Budeč

Fiktivní (no, my víme své) svět české kouzelnické školy. Bližší info na stránkách Budečské společnosti

Obrázek uživatele ef77

Spáleniště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vhled do cizí mysli bolí. S obrazy, myšlenkami a představami se do nitra přijímacího přenáší i emoce. Čím je vnoření jemnější, tím se jejich síla násobí.
Natálie odchází od Lenky úplně vyšťavená. Před očima obraz zkázy, v nitru Lenčinu únavu, vztek a frustraci, jde jako opilá, v úmorných záchvatech vykašlává neexistující kouř, plíce jí hoří.
Bezděčně dojde až k pohřebišti sklizně, nakloní se nad spálené pole, dotkne se ohořelých klasů.
Cítí žár a cizí zlou vůli. Náhle ji protkne bolest, oči oslepí jasný záblesk a ona klesne, jako by ji kosou podťal.
Bez života leží, bílá skvrna na černé pláni.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Jistě

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Překročí magický kruh a oddechne si. Ve skrytu duše se bála, že ji nepustí ven.
Neslyší jediného ptáka, nevidí žádný pohyb. Vše živé uteklo do bezpečí.
Když narušila pečeť poprvé, srovnala se zemí menší domek. Podruhé uškvařila zámek železných vrat. Potřetí… změnila vše v okolí pět metrů ve změť živé i neživé hmoty.
Vkročí zpět do kruhu. Rozvine Šimonovu kresbu. Najde slabé místo.
Naposledy se rozhlédne. Nikde nikdo. Olena nevypadá dvakrát přívětivě, bláto má i ve vlasech. Módní expert by zaplakal.
Ucítí pod sebou ostrý kámen. Země jí dává nástroj.
Položí se na zem uprostřed. Natáhne ruku s kamenem.
Řízne.

Závěrečná poznámka: 

Další: Hluboko

Obrázek uživatele Aries

Otázka

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Konečně záblesk

Drabble: 

„Protkala útočnou pavučinou celý pozemek. Nabila ji strašlivou mocí, v životě jsem nic podobného neviděl. Stáhla všechnu životní sílu, na kterou dosáhla. Vysála rostliny, živočichy, duši domu, nakonec i sama sebe...“
Po Evženových slovech jako by se v šerém prázdném domě ještě víc ochladilo.
Aleš má husí kůži. V jeho světě se žije moderně, rychle, nekomplikovaně. Kouzla věci ulehčují. Módní a žádaní odborníci nabízejí efektivní řešení čehokoliv… Všechno se dá prostě koupit za peníze.
Teď pošetile zabředl do krvavé bažiny černé magie.
Liškomágové k jeho hrůze nežasnou, nepanikaří, jen dlouze uvažují.
„Jak?“
Evžen zavrtí hlavou: „Ne. Správná otázka zní proč.“

Závěrečná poznámka: 

Módní expert nemusí být jen expert na módu, ale i odborník, co je v módě, no že jo?

Příště Čtvrtý pokus

Obrázek uživatele neviathiel

Sama

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olenina magická pečeť se čáry drápy brání i spatření. Jak hodně se bude bránit vyrytí do země? Jak moc se bude bránit rozbití?
Tričko vlhké od země ji studí na zádech. Ujišťující objetí matky Země.
Čáry vytrysknou ze špiček jejích prstů zarytých do půdy jaké vyryté drápky neviditelných šelem, vztekle se vlní jako hadi. Olena zatne zuby, napne síly a opře se o zemi. Pomyslí na Vrbenského. Kéž by se mohla opřít o něj.
Pečeť má praskliny.
Pomyslí na momenty, kdy vznikly.
Magický útok. Nemagický útok. Strach. Bolest.
Trauma.
Potřese hlavou, otře si tvář o rukáv.
Čáry jsou na místě.

