Sálem se ozval poslední výstřel. Vzduchem se neslo dunění padnutého těla.
„Už nás nebudeš ohrožovat,“ ozvala se Helen potichu. Byla to ona, kdo držel v rukou zbraň. Pomalým krokem došla k ležícímu tělu a klekla si.
„Omlouvám se, ale musela jsem,“ pronesla smutně.
„Víš kolik stojí oblek šitý na míru?“ odpověděl ji muž, kterého považovala za mrtvého.
„Nikolo?“ vydechla Helen překvapeně.
„Helen, myslel jsem, že minule ti to došlo. Tak snadno se mě nezbavíš,“ odpověděl ji s úsměvem Nikola Tesla a zvedl se ze země. Upravil si oblek, otočil se a chtěl odejít. „Mimochodem, dlužíš mi oblek. Šedý bude ideální.“