Zlámaljelitovi

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Úvod do fandomu Zlámaljelitovi

Fandom vznikl spontánně na základě několika drabblat z DMD 2013. Pankrác Zlámaljelito je někdejší dlouholetý mládenec, který se však nakonec přes agenturu seznámil a posléze oženil s Jenovéfou Zubatou, která nyní používá příjmení Zlámaljelitová Zubatá. Mají spolu syna Zdirada a všichni tři spolu prožívají nejrůznější životní příhody.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Trocha filozofie na dobrou noc

Drabble: 

"Ještě ti před spaním vyvětrám," praví Pankrác Zdiradovi, otevře okno a zakouká se ven.
"Nač se koukáš?" táže se Zdirad.
"Jen mne, jako ty Nerudovy žáby v kaluži, napadlo, zda u některé z těch hvězdiček je planeta a na ní tvorové jako my. To ale asi nezjistíme."
"Třeba ano."
"Pochybuji. Je to příliš daleko. Vesmír je plný tajemství a záhad."
"Jakých například?"
"Největší záhadou podle mne je, k čemu by byl vesmír, kdyby v něm nebyli lidé ani jiné myslící bytosti, které by mohly o něm přemýšlet. Ovšem to už jsem sklouzl do filozofie. Ale teď už spi, dobrou noc!"

Závěrečná poznámka: 

Nevím, nevím, zda touto hlubokou myšlenkou nenasadil Pankrác Zdirádkovi na dobrou noc brouka do hlavy.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tábor jako řemen

Drabble: 

"Zdirade, nepřecpávej se tou marmeládou!" peskuje synka Jenovéfa.
"Ano, v jídle musíme být střídmí," podpoří ji Pankrác. "V tvém věku jsem jednou byl na táboře, tam jsme pro celý oddíl, tedy patnáct kluků plus dva vedoucí, vyfasovali jeden talířek másla, k tomu jeden talířek džemu, o to jsme se museli spravedlivě podělit."
"To musel být drsný tábor," konstatuje Zdirad.
"Ano, tábor jako řemen," přisvědčí Pankrác. "Ale zocelilo mě to. Měl bys časem také něco takového zkusit."
"A tam jezdil každý?" ptá se Zdirad.
"Každý ne, ale patřilo to k dobrým mravům. Měkkýšů, kteří to vůbec nikdy nezkusili, bylo naprosté minimum."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Alkohol po ránu

Úvodní poznámka: 

Na cestách si Zlámaljelitovi občas dopřávají i fajnovější přesnídávku.

Drabble: 

"Jsme v končině kavárnami oplývající, dnes svačíme zde," praví Jenovéfa.
"Třikrát sachr, dvakrát horkou čokoládu, jednou latte macchiato," objednává Pankrác.
"Mají zde i alžírskou či irskou," konstatuje Jenovéfa.
"Ano, ale po ránu alkohol nepiji. Výjimku jsem udělal jen jednou za sto let."
"Kdy?" je zvědav Zdirad.
"Po vítězství našich hokejistů na olympiádě v Naganu. To jsem oslavil štamprletem slivovice, ač bylo teprve osm ráno."
"To aby naši sportovci příliš nevyhrávali, sic budeš ohrožen alkoholismem," přehání Jenovéfa.
"Člověk musí pečlivě vybírat a nevytvářet si nejrůznější záminky. Ostatně Nagano dodnes označují jako turnaj století. Dnes tedy budeme hřešit pouze mlsáním," dí Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

V indickém bistru

Drabble: 

1. -Omáčku ostrou či jemnou?
-Určitě jemnou!
2. -To pálí jak čert!
-Je v tom vzácné koření. A v Indii toto jedí i mnohem menší děti.
3. -Nezapomínej, tatínku, že v Indii mají plechové děti, jak bylo řečeno v jistém seriálu.
4. - Proč se, sakra, nedržíme jelit?

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Děkuji tímto své manželce za výtvarné ztvárnění komiksu, já bych to jako naprosté kreslířské dřevo jinak nedal.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Vyznání Tabitě

Úvodní poznámka: 

Co by to bylo za ročník DMD bez crossoveru mezi dvěma tradičními fandomy. Zdiradovo básnické střevo opět úřaduje.

