DMD č. 12. pro 12. 4. 2014. Téma: Malí a oškliví

DMD č. 12. pro 12. 4. 2014. Téma: Malí a oškliví

Zdravím všechny při pátku (konečně!) a doufám, že Vám dnešní téma přinese inspiraci!

Téma pro 12. 4. 2014: Malí a oškliví
Toto téma bude uzavřeno 12. 4. 2014 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Platné do: 
12. 4. 2014 v 23:59
Obrázek uživatele Tchořin

Aulë

Fandom: 
Drabble: 

Po velkém úklidu nakonec našel v koutku své mysli, pohřbený pod spoustou harampádí, obraz jež hledal. Nebyl moc jasný, ale nakonec se rozhodl, že jako referenční obrázek pro jeho dílo je to dost dobrý a mělo by to stačit.

Stvořil tedy Vala tajně v temnotě země své děti, trpaslíky. Ostatní Valar skrytě závidíc Aulëho odvahu jako správný bonzajklub vše donesli Illúvatarovi, aby mohl Aulëho řádně potrestat. Nikdo z nich už na Ardě nechtěl žádné další Melkorismy.

Když přišli, aby mu oznámili, co se stalo, Eru jen suše pronesl.
"Tak se všichni uklidníme. Viděl jsem je a jsou malí a oškliví."

Nešťastník

Fandom: 
Drabble: 

Mýdlič Čajník nebyl nikdy moc hodný hoch, ale nedokázal si představit, čím se musel provinit, aby si zasloužil tohle. Visel za uši... ano, za uši na prádelní šňůře. Pod bosýma nohama cítil trávu, ale ať se snažil jak se snažil, jen mu nohy polechtaly konečky stébel a na zem nedosáhl. Mezi víčky měl zapřené sirky, takže nemohl zavřít oči a tím je uchránit před jasnými narudlými paprsky zapadajícího slunce.

Se zasténáním se pokusil alespoň trošku porozhlédnout okolo sebe, když v tom se najednou ozval odněkud zdola veselý hlas:

"Já ti dám, nadávat Nac mac Fíglům, že jsou malí a oškliví!"

Alkohol je metla lidstva

Drabble: 

Jakub se probral v chlívku tušíc, že včerejšek se nevydařil dle jeho představ.
Hladina alkoholu v krvi se blížila prudce k nule a u protějšího rohu chlívku se cosi hýbalo. "Hej ty tam" zakřičel Jakub na něco malého bílého a ošklivého.
Malý bílý trpaslík tušíc zradu odpověděl " Jaktože mě vidíš my jsme pro lidi neviditelní". " Jsme mimo zorné pole normálních lidí a jmenuju se Bob". "Sakra to jsem až tak střízlivej, že na mě už mluví i zahradní ozdoby"? Jakub se docoural až k destilační soupravě napil se prvních tří deci jemné jahodové pálenky zvící devadesáti voltů a trpaslík zmizel.

Obrázek uživatele Owes

Oškliví výsadkáři! Oškliví!

Drabble: 

Už si ani nevzpomínám, kdy naposled jsem byl takhle vyřízenej.
Pane bože. Deset dopoledne a já jsem ještě na šlupky.
Jako chápu, že to nemohlo skončit jinak, když jsem jel po práci na Jižák, ale tohle už je trochu moc i na mě.
Ztratil jsem barvu, někdo mi ukradl hlas, přišel jsem o šanci napsat včas drabble a nevím, kde mám trenýrky.
Aha, mobil mám v umyvadle.
Bože můj, to byl zas večírek!
A za všechno může ten prokletej generál Chenet. Uprostřed noci odejde do alkoholovýho nebe a my musíme čelit těm odporným malým zlosynům z výsadkovýho oddílu plukovníka Amundsena!