Závěrečná poznámka: 

Další: Jistě

Obrázek uživatele netopýr budečský

Lidem se krokužel někdy rozsvítí rychle

Úvodní poznámka: 

Navazuje volně na Neslýchané!

Drabble: 

Lidi jsou pro nás netopýry takové velké, pomalé stromy, které se ale přece jen hýbou rychleji než skutečné stromy (pokud zrovna nemyslíte ty z Mrazíka).
Než člověk stihne mrknout, i takový bicas stihne zapřemýšlet, rozhodnout se a fofrem odstartovat.
Na lov.
Nejsprve se inspiroval poznámkou o porodu a přilepšení pro mě si nastrkal do ocasní blány a pod křídla. Načež zjistil, že takhle nemůže odstartovat.
Byli krapet oslintaní, ale poživatelní.
Bicas zvládl vylítat nadbytečné miligramy.
Na mně si nikdo nepřijde! Křídla si akorát tak protáhnu a sem tam popoletím o metr.

Lidi mají nápad.
"Přepažíme voliéru, aby k sobě nemohli."

Závěrečná poznámka: 

Další

Netopýr nemůže jen tak vzlétnout a ukázkové odletět bez tréninku. Stejně jako se lidské mládě zničehonic nezvedne a nezačne chodit. Je třeba trénink.
Mláďata si první týdny života protahují křídla a občas jimi mávají, jako kdyby letěla. Pak musí vzletět na první pokus a pokud přistanou na zemi, zvládnout vzletět (ne každý netopýr to umí) nebo vyšplhat vysoko a odstartovat znovu.
Hendikepovaní netopýři mají daleko menší nutriční požadavky, protože nepálí energii létáním. Někteří snědí pětinu toho co potřebují divocí na udržení váhy. Na svém vzorku celých dvou netopýrů, z nichž jeden je létavý, jsem zjistila, že stačí zvětšit bezpečný prostor pro šplhání/létání a najednou vzrostou výživné potřeby na dvojnásobek. (Julián totiž nikdy jídlu moc nedal. Už po nastěhování do upravené dětské ohrádky ale začal jíst dvojnásobek než dříve, když bydlel ve velkém boxu.) Mariella se naopak zbavila nadváhy a nemusím jí už omezovat jídlo. Ani jednoho příliš nevidím dělat přes den jakoukoli fyzickou aktivitu, ale jakmile se zhasne a člověk jde spát, začne život. (Pleskání křídel je taková ukolébavka...)

Obrázek uživatele neviathiel

Přesně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Mýtina se před ní otevře tak nečekaně, že si musí zakrýt oči přes slunečním světlem.
Dojde do středu a posadí se. Přitiskne dlaně k vlhké chladivé hlíně.
Načrtne kontaktní čáru. Představení se.
Čára okamžitě zmizí v zemi. Souhlas, ujištění, nesouhlas?
Zavře oči a soustředí se na prosbu. Dotýká se země, hladí její zelené vlasy, vnímá hluboko její žhavou krev, prastarou neměnnost. Klesne nazad, ponoří se do té mateřské náruče.
Líně se otáčí, láva proudí jejími žilami…
Trhne sebou, jako kdyby na chvíli usnula. Když vstává, připadá si jako vytesaná z kamene, ale konečně po nekonečné době ví, co má dělat.

Závěrečná poznámka: 

Další:

Obrázek uživatele Aries

Konečně záblesk

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Roztřesení, promočení a potlučení se dopotácejí pod nejistou ochranu neživé střechy.
Aleš zbytečně prudce zabouchne dveře.
Rozběsněné živly venku se rázem uklidní. Prozatím jsou v bezpečí.
Evžen se sveze na podlahu, opře se o zeď a zamyšleně pozoruje Martinovy marné pokusy o zažehnutí sféry. Musejí se spokojit s chabým blikotáním vzdálené pouliční lampy.
„Jak ti je?“ šeptá Xénie.
Evžen pokrčí rameny. Bolest odezněla, ale je mu mizerně, stejně jako ostatním. Nepřítomnost magie vyvolává pocit nesnesitelné ochromující prázdnoty.
Bůhvíproč vytane na jeho mysli Evina poznámka o zvadlých květinách. Mrtvý dům, mrtvý záhon…
Vtom se mu rozsvítí: „Celou dobu pokládám nesprávnou otázku.“