Drabble: 

Život, ten probíhá,
nahoru a dolů,
proto ho, Tabito,
prožijme spolu.
Ač nejsem Tydlitát,
tydlitátuji rád,
když hudba souzní nám,
mám žízeň jako trám.
Tu žízeň po lásce,
tak mne už občerstvi,
má touha čistá je,
není to obžerství.
Být s Tebou napořád,
Tvé duši nablízku,
světem bych prochodil
nejednu tenisku.
Nechť duše souzní nám,
tak jako muzika,
flirty a nevěry,
to se mě netýká!
Na rukou budu Tě
v životě nositi,
proto už začínám
svaly si mastiti.
Neboj se, nezradím,
mám svou rodovou čest,
a o Tvé blaho chci
bojovat ostošest.
Tak prosím, uvěř mi, Tabito,
Tvůj Zdirad Zlámaljelito.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O stavebnickém vkusu

Drabble: 

"Podívej, Zdirádku, to je vila skoro jako zámek," ukazuje Jenovéfa.
"Podnikatelské baroko," konstatuje Pankrác.
"A existuje třeba i podnikatelské rokoko?" ptá se Zdirad.
"Doufám, že ne, ovšem nejsem si jist. V hlavách zbohatlíků se vylíhne ledacos a za peníze architekt vyprojektuje cokoliv," odvětí Pankrác.
"Jednou si postavím něco podobného!" prohlásí Zdirad.
"Doufám, že pokud se na to zmůžeš, tak si postavíš něco vkusnějšího," reaguje Pankrác. "Zatím si můžeš stavět vzdušné zámky."
"Vzdušné zámky?"
"Ano, to může každý. Vzduch je zadarmo. A nikomu se při tom nepodaří vytvořit takovou příšernost," konstatuje Pankrác.
"Protože vzdušný zámek zůstává ve stavitelově fantazii," doplňuje Jenovéfa.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Nejlepší schwarzeneggrárna

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/35240

Drabble: 

"Konečně chlapštější využití zrcadla!" konstatuje Pankrác periferně zahlédnuvší Zdirádka zkoušejícího si v trenýrkách kulturistické pózy.
"Koukej, tati, na mé bicáky!"
"No, zatím spíše bicáčky. A taky tricáčky a quadricáčky. Ale začni cvičit a bude to lepší. Také jsem v mládí schwarzeneggřil," vzpomíná Pankrác na svá studentská léta.
"Co?"
"Snažil se přiblížit Schwarzeneggerovi v kolejní posilovně čili schwarzeneggrárně. Koupím ti k narozeninám nějaké přiměřené činky a s nimi můžeš začít. A až povyrosteš, vezmu tě do nějaké schwarzeneggrárny na posilovací stroje."
Tu se vrací domů Jenovéfa a okamžitě reaguje:
"Chlapi, zítra na chatě naštípete dříví! To bude nejlepší schwarzeneggrárna! A nejsmysluplnější!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Potenciální povolání

Drabble: 

"Jdu sklepničit," hlásí Pankrác odcházeje s s čímsi do sklepa.
"Ničit sklep?" ptá se Zdirad.
"Ne, dělat sklepníka."
"To těžko, víno tam nemáme," uvádí rozhovor na pravou míru Jenovéfa.
"To je pravda, já jsem tak nanejvýš sklípkan," přiznává Pankrác. "Sklepník čili sklepmistr, nebo také sommelier, je odborník na víno, který se o ně ve sklepě stará. A radí lidem, jaké víno si mají dát k jakému jídlu. Je to zajímavé povolání."
"Tohle by mne bavilo," praví Zdirad.
"Proč ne, tak se dobře uč!" odvětí Pankrác.
Stejně je mu jasné, že to Zdirádka brzy přejde, podobně jako automechanik či módní návrhář.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Trable subordinovaného Zdirada

Drabble: 

"Zdirade, co to píšeš za úkol?" táže se Pankrác.
"Opisuji školní řád!"
"Co???"
"Někdo kecal v hodině, a tak máme celá třída tento zvláštní úkol. Nejradši bych se na to vy..."
"Žádné vy..., pěkně to dopíšeš, budeš zkrátka držet krok a pusu!"
"Proč?"
"Protože jsi paní učitelce subordinován!"
"Tatínku, vysvětluj rozumně!" zasahuje Jenovéfa.
"Tak jinak: škola bez kázně je jako mlýn bez vody, pravil již dávno sám veliký Jan Ámos Komenský."
"Ale kolektivní trest je nespravedlivý, tati..."
"Zdirádku, teď jsi především členem kolektivu, kde musí být disciplína, jinak byste všichni takříkajíc lezli po stromech jako opice, v individuum musíš dospět."