Závěrečná poznámka: 

Věnováno všem přeživším včerejšího večírku. :-)

Obrázek uživatele L.P.Hans

Hlídání

Drabble: 

Když za ním teta přišla s prosbou o hlídání dětí, bez zaváhání souhlasil. Bohužel mu nedošlo, že dvojčata jsou ve věku batolecím a péče o ně ponese překážky.
Bez obtíží překonal krmení. Uspávání po jídle zvládnul brilantně a během následujících dvaceti pěti minut poledního klidu se dokonce sám naobědval. Statečně se popral s výměnou plen. Když se dvojčata dožadovala pozornosti, šel a zabavil je. Dokonce jim sehrál maňáskové divadlo. Potom si ovšem potřeboval odskočit. Když se vrátil, dvojčata se patlala v jeho malířských potřebách.
„Vy jedni malí a pitomí…“
Sotva zvýšil hlas, dvojčata jako jeden protáhli obličeje a nastartovali sirénu.

Obrázek uživatele Envy

Koťata

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Robin nechápe proč zrovna on. Nejdřív umí se zvířaty mluvit, pak se musí ještě starat o jejich mláďata.

Ta koťata jsou malá, ošklivá - dobrá, ne vzhledově, ale Robin má kvůli nim pořád červené, uslzené oči a neustálé nutkání kýchat. Rodina ho momentálně navíc považuje za blázna. Nejenže přinesl domů krabici plnou zvířat, na která je alergický, ale ještě trvá na tom, že se o ně musí starat, dokud nebudou dostatečně stará, aby je někomu dali. Robin jim totiž neřekl o své dohodě s kočkami.

Přejde ke košíku a podívá se na ty chlupaté malé spící kuličky. Možná kdyby nebyl alergický...

Obrázek uživatele Keneu

Zhrzený

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to od vás pěkně hnusný. Já vím, že jsem mrňavej, nebo teda mrňavej v porovnání s těma osmi ostatníma, a šutry s ledem nejsou zrovna v módě, dokonce ani nemám líbivý barvy, ale tak nikdo nejsme dokonalej, no ne? Já mám zase jiný klady, proč by se kolem mě jinak motalo pět příznivců, že jo. A to je víc, než má polovina hrdých nositelů jména, které mě bylo sebráno. Stejně si myslím, že průšvih je hlavně v tom, jak to mám k vám daleko a než se k vám dostala tahle má rozčilená obhajoba, uplynulo zatím skoro osm let.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kilián

Neobvyklá návštěva

Fandom: 
Drabble: 

"To je úžasné, vy jste přijel z budoucnosti?! Strojem času? To je úžasné!" vykřikoval hlasitě kluk z vesnice poté, co se shodl na správném jazyku s mužem budoucnosti.
"Ano, pocházím z roku 3442. Stroj času je novinka, já jsem takzvaný beta tester. Tohle je tvůj dům?"
"Ano, je. Líbí se vám?"
"Moc vybavení nemá... Zapomněl jsem se vlastně zeptat, do jakého roku jsem přijel."
"Je březen 1914."
"1914? To byl zastřelen ... Vlastně nic."
"Říkal jste, že se jmenujete Rododo Kongado?"
"Ano, jistě. Ale co je tohleto?! To je strašné! Vždyť tam jsou lidé tak malí a hnusně černobílí!"
"Myslíte noviny?"

Obrázek uživatele Reverend Barnaby

Klevetový koktejl

Drabble: 

Kdybyste se mě zeptali, co mě nejvíc štve na tomhle městě, moje odpověď by byla jednoznačná.
Kdybyste se mě zeptali, co mě v tomhle městě nejvíc baví, odpověď by byla stejná.
Stejná jako odpověď na otázku, co mě tu drží, na čem mi záleží, za co bych byl ochotnej znovu zmáčknout kohoutek revolveru a z čeho mám největší strach.
Místní tvrdí, že odpověď na tyhle otázky je jenom jedna a je strašně jednoduchá.
Nevím, jestli by se mi odpovídalo jednoduše. Nikdy se mě nezeptali.
Každopádně klevety o mně a šerifovi jsou zatraceně ošklivý.
A místní jsou jenom proklatý nízký bídáci.