Závěrečná poznámka: 

Příště Otázka

Obrázek uživatele neviathiel

Někde

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na chvíli si sedne do trávy. Není zvyklá na náročný terén a musí šetřit silami. Nejtěžší část teprve přijde.
Najde na mapě nedaleké rozcestí. Nachází se osm kilometrů od nejbližší vesnice.
Je dost daleko? Je příliš blízko?
Každé malé prasknutí jedné ze změti čar tvořících magickou pečeť zdevastovalo vše v okolí několika metrů.
Nepotkala živou duši, ale sedí nedaleko rozcestí. Špatné místo. Musí dál, a pak mimo stezku.
Pořádně se napije. Zbyla čtvrtina vody. Příliš málo na zpáteční cestu Musí najít nějaký pramen. V nejhorším případě čistý potůček.
V nejlepším případě si už nebude muset lámat hlavu s cestou zpátky.

Závěrečná poznámka: 

Další: Přesně

Obrázek uživatele ef77

Mateřídouška

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ester se vzpamatuje, smete popel a mrtvé klasy. Pak začne z nádob na polici sypat sušené bylinky do plátěného pytlíčku.
„Není to..,“ než Natálie dořekne, skočí jí Ester do řeči. „Máš pravdu. Je tam málo mateřídoušky.“
„Tak jsem to nemyslela,“ řekne Natálie, ale v tu chvíli její tvář sevřou mozolnaté dlaně.
„Napadlo tě přece zajít za kamarádkou a zjistit, co se vlastně stalo. Tak jí tohle vezmeš na spaní,“ řekne Ester a v jejím skřítkovském hlase zazvoní ocel. „Určitě jsi nechtěla jít na spáleniště a podnikat tam bůhvíjaké čarodějné kejkle na vlastní pěst, že ne?“
Natálie sklopí zrak.
„Tak padej.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Jako by toho bylo málo

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Třetí pokus

Drabble: 

Rozběsněné blesky jako by protínaly zasaženou paži.
Evžen se hroutí ve žhavé výhni nesnesitelné bolesti.
Xénie se mu snaží ulevit, tišivý vánek se trhá v nelítostném vichru.
Eva zápolí s lijavcem, roztahuje zástěru, aby vytvořila stříšku, v tom okamžiku drží v třesoucích se rukou jen roztřepaný hadřík.
Martinův chabý pokus o štít šílení rozzuřených živlů jen umocní.
Ve víru nezvladatelných sil, napospas rozpoutaným hrůzám je každá obrana malá, nicotná, marná.
Aleš se plazí pryč, kryje si hlavu před padajícími kusy dřeva, dosáhne dveří, rve se s vichřicí.
Konečně se mu podaří otevřít.
„Sem!“ zahuláká do svistu a rachotu. „Poběžte sem!“

Závěrečná poznámka: 

Příště Konečně záblesk

Obrázek uživatele ef77

Letní den

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Blíží se svátek všech Haniček (a některých Marií) a v Kouzelném květinářství se dveře netrhnou. Ester s Natálií nestačí vázat kytice, jedna zkušeně a rychle, druhá trochu nejistě – ještě musí hledat, kde jsou růže, gerbery, karafiáty, kde je asparágus, antúrie nebo listy palmy.
Nápor poleví až k poledni. Natálie poprvé od rána vytáhne mobil a zarazí se – deset nezodpovězených hovorů od Lenky. Zavolá zpátky, víc poslouchá, než mluví, a během hovoru znatelně bledne.
Mezitím Ester přinese snop zlatého obilí na věnečky a zbledne taky – z každého klasu se místo zrnek sypou černé saze.
V horkém letním dni náhle obě zamrazí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Teď