Závěrečná poznámka: 

Někdy se člověku těžko vysvětluje to, s čím sám vnitřně nesouhlasí.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Cool Zdirad a marnivá komorná

Drabble: 

"Zdirade, co děláš pořád před tím zrcadlem? Nic proti upravenosti, ale toto se už na chlapa nehodí!" hubuje Pankrác.
"Vyčesávám si vlasy nahoru, chci být cool!"
"Nemyslím, že by to bylo až tak úchvatné. A rozhodně v tom není holá závist," přejede si Pankrác mimoděk rukou přes svou pleš. "A taky není cool říkat pořád cool."
Pankrácova slova nepadají na úrodnou půdu, proto kázání pokračuje:
"Dej si bacha, ať nedopadneš jak ta marnivá komorná z Pernštejna!"
"Jak?"
"Musíme tě s maminkou brzy na ten hrad vzít," praví Pankrác věda, že správný efekt bude mít ta pověst jen na místě samém.

Závěrečná poznámka: 

Onu pověst zde necituji, abych čtenáře, kteří ji neznají, neochudil o zážitek při prohlídce hradu. Kdo by ji chtěl přesto poznat bez cestování na hrad Pernštejn, může si ji přečíst například v knihách Hynka Jurmana Pernštejnský tis a Zubštejnské dědictví, viz též www.jurman.wz.cz .

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Nevyslyšená tetovací touha Zdiradova

Drabble: 

"Nechám si vytetovat srdíčko a do něj jméno Tabita!" praví Zdirad.
"Chraň tě ruka páně, to bych ti zmaloval zadek do fialova!" vyskočí Pankrác jak čert.
"Tatínku, mírni se!" zasahuje Jenovéfa.
"Takže argumentačně," pokračuje po svém uklidnění Pankrác, "jsi, Zdirade, přesvědčen, že to Tabita ocení? Když ne, bude ti to vadit pro známosti s jinými slečnami. Můžeme se pobavit o tričku na zakázku s nejrůznějšími obrázky či nápisy, třeba i Tabitou, ale svou kůži máš jen jednu. Tak si ji neprzni ani sebebohulibějšími motivy. Pamatuj, chlapče, my Zlámaljelitové jsme vždy byli, jsme a budeme seriózní džentlmeni, tetování tedy přenecháme hejhulům!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pokroky telekomunikační

Drabble: 

"Mami, k narozeninám chci, prosím, mobil," ventiluje touhu Zdirad.
"Ten ještě nepotřebuješ," odvětí Jenovéfa.
"Máme doma dva mobily a k tomu i stabil," konstatuje Pankrác. "Představ si, že když já byl malý, byly telefony jen stabilní. A ani ty nebyly v každé rodině!"
"A jak jsi volával kamarádům?"
"Na ten stabilní telefon, který měli jeden pro celou rodinu. Musel jsem se představit a slušně požádat dotyčného k telefonu, když to zvedli třeba jeho rodiče. Kdo telefon neměl, k tomu jsem musel dojít pěkně pěšky, zvednuv svoji línou zadnici."
"A kdy tedy dostanu svůj mobil?"
"Sečkej, Zdirádku, času, jako husa klasu!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Idylka jarní neděle

Drabble: 

Pankrác, Jenovéfa a Zdirad pochodují po pěšině na zalesněné stráni. Občas spatří veverku, případně nějakého ptáčka, jinak kromě nich tam není ani živáčka. A to se drží turistické značky! Idylku nenaruší ani občasné prosvištění rychlovlaku po trati zamaskované v zeleni na dně údolí.
Uvolní pěšinku na projetí cyklistovi, který je nadlouho posledním člověkem, kterého potkávají. Ten si ale dá, v tomto náročném terénu!
Přicházejí ke zřícenině, či spíše zbytkům hrádku. Tam též pusto, jako by tam od jeho zániku ve středověku nikdo nebyl.
Lidé jsou dnes líní, myslí si Pankrác. Ale zase si to tu sami můžeme mnohem lépe vychutnat!