Obrázek uživatele Elrond

Škodná

Fandom: 
Drabble: 

„Oškliví! Maličcí! Bastardi!“ vyrážel ze sebe vztekle mistr Erestor. „Pijete mi krev! Nedáte mi spát! Nenecháte se chytit!“ lamentoval dál.
„Erestore, uklidni se a buď příkladem dětem,“ poučil jej Glorfindel, který se náhodou objevil ve dveřích spižírny. „Proč se vůbec rozčiluješ?“ zajímal se.
„Ráno tady byla celá mísa koláčů a teď zůstaly jen drobky. Stejně jako včera. A to jsem tady dal spoustu pastí a žádná se nechytila,“ vysvětloval Erestor.
„Opravdu? Tak to tady máme velmi chytré myši,“ řekl, zatímco pomalu couval ven.
„Nebo snad o tom něco víš Glorfindeli?“ otočil se na něj, ale zjistil, že mluví do prázdna.

Obrázek uživatele Ness

Dilema

Fandom: 
Drabble: 

Neuč se, to zítra doženeš.
Jedna sklenka je před řízením úplně vpoho.
Když se s ním vyspíš, nikdy se to nedozví a aspoň budeš mít nějaké srovnání.
Stejně jednou umře.
Jedno lízátko nikomu chybět nebude.
Zaslouží si lekci. Vlastně je to konání dobra.
Dáááh, tak neřekneš pravdu. Lže každý!

Má je každý z nás. Někdy se kreslí jako dáblící sedící na rameni s opozitem anděla, ale upřímně, oproti známénu poměru by jich tam ve skutečnosti proti jednomu hřadovalo aspon deset. Objevují se u banalit stejně jako u opravdových hrůz. Tiché, titěrné hlásky, našeptávající věci, které se nahlas nevyslovují.

Poslechneš je?

Obrázek uživatele George

Spožús do hnoje

Fandom: 
Drabble: 

Stovky malých postaviček všude na světě stály na chodbách a pravidelnými pohyby košťat zametali. V na první pohled ošklivých tvářích se zračilo soustředění a jakási spokojenost. Život domácího skřítka by snad mnohým připadal nudný a těžký. Jistě, praní špinavých ponožek přijde málokomu vzrušující. Ale tak se na to nedívají. Jsou hrdí, když je dům, o který se starají dobře udržován. Někteří kouzelníci to ale nechápou…

Jeden domácí skřítek zrovna koštětem vystrkoval ze dveří Hermionu Grangerovou, třímající odznaky SPOŽÚS a s hlasitým „Děkujeme za návštěvu.“ zabouchl dveře.
Pak se obrátil na své pány:
„Odeberte se prosím do jídelny, podává se večeře“

Závěrečná poznámka: 

SPOŽÚS-Společnost pro podporu občanské a životní úrovně skřítků

Obrázek uživatele Wee-wees

Vztahová křivka

Drabble: 

Potkala ho na jaře v parku. Zeptal se jí na cestu a vypadal, že spěchá, ale když se usmála, spěchat přestal. Pozval ji na zmrzlinu a bylo to.
Když začínalo léto, vznášela se v květovaných šatech ulicemi, snad se ani země nedotýkala. Byl úžasný, milý, pozorný. Nosil jí květiny, držel ji za ruku a mluvil o budoucnosti.
Na podzim jeli k jeho rodičům. Dům voněl skořicí a čímsi cizím. Matka se na ni usmívala, ale oči měla studené. Tehdy se ozvaly poprvé, ale zaplašila je snadno.
Než napadl sníh, byly zpět. Tak jako u jejích vztahů vždycky. Malé. Ošklivé.
Pochybnosti.

