Game of Thrones

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Za peníze (skoro) cokoliv

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli to je úplně dada, protože jsem se pořád držela jakési nosné myšlenky, a to chronologicky. Ale psala jsem to jak mě zrovna napadlo.

Drabble: 

„Lannister vždycky splácí své dluhy.“

Bezva, pár švihů mečem a budou chechtáky. Vyzraju na ryby, vyzraju na ptáky. Ať se ta hysterická matrona třeba pomine.
Cesta, pobudové, ocel, bitva. Prachy. Sem s nima. Tenhle chlap je zlatej důl.
Město, pletichy, dědek s uřízlýma vousama.
Spratek. Může bejt víc na přesdržku? Může. Jednou to evidentně bylo málo.

Přípravy, panika, zelená bitva. Peněz jak šlupek. Titul. Fajn, ale na nic.
Velká sláva, spousta žrádla.
Spratek pořád na přesdržku.

Ještě větší sláva, spratek, bezva kost. Fialová.
Průser.
Hora? Ani prd. Za to prachy nestojí.
Manželka. Blbá jak necky, ale těch chechtáků. Těch chechtáků.
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Zlatá růže

Úvodní poznámka: 

Tenhle nápad jsem včera dostala, přes noc zapomněla, a dneska ve sprše jsem si na něj zase vzpomněla. :-D

Drabble: 

Luthor Tyrell byl bezpochyby mužem, po jakém musely toužit všechny ženy. Zářil na turnajích, s obdivuhodným citem recitoval básně, byl pozorný a navíc až nadpozemsky krásný. Co víc, zůstal takový i po svatbě.
Brzy však Olenna zjistila, že její manžel je jako myrská váza – oslňující leskem a umně vyrytými ornamenty, ale uvnitř dutá. I proto si k její nelibosti úřad králova pobočníka místo něho uzurpoval prohnaný Tywin Lannister.
Když Luthor zemřel – stejně hloupě, jako žil – Vysokou zahradu zdědil jejich syn. Olenna dělala vše pro to, aby byl Mace úspěšnější než jeho otec, ale mělo to háček – byl celý po něm.

Závěrečná poznámka: 

K té smrti Luthora Tyrella: Při lovu se hnal za nějakým ptákem, nedával pozor na cestu a i s koněm zahučel do propasti. Jestli tohle není idiotská smrt, tak už žádná.

Obrázek uživatele Carmen

Je třeba usměrnit fanouška

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poněkud bujabéza, ale únava materiálu, no.

Drabble: 

"Přesně tuhle zápletku jsem čekal ve druhé sérii, dost slabý." Rychlokvaška trpící potřebou sdílet světu svoje názory na YouTube.

"Mám teorii, že hradní brána je ve skutečnosti chytře sedící drak."
"To by bylo trapně předvídatelný!" Komentáře na fanouškovské stránce.

*

Tvůrčí tým vyčerpaně polehává v zasedačce. Kafe došlo.
"Nezapínej to!" hystericky zařve jeden ze scenáristů na druhého, který otvírá laptop.
"Tvůrci zjevně trpí jistou únavou myšlenkového materiálu," přečte hluše.
"Únava materiálu?! A dost! Já toho mám dost!"

*

Zombie staví domeček z kostí hlavních postav.
Pak se objevil meteorit. Pak už nebyli ani zombíci.
Kamera najíždí na pustou pláň.
Konec.
Trhněte si.

Závěrečná poznámka: 

(Mimochodem předposlední série podle mě fakt stála za starou bačkoru, ale pst.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Do vzdušného zámku a výš

Úvodní poznámka: 

Malíček je postava, která mi připadá fascinující tím neuvěřitelným vzestupem téměř z nuly až do nejvyšších pater království. Jistě, k takové báječné kariéře si vypomohl nejedním podrazem, ale musí se mu nechat, že má velké sny a zároveň odhodlání si je vyplnit. Proto ho mám já (a nejen já) tak ráda. :-)

Drabble: 

Jeho pradědeček byl braavoským žoldnéřem, dědeček potulným rytířem a otec nejmenším z malých lordů, jehož panství tvořil jen nepatrný kousek skály. Přestože jeho rod s každou generací zlepšoval své postavení, neměl toho mladý Petyr Baelish mnoho, oč by se mohl opřít. Jen své schopnosti a sny. A sny, na těch rozhodně nešetřil. Mnozí mu říkali, aby místo stavění vzdušných zámků zůstal nohama na zemi. Petyrovy nohy však nestály na ploché zemi. Kdepak, neúnavně našlapovaly na další a další schody, stoupaje čím dál výše, až do „vzdušného zámku“ s Měsíčními dveřmi a nebeskými celami. I odtud však bylo pořád kam stoupat...