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Borůvky a nekonečno

Drabble: 

"Zdirade, pohni trochu, stále ještě nemáš zakryté ani dno toho kyblíku," popohání Pankrác synka sbírajícího borůvky.
"No jo, tatínku, když ty mu dáš tak obří nádobu, to pak nepřibývá," zastává se Zdirada Jenovéfa.
"Ať je rád, že jsem mu nedal padesátilitrový barel..."
"Legracisto, chtěl bys, aby nasbíral nekonečno borůvek."
"Kolik je nekonečno?" ozve se Zdirad.
"Strašně moc, tolik borůvek se nevejde ani do toho padesátilitráku," odvětí Pankrác.
"A kolik se tam vejde?"
"Takových sto tisíc, dvě stě tisíc..." odhaduje Pankrác.
"Sakra, chlapi, pusy vám jedou a ruce stojí," péruje oba Jenovéfa.
"Tak tedy do toho, nezůstávejme na dně!" zvolá Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Není třída jako třída

Drabble: 

"Zdirade, do toho vagónu ne, tam je první třída" usměrňuje Pankrác syna.
"Prvňáci?"
"Ne, ve vlaku to znamená něco jiného. První třídou jezdí patriciát, elita, prostě ti
hodně bohatí a vysoce postavení, pokud nezhrdají veřejnou dopravou, a druhou třídou plebs, tedy my ostatní."
"A dalšími třídami?"
"Jsou tu jen dvě. Kdyby jich bylo devět, jako ve škole, tou poslední by musel být asi dobytčák."
"Však pro některé by se hodil," komentuje Jenovéfa nepořádek v kupé.
"My se tu ovšem budeme chovat čistotněji, než ti pasažéři před námi. Pamatuj, Zdirade, ač plebejec, můžeš být jemný a kultivovaný jinoch," praví významně Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Lvi na Západě středoevropském

Úvodní poznámka: 

Rodina se chystá na výlet do oblasti druhdy obsahující železnou oponu.

Drabble: 

"Tuhle starou mapu, Zdirádku, brát nebudeme, raději si vytiskneme novou, podívej, hic sunt leones," praví Pankrác.
"Co??"
"Zde jsou lvi."
"V Rakousku mají lvy?"
"V přírodě tam samozřejmě lvi nejsou a nebyli. To se říkávalo o neprobádaných končinách, které na mapách značili právě takto bíle. Rakousko ovšem nebylo neprobádané, ale tajné."
"Jak to?"
"Aby se tam našinci nepokoušeli uprchnout. Ono by to stejně ani s mapou nebylo lehké, neboť tam byla železná opona."
"Co to bylo?"
"Vysvětluj, tatínku!" pobízí Pankráce Jenovéfa.
"To ti povím na místě samém, ještě tam z té opony mají malé zbytky na památku," odkládá odpověď Pankrác.

Závěrečná poznámka: 

V mém mládí byly turistické mapy oblastí sousedících s Rakouskem či západním Německem opravdu tištěny výše popisovaným způsobem.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O pionýrech a mladých disidentech

Úvodní poznámka: 

Když Zdirad najde doma pionýrský šátek z dob tatínkova dětství, má Pankrác co vysvětlovat.

Drabble: 

"Tati, co to je?"
"Tento pionýrský šátek tu mám jako memento na něco, na co nejsem hrdý. Jako většina ostatních jsem myslel, že stát se pionýrem je něco, co nelze odmítnout. Jen výjimečně se mezi námi našli disidenti, kteří mezi pionýry nevstoupili."
"A teď mu, tatínku, vysvětli, co je to disident," zareaguje Jenovéfa.
"Disident je ten, kdo jde proti proudu, proti tomu, co většina ostatních považuje za správné. Já to, bohužel, na rozdíl od jednoho mého kamaráda, nebyl."
"Proč?"
"Protože jsem věřil většině. Buď rád, Zdirádku, že tebe už dnes nikdo do žádné organizace nenahání, to je opravdu vymoženost demokracie."