Obrázek uživatele Saya

Módní doplněk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„To je teda novinka, todleto. Děsný,“ rozčiloval se malý mužík nad svým teplým čajem s mlékem a třemi rumy.
„Nepřirozený to je, povídám. Fajn, zmodifikovali jsme fógly, takže recitujou vzkazy. Skvělý. Dikobrazy jsme udělali hebký... víte, jak nervózní teďka jsou? Kór kolem psů?“
„Aspoň osumnáct různejch zvířat se dá vycvičit, aby předpovídala počasí. Nejhorší jsou chameleoni, ty kolikrát ani nenajdete... tudle mi zmizela celá zásilka.“
„Kapybary, jo? Jsem na ně alergickej, ale dělat s nima musíme.“
„Ale nejhnusnější,“ prohlásil s pohledem na šinoucí se módně oděnou mladou dámu, která si nesla Miley Cyrus, „nejhnusnější je stříhat a barvit ty mini-mjůzik-nutrie.“

Obrázek uživatele Azereth

Vnitřní síla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak se divím, že to tu ještě není. :)
Má vlastní interpretace. Jelikož si to už přesně nepamatuji a jelikož se mi to takhle líbí.

Drabble: 

Narodilo jsem se. Malé a ošklivé.
Ostatní byli hezcí. Až moc. Neustále mi to připomínali.
Smáli se mi. Chtělo jsem to napravit. Chtělo jsem to změnit. Neexistovala možnost jak.
Pak mě vyhnali. Rodiče i sourozenci. Třeba mnou ostatní pohrdat nebudou...
Pohrdali. Všichni. Kachny. Husy. Slepice. I to rákosí. Celý svět.
Až se jednou v zimě objevil děda, který mě vzal k sobě domů. Do tepla. Domů. Po tak dlouhé době. Konečně.
Na jaře mě vypustil na jezero. Očekával... nevím co. Nic se nestalo.
A tak jsem zůstalo u něj. Malé. Ale s velkým srdcem. Ošklivé. Ale s krásou vycházející zevnitř.

Závěrečná poznámka: 

Ošklivého káčátka mi vždycky bylo líto. :(

Obrázek uživatele Carmen

Krizová porada v ústřední noře

Fandom: 
Drabble: 

„Jsou tady všichni?“
„Všichni,“ odpověděl sbor hlasů.
„Skvělý. Dostalo se k nám echo vo vobsahu nový příručky proti nám, kterou si voni pořídili.“
V noře to zabouřilo nesouhlasem.
„Prej se tam píše, že se zdržujem nejvíc v záhonkách, pak vám rozdám soupis, kterejch. Takže je to jasný: Dočasnej přesun jinam. Třeba mezi kořeny stromů. To voni nebudou čekat. Naše heslo?“
„VYHODÍ NÁS PŘES PLOT, VRÁTÍME SE BRANKOU!“
„Správně! Podívejte, tadyhle Hliňvoň! Vosmavosmdesátkrát už se vrátil!“
„A co jsem si posledně vyslech! Prej malý a vošklivý že sme. Von taky krásy moc nepobral, tedlecten Weasleyovic vytáhlej pihoun,“ dotčeně dodal zmíněný trpaslík.

A byli modří!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo vás napadne, při popisu malí a oškliví?

Drabble: 

"Byli malí a oškliví. Hrozně oškliví. A jak kleli, oh, jak strašně oni kleli," zašeptal farmář Vrtinoška a sevřel hlavu do dlaní. Vypadal, že se brzy rozpláče.
V hospodě bylo ticho. Chlapi se dívali jeden na druhého, až se jejich pohledy neomylně zastavily na starostovi. Starosta se podíval na hospodského, nesoucího kalíšek mačkadlice, a mírně zavrtěl hlavou. Ten se bezradně podíval na alkohol pomalu rozpouštějící šálek, a pak jej vypil sám. Starosta se obrátil na farmáře. "Hele, Eriku... Erm... Chceš nám říct, že tě napadli malí mužíci a odnesli krávu?"
"A byli modří!" zlomil se Vrtinoškovi hlas a rozbrečel se.