Jejich první setkání

Úvodní poznámka: 

Pokus o drabble z pohledu Ducha, čímž se doufám vysvětluje i téma.

Drabble: 

Když jsem se narodil, byl jsem nejmenší, pořád hladovej a navíc bílej.
Nevím jestli vadilo to, že jsem měl barvu jako krajina okolo a byl jinej než ostatní, nebo mě bylo mojí mamince líto, ale vzala nás jinam. Bylo tam tepleji a zem byla také tmavá a teplá.
Už jsme měli se sourozenci zoubky a začali jsme jíst maso a tak nám maminka chtěla ulovit jelena. Ale měl velké parohy.

Měli jsme co jíst, ale maminku už ne.

Pak se objevil ten člověk.
Podival se na mne a věděl jsem to, my oba.
Byl jsem doma.

Tu noc jsem proplakal.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

To pravé nebezpečí

Úvodní poznámka: 

Budiž pochválena kouzelná moc koupelny! Pořád jsem nevěděla, co s tím tématem, pak jsem vlezla do sprchy a za pět minut bylo drabble skoro komplet vymyšlený.

Drabble: 

Ser Jacelyn Bywater stál na městských hradbách a sledoval, jak Stannisovi vojáci vypalují les na protějším břehu Černovodého proudu.
„Zaútočí brzy?“ vyrušil ho z chmurných myšlenek čísi hlas. Bylo to Derek Ewerclay, správce královských sklepů.
„Počítám, že hned, jakmile dorazí jejich flotila. A to bude brzy, velmi brzy,“ odpověděl ser Jacelyn a svou železnou rukou se podrbal v prošedivělých vlasech.
„To se mi ulevilo,“ vydechl Ewerclay.
Ser Jacelyn k němu prudce otočil hlavu. „Ulevilo?!“ Ten člověk se musel zbláznit!
„Kdyby obléhání trvalo déle než další týden,“ začal objasňovat správce, „musel bych královně regentce vysvětlovat, že nám došlo všechno Arborské červené.“

Obrázek uživatele nettiex

Posel dobrých zpráv

Úvodní poznámka: 

crack

Drabble: 

Nadechl se. Odvahu, Same. Zabil jsi Bílého chodce. Tohle zvládneš. Prostě si to natrénuj.
„Jone. Jsem štastný, že ses vzpamatoval ze smrti své první lásky a Daenerys je skvělá. Jenom je tady taková… maličkost?“
Maličkost. Ha.
„Uhm… Tvoje macecha tě nenáviděla zbytečně?“
Vážně?!
„Nemůžu jim přece jen tak říct, jsi manželským synem Lyanny Stark a Rhaegara Targaryena, Aegon - což tedy brrrr, dost neuctivé, vždyť tvůj stejnojmenný bratříček byl krátce předtím brutálně zavražděn – a právoplatným dědicem trůnu… ale teto Daenerys, nezoufej, pořád můžeš být královnou, incestní manželství jsou nakonec prakticky rodinná tradice!“

„Cože?“ ozvalo se za ním.
Ach.
No… očividně mohl.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Královský život

Úvodní poznámka: 

Tohle mi teda dalo zabrat...

Drabble: 

Jak sladce, blaženě žije si král,
hostiny, turnaje, co týden bál.

Jelenem zdobený zlatý tvůj praporec,
v království každý ví, že nejsi lakomec.

Turnaje pořádáš za velké slávy,
zdaleka na ně se sjíždějí davy.

Potoky vína a pohoří masa,
vše lehce unese královská kasa.

Manželka hraje si na tichou domácnost?
Náhradnic najde se pokaždé víc než dost.

Potomky svoje už spočítáš stěží,
Spokojeně však tvůj život dál běží.

A když tě omrzí paláce lesk,
v královské oboře zaženeš stesk.

Lovecká smečka tvá vesele štěká,
na zásah oštěpem divočák čeká.

Žes zklamal poddaných nezměrnou naději?
Litovat vždy bude dost času později.

