Vinnetou

Obrázek uživatele vatoz

Výlet k rybníku

Fandom: 
Drabble: 

Pětice uhání alejí jak s větrem o závod, slunce se odráží od pedálů a opálených lýtek.
Jejdamánku, mám defekt, zahlásí náhle Rychlonožka.
Copak, obrátí se na něj vedoucí naší pětice. Ta čistá usměvavá tvář, ty ušlechtilé rysy, dobrotivý jako Mirek Dušín, ano, je to sám Ježíš.
Přistoupí k Rychlonožkovu kolu, a vida, prasklá duše, a v ní hřebík. Ježíš je na hřebíky odborník.
Ten musí z kola ven, říká a chopí se kleští.
Kluci, máte tady někdo lepení, já nemám, zoufá si ještě Rychlonožka. Ale MacGyver si ví rady v každé situaci a zalepí duši lepkavými listy lípy.
Výlet pokračuje.

Obrázek uživatele Terda

Úskalí života pistolníkova

Drabble: 

Ovšem obstarat si zbraň to není jen tak. Obzvlášť jste-li obávaný a všude známý pistolník. To si nemůžete jen tak nakráčet do obchodu. Nebo na trh nebo dokonce do nákupního střediska. Někdo by vás totiž mohl poznat. A jak by zmerčili, že jste neozbrojení, hnedle by využili početní i váhové převahy a šoupli by vás do chládku. A to by bylo tak říkajíc z deště pod okap. Totiž z pekáče do ledničky. Tohle si uměl Sunkáč snadno spočítat. Naštěstí měl dobrého známého. Jednou mu pomohl s jistou nepříjemnou záležitostí. Určitě mu tu službičku rád oplatí. Ten známý se jmenoval Santer.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Zvony

Fandom: 
Drabble: 

„Zvony,“ vydýchol.

Strnul som. Skutočne, v diaľke bolo počuť zvony. Ich hlas sa niesol nocou, mocný a čistý ako úprimná náklonnosť. Nikdy by mi nenapadlo, že raz začujem hlas kostolných zvonov uprostred prérie.

„Akoby niekto spieval,“ šepkal do tmy. „Počuješ? Akoby ma volali...“

Pocítil som strach.

Pomkol som sa bližšie, obaja sme sa chveli. V žiare dohasínajúcich uhlíkov som uzrel črty jeho tváre. Zbožný výraz na jeho obličaji bol tak nový, neznámy.

Priložil mi ruku na hruď, no ani teplo jeho dlane nedokázalo roztopiť ľadový črep hrôzy zaťatý do môjho neodbytne tlčúceho srdca.

„Šarlí?“ spýtal sa zmätene.

Nerozumel som. „Winnetou?“

Obrázek uživatele Skřítě

Proč byl Olda pěkný smolda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(*smolda je v tomto případě eufemismus pro slovo smolař)

Drabble: 

Ten kouzelný zpěv pil mu pěkně krev.
Trénoval vždy o sto šest, rychlý postřeh, tvrdou pěst.
Old Shatterhand byl muž činu,
prach a broky na svačinu.
Když se zjevil, ve všech byla jenom malá dušička,
neumíral, když smrtelná přišla na něj rýmička.
Měl dost pádnou pěst,
aby získal čest,
zlepšoval se v koňské jízdě,
znám byl nejen v rodném hnízdě.
Taky střelba šla mu skvěle,
když šlo o boj, vždy byl v čele.
Oslňoval indiány potíráním bezpráví,
legendy se dodnes o něm u ohniště vypráví.
I kdyby se vyšvihl na samotného šamana,
dál bude vzduch pro bratříčka, ten skloňuje "Ribana".

Obrázek uživatele Julie

Démon alkoholu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Jedno velice ošklivé AU.
Drabble: 

„Odpusťe, miss,“ potřásl jsem hlavou. „Ale je to stejný zmetek jako ti lumpové. Tvářil se, že neslyší jejich urážky, předstíral, že nevidí, jak se vám snaží ublížit. Ani slovem se vás nezastal.“
Odvrátila své překrásné sametově hnědé oči.
„Neznal jste ho před tím, než poprvé okusil ohnivou vodu. Byl to čestný muž. Mohl se stát velkým náčelníkem našeho kmene.“
Pohlédl jsem s odporem na lidskou trosku válející se na slámě. Pomočený a v kaluži vlastních zvratků vyspával whisku, kterou si dnes prolil chřtán. Jen z ohledů na ni jsem si neodplivl.
„Jak říkám, zmetek.“
„Přesto Nšo-Či svého bratra miluje, mister.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele BC_Brynn

Porozumenie

Fandom: 
Drabble: 

Môj brat ma naučil o tichu.