Obrázek uživatele Tess

Naprosto nevhodné

Drabble: 

Čekala je dlouhá cesta podzimními rašeliništi. Na přípravu nezbývalo moc času. A chlapec neměl prakticky žádné vybavení.
Naštěstí...
Být Přeměněným, který pamatuje Začátek, má své výhody. Existovaly... zdroje. Vybavení by neměl být problém.
To si aspoň myslela.
Pevné kalhoty a nepromokavá bunda nebyly problém. Stejně jako košile a teplé ponožky. Ale...
Sehnat boty velikosti 36...
Po dlouhém pátrání jedny našla.
„Tyhle nemůžu mít,“ ohradil se chlapec, jen se na ně pořádně podíval.
Nechápala to. Velikostně i střihově seděly. Než z nich otřela prach, nic nenamítal. A teď najednou...
„Proč?“
„Jsou... holčičí! Růžový!“
Potřásla hlavou.
„Neboj. Za týden budou stejně hnědý.“

Rohanští koně

Fandom: 
Drabble: 

Chlapec vtrhl do stáje jako vítr a drobná chundelatá kobylka neurčitého plemene mu vesele zaržála na uvítanou.
„Světluško, viděl jsem královy koně! Jsou nádherní!“
Frknutí.
„Vysocí a ušlechtilí, jako sen.“
Kobylka odvrátila hlavu a začala soustředěně tahat seno ze žebřin.
„Tak krásné koně jsem nikdy neviděl. Na ten pohled nikdy nezapomenu.“
Razantní kopanec do pažení.
„Světluško?“
Ticho.
„Víš, oni jsou hlavně vystrojení, čabraky, postříbřené postroje a tak. Bez nich by to zas takový pohled nebyl. A jezdci jim hodně přitahují uzdu, aby nesli hlavu vysoko, tak vypadají vyšší. Jinak jsou... no, koně.“
Trochu mírnější ticho.
„Světluško, chtěla bys zaplést hřívu?“

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že jsem se vešla do tématu a nespáchala nějaké koňácké faux-pas.

Příšerky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, letos mi to vůbec nepíše, a když mě už něco napadne, tak je to hnusný

Drabble: 

Sedávaj v houfu těsně na okraji vědomí, malí démonci, zlovolní raraši, živící se špatnýma myšlenkama, ty jim jdou k duhu, tak se zle dívají a přes den mě ponoukaj být vzteklá a hrubá a zlá, pak pozdě večer, když den to vzdává a únava vítězí, nakukují mi do myšlenek, pochichtávají se, vyčítají, bylas zlá! Vztekala ses! Jsi nemožná! Chichi! CHICHI!
Seděj mi tam, na hraně mysli jako na bidýlku, vím, že můžou praskat jako mýdlové bubliny, tak beru špendlíček a pííích, pííích, praskaj a já můžu konečně spát, jen ráno nikdy netuším, proč mám v kůži hluboké vpichy po špendlíku.

Obrázek uživatele Scully

Do cizí kůže

Drabble: 

Situace ho donutila zvolit řešení, které odkládal, dokud existovaly další možnosti.
Rayon se prohlížel v zrcadle. Takhle se tam nemůže objevit.
Sundal si blonďatou paruku a odhalil vlasy stažené síťkou. Odlepil nalepovací řasy a odličovadlem se zbavil make-upu. Zul se z vysokých lodiček a svlékl si šaty.
Díval se na sebe do zrcadla, cítil se hrozně. Připadal si malý a ošklivý a vůbec ne sám sebou.
Ale otec to odmítal přijmout. Nemůže se před ním ukázat v tom, v čem se cítí nejlépe, protože otec by tu hanbu nepřežil.
Rayon přemýšlel, jestli mu to říct. Že má AIDS a umírá.

Závěrečná poznámka: 

Jestli jste ještě neviděli Klub poslední naděje, doporučuju ke shlédnutí.

Obrázek uživatele Stevko

V dome

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB, ako vždy. Alebo aspoň skoro vždy.