Převlečená pomsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna velmi známá scéna známého fandomu z opačného úhlu pohledu malého kluka. Proto je skryt. Není potřeba ho znát :)

Drabble: 

Klečel v tom chladném sněhu před námi a tvářil se jako by mu vůbec nedocházelo proč. Těkal očima z jednoho na druhého a nejspíš hledal nějakou oporu, vysvětlení, alespoň v jednom z našich pohledů, zatimco mu z děr v břiše vytékala čerstvá krev.
Nevěděl vůbec jak hrozně to bolí. Jak strašné je se koukat, když vám před očima podříznou oba rodiče.
Pokud ano, nikdy by to neudělal. Nikdy by je sem nepřivedl.
Stoupl jsem si proti němu, zahleděl se mu do očí a vrazil mu nůž rovnou do srdce. Snad ho to bolelo stejně jako mne každý den.

"Pro hlídku."

Neviditelný fandom: 

Procitnutí

Úvodní poznámka: 

Prvni pokus o fanfiction po letech - doslova.

Drabble: 

Pozorovala svůj odraz v zrcadle a nepoznávala se. Ohnivé vlasy si razily cestičku chlupatým límcem pláště a volně splívaly k pasu. Jemná linie rtů, pravidelné obočí...
Ta dívka naproti ní byla velmi krásná. Jen v očích bylo cosi, co tam být nemělo. Bolest, utrpení, smutek, nenávist, odhodlanost...
Byla ještě malá, když jí to zrcadlo otec přinesl. Pozorovala se v něm, když jí chůva česala, občas taky matka...
Jak ráda se v něm pozorovala a představovala si nádhernou budoucnost.
Tolik se toho stalo.
...
Váza stála příhodně po ruce a střepy lživého obrazu skončily na špinavé zemi.
Už nikdy do něj nepohlédne.

Závěrečná poznámka: 

Tolik toho měla na srdci, ale 100 slov je 100 slov.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Masakr začíná

Úvodní poznámka: 

Hymna mi zjevně nestačila. :-D

Drabble: 

Královstvím sedmi vládl král,
za mlada nikdy se nebál.

Když ale zestárl, začal se bát,
že mu drak roztaví brnění plát.

Za ženu zlatou lvici měl,
zahýbat jí se nestyděl.

Královna tím však netrpěla,
stejnou mincí mu oplácela.

Věř nebo nevěř, čtenáři věrný,
králův znak zdobil paroháč černý.

Jednoho dne, co jen čert nechtěl,
pobočník krále Jon Arryn zemřel.

Že bylo královi smutno až běda,
na hrad svůj pozval si přítele Neda.

Od truhly s tajemstvím našel Ned klíče,
v kolouším rouše že skrývá se lvíče.

Po smrti králově skončil Ned bez hlavy,
tím začal příběh tak dlouhý a krvavý.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Naše ostří jsou ostrá

Úvodní poznámka: 

Vzala jsem tu malebnost trochu doslova...

Drabble: 

..............................................................................
................Naš.............................................e os.................
................tří.............................................jso................
................u o..........................................str................
................á. Naše ostř..........................í jsou ostrá..................
................Naše ostří j.......................sou ostrá. N................
................aše ostří jso...................u ostrá. Naš................
................e ostří jsou................ostrá. Naše.................
................ostří jsou os.............trá. Naše os................
................tří jsou ostrá........Naše ostří j................
................sou ostrá. N....aše ostří jso................
................u ostrá. Na..še ostří jso................
................u ostrá. Naše ostří j................
................sou ostrá. Naše o................
................stří jsou ostrá..................
................Naše ostří js................
................ou ostrá. Naše................
................ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá..................
................Naše ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá. Naše o................
................stří jsou os...trá....Naše ostří j................
................sou ostrá.....Naše o.....stří jsou o................
................strá. Naše.....ostří jsou.....ostrá. Naš................
................e ostří jso.......u ostrá. N........aše ostří j................
................sou ostrá...............Naš..............e ostří jso ................
................u ostrá. N........................................aše ostří................
................jso.........................................................uo................
................st...............................................................rá..................
...........................................................................................
Závěrečná poznámka: 

Aby mě rozhodčí nezabily, předkládám zde původní neupravenou verzi textu, (ve které se dají slova spočítat lépe):
Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá. Naše ostří jsou ostrá.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Sbohem, Malíčku

Úvodní poznámka: 