Závěrečná poznámka: 

Ano, dnes, s odstupem času, opravdu hodnotím své vrstevníky, kteří nevstoupili do pionýrské organizace, jako disidenty.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zdirad a Jehova

Drabble: 

"Ne, děkujeme, nebudeme chtít!" odmítá Pankrác rázně a spěchá se Zdiradem pryč z dosahu agitátora rozdávajícího časopis s názvem Probuďte se!
"Proč?" ptá se Zdirad.
"Potřebujeme se probudit? Nepotřebujeme. Přece nespíme!"
"Ale nikdo nemůže číst ve spaní. Pro koho ten časopis tedy je?" namítá logicky Zdirádek.
Pankrác cítí, že bude muset s pravdou ven.
"Ten časopis píší Svědci Jehovovi pro ty, které chtějí dostat do svých řad."
"Kdo je to ten Jehov?"
"Říká se Jehova a ty se s ním nikdy nezaplétej!"
"Kdo to tedy je?"
"Ten, kdo tu všechno řídí. A kdo říká, že je jeho svědek, ten kecá."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pro Tabitu

Úvodní poznámka: 

Na úvod ročníku to bude crossover mezi dvěma tradičními fandomy.
Který zamilovaný mladý muž by se nepokoušel tvořit pro dívku svého srdce básně. Nejinak je tomu u Zdirada Zlámaljelita.

Drabble: 

Každý teď tvoříme
svou vlastní množinu,
máme kolem sebe
obrovskou bublinu.
Bublina pevná je,
zcela neprostupná,
a tak Ty, Tabito,
jsi tak nedostupná.
Pojď, zkusme prorazit
ty naše bubliny,
a nás, prvky, spojit
do jedné množiny.
Přestože Zdirad jsem,
radím zdi rozbourat,
Tabito, prosím, věř,
že Tě mám tuze rád.
Vyluzujme spolu
tóny harmonické,
naše soužití, snad,
nebude dramatické.
Tak jako ty tóny,
budou souzníti nám,
i ty naše duše,
Tabito, přísahám.
Na cestě životem
chtěl bych Tě provázet,
ach, jak já moc toužím
o to se ucházet.
A až nám vyhládne,
má milá Tabito,
nám dvěma rozlomím
nějaké jelito.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Malá hudební idylka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Pankráci, musíš tu chvíli vydržet s mým hraním, budu si procvičovat tu Zdiradovu skladbu na vystoupení. Aby to mohl cvičit za mého doprovodu," praví Jenovéfa.
"Vždyť hraješ hezky."
"Děkuji."
"Není to vůbec žádná rána, mít paní, co tluče do piána. Vlastně jen jemně brnká."
"A do půlnoci také hrát nebudu."
Jenovéfa se dá do hraní. Zdirádek se má, když jej maminka může doprovodit. Chudáci děti, co mají nehudební oba rodiče, myslí si Pankrác poslouchaje libé tóny.
"Co myslíš, tatínku, dá se to poslouchat?"
"Je to bezchybné."
"Tak je to pro dnešek poslední klapka a poslední tón," odvětí očividně potěšená Jenovéfa.

Závěrečná poznámka: 

A to je pro letošní ročník DMD ode mne vše. Děkuji všem svým čtenářům: pravidelným, občasným i náhodným. Doufám, že se s Vámi všemi sejdu v dalším ročníku DMD a s těmi náruživějšími pisateli mezi Vámi již zanedlouho v akci 4D na Šíleném šupleti.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O atomu nevojáku a podobných idejích

Drabble: 

"Tati, co to znamená, že atom není voják, atom je dělník?" ptá se Zdirad.
"To máš ze školy?"
"Ne."
"No proto."
Pankrác si nemůže nevzpomenout, jak kdysi, ve Zdiradově věku, slyšel na školním shromáždění v tělocvičně od paní ředitelky přednášku o hrozbě neutronové bomby. A doufá, že toho jsou dnešní děti ušetřeny.
"To je heslo ruských atomových vědců, že atomy by se neměly využívat do zbraní, ale k něčemu mírovému, například v elektrárnách. Není to nic nového, je to jen zmodernizované rčení o překování mečů v pluhy."
"A bude atom dělník?"
"Doufejme. Jako voják by byl horší než tisíce mečů."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Košile a motýlek

Úvodní poznámka: 

Zdiradovo muzicírování přináší i situace doposud u Zlámaljelitů neobvyklé.