Sedeli sme v tráve, rameno vedľa ramena, kolená pritisnuté k sebe. Cítil som závan vody z ramena Rio Pecos, kvety, dym od puebla.

Preletel kŕdeľ vtákov. Chcel som sa spýtať na ich druh, no môj brat sa priklonil bližšie – vzduch sa naplnil vôňou jeho tela – a priložil si prst k ústam.

Počúvaj, vraveli jeho tmavé oči. Sleduj, čo sa deje navôkol, spoznaj chodníky bizóna aj vlka, nechaj sa viesť divokým mustangom naprieč prériou. Každý tvor rozpráva vlastným jazykom, no len v tichu nájdeš porozumenie, čo preklenie bariéru reči.

Stisol som Winnetouovu ruku vo vlastnej.

Obrázek uživatele Aurora

Hľadanie

Fandom: 
Drabble: 

Vysoký, svetlovlasý muž bol jedinou postavou, ktorá sa vynímala na širokej prérii. Unavene zoskakoval z koňa, sadal si pod osamelý strom a púšťal sa do skromného jedla: kukuričné placky a bizónie mäso.

Načúval zvukom prérie a sledoval všetko naokolo. Len náznak, kúsok odpovedí. Kam zmizol? Kde je teraz? A je vôbec nažive?

Zahryzol do mäsa, a, hoci to bolo ťažké, musel si to priznať: pred dvoma dňami stratil jeho stopu a nedokáže ju znovu nájsť.

Cítil sa, akoby hľadal mrkvu v zime, ihlu v kôpke sena, sneh na púšti. Beznádej mu zväzovala hrdlo.

Môj milý Winnetou, uvidím ťa ešte niekedy...?

Zlí duchové

Obdarovaný: 
Profesor
Fandom: 

Výňatek z knihy Na věčnosti od Karla Maye, který mě inspiroval k napsání této povídky:

…Winnetou, der nüchternste, der hell- und scharfdenkendste aller roten Männer, war gewiß kein Phantast, aber zuweilen, wenn wir miteinander im nächtlichen Dunkel lagen, rings von Gefahr umgeben, da geschah es, daß er die Hand hob, um grüßend rundum zu winken, und als ich ihn einst fragte, warum er das thue, antwortete er: „Mein weißer Bruder frage nicht. Wir sind beschützt, das mag dir genügen!“…

Určitě je tam spousta překlepů a chyb, ale prosím o jejich ignoraci - nedostatek času. Povídka je psána v odlehčeném duchu a rozhodně jsem se nesnažila napodobit Mayův styl. Naši hrdinové jsou vykresleni trochu jinak, než jak je známe, zranitelnější, postaveni před záhadu, na jejíž rozřešení nemají dostatek odvahy, neboť rozkrývá příliš mnoho niterných ran minulosti. Snad se Ti to bude líbit. Veselé vánoce a krásný nový rok!

Obrázek uživatele Kleio

Jak to celé vzniklo

Obdarovaný: 
Darsalam
Fandom: 

Název: Jak to celé vzniklo
Obdarovaný: Darsalam
Beta-read: Keneu
Fandom: RPF, Vinetou
Poznámka/věnování: Milá Darsalam, tvé přání bylo velmi inspirující, ale to bych nebyla já, aby z toho nevzniklo něco tak trochu jiného. Je to příběh a vlastně není, je to pravda a taky je to lež jako věž, stalo se to i nestalo, je to slash a vůbec to není slash. Rozhodně je to ovšem dárek psaný s radostí a s nadšením, takže doufám, že se ti bude líbit. V neposlední řadě moc děkuji Keneu, která v předvánočním shonu vynaložila snahu a skvěle mi text zbetovala.
S přáním krásných Vánoc Kleio

Obrázek uživatele Blanca

Vzpomínka na rudého bratra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna nesoutěžní, protože mi napadla cestou domů a protože s touhle scénou jsem se vždycky potřebovala nějak vyrovnat.