Taky Vás, kdo jste viděli seriál, tak naštvalo, co provedli s Malíčkem? To byl největší zářez postavy od doby Stannise... >:-(

Drabble: 

Dne 27. srpna 2017 opustil svět Petyr Baelish, přátelům i nepřátelům známý pod přezdívkou Malíček, lord protektor Údolí a bývalý mistr pokladny.
Drobný postavou, ale velký duchem, žil svůj život nenápadně a bez okázalých gest, ale o to trpělivěji a svědomitěji pracoval, aby dosáhl velkých věcí. A skutečně jich dosáhl. Dalo by se říci, že Západozemí by nikdy nebylo takové, jaké ho známe, nebýt Malíčkova vytrvalého úsilí přetvářet svět kolem sebe.
Ač byla jeho pouť předčasně ukončena dvěma zlovolnými scénáristy, v našich vzpomínkách a srdcích zůstane Petyr Baelish navždy zapsán jako malý velký muž Západozemí. Budiž Ti země lehká, Malíčku.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hrad z písku

Úvodní poznámka: 

Proč mi z drabblů, které se nějakým způsobem týkají Stannise, vždycky vyleze nějaká deprese? Jo, počkat...

Drabble: 

Mistr Cressen stál u okna a zamyšleně pozoroval pláž pod Dračím kamenem, kde si hrála Stannisova dcerka Shireen ve společnosti neveselého šaška Strakoše.
Dívenka klečela v písku a stavěla hrad, zatímco blázen se potloukal kolem a uskakoval před vlnkami hrozícími zmáčet mu nohy. Občas se na malou lady otočil a něco řekl. Něco nesmyslného, tím si byl mistr jistý.
Konečně Shireen dokončila poslední věž svého hradu. Vstala, aby si dílo prohlédla v celé jeho kráse. Vtom přišla nečekaně velká vlna a polovinu pískového hradu smetla.
Mistr si povzdechl. Ubohé dítě, kromě hranaté čelisti zdědila po otci i neúnavně pronásledující neštěstí.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Obléhání Bouřlivého konce

Úvodní poznámka: 

Tentokrát trochu netradiční formát.

Drabble: 

Bouřlivý konec:
"Lorde Stannisi, tohle je poslední kyselé zelí. Ted už ty psy budeme muset jíst samotné."
Tábor Tyrellů:
"Dáte si kousek pečeně, lorde Maci?"

O měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Dneska jsem žádnou krysu nechytil, dokonce jsem ani žádnou neviděl."
Tábor Tyrellů:
"Ten broskvový koláč se přímo rozplývá na jazyku, dám si ještě kus."

O měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Cibule! A nasolené ryby! Já se snad zblázním!"
Tábor Tyrellů:
"Ještě víno!"

O další měsíc později:
Bouřlivý konec:
"Posily! Sláva!"
Tábor Tyrellů:
"Zatraceně, Starkové!"

Po skončení obléhání:
Bouřlivý konec:
"Skutečně si k tomu kyselému zelí nedáte aspoň pohár vína, lorde Stannisi?"

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Král a blázen

Úvodní poznámka: 

DMD ještě ani nezačal a já už píšu tak depresivně... Snad se to v dubnu zlepší. :-D

Drabble: 

"Stíny přicházejí tančit, můj pane..." Stannis zaskřípal zuby, když uslyšel přibližující se Strakošův hlas.
Neměl toho šaška rád. Připomínal mu bezmoc dne, kdy ve svých čtrnácti letech stál na hradbách Bouřlivého konce a sledoval, jak loď vezoucí jeho rodiče mizí v běsnících vlnách. Strakoš byl tehdy kromě změti bublin jediný, koho moře vyvrhlo živého. I v tomto štěstí ho však neštěstí dohnalo, když jeho život vykoupila ztráta rozumu.
Kdysi geniální šašek, který měl Stannise naučit se smát, už provždy provázel svého pána jako břemeno duše. Stejně jako hořkost a křivda, ty stálé společnice. Jak ironické... Jako vše ve Stannisově životě.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Působivý, ale nepraktický

Úvodní poznámka: 

Vzala jsem to překování trochu doslova...