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Záznamník pronese tři slova, následuje cvaknutí a rychlé: „Ano?”
„Neměls doufám další noční?”
„Až zítra,” odpoví Šimon.
„Dnes večer ti asi nezavolám. Budu mimo civilizaci.”
Napíchla Milice jeho telefon? Tak jako tak, kostky jsou vrženy, nemá prostor couvnout, nemá čas, je rozhodnuto. Možná už zítra bude po všem.
„Kam jedeš?”
„Nevím. Možná do šumavských rašelinišť. Třeba najdu tu kytku, cos mi včera nakreslil.”
„Takhle blbá kytka neexistuje.”
„Co my víme?”
Nelehký smích.

Studuje jízdní řády. Hledá nejkratší cestu někam, kde nikdo nežije. Kam nikdo nevidí. Kde nikomu neublíží.
Pak vystojí frontu na jízdenky.
Oddechne si, až když vlak opustí nádraží.

Závěrečná poznámka: 

Další: Někde

Obrázek uživatele Aries

Třetí pokus

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Vlastníma rukama

Drabble: 

„Vaňková tu mívala záhonek,“ vzpomene si náhle Eva nad vyčištěným kruhem zeminy.
„Co tam rostlo?“ ožije Xénie.
„Obyčejné kytky. Tulipány a tak. Potom jednoho dne všechny naráz zvadly… Za tři dny nato umřela.“ Zmlkne, aby nerušila.
Tentokrát se Evžen hlíny sotva dotkne.
Vyšlehnou rudé plameny.
Země zasténá. Zachvěje se.
Nebe se strašlivým zavytím pukne.
Rozervaná oblaka se řítí k zemi, provazce ledové vody nemilosrdně bičují, trhané namodralé světlo nepřetržitých blesků změní zděšené tváře v přízračné masky, rachot hromů přehluší burácení vichru, s třeskotem sjíždějí tašky ze střechy, z roztříštěných oken se řinou střepy, chatrná zeď se rozsype jako dětská stavebnice.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aveva

Nečekané setkání

Fandom: 
Drabble: 

Nedělní procházka po Letné skýtá nečekaná nebezpečí. Čára Fuk a šnek Lumír korzovali mezi stromy a tiše se bavili o posledním případu, když se k nim nadšeně obrátila osoba ženského pohlaví, která hbitě obstarala všechny strany rozhovoru.
“Pane Fuku!”
“A je s vámi i váš šnek!”
“Monsieur Lumír, mohl byste se mi osliznout do památníčku? Jsem vaše největší fanynka!”
“Až tohle uvidí miláček Chef!”
S exaltovaným výrazem se konečně ztratila v davu.
“Proč jsi k ní byl tak odměřený, příteli?” zeptal se Čára Lumíra.
“To je snad zřejmé,” zabručel šnek. “Podle všech známek je ta osoba zaměstnána ve francouzské restauraci!”

Obrázek uživatele ef77

Dobrovolná hasička

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ohořelý mundúr ze sebe strhá už v předsíni, jen v prádle přejde do kuchyně a poslouží si vodkou rovnou z flašky. Pak se zhroutí na židli. Viděla už ledacos, ale dnešní požár…
Únavou jí padají víčka, jenže hlava pořád šrotuje, nekonečné defilé zpustošeného pole, pahýlů obilí, uhořelých ovcí. To snad nebyl oheň, ale Zložár. Nakonec vyčerpané podvědomí vykreslí známou tvář největší fanynky Pottera z celého děcáku.
Zmateně se probere. Že bych jí zavolala? Byla přece trochu zvláštní, třeba by si nemyslela, že jsem cvok.
Zítra, pomyslí si a znovu si naleje. Ani druhý panák nespláchne odpornou chuť popela v ústech.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Vlastníma rukama