Upozornění: vyspoilovaný konec knihy

Drabble: 

Old Shattehand přijíždí k Deklilto.
Santer nejprve střílí, pak se chvástá. Vyleze až úplně nahoru na skálu.
"Tadyhle je ta závěť, ten indiánský hadr!..." začíná ji trhat na kusy, rozhazovat - ale v tu chvíli se klátí k zemi.
Místo něj na skále stojí postava, svírající lopatku, která se rychle zase vrhá za skalní převis, kam se pomalu snáší zbylé stránky.
Old Shatterhand zoufale vykřikne.
Skálu i s bezvládným zloduchem smete výbuch do jezera.
"Omlouvám se, že jsem ji nezachránila celou," žena v podivném postroji předává o chvíli později zbylé listy vyjevenému hrdinovi. "Musela jsem viset tak, aby si mě nevšiml."

Závěrečná poznámka: 

Protože roztrhat závěť byla ultimátní sviňárna, kterou jsem nikdy neodpustila ani Santerovi, ani autorovi samotnému. Tak.

Obrázek uživatele Profesor

Vejce a podivní návštěvníci Lorda Elronda

Úvodní poznámka: 

Vždycky jsem si přála napsat Mařenu z LOTRa. Takže jí tu máte v omeletě.

Drabble: 

Na počátku bylo vejce. Rozprsklé na dlažbě jedné z Roklinských teras. Zastánce vajíčkové teorie si dovoluji upozornit, že hned vedle seděla slepice s notebookem na klíně. Na slepici, kterou pochopitelně byla moje Profesorská maličkost, shlížel zmatený Lord Elrond.
Nerozuměla jsem mu ani slovo.
Opodál se objevilo další vejce. Za ním spadl Rudý gentleman v celé své kráse. Vzápětí přistál Doktor.

Dnes je tomu týden, co jsme hosty elfů. Je nás tady víc, pouze my tři jsme schopni se spolu domluvit. Tardis totiž nefunguje.
S Doktorem probíráme oviparní živočichy. Nejspíš se začnu učit sindarsky. Přírodovědec se tady určitě neztratí.

Nenávidím vejce.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Vlaky

Fandom: 
Drabble: 

Posadím sa na lavičku. Reumou zachvátené ruky zložím do lona. Osamelý dôchodca.

Do uší sa zareže ostré škrípanie bŕzd. Berlin Hauptbahnhof sa okolo mňa premení na ľudské mravenisko.

Zavriem oči. Spomínam na iné vlaky – parné lokomotívy ženúce sa po tratiach, čo som sám vymeral.

Z nekonečnej diaľky ma volá Divoký západ, Rio Pecos, slnkom zaliate prérie mojej mladosti. Vydať sa na poslednú cestu, zosadnúť z koňa v údolí riečky Metsur kde som kedysi so svojím bratom pochoval aj svoje srdce. Nech ma privíta vo Večných loviskách.

Kostolné zvony začnú odbíjať šesť hodín, a ja si ticho šepkám slová Ave Maria.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele BC_Brynn

Krásny deň

Fandom: 
Drabble: 

„Old Shatterhand... Ty... si... tu... Takto... musím... zomrieť...“ Nšo-či naposledy vydýchla.

Čo sa dialo v mojej duši, tomu mohol rozumieť iba Winnetou. Vykríkol som. Skaly mi vracali ozvenu.

Takto zahynula žena, s ktorou som sa chcel oženiť. Jediná, ktorú by som kedy mohol milovať – tá pravá. Na ceste z rodného puebla na Rio Pecos do Európy, ktorá v nej vzbudzovala strach aj vytrženie, ktorá pre ňu znamenala život po mojom boku.

Nikdy ju neuzrie.

Nšo-či, sestra môjho srdca. Bez nej sme osireli. Čo si počneme, Winnetou a ja?

Môj brat ma zovrel v náručí a zodpovedal moju otázku: „Pomstíme sa.“

Obrázek uživatele angie77

Šikovná věcička

Fandom: 
Drabble: 

Skupina u ohně sledovala přibližující se postavičku - maličkého mužíčka na křivých nožkách vyčnívajících mu z tuhého kaftanu.

