, když se lidé vrací zpátky do města? Však se tu kočka venku nějak uživí...
Už jich máme doma několik, takhle opuštěných.
Barbucha se k nám dostal přesně výše uvedeným způsobem. Měl tehdy asi půl roku.

Z nového

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

SOLAH!

Drabble: 

Kamenné monolity se poslušně rozpustily a odhalily tak krásu kolibříkových stanů. Čtrnáct nebo možná dvacet tisíc droidích uklízeček tancovalo kozáčka a pak odplulo vstříc malému měsíci, co možná měsícem nebyl. Ewočí komando opékalo na rožni speeder a u toho hrála imperiální kapela. Na vrcholu pyramidy se zjevil duch Exara Kuna a s veselým výskotem se svezl po sjezdovce dolů. Začalo pršet. Carridské slunce pomalu odcházelo. Nakonec se zjevil Luke, začal žonglovat s olověnými kruhy a ty se pak rozplynuly ve žhavém ovzduší Nkllonu.

"Tak tahle várka bezinkovice je bezpečně nejlepší," šťastně si vzdychl Kyp Durron a vrazil hlavou do zdi.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kdo to ještě neví.
SOLAH! je parodie na trilogii Jedi Academy od Kevin J. Andersona.
O zbezinkovaném Kypovi jsem tu mluvila loni.
Jestli chcete vědět víc tak TADY.

Blanco, já na toho Lokiho asi nic nevymyslim, tak aspoň ten jéža na LJ. A zkusim ti něco napsat úplně mimo...

Kuřácký dýchánek

Fandom: 
Drabble: 

Byl krásný jarní den a oni se po dlouhé době zase všichni společně sešli.
Postávali ve skupinkách, zdravili se navzájem, sdělovali si novinky, vyřizovali vzkazy od kamarádů, kteří nemohli dorazit, občas také broukli nebo zabrblali. Postěžovali si na tu drahotu a taky že zase pár občerstvení, stojících u jejich oblíbených cest, vyškrtlo z menu ty nejlepší delikatesy.
Žabák labužnicky vypustil několik kroužků dýmu a pár dalších se ho snažilo napodobit.
Pak nastal shon.
„Na start!“ hulákal organizátor.
Motory zaburácely a Trabanti vyrazili na první orientační jízdu toho roku.
Kroužky dýmu vypuštěné z jejich výfuků se pomalu rozplývaly v jarním povětří.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že to olovo je tam jasné :-)

Obrázek uživatele Nildon

Zlé znamení

Fandom: 
Drabble: 

Vidím je v dálce. Bojím se toho co znamenají. Musím si pospíšit.
Nepřestávají bojovat, věří, že přijde. Musí jinak ho sám vlastnoručně zabiju. Proti nim, nic nezmůžou. Musím se do toho vložit, porušit slib. Technika Pěti Bohů a smrtící moc mých očí nám dají alespoň nějaký čas.
„No tak sensei neumírejte mi tady, ta díra není tak velká. Kurva zastavte to krvácení nebo ho ztratíme!!!
Slzy smáčejí zakrvácenou zem. Jeho křik se nese k nebesům. Se zatnutými zuby a sevřeným srdcem se dívá na trosky vesnice a těla svých přátel. Olověné kruhy dýmu rozplývající se ve vzduchu, oznamují pád Konohy.

Obrázek uživatele Quartermaster

O nevýhodách starých tělocvičen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Co se stane, když se Q vyskytne v tělocvičně. Pro všechny, kteří se tomuto místu také raději vyhýbají :)

Drabble: 

„Došlo k poškození mozku?“ Ostrý hlas M staví lékaře do pozoru. Já zírám do stropu, který nevidím, a představuju si, že se mi pomalu zvětšuje zornička jednoho oka, jako Davidu Bowiemu.
Poslední věc, kterou si pamatuju, je provizorní sklepní tělocvična dočasného ústředí MI6. Páchne to tu zoufalstvím výkonnostních tabulek. Nenápadně se ovívám formulářem pro krevní testy a rychle mířím za zpoceným 005. Pak kdosi zakřičí. V dalším okamžiku už ležím na podlaze a skutečnost se začíná rozplývat.
Hlasy.
„Normálně vyrvaly i kus stropu! Ten krám je snad z olova!“
"Pánové, nezavoláme radši doktora?"
„Zatracený kruhy, ty snad pamatujou ještě Churchilla!“

Závěrečná poznámka: 

Edit:
Na tuto drabbli navazuje Velký útěk!