Úvodní poznámka: 

Je to BJB jak prase a úpěnlivě doufám, že i zoufalá snaha se počítá ;)

Navazuje na Bezmoc

Drabble: 

Do oken se tlačí tma.
Evžen se vzchopí. Nemůže si dovolit nechat se drtit úzkostí. Minuty neúprosně letí.
Všichni ho následují ven.
„Naposledy jsem se dostal někam sem,“ ukazuje na hromadu cihel. „Ohnisko bude pod tou zbořenou zdí. Uděláme místo.“
Chopí se lopaty, začne cihly odhrnovat stranou. Martin i obě ženy se k němu přidají.
Aleš bez lítosti opustil původní postoj objednal jsem si službu, tak se snažte. Jde o mnohem víc než vyčištění pozemku. V boji proti strašlivé smrtící síle se ocitl s místními čaroději na jedné lodi.
Lopata nezbývá. Popadne tedy namátkou největší fanku a přiskočí na pomoc.

Závěrečná poznámka: 

Příště Třetí pokus

Obrázek uživatele neviathiel

Stručně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

18. července 1998
14:30 odchozí hovor na číslo XXX XXX XXX - Šimon Illner, styčná osoba vyšehradské čarodějnické policie, bývalý milenec Ševčukové
16:00 odchod z bytu na setkání s bývalým milencem
19:55 návrat
20:05 odchod do bezpečného domu na prověření
21:35 návrat domů
21:45 odchozí hovor na číslo XXX XXX XXX XXX - Karel Vrbenský, starší vyšetřovatel vyšehradské kriminálky
21:48 zapnuto nahrávání
21:55 přišel Vrbenský
21:58 Vrbenský vypnul nahrávání (pozn.: běžné)
22:15 magický incident bez škod na elektronice
22:30 Vrbenský odešel
22:32 znovu zapnuto nahrávání, Ševčuková zrekapitulovala návštěvu (pozn.: běžné)

Závěrečná poznámka: 

Další: Teď

Obrázek uživatele neviathiel

Mizerně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Když Vrbenský zazvoní, Olena stále ještě sedí stočená v křesle s prázdnou sklenkou.
„Víte něco o veřejném incidentu ve Varšavě?” zeptá se ho.
„Nevím. Předám to varšavským.”
„Chci vás o něco požádat.” Hraje o důvěru Milice. „Strávila jsem desítky hodin u Kosturaků. Příliš si nepamatuji, nebyla jsem na tom dobře.” Největší fanynka Milice leze do jámy lvové. „Dokážete se k těm vzpomínkám dostat?”
„Možná.”

Vrbenský jí podá sklenici vody. Takhle rozčileného ho ještě neviděla.
„Co jste si vzala?”
„Nic, jen toho panáka…”
„Tím to není.”
Něco jí muselo zůstat v krvi po prověřování.
Vrbenskému prolétne tváří znechucení.
„Nic mi neříkejte.”

Závěrečná poznámka: 

Další: Stručně

Obrázek uživatele ef77

Ovinnik

Fandom: 
Drabble: 

Dávno jsme odešli z lidských zemí. Tiše spíme na hranicích mezi kouzelným a všedním světem. Málokdo nás ještě umí zavolat.
Těm, kdo prosí, vyhovíme.
Těm, kdo nás ponoukají k nepravostem, neodpovídáme.
Tentokrát ale prosebný hlas do své inkantace jemně vpředl temná vlákna, předloženou kaši jedem ochutil, obětní koláčky zadělal hněvem. A my jsme to neviděli.

„Další pole před sklizní spálené na prach, co v tom vězí za čerta,“ povzdychne si velitel hasičů a netuší, jak blízko pravdě je.

Ovinnik. Černým zaříkáním pokřivený, hranice příčetnosti má posunuty.
Z dobrého strážce sklizně je zlý žhář. Kdo ho zastaví? Kdo ještě ví jak?