„Dobrý večer vespolek,“ pozdravil.
„Same, co vy tady?“ zazněla otázka doprovázená úsměvem.
„Vy ho znáte?“ ujišťoval se chlapík, který zjevně nepochopil, že bílé kalhoty a sako nejsou ideálním oblečením do prérie.
„Jistě, je to můj učitel a rádce.“
„Sam Hawkens, jméno mé,“ řekl mužíček a s komickou vážností smekl.

Ozvalo se několikeré vyděšené zalapání po dechu.
Sam si nenuceně nasadil na hlavy paruku a tichounce se pochechtával, jak ty zelenáče překvapil.

„Vlastní skalp mi sebrali Indiáni. Tahle věcička je ale moc šikovná, víte?“

Závěrečná poznámka: 

Znáte to, když vám nějaká myšlenka vleze do hlavy a nejde se jí zbavit. Když jsem si včera přečetla téma, jako první se mi vybavil Sam Hawkens se svým sundávacím skalpem. A ačkoli jsem se usilovně snažila vymyslet něco jiného, prostě to nešlo...

Obrázek uživatele Danae

Stesk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Julii k narozeninám, bez nároku na bodík. Časem bude i větší vánoční dárek, slibuju! V zásadě navazuje Na Rio Pecos.
Pokročilá bromance.
Všechno nejlepší!

Drabble: 

Vinnetou dobře věděl, že ho Šarlí bude opouštět. Kdo mohl zadržet takového muže? I jiná místa potřebovala jeho horoucí srdce, silné paže, smysl pro spravedlnost. Libye, Arábie, Afrika… Přesto mu zoufale chyběl každý den. Když mu stesk rval nitro až k nesnesení, vycházel Vinnetou z puebla, aby si Šarlího přípomněl o samotě. Položil se na záda a otevřel všechny smysly. Vybavoval si jeho tvář. Zlátnoucí tráva prérie byly jeho vlasy. Modravé nebe nad prérií jeho oči. Zvuk větru byl jeho hlas. Kosův sladký zpěv jeho smích.
Vinnetou prudce zabořil prsty do hlíny. Prosluněná prsť byla jako dotek jeho teplé tváře.

Nečekaný úkol

Obdarovaný: 
Neúčastnila jsem se první fáze, jelikož jsem to tu objevila později, dá se říci, že obdarovávám sama sebe :-)
Fandom: 

Vinnetou, Old Shatterhand a Sir Emery Bothwell potřebují získat od židovky Judith důležitý dopis, který usvědčuje bratry Meltonovy z krádeže dědictví sourozenců Marthy a France Vogelových (postavy zapůjčeny z trojdílného románu Karla Maye Satan a Jidáš). Rozhodnou se proto vmísit se na ples, který pořádá jistý bohatý právník v New Orleans, jehož se má zúčastnit i ctěná dáma, která dopis nosí neustále při sobě. Vinnetou, který příběh vypráví, dostane za úkol se tohoto dopisu zmocnit.

Obrázek uživatele Ebženka

Golem to chápe

Úvodní poznámka: 
Tohle bylo hodně krkolomné, ale co mohu dělat proti náhlému osvícení? Zase blbej název. Ale vy se s tím určitě srovnáte.
Drabble: 

Pro pana Pumpu byla rodná hrouda víc než jenom terminus technicus pro pár hektarů obyvatelného prostoru. Byla to krev jeho krve, tělo jeho těla, potažmo tělo všech ostatních golemů stejného původu. Pokaždé, když se rozbil na novém místě a slepili jej novým jílem, nasál s ním trochu genia loci toho místa.
Proto se ho velice dotklo, když se dozvěděl, že kdesi na dálných stepích nějakým rudochům (asi vysoký obsah železa) prý národ přezdívaný bledé tváře (a tohle bude kaolín) berou jejich půdu, orají ji, pokrývají ji spletí vlakových kolejí a betonovou slupkou.
V tom roce Apači kolonizátory z území vytlačili.

Neviditelný fandom: 
Vinnetou
Obrázek uživatele ef77

Noc na prérii

Fandom: 
Drabble: 

Víš, milý čtenáři, jaká je noc na prérii?

Městský člověk, uvyklý neustálému ruchu, šumu a nočnímu povyku opilců, sotva si dovede představit, jaké je ticho noci. Pouze noční pták tiše zapěje, jen lehký praskot větviček citlivému uchu prozradí, že dravec vyráží na lov.