Drabble: 

"Sláva, už mám tu bílou košili pro Zdirádka!" zvolá Jenovéfa po příchodu domů.
"Proč?" zeptá se Pankrác letargicky.
"Bude mít přece ten žákovský večírek v lidušce! Poprvé nějak veřejně vystupuje, tak se na to musí vyštrejchnout. A ty, tatínku, najdi mezi svými motýlky nějaký, který mu sedne okolo krku."
Pankrác probírá motýlky a nemůže si přitom nevzpomenout, že sám měl něco takového poprvé až do tanečních, tedy v podstatně zralejším věku.
"Tento mu snad bude, ať si jej zkusí. Bože, to jsou starosti!"
"Ale krásné starosti!" odvětí Jenovéfa.
"Pravdu máš, ženo," dí Pankrác těše se na sledování Zdirádka z hlediště.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Motivace hudebníka Zdirada

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/25886

Drabble: 

"Tak, Zdirádku a znovu! To nebylo dobré," úkoluje Jenovéfa synka cvičícího na flétnu.
A Zdirad se znovu snaží pokud možno bezchybně vyluzovat příslušné tóny. Jde to se střídavými úspěchy. Jenovéfa stále do Zdirada klavíruje. Doslova, neboť si bere na pomoc piano.
"Viděl jsi včera ten koncert v televizi? Když budeš pilně cvičit, také třeba jednou budeš takhle vystupovat," snaží se Jenovéfa Zdirada namotivovat.
"Třeba i společně s Tabitou?" zamyslí se Zdirad.
"Proč ne, může z vás být slavné duo."
Zdirádkovi viditelně zazáří oči.
"Pojď, zahrajeme to znovu, Tabita teď jistě také cvičí," praví Jenovéfa a Zdirad rychle pozvedne svoji flétnu.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tuplovaný první kontakt

Úvodní poznámka: 

A je to tady, vážení čtenáři! Lidské osudy jsou nevyzpytatelné a tak tu máme crossover mezi dvěma fandomy.

Drabble: 

Začíná nový školní rok a učitel flétny v lidušce vítá nové žáky.
"Tabita Tydlitátová?"
"Zde."
"A Zdirad Zlámaljelito?"
"Také zde."
"Tabito, ty jsi svým příjmením přímo předurčena, aby ses učila hrát na nástroj jako je flétna. A co přivádí k hudbě tebe, Zdirade?"
"Maminka si přeje, abych nebyl nehudební jak tatínek."
"Ano, to je také dobrý motiv. Tak, děti, začneme."
A pan učitel započne dítka zasvěcovat do základních kroků hry. Zdirad se snaží soustředit. Ale nejde mu to tak, jak by si představoval. Neustále pokukuje po své spolužačce.
Zdá se, že je to pro něj první kontakt nejen s hudbou.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Sumec Yesterday

Úvodní poznámka: 

Zlámaljelitovi pozorují u přehrady rybáře.

Drabble: 

"Podívej, Zdirádku, ten rybář asi něco chytil, mrská se mu vlasec!" upozorňuje Pankrác.
"Vážně, už to začíná tahat!" přidává se Jenovéfa.
A skutečně, všichni pozorují, jak rybář zápasí s tvorem na druhém konci udice. Záhy jsou svědky toho, jak vytáhl pořádného sumce.
"Ó, to je tedy kapitální úlovek!" zvolá Pankrác.
"Kapitalistický?" ptá se Zdirad.
"Ne, rybám je jedno, jaký je politický režim."
To už zareaguje rybář:
"V mládí jsem ovšem chytil takové sumce častěji než dnes."
"Pane, co s ním uděláte?" táže se Zdirad.
Pankrác nečekaje na odpověď zapěje:
"A teď jej hodí na olej, jó to je dávno, yesterday..."

Závěrečná poznámka: 

Odkaz na Pankrácem zpívanou píseň v originále:
https://www.youtube.com/watch?v=q8I6G6v7Q7A

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Co dáti do makovice

Úvodní poznámka: 

Pankrác se synem Zdiradem pozorují, jak jeřáb sundává z věže rekonstruovaného kostela makovici.