Obrázek uživatele se.id

Jak se rozplynula Pažoutova zášť

Drabble: 

Do zámečnictví přišla stará paní, mlela o tom, že potřebuje olověné kruhy, Pažout jí nabídl kroužky na klíče, ale nechtěla, že jí teče doma voda, že se jí rozpustilo potrubí, všechno se rozpouští, kočka, koberce, staniol, televize se rozpustila, to je tím, že hodně větrá.
Horáček zašeptal Pažoutovi, je blázen, a Pažout zavrčel, taky je to naše stará učitelka ze 3.B! Jak ta nás nesnášela, jak se do nás navážela, vždyť já zlobil jenom kvůli tomu!
Ale už není naše učitelka, je stará, má potíže, povídal Horáček, a tak šli a potrubí spravili, a Pažout řekl, dobře jsme udělali!

Obrázek uživatele Terda

Kouř a zlato

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Protáhla se palubním průlezem. Koutkem oka zahlédla temný stín Nemesis. Už kolem nich nekroužila. Děla však burácela dál.
Vain to zvládne…
Opakovala si.
Zvládne to. Ona musí za kapitánem…
Přikrčila se, když v ráhnoví dvojpalubníku zaburácela salva. Kdosi s výkřikem přepadl přes zábradlí.
Musí mu říct, že nabírají vodu.
Slepě tápala před sebou. Oblaka dýmu halila palubu do šedého hávu. Neodvažovala se napřímit. Udělat ze sebe cíl pro kule nepřátelských mušket.
Rychle! Kapitána!
Pak děla na okamžik utichla. Dým se rozestoupil. Zahlédla otcovu postavu. Záblesk zlatých epolet.
„Pane!“
Vrhla se vpřed. Třeskl výstřel. Jediný. Z pistole.
„Táto!“
Zlatý záblesk zmizel.

Závěrečná poznámka: 

Tak snad je tam téma vidět...

Obrázek uživatele Tenny

Leze, leze po železe

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Někdy během Klonových válek.

Omlouvám se přírodním, fyzickým a jiným zákonům, které byly v tomto drabbleti porušeny. :D

Drabble: 

"Anakine, řekni mi prosím tě, že tohle není tvůj plán útěku..."
"Obávám se, že to je ono, mistře."
"Dyť ty zpropadený kruhy se rozplývaj! Jak po nich máme vylézt ven? A nikde jinde se zachytit nemůžeš, zeď je úplně holá!"
"Je to nějaký speciální druh holografického olova. Pak se zase znovu se zhmotní v určitých intervalech. Nejnovější prototyp, slyšel jsem."
"To se nás separatisti snaží zabít?"
"Myslím, že to přesně chtějí, když už se ptáte."
"Nesnáším lezení po nestabilních površích. Zvlášť po takových, které nedávají smysl."
"Můžete si postěžovat hraběti Dooku, až ho příště uvidíme."
"To si piš, že udělám."

Obrázek uživatele Doktor

Kruhy nad Pb (Petrou Buzkovou)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fakt asi jen pro pamětníky... A přiznáváme inspiraci Zeleným Raoulem.

Drabble: 

Mirek Šlouf umí své chlapce úkolovat. Však taky ještě zažil stalinské pětiletky.
"Miloš jí chce navždycky vodrovnat. Tak vymejšlejte, pitomci, až se z vás bude kouřit. Akce Olovo!"
"Cože?" nechápe Šíma.
"Volovo, ty vole! Pb!"
Šíma stále nechápe.
"Petra Buzková, volovo má značku Pb, jako Petra Buzková, už chápeš?"
"Tý vole...Fakt! "
"Takže vo ní vymyslíte co nejhorší sračku! Pomluvu! Likvidaci! Jasný, Šíma?"
"Já neumím moc myslet. Mozek se mi rozplývá ve vzduchu."
"Můžu to prásknout?" zajásal Šarapatka. "V Čechách se vždycky všechno napráská."

Miloši Zemanovi, pročítajícímu si podklady k prezidentským pamětem, se zkřivila ústa nevolí.
"To tam nedáme," ucedil.

Obrázek uživatele petrulka

Jaký efekt může mít školní referát

Úvodní poznámka: 

Nemám tucha, zda to bude uznáno, ale nic jiného fakt nedám :D

Drabble: 

"Zabíjí. Je silně toxický."...hmm..zajímavé čtení. Odložila referát, který měla dcera do školy opravdu pěkně zpracovaný a zamyslela se. Trezor se zbraněmi byl zamčený, ale věděla, kde jsou klíče. Byly tam náboje. Vyrobené z olova. Byla tam i olůvka, návnady na ryby. Zabíjení, to bylo jeho...brát životy.
A teď? Otrava olovem v jídle. Trvá to dlouho, ale je to poměrně jisté. Zasmála se. Řešení měla celou tu dobu na dosah ruky. Začne hned zítra. Vyšla před dům a zadívala se na oblohu. Olověné mraky se jako na znamení v kruzích rozplynuly a jí pohladily po tvářích paprsky slunce.