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Bezmoc

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Večeři

Drabble: 

Plameny blafnou. Spolknou zvadlou snítku černobýlu, stejně jako předtím šalvějové lístky a květ proskurníku. Na podlaze se mezi kapkami krve válí zakalený krystal, pazourkový nůž, zlomená svíčka.
Zaříkání nepomohlo, nic nezabírá.
Vyčerpaná do krajnosti, Xénie shrne zpocenou kadeř z bolavého čela.
Černá skvrna doputovala k hranici staré široké jizvy na předloktí. Hrozivě se šklebí uprostřed magických znaků, škrábanců a popálenin, stop Xéniina marného úsilí.
Kde se zastaví? Kde je ta mez? V srdci? V mozku? Skončí nezadržitelná plíživá cesta Evženovou smrtí? Nebo něčím ještě horším?
Vidí v jeho očích odraz němého přiznání své porážky.
Evžen nic neříká.
Oba to vědí.

Závěrečná poznámka: 

Příště Vlastníma rukama

Obrázek uživatele neviathiel

Pryč

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ještě se jí motá hlava.
„Jsi čistá.”
„Pomohlo to?”
„Nic nového.”
Dostane obálku s papíry a videokazetou. „Tady máš kopie.”
Olenu zalije nejasný pocit, že je něco špatně.
„K čemu?”
„Předej to Vrbenskému. Problém se doufám vyřeší sám.”
Chvíli je ticho.
„Dostala jsi druhou šanci,” říká nová šéfka.
Lidi jako ty končili v lepších časech na hranici, říká její hlas.

Když jde doma po schodech, telepatická pojistka se začíná rozpouštět. Polije ji horko. Musí se chytit zábradlí. Má pocit, že netrefí nohou na schod.
Málem rozsype obálku.
Kolik takových už tajně vynesla?
Nalije si sklenku vody. Druhou.
Nalije si panáka.

Závěrečná poznámka: 

Další: Mizerně

Obrázek uživatele neviathiel

Jinudy

Úvodní poznámka: 

Děkuji za téma! Můžu napsat cokoliv, protože Olena je zrzka.

Předchozí: Jinak
Celý seriál
První letošní drabble

Drabble: 

Záznam bezpečnostní kamery je zespoda ožehnutý. Do záběru napochoduje Aleksandr a cosi říká do interkomu. Zazubí se do bezpečnostní kamery. Pak záznam končí.
Tuhle noční můru stvořila. Musí ji také zprovodit ze světa.
„Kolik lidí…”
„Nikdo. Dal si načas. Zanechal svědky a stopy. To nebyla chyba.” Nová šéfka buňky se obrátí k OIeně. „Bylas s ním téměř tři dny. Řeklas nám všechno?”
„Moc si nepamatuji.”
„Pomůžeme ti.” Prověříme tě. „Vrátit se do služby a zjistíš, co se děje. Teď tě musíme prověřit.”
Oleně se obrátí žaludek. Přikývne. Soustředí se na heslo od Vrbenského.
Kritické oblasti její paměti jsou odteď zablokovány.

Závěrečná poznámka: 

Další: Pryč

Obrázek uživatele Aries

Večeře

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Druhý pokus

Drabble: 

Čas letí, smráká se.
Eva se vyklání z okna: „Nechte toho na chvíli, mám hotovou večeři. Vy taky, pane Drábku, jen pojďte.“
Dům Raposových voní sladkým ovocem. Zlatavé světlo malované lampy se odráží od tří rezavých hlav skloněných nad stolem.
Útulnou atmosféru ruší zachmuřené tváře i tichý znepokojivý rozhovor. Evžen probírá s Martinem další postup. Aleš klesá na mysli. Zdá se, že moc nadějných možností nezbývá.
Vtom se ozve zaklepání na dveře.
Eva běží otevřít, z předsíně zazní vzrušené ženské hlasy.
Vchází drobná tmavovláska. Se znepokojeným výrazem míří rovnou k Evženovi: „Co se ti stalo?“
Evžen sjede Evu vražedným pohledem.