Žádné pouliční lampy rušící spáče, ale zastřené světlo měsíce a miriády hvězd – ani nejbohatší sultán Orientu neuléhá pod takovou klenbou.

A svítání, chvíle, kdy slunce vyjde nad obzor a obleče vše znovu do jasných barev!
Velebný chrám přírody!

Takové je, milý čtenáři, lože zálesákovo. A jeho ošumělá deka, nad všechny pokrývky z prachového peří je mu vzácnější.

Obrázek uživatele Danae

Na Rio Pecos

Úvodní poznámka: 
Pokročilá bromance. Pro Julii.
Fandom: 
Drabble: 

Vinnetou mě od prvního dne zasvěcoval do opravdového umění Indiána. K tomu patřilo i naslouchání - položit se do trávy, zavřít oči a nechat své srdce zcela prostoupit zvuky okolí. Měl jsem ovšem podezření, že Vinnetou procvičuje můj sluch také proto, že jsem po přestálých strázních stále ještě potřeboval více odpočinku. A tak jsem teď ležel se zavřenými víčky pod horkým poledním sluncem, když mě náhle napadlo otevřít oči. Vinnetou seděl vedle mě a díval se na mě zamyšleným pohledem.
“Na co hledí můj rudý bratr?” zeptal jsem se překvapeně.
“Vrývám si do srdce tvou tvář pro dny, kdy nebudeme spolu.”

Obrázek uživatele Ebženka

Bizoni nepřijdou

Úvodní poznámka: 
Já vím, je to blbý, ale napadlo mě to a nemám sil.
Fandom: 
Drabble: 

Symfonický orchestr hraje vznešenou melodii. Je šero. V mlází nepohnutě leží dvě postavy.
Dlouze čekají a dorozumívají se drobnými posunky.
Jedna z nich se náhle posadí a odhodí rozžvýkané stéblo. Druhá se zvedne do polosedu a rukávem začne leštit těžkou medvědobijku.

Vinnetou: "Proč můj bratr Šárli nevyčkává více příchodu bizonů?"
Old Shatterhand (s mírným úsměvem): "Jak se můj rudý bratr může ptát? Sám první poznal, že čekání je marné. Dnes již nepřijdou. Vítr se otočil."
Vinnetou: "Můj bílý bratr se učí vskutku rychle. Již za tak krátkou dobu čte lovecká znamení stejně obratně jako rodilý Apač."
(Seberou se a odejdou.)

Obrázek uživatele Danae

Rudý karbunkul 1

Název: Rudý karbunkul
Autor: Danae
Příjemce: Julie
Přístupnost: Všeobecná.
Fandom: Sherlock Holmes. Vinnetou. Pokus o fúzi.
Varování: O řádek výše.
Shrnutí: Dva nebritští gentlemani hledají v předvánočním Londýně spolubydlícího a nacházejí detektivní dobrodružství.
Disclaimer: Oba dva fandomy jsou už léta právně volné, a proto... muhahahaha!

Milá Julie, moc a moc se ti omlouvám za zpožděné dodání tvého vánočního dárku. Nemohu tvrdit, že je pozdní dodání alespoň vyváženo pravou britskou kvalitou, snažila jsem se, ale to je tak asi všechno. Mělo by to mít ještě asi dvě pokračování a budu se snažit s nimi příliš neotálet. Veselé Vánoce!

Obrázek uživatele Sothis Blue

Můj bratře

„Můj bratře,” řekl Vinnetou a obřadně přejel čepelí přes své předloktí.
„Můj bratře,” opakoval Old Shatterhand a učinil totéž.
Přitiskli ruce k sobě, ránu na ránu, a pevně sevřeli volnou levačkou. Chvíli tak setrvali.
Vtom se Old Shatterhandovi zatmělo před očima. Rozbušilo se mu srdce, roztřásl se zimou a pomalu upadl do mdlob. V horečnatém snu ještě matně zaslechl Klekí-petru, jak volá: „Dost! Pusť ho!” nejdříve řečí meskalerů, a potom v němčině.
Když se probral, znovu ho ošetřovala Nšo-či. Rychle bratra zpravila a ten za Old Shatterhandem hned přišel.
„Vinnetou je zahanben. Netušil, že jeho bílý bratr Šarlí má nulku.”