Obrázek uživatele Rya

Nepořádek v nářadí

Fandom: 
Drabble: 

Zakázka vypadala slibně. Transport na vězeňskou planetu. Dva dozorci, třicet vězňů. Ti dostanou ochromující látku, jenom pro jistotu. Jsou spoutáni okovy.
Středověk, pomyslel si kapitán.
Sešel na nákladní palubu, namířil zbraň na dozorce, kteří plnili injekční stříkačky.
„Opíchejte sebe, hoši!“
Překročil bezvládná těla.
„Gilian!“ zařval.
„Tady,“ ozval se slabý hlas.
Prodral se sténající masou.
„Zase v průseru, bráško? Kdo jsou tvoji kamarádi?“
„Vzbouřenci. Fajn kluci a děvčata!“
„To určitě, pitomečku,“ odfrkl a zvýšil hlas: „Vážení, změna letového plánu! Příští stanice Daro!“
„Proč Daro?“ zeptal se Gilian zvědavě.
„Protože tamější atmosféra rozpouští těžké kovy,“ odpověděl nenaloženě. „Pilník nemůžu najít už léta.“

Obrázek uživatele P.M.d.A.

V nemocnici

Drabble: 

První, co jsem začala vnímat, bylo nepříjemné pípání srdečního monitoru. Potom jsem zaregistrovala bolest. Patrně vycházela z břicha, asi mi někdo vyndal všechny vnitřnosti a pak je naházel zpátky dovnitř. Ba ne, bolelo úplně všechno. Strašná tíha tlačila celé mé tělo dolů, jako by na mně ležel náhrobní kámen. Zdálo se mi, že na mě někdo mluví, ale doléhalo to ze strašlivé dálky a tak nezřetelně. V tu chvíli jsem ucítila dotyk na ruce a zkoncentrovala se na něj. Musím otevřít oči. Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu a já zaostřila na obličej osoby, která říkala: "Maminko, máte krásnou holčičku!"

Závěrečná poznámka: 

Tak nějak, ale zhruba tisíkrát hůře vypadá probouzení po císařském řezu :-)

Obrázek uživatele Runt

Vize

Fandom: 
Drabble: 

Další apokalyptická vize.
Čas se točil v podivných smyčkách.
Lapal po dechu, jak vzduch pomalu houstl. Byla to taková ta podešťová vůně, jen mnohem sytější.
Ležel na trávě, takže dobře viděl na nebe.
Znáte takové to zvláštní světlo, když někde svítí slunce, ale nad vámi jsou mraky v barvě olova? Každý obrys je desetkrát výraznější než kdykoli jindy.
Teď jako by obloha zkapalněla a proudy vzduchu v mracích vytvářely hrozivě krásné obrazce.
A pak se dalo do deště. Jenže tentokrát pršelo vzhůru. Nebe polykalo kapky, za nimiž zůstávaly jen rozšiřující se kruhy.
Probudil se zpocený, jako vždy. Další apokalyptická vize.

Obrázek uživatele Aplír

Turbulence

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Doktor se díval z okénka letadla. Pod sebou města jak tečky drobné mozaiky. Mezi nimi modrá nitka, která se proplétala zelení.
Pochybnosti se rozplývaly jako olověné kruhy ve vzduchu. Když přimhouřil oči, kruhy se měnily v chuchvalce mraků.
Náhle se letadlo začalo zmítat v turbulencích. „Jako můj poklidný život.“ pomyslel si. Touha být nablízku té, která podmanila mou mysl, s ním pořádně zacloumala.
„Rozhodl jsem se správně. Musím pryč, zapomenout!“ přesvědčoval sám sebe bez valného úspěchu.
Hana zaháněla smutek hudbou. Prohlížela si jediné foto svého idolu, které tajně pořídila mobilem. Žal ji sevřel do svých okovů.
Lenka ji marně prozváněla.

Závěrečná poznámka: 

A to je konec.

Duben

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mácha musí v tom hrobě přímo rotovat.

Drabble: 

Čechové jsou národ na nic!
Nešťastný - a v nouzi lká!
Každý druhý z nich je panic -
nešťastný a v nouzi lká!

Věrný Čech jsi - zbabělec,
pročež přijdeš na buben,
to ti přeje mistr duben!

***

Byl pozdní večer - šestnáctý duben -
šestnáctý duben - smogu čas
a vzduchem zněl Ivan Hlas,
o kterém povídat si nebudem.

Odpadní vodou bublaly stoky.
Lhal manžel ženě, milence a naopak
a pak je všechny sežral ropný drak.
Pasáci mnuly kurvám boky.

Jezero splašek v křovích stinných,
přivádějíc své těžké kovy v var,
vypouštělo olověné kroužky par.
Dlouhé proužky oparů vinných
bloudily větracími šachtami,
samy. Ach tak samy.

Závěrečná poznámka: 

Nesnáším věčné stěžovače na náš český národ, samotné se snad za Čechy nepovažující. A proto nechť jest tato báseň parodií na ně (aspoň její první část).

Stránky

-A A +A