Závěrečná poznámka: 

Xénie nebyla doma, vydala se navštívit sestru a měla se vrátit až další den. Eva je Xéniina kamarádka a když si všimla, že Evžen má potíže, hned jí zavolala.

Příště Bezmoc

Obrázek uživatele neviathiel

Jinak

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Pokračuje v chůzi, přejde kolem domu, zdánlivě nepřítomně se zahledí do napůl otevřeného květu pampelišky, smysly pracují na plné obrátky. Jakmile je mimo dohled, sáhne do kabelky.
Pagerem odešle kód 323. Mírná panika.
Za chvíli pípne SMS.

To jsem já. Pojď nahoru.

Jediný členovi Milice, kterému ještě může věřit.

„Vážně nevíš, co se děje?”
„Znám postupy.” Vyklidit byt. Povolat zálohy. Rádiové ticho.
„Já ne. Dnes mě pověřili. Jsi hned další na řadě.”
Zamrazí ji. „Kdo tě poslal?”
„Neznáš ji. Ten magor, co tě otrávil a poslal do Budče, je odstavený. Máme na krku mezinárodní incident. Varšava přišla o celý barák.”

Závěrečná poznámka: 

Další: Jinudy

Obrázek uživatele Aries

Druhý pokus

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zásah

Drabble: 

Zpátky do přízračné krajiny.
Temnota se vpaluje do očí.
Hrozivé čáry se proplétají, rozlézají, rozpínají do všech stran, připomínaly by ledové květy, nebýt oslnivě, nesnesitelně černočerné. Ostré trny vyrážejí nečekaně jak vražedná kopí, zavinuté šlahouny se zákeřně vymršťují. Liány plné smrtících přísavek.
Netuší, zda bloudí v kruhu či míří správně do srdce nepřítele. Probíjí se dál a dál, vydrážděné nervy až drnčí, všechny smysly napjaté, síly vybičované do krajnosti.
Vtom se rozlije krvavě rudá jak nestvůrný květ.
Evžen bleskem pochopí, že se musí okamžitě stáhnout.

Vzápětí zmoženě sedí na zemi, těžce oddechuje.
Černá skvrna se posunula z dlaně na zápěstí.

Závěrečná poznámka: 

Jo, je to okecávačka, ale něco tam jakoby kvete. A když jede na adrenalinu, tak samozřejmě nemá čas se bát, tak by to snad šlo, ne?

Příště Večeře

Obrázek uživatele neviathiel

Náhle

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

V těžkém tichu Olena sklidí papír a tužku. Dozvěděla se mnohem víc, než čekávala.
„Co bude teď?” zeptá se Šimon. „Zase zmizíš?”
„Nevím, co bude.” Zabodne pohled do stolu, nedokáže se na něj podívat. „Nechci zase čekat na svolení normálně žít.”
„Neodpověděla jsi mi na otázku.”
„Jestli zmizím, nebude to moje rozhodnutí.”
Chvíli je zase ticho.
Pak promluví oba najednou.
„To už je na mě —”
„Každý den —”
„Pokračuj.”
„Pokud půjde všechno dobře, každý večer ti zavolám.”

Když zahne do své ulice, ze zvyku se rozhlédne. Ani stopy po magii. Po komkoli.
Zvedne hlavu, vyhledá očima okna svého bytu.
Jsou rozsvícená.

Závěrečná poznámka: 

Další: Jinak

Téma je ve druhé větě. Snad projde.