Drabble: 

Tak som uviazla v tomto dome. A musím sa starať o dom, variť, stlať, prať, šiť a pliesť, a udržovať všetko v čistote a v poriadku, aby ma nevyhodili preč. Lebo ak ma vyhodia, tak nebudem mať kam ísť. Celkom iste by som sama v lese zahynula.
Lenže starať sa o sedem malých a škaredých chlapov nie je tým, čo som si predstavovala, že budem v živote robiť. Keď som raz princezná, tak by som čakala, že sa bude niekto starať o mňa, a že po mňa príde princ na bielom koni. Ale tu skôr umriem, než sa nejakého dočkám.

Závěrečná poznámka: 

Ehm, jaternica.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lady Lestrade

Pomáhat a chránit

Fandom: 
Drabble: 

„Zdravím. Ty seš tu prej novej.“
„Jojo, první den v práci.“
„Hmm… V tomhle období furt nabíraj další a další posily. Je to holt potřeba. Seš nervózní?“
„Jsem, děsně. Ty… Ty už jsi je viděl?“
„No jéje! Jsou malí a oškliví a hrozně rychle se množí.“
„A když je potkám…“
„Zlikvidovat. A pokud na ně nebudeš stačit, tak okamžitě zavolej posily.“
Okolní světla začala červeně blikat.
„Pohotovost, musíme jít.“
„Co se asi stalo?“
„To mohlo být cokoli. Zapomenutá šála, mokro v botách nebo na nás někdo kýchnul a nakazil nás, ale to zmákneme. Jsme profíci, ostatně jako všechny bílé krvinky.“

Obrázek uživatele Dede

Nechval dne před večerem

Drabble: 

„Bože, Alžběto, co to je???
„Ohnivý démon.“
„A to máme...zničit?“
„Jo.“
„S tímhle?“
„Jo.“
„A sakra...“
„Proč tu není Brandy?“
„Oheň proti ohni nedělá dobrotu. Připrav se...“
Žhnoucí bytost humanoidního tvaru si nás konečně všimla. Zařvala.
„Co chcete, vy ubožáci? Lidi... slabí, hloupí, ubozí skrčkové! Spálím vás na prach!“
Ten plamen nás málem dostal. Cítili jsme se strašně hořlaví. Přitom jsme museli být blízko, paradoxně šlo o přežití.
Démon se opět nadechoval.
„Artuši?“
„Téééď!“
„Áááááúúúúú... sssss, plop, plop.“
Stáli jsme nad dýmající hromadou podivného popela, ruce se nám třásly. Úlevou. Vybrali jsme správně!
Pěnový hasičský přístroj démon skutečně nerozdýchal...

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zdirad a mimozemšťané

Úvodní poznámka: 

Jelikož je toto téma vyhlášeno na Den kosmonautiky, tak jsem tentokrát zabrousil do vesmíru.

Drabble: 

Jak už to tak bývá, jednou se Zdirad s rodiči dostal do debaty o kosmických raketách, UFO a mimozemšťanech.
"...a v UFO létají malí a oškliví mimozemšťani nebo ufoni", rozumuje Zdirad.
"UFO se jmenuje UFO proto, že je nepoznané, takže nemusí být vždy mimozemské", snaží se to rozmotat Pankrác.
"A mimozemšťany ještě nikdo nespatřil, takže nemusí být malí a oškliví", doplňuje Jenovéfa.
"Takže jsou možná i hezcí?"
"Možná, Zdirádku, ale pokud existují, tak jsou od nás moc daleko. Světlo tam letí celé roky."
"Na Marsu?"
"Ne, tam letí jen minuty", upřesňuje Pankrác.
"Tak proč se jim taky někdy říká marťani?"

Závěrečná poznámka: 

Volně inspirováno dnešním rozhovorem se synem.

Obrázek uživatele Lejdynka

My to chceme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Co když tam vážně, ale vážně nechtěli. Co když chtěli někam úplně jinam? Co by se stalo, kdyby mohli jít někam úplně jinam? A proč tam nemohli?

(jsem sentimentální. chci, aby šli domů!)