Fandom: 
Obrázek uživatele Skřítě

„Se slzou na víčku hledíme na sebe, buď se mnou bratříčku, bojím se o tebe, na cestách klikatých bratříčku...

...v mokasínách.“ "Dospívej můj rudý bratře, vždyť se nemáš čeho bát, na znamení našich svazků stačí mi jen ruku dát. Máš srdce jehněčí, do kalhot spadlo? Pírko ti za uchem poněkud zvadlo. Ty, že jsi náčelník? Kde je tvá hrdost? Pověstná odvaha a pěsti tvrdost? Kde je stisk chlapácký, muž, s tváří kamennou, jež v nitru ukrývá dušičku plamennou? Že by tvá odvaha nadobro pošla?" V tu chvíli Oldovi výmluvnost došla. Řekl si, že nemá cenu jenom trousit kecy, rozhodl se mluvit zpříma a jít rovnou k věci. "Chceme-li být hrdinové, románoví bratři, trocha rudé tekutiny k tomu zkrátka patří."

Fandom: 
Obrázek uživatele Durwen

Snad se nebojíš krve, Oldo?

Autorská poznámka: Vím, že to o délce života krvinek nemohl náš Gary Stue nic znát, ale potřebovala jsem vyvrátit to tvrzení o doživotních pokrevních bratrech :).

Old Shatterhand je nervózní. Porazil zběsilé indiány, porazil i naštvané manžele... Ale dobrovolně do sebe řezat? Tak to ne! Úkosem se podívá na indiána, svého budoucího pokrevního bratra. Vždy je to celé jenom nesmysl! Samotná červená krvinka žije pouze 120 dní, takže by byli pokrevními bratry něco kolem čtvrt roku, lépe řečeno tři měsíce a dvacet devět dní. Ale vysvětlujte to necivilizovaným indiánům.

Vinnetou si rázným pohybem nařízl zápěstí. Poté podal nůž Shatterhndovi. Olda si je vzal a poněkud nejistě přiložil na zápěstí.

Nervozita. Významné pohledy. Nádech. Říz. Střík. Jekot. Tma.

Druhý den byl pohřeb. Old Shaterhand řízl moc hluboko.

Fandom: 
Obrázek uživatele angie77

Morální zábrany

Z drobných ranek na zápěstích steklo pár kapek krve do připravených pohárů. Oba muži je uchopili a vypili obsah.

„Můj bratře.“
„Můj bratře.“

Sledovala vše s dojetím. A taky… s láskou…

……………..

Dlouho se snažil ty projevy náklonnosti přehlížet. Byla krásná, to nepochybně. Moc krásná… Ale byly tu nepřekonatelné překážky.

Odhodlala se provést frontální útok.

„Mám tě ráda. Chtěla bych být tvojí squaw,“ řekla otevřeně.
„To… to přece nejde,“ snažil se jí vysvětlit, vypadal dost zaskočeně.
„Protože jsem divoška?“ zeptala se ublíženým tónem.
„Protože jsi moje sestra…“

Nšo-či na něj chvíli zírala.

„Jseš si jistý, že jsi pochopil princip pokrevního bratrství?“

Fandom: 
Obrázek uživatele Julie

Stesk

A/N: Chtěla jsem napsat dalšího Sandokana, ale ani já nedostanu ledovou vodu do tropického moře.
Upozornění: Jestli máte dojem, že je to OOC, tak si přečtěte originál.

Spal a zdálo se mu o vodě. O oceánu plném křišťálově čiré ledové vody. Plaval a plaval a bojoval s proudy, které ho neúprosně stahovaly ke dnu. Zima mu svírala plíce a každý nádech bolel o trochu víc. Už dávno necítil prsty a přál si jen klesnout do hlubin a zemřít. Ukončit tu nekonečnou námahu. Otočil se na záda a zadíval se na oblohu. Někde tam vysoko, mezi šedavými mraky se leskl pár sametově hnědých očí. Sebral poslední síly a bojoval dál.
Karel May, známý spíše pod přezdívkou Old Shatterhand, se probudil s rozhodnutím, že se musí co nejdříve vrátit za oceán.