Drabble: 

Devan si otřel pot z čela. Už celé týdny s dalšími kováři usilovně pracoval, aby z tisícovky mečů vytvořil monumentální trůn pro nového krále.
Z těžké práce mu umdlévaly paže a žár dračího dechu, který meče tavil do tvárnosti, byl téměř nesnesitelný. I ostatní kováři už téměř padali vyčerpáním.
Devan považoval králův nápad za hloupý. Vždyť kolik užitku mohly osiřelé meče přinést? Kolik seker, pil, lopat nebo pluhů by z nich bylo možné vyrobit?
A Aegon promrhá tolik dobré oceli na hloupý trůn! Navíc příšerně nepohodlný. Možná král zjistí, jaká pitomost ten trůn je, až se pořádně řízne do zadnice...

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Utajený zákusek

Drabble: 

Plížil se kolem pracovních stolů a snažil se neudělat hluk. Ne snad, že by mu něco hrozilo, kdyby ho královský cukrář nachytal, ale nechtěl, aby se o něm povídalo, že snad má rád sladké.
Zaslechl kroky. Naposledy se rozhlédl mezi tácy s dezerty, ale citrónový zákusek nikde nenašel. Banánový dort bude muset stačit. Popadl kousek, zabalil ho do plátěného ubrousku a vylezl oknem ven.
"Jdu tě vystřídat," řekl Merynu Trantovi, a ten se bez námitek klidil. Rozhlédl se, vyndal zabalený zákusek z kapsy, položil ho před dveře, zaklepal a odběhl za roh. Vrátil se, až když za Ptáčkem zaklaply dveře.

Závěrečná poznámka: 

Trochu mimo charakter, ale prostě jsem musela...:-)

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Tučné věno

Úvodní poznámka: 

Asi nebudu sama, koho tohle napadlo...

Drabble: 

Byla na vrcholu blaha. Sestry a sestřenice se jí vždycky posmívaly, že zůstane na ocet, ale kdo se směje teď? Našla ženicha dřív než většina z nich. A jakého! Ne jen obyčejného rytíře, ale lorda. Co na tom, že byl dvakrát starší než ona a většině lidí naháněl husí kůži. Přezdívalo se mu "lord Pijavice", ale co na tom? Vybral si ji! Ze všech dívek v rodině právě ji! Bude se vdávat a vytře zrak všem dívkám, které se jí smály.
Co však tlustá Walda nevěděla, bylo, že její dědeček slíbil lordu Boltonovi věnem tolik stříbra, kolik jeho nevěsta váží.

Obrázek uživatele Amy

Vyhraj nebo zemři

Drabble: 

Celou dobu na sobě cítí jeho pohled. Dává si pozor, aby neustále vypadala dokonale, decentně uždibuje jídlo (protože dáma se přece necpe) a nevšímá si hladu, který pociťuje.

Když odchází od večeře, hluboce se před ním ukloní. Všimne si, jak se jeho ruce zachvějí a tváře zčervenají.

Později přijde do jeho ložnice. On zpočátku váhá, nakonec se však podvolí. Jeho rty jsou měkké a nezkušené, když se pohybují pod těmi jejími. Přislíbí jí všechno, co bude chtít, jen když bude jeho, říká procítěně.

Ona se usměje a odejde s vědomím, že vyhrála.

Margaery Tyrell se zase jednou podařil kapitální úlovek.

Závěrečná poznámka: 

Spolu s Aryou patří Margaery k mým nejoblíbenějším ženským hrdinkám v GoT. Doufám, že Arya neskončí stejně bídně jako Margaery.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

To bylo mé dvojče!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trocha herecké recyklace... ;-)

Drabble: 

Vůbec netušil, co se děje. Přišli si pro něj ozbrojenci v brnění a odvedli ho. Prý za vraždu nějakých lidí, jejichž jména nikdy neslyšel.
Postavili ho do řady se čtyřmi chlapíky v podobně ošuntělém oblečení, jako měl on sám. Pak přivedli dalšího člověka.
"Dobře si je prohlédněte, pane Tully. Kdybyste mezi nimi poznal vraha vaší sestry a synovce..." řekl jeden z ozbrojenců.
"To je on! Walder Frey!" ukázal na něj ten chlap.
Konečně to pochopil. Walder... S Walderem měl vždycky jen potíže... "To je hrozný omyl! Walder Frey je mé dvojče. Já jsem Argus Filch a jsem školník v Bradavicích."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Neváhejte a objednejte!