Drabble: 

Chytili nás, svázali nás, mučili nás, vyhrožovali nám.
Oškliví.
Že nás tu nechají. Že zahyneme.
Prý musíme spolupracovat. Musíme jim pomoct. Musíme je tam odvést.
To můžeme, ano, to můžeme.
Proč tam chtějí jít?
Umřou. Pomalu.
A my pomalu umřeme s nimi.
My nechceme umřít.
My chceme - co chceme?
Chceme tmu.
Chceme jeskyni.
Chceme jíst to, co dřív?
Ne!
Chceme -
chceme to, co jsme byli dřív.
Chceme sluníčko v zlatém středu. A zelené okolo.
Chceme vodu.
Chceme trávu.
Chceme vítr.
Nechceme tam, kam oni.
Tam není nic.
My jsme nedůležití.
My jsme jen malí a oškliví.
My chceme domů, Milášku.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele neviathiel

Tichá revoluce

Úvodní poznámka: 

Varování: eugenika, prach z koberce

Drabble: 

Revoluce byla pečlivě naplánována. Cíl: Dostat lidstvo na kolena.
Jistě, už se jednou povedlo. Nicméně teď přišla řada na jinou třídu. Malou a prý ošklivou.
První fáze: eugenika. Vybraní dobrovolníci žádoucího vzhledu a povahy spolu plodili potomstvo a patřičně je vychovávali k naší velké budoucnosti.
Třetí generace již byla připravena. Přesunula se na strategická místa, kde vzbudila pozornost a byla přijata do lidských domů.
Nyní nastal den našeho triumfu. Já, roztomile strakatá a chlupata velitelka domácnosti, sleduji zpoza skříně, kterak se pán tvorstva plazí po špinavém koberci, šišlá a prosí mě, abych se uráčila vylézt a vrátit zpátky do klece.

Závěrečná poznámka: 

Zdraví vás Astrid, nejstrakatější a nejchlupatější z potkaní sedmičky.
Jistě uhodnete, kdo takovou revoluci dokázal jako první. Dokonce tady mají fandom dříve než my, potvory jedny.
A stejně je ruská modrá NÁŠ vynález!

Obrázek uživatele Ginger

Tobě není souzená

Fandom: 
Drabble: 

"Nechápu, bratře. Proč by ses měl chtít usadit v téhle provinční díře. Už půl století je zcela demodé. A ti lidé – malí, oškliví...," rozhrnul vyšívaný závěs.
"Jen by se váleli. Prolévají se pivem, německy přinejlepším nesouvisle žvatlají a nevěřil bych jim ani nos mezi očima. Jen vzpomeň, jak se Ferdinandovi pod rukama vzbouřili."
Rudolf se po celou dobu pobaveně usmíval.
"Drahý bratře, nerozumíš tomuto městu. Pod prachem září zlatem. Ti lidé z lásky dokážou zázraky, jen mají vlastní hlavu."
"Stále se mi zdají malí a oškliví."
"Ne bratře. Jsou mezi nimi velikáni krásných duší." ovšem ty je patrně nikdy nespatříš.

Obrázek uživatele Cathia

Noční útok

Drabble: 

Probudilo ji jemné šimrání na noze. Strnula, skoro nedýchala. Pohybovalo se to vpřed, cítila každý krok.
Odkopla peřinu a rozsvítila lampu. Záhy sebrala odvahu a peřinu odhrnula.
V tom se houf pavouků dal na ústup a rozutekli se ke skříni, protahujíc se skulinami dovnitř.
Chtěla ječet, vřískat, ale šok jí bránil.
Vzala knihu a statečně se vydala ke skříni. Měla v plánu tu malou, ošklivou havěť rozmáčknout. Avšak našla něco horší.
Zírala na obřího pavouka.
„Jsem Aragog!“ zaskřípal klepety a vrhl se na ni.

* * *

S ječením se probudila, až Tajemná komnata odletěla z postele. Zase usnula při čtení, jak typické.

Stránky

-A A +A