Obrázek uživatele Aries

Zásah

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nehodu

Drabble: 

Evžen konečně otevře oči, posadí se, usrkne posilujícího lektvaru. Zkouší vstát a zdá se, že už se úplně vzpamatoval.
„Moje chyba,“ vysvětluje zamyšleně. „Zaváhal jsem. Příšerné bludiště, všude pasti. Docela jistě čáry. Nemůžu je rozbít, dokud nenajdu ohnisko.“
„Jak to myslíte?“ hlesne Aleš.
Evžen pokrčí rameny: „Musím se tam vrátit a dostat se dál.“
„Nestačí, jak jsi dopadl teď?“ vyjekne Eva. „Víš, že jsme tě křísili skoro hodinu?“
„Máš snad lepší nápad?“
Vtom si s úlekem všimne kulaté černé skvrny na dlani. Nedá se setřít ani seškrábnout. Vpíjí se do čar v kůži, hrozivě se šklebí.
Jedovatý pavouk uprostřed pavučiny.

Závěrečná poznámka: 

Příště Druhý pokus

Obrázek uživatele neviathiel

Blízko

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena klopí oči k čarám na papíře. Vyhýbá se Šimonovi pohledem. Jasnovidec je výstižné slovo. Z toho pohledu se cítíte jako nazí ve sněhové závěji. Šimon ji viděl nahou mnohokrát. Co Olena nesnese, je pohled na něj, bojujícího s kouzlem, které se nechce nechat vidět ani zaznamenat. Ruka se mu kroutí, čáry jsou roztřesené.
Když skončí, má na tváří krůpěje potu.
„Co chceš dělat?” zeptá se, jako kdyby jí viděl až na dno duše.
„Tohle kouzlo už nefunguje. Musím je rozbít.”
Šimon přejede kouzlo očima technika. „Struktura drží pohromadě, jako kdyby byla fyzická.”
„Jak by je rozbil?”
„Začal bych… tady.”

Závěrečná poznámka: 

Další: Náhle

Obrázek uživatele Aries

Nehoda

Úvodní poznámka: 

Odehrává se zároveň s předchozím Na průzkum

Drabble: 

Aleš mačká ve zpocené ruce nepravidelně broušený křišťál. V duchu si úzkostlivě opakuje Evženovy pokyny pro případ, že by se cokoliv přihodilo.
Jenže jak to má poznat?
Liškomág se choulí na zemi, nevidomé oči upřené kamsi do neznáma, neslyší, nereaguje na dotyk… dýchá vůbec?
Minuty se zvolna mění v nekonečno.
Vtom se Evženovo tělo napne jako v křeči. Bez hlesu se zhroutí.
Aleš zpanikaří.
Tiskne křišťál na čelo, třese s ním, snaží se o křísící kouzlo.
Zoufale křičí o pomoc.
Martin Rapos už běží: „Evo! Připrav návratový elixír!“
Za oknem se mihne Martinova žena v bílé naškrobené zástěře. Horlivě přikyvuje.

Závěrečná poznámka: 

Martinova žena se opravdu jmenuje Eva. Jako vedlejší postava se mihla v několika povídkách a myslím, že i v jednom starém seriálu.

Příště: Zásah

Obrázek uživatele neviathiel

Obtížně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dva mladí lidé. Závan dávné blízkosti. Dřevěný stůl s lavičkami, dvě čtyřdecky kofoly.
Tužka a papír.
„Ukaž mi, co vidíš, Šimone.”
Přivře oči unavené z celodenního koukání do spousty monitorů a hledání čehokoliv podezřelého, detailu, kouzla, porušení některého z myriády předpisů o utajení. Ideální práce pro jasnovidce.
Podívá se skrz víčka.
Vídí to. Změť čar, jako vypálená do jemné červené tkáně. Dokáže zaostřil na část, ne na celou. Nějaké zkreslující kouzlo.
Začíná zprava shora. Čáry nechtějí navazovat, kroutí se mu pod rukama. Šimon v sobě nemá magie, ani aby se za nehet vešlo. Ale vidí.
Vlasy se mu ježí hrůzou.

Závěrečná poznámka: 

Další: Blízko

Stránky

-A A +A