Úvodní poznámka: 

Hned jak jsem uviděla nové téma, vybavily se mi reklamy na zázračné pilulky na hubnutí se všemi těmi fotkami před a po. Nešlo odolat, musela jsem napsat něco v podobném duchu. ;-)

Drabble: 

"Máte strach z ohně? Pak pozorně poslouchejte, máme něco přesně pro vás. Právě nyní máte jedinečnou příležitost přihlásit se na terapii, která vás pyrofobie zbaví.
Terapeutická sezení jsou vedena doktorkou Melissandrou, vynikající odbornicí na léčbu fóbií. Během tří týdnů vás zbaví všech úzkostí, které ve vás plameny vyvolávají.
Ale dost již slibů, nechme raději promluvit spokojeného klienta: Pane Clegane, povězte nám, jak vám program doktorky Melissandry změnil život."
"Dříve jsem měl z ohně panickou hrůzu, strach mě úplně paralyzoval. Díky terapii ale už mě žádný přizdisráč s hořícím mečem nezaskočí."
"Slyšeli jste sami, přátelé. Neváhejte a dejte pyrofobii navždy sbohem!"

Obrázek uživatele Alistair Reuyter

Desáté

Drabble: 

První dítě se narodilo, když shořel zámek s jejím otcem. Byl překvapený.
Druhé a třetí dítě nedonosila. Utěšoval ji.
Čtvrté dítě se narodilo mrtvé. Pojal podezření.
Páté dítě zemřelo po půl roce. Zavřel ji do věže.
Šesté a sedmé dítě se narodilo mrtvé. Nechal ji hlídat den a noc.
Osmé a deváté dítě se nedožilo jednoho roku. Začal vinit ostatní.
Desáté dítě…
Dětský, silný křik se nese místností.
„Je to zdravý chlapec!“
Paže ve stříbrné zbroji ho berou a odnášejí z místnosti. Nemůže s ním ani zůstat.
Alespoň něco svému synovi daruje, jeho jméno:
„Viserys!“ Křičí za mužem ve zbroji.

Dovolená na Zdi

Drabble: 

Tyrion Lannister byl šeredný, pokřivený skřet. Sandor Clegane to věděl a nenáviděl ho za to. Za to a za všechno ostatní. Tyriona Lannistera nenáviděl, jak jen člověk může, ale přesto tu byly dvě osoby, které nenáviděl víc.
Jeho bratr a princ.
Nikdy od svých pánů nic nežádal. Až teď.
„Slyšel jsem, lord Tyrion pojede s malou družinou ke Zdi, výsosti.“ Poklekl před králem.
Robert neřekl nic.
„Chtěl jsem vás poprosit,“ to slovo skoro vyplivl. Nikdy o nic neprosil. Nikdy. „zdali bych nemohl jet s ním.“
„Pes si chce označkovat kus ledu?“ zasmál se ode dveří Joffrey. „Smůla, pán říká ne.“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Invaze

Úvodní poznámka: 

BJB (A byla to fakt fuška)

Drabble: 

Kdysi dávno, v dobách, kdy ještě Západozemím neprocházela vysokorychlostní železnice propojující Černý hrad se Slunečním oštěpem a kdy nebylo možné dostat se do Svobodných měst přímým leteckým spojem z Králova přístaviště, zkrátka a dobře v dobách temného středověku, zažilo Západozemí takzvanou Invazi Vlídných.
Vlídní postupovali směrem na jih, napravovali zločince, urovnávali spory a ukončovali krvavé války zuřící mezi západozemskými šlechtickými rody odnepaměti. Všude, kudy Vlídní prošli, lidé se stávali laskavými, až do Králova přístaviště. Tam vládl král tak krutý a zkažený, že jed jeho duše Vlídné zahubil. Bez dobroty Vlídných se pak Západozemí brzy propadlo zpět do své původní prohnilosti.

Závěrečná poznámka: 

Nejnovější vědecké poznatky říkají, že pověst o invazi Vlídných vznikla pravděpodobně zkomolením informací o skutečné historické události, tedy invazi Jiných, kteří ovšem nedělali z lidí laskavé dobráky, ale bezduché zombie. Král z této pověsti měl zřejmě reálný předobraz v Joffreyovi, prvním svého jména, jehož despotická vláda (ač nedlouhá) se nesmazatelným způsobem zapsala do dějin.