Ubírala se cestami, které on nikdy nepozná, kterými se nikdy nevydá, kterému zůstanou utajeny. Byl připoután ke své zemi a ke svému lidu. Ledová bystřina stékající ze Skalistých hor zpívala hlasem stříbřitých peřejí, rozradostněna možností vydat se na cestu. Později – až se rozlije po širokých pláních – ztiší svůj krok a bude jen jako něžná matka hladit travnatou prérii. A potom – silná a dospělá – se vlije do moře, aby jednou dorazila i ke břehům země zvané Německo.
Vinnetou se ponořil do mrazivého proudu a pokorně poprosil vodu o to, aby na druhou stranu oceánu zanesla jeho vzkaz psaný steskem.

Fandom: 

Optimismus

Zlotřilý plantážník seděl na verandě a spokojeně kouřil doutník.
Na obzoru se nejdřív zvedl sloupec prachu. Pak se podvečerem ozval zvuk kopyt.
“Mám zprávu od šéfa...” vypravil ze sebe unaveně notně pošramocený člen lupičské bandy, se kterou měl plantážník uzavřeno několik tichých dohod. Podal obálku a zhroutil se do proutěného křesílka.
Old Shatterhand a Vinnetou znovu zmarili nase plany. Stálo v listě.
Plantážník vzteky překousl doutník.
Černý sluha, který přinesl unavenému lupiči džbán s vodou se nadějeplně podíval na svého pána.
“Zpráva dobrý?” zeptal se a z masité tváře mu zářila dobrosrdečnost.
Bičování za soumraku ho z toho optimismu vyléčilo.

Fandom: 
Obrázek uživatele Blanca

Jak voní Západ

Vůně táborového ohně, vůně prérie, vůně dobrodružství. Tisíc a jedna vůně, která táhla mladé muže na Západ.
Vůně, které donutily mladého ‚Šarlího‘ vyzbrojit se hned dvěma puškami a vsednout na koně.
„Greenhorn“, smál se mu Sam Hawkins, ale myslel to dobře.
Učil ho ty vůně jednu od druhé rozeznávat.
Stádo bizonů, pase se, asi půl kilometru odtud.
Tohle je stádo mustangů, které se žene z blízké hory.
Takhle je cítit čerstvý medvědí trus.
Takhle voní indiánský kalumet.
A takhle obřad sbratření.
Ale ‚greenhorn‘ se brzy naučil rozeznávat ještě několik pachů, které se naučil nenávidět – pach zbabělosti, zrady, útlaku a smrti.

Fandom: Vinnetou (vynahrazuju si svou absenci u Posledního výstřelu)

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Anne

Otrávený šíp

Poznámka: Bjb, botanicky asi naprosto nesprávně

Old Shatterhanda postřelil šíp. Indián, co jej zasáhl, mířil na jiného a popravdě netušil, že někoho dostal. Úskalí plížení.
Vinnetou se skrýval poblíž.
Útočník se vzdálil (asi za svou kořistí). Pravděpodobně už nehrozilo nebezpečí.
Naklonil se nad svého bratra a prohlížel si ránu po šípu. Bylo to jen mělké škrábnutí, avšak zkušené oko rozpoznalo, že hrot šípu byl otráven. Očistil trochu krve z ramene. Bude potřebovat amrózii. Měli štěstí, že se zrovna plížili v jejím porostu. Přiložil několik utrhlých snítek na ránu a vše ovázal kusem látky. Takhle bude Old Shatterhand muset vydržet do tábora. Tam mu poskytne léčivý nektar.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Skřítě

Pátek třináctého

„Dnes jsi nervózní, můj rudý bratře.“
„Máš úsudek stejně přesný, jako pěst, Old Shatterhande.“
„Od rána jsem nenarazil na žádnou squaw [:kočku].“
„Ani černou? V tom případě nevím, kdo z nás je větší zelenáč.“
„Blíží se banda kašparů, co s nimi máme hrát na indiány.“
„OK, rád se zase blýsknu v objektivu.“
„Počkej, chci být taky vidět!“
PIF, PAF!
„STOP! kterej idiot tak blbě míří?“
„Sorry, já vím, že padnout měl tady mladej svalouš, ale když Vinetou byl tak pěkně na ráně…“
„Rejžo, došel matroš, dneska už to nedotočíme.“
„Na tohle, hoši, nemám čas. Ty už si nevystřelíš, rudej gentlemane!“

Fandom: 
Rok: 
2011

Stránky

-A A +A