Vzpurná štědrost

Drabble: 

Princ Joffrey vytasil svůj meč a zuřivě se vrhl na purpurový závěs.
„Někde to tady je.“ Zavrčel a odsekl další kousek těžkého sametu. Sandor Clegane obrátil oči v sloup.
„Ale já to najdu.“ Bublal Joffrey. „Na mě si nepřijdou.“
K obědu dostaly Lannisterovic děti po jednom koláči. Joff, jako vždycky, snědl nejen svůj, ale i ten Tommenův. Myrcella se ale rozhodla tomuto zvyku vzpříčit a plačícímu Tommenovi věnovala půlku svého.
Takovou vzpouru ale Joffrey nedovolí. Zjistí, kam koláč schovali.
Fascinován vynalézavostí svých sourozenců obrátil Tommenovu komnatu vzhůru nohama.
Jediné místo, kam se nepodíval by tác s koláčem na nočním stolku.

Obrázek uživatele Samantha

Tanec stínů

Úvodní poznámka: 

Pro Tomíka a všechny ostatní fanoušky GoT ;)

Varování: Maličkatý spoiler k GoT 6x1

Drabble: 

Aria se zvedla ze země a otevřela oči. Ale svět zůstal v temnotě. Byla slepá. Začala křičet a šmátrat kolem rukama, ale nikde nic než kamenná zem. Po chvíli narazila na vyvýšeninu a když ji ohmatala pozorněji, shledala, že jsou to schody. Opatrně se po nich vyškrábala výš a našla okraj lemovaný zdí. Schoulila se a doufala, že usne. Díky vyčerpání se jí to podařilo. Probudily ji až kroky a hlasy. Nejspíš nastalo ráno a lidé se vydávali ven. Někteří jí i hodili mince. Najednou se nad ní ozval ženský hlas:
"Vstaň," a na hřbetě jí přistála bolestivá rána tyčí.

Závěrečná poznámka: 

Tanec stínů je přirovnání k Ariině slepotě.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Konec jednoho hradu

Úvodní poznámka: 

Dneska to bude ponuré...

Drabble: 

Slunce již zapadlo, ale vysoké vše stravující plameny dál ozařovaly krajinu. Oranžové světlo vykreslovalo pod okolními stromy stíny, které jako by tančily v rytmu, jímž vítr pohupoval visícími těly. Vzduch byl prosycen dusivým černým kouřem, který stoupal do výše, kde se mísil s těžkými temnými mračny, jež zahalila oblohu na sklonku tak chmurného dne. Zahřmělo a z nebe začaly padat obrovské kapky syčící a praskající v ohnivém pekle, které na ně na zemi čekalo. Tywin Lannister sledoval, jak se pyšné sídlo před jeho očima mění v hromadu zčernalých kamenů a na jeho tváři se rozlil jeden z tolik vzácných úsměvů.

Nehoda

Drabble: 

Nad Štítem zuřila bouře. Kapky deště dopadaly na střechy věží a mořské vlny narážely do kamenných stěn pevnosti. Provazový most spojující dvě věže se nebezpečně houpal.
Balon Greyjoy toho nedbal. Byl Železný. V žilách mu kolovalo moře. Bouře byla jeho život.
I přes hustý déšť si všiml, že na mostě někdo stojí. Pán Štítu k postavě neohroženě zamířil, ale jak se přibližoval, jeho krok zpomaloval. Nemohl nepoznat tvář svého bratra.
„Proč jsi přišel?“ zastavil se přímo před ním.
„Přišel jsem si vzít to, co je moje.“ Odpověděl s úsměvem Vraní oko.
„A co to je?“
„Štít, ostrovy i království. Všechno!“

Chrabrost rodu Lannisterů

Drabble: 

Celým táborem se rozléhalo kvílení strážních rohů. Vojáci zmateně pobíhali sem tam a ve spěchu si připevňovali zbroj.
Obyčejní vojáci a důstojníci se překřikovali v nastalém zmatku.
„Ze stanu lorda Tywina byl slyšet křik! Něco se mu stalo!“ zavolal někdo z davu.
„Démon!“ odpověděl další výkřik. Všichni měli v živé paměti, co se povídalo o smrti Renlyho Baratheona. Je možné, aby takový osud potkal i Strážce západu?
Skupinka nejodvážnějších mužů se protlačila až k velitelskému stanu. Připraveni bít se za svého lorda vrazili dovnitř.
Lord Tywin stál na stole a zuřivě ukazoval na pavouka na podlaze.
„Zabte toho pavouka! Rychle!“

Stránky

-A A +A