Drabble: 

"Tati, co udělají s tou makovicí?"
"Otevřou ji, prohlédnou dokumenty, co v ní jsou, a přidají nějaké nové."
"Jaké?"
"Určitě zprávu o tom, jak nyní opravují kostel, a pak něco, co popíše dnešní dobu. Takže asi noviny, bankovky a mince, možná nějakou knížku, třeba o našem městě..."
"Nebo cédéčko?" ptá se Zdirádek.
"To asi ne, až tu makovici za nějakých sto let otevřou znovu, tak by si to nikdo nepřehrál, protože místo cédéček bude něco modernějšího. Ovšem nevím, co budou do té báně dávat za dalších sto let, pokud zaniknou tištěné noviny a peníze budou taky jen virtuální," uvažuje Pankrác.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pankrácův narušovaný šišoid

Úvodní poznámka: 

Rušen může být i jiný geometrický útvar než kruh.

Drabble: 

"Co to vidím, třílitrovka od sirupu mezi odpadními plasty?"
"Vážně ji chceš schovávat?" odvětí Jenovéfa Pankráci.
"Samozřejmě, a noli tangere circulos meos!" reaguje bojovně Pankrác chystaje se láhev odnést do sklepa, kde tato nebude Jenovéfu iritovat.
"Co to znamená?" ptá se Zdirad.
"Neruš moje kruhy, to je latinsky."
"Ale tati, to nejsou kruhy!"
"Pravda, je to válec, vlastně ne, spíše takový šišoid," snaží se Pankrác charakterizovat nepravidelné těleso.
"A jak se latinsky řekne: neruš můj šišoid?" nedá to Zdirádkovi.
"Snaž se tatínku!" rýpne si Jenovéfa.
"Ptej se Zdirádku nějakého lepšího latiníka, naše generace měla latiny málo," vybrusluje z odpovědi Pankrác.

Závěrečná poznámka: 

Jen je otázka, kde Pankrác toho lepšího latiníka najde, čtyřicet let potírání, či přinejmenším upozaďování klasického vzdělávání udělalo své.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Mezikontinentální výšlap

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na http://sosaci.net/node/14968
Když je rodina na výšlapu v přírodě, lehce se v diskusi dostane k tématu dálek.

Drabble: 

"Zdirádku, nebolí tě nohy?"
"Ne, mami, došel bych až na konec světa!"
"Už jsme si řekli, že konec světa neexistuje," připomíná Pankrác.
"Tak bych obešel celý svět."
"To se ti nepovede, nejvýše tak čtyři světadíly."
"Jak to?"
"Začneš v Kapském Městě, přejdeš celou Afriku k Gibraltarskému průlivu, ten při troše plaveckého tréninku přeplaveš, poté hajdy celou Evropou a Asií k Beringovu průlivu, ten v zimě zamrzá, takže po ledě do Severní Ameriky a z ní do Jižní Ameriky na její nejjižnější cíp. Jen do Austrálie a Antarktidy musíš doplout nebo doletět."
"A dopadne jako César Cascabel!" mírní Pankrácovo nadšení Jenovéfa.

Závěrečná poznámka: 

Na vysvětlení: César Cascabel byl hrdina románu Julesa Verna Oceánem na kře ledové, který se s rodinou pokoušel dostat z Ameriky do Evropy právě přes Beringův průliv. Tam se s nimi ovšem utrhla kra a zažili mnohá dobrodružství, než se šťastně dostali domů.
Pankrácova úvaha je samozřejmě nadnesená, ale proč by člověk nemohl o dálkách alespoň snít.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Salát Sarajevo

Úvodní poznámka: 

Rodina Zlámaljelitova je zase jednou v restauraci.

Drabble: 

"Ten salát Sarajevo vypadá zajímavě, zkusím ho," rozhoduje se Pankrác a sliny se mu sbíhají na deklarované smažené sýrové koule.
Přinesený pokrm byl vskutku vábný a lahodný, pouze ty koule byly toliko tři, nikoliv příslovečných sedm.
"Vše v pořádku?" ptá se číšník po jídle.
"Vynikající, ale vyřiďte kuchaři, že v Sarajevu bylo těch kulí sedm!"
Vzápětí se z kuchyně šine ke Zlámaljelitovic stolu hromotlucký kuchař, podává Pankráci zalaminovaný list s historickým článkem a praví:
"Pane, jde o tradovaný omyl! V Sarajevu byly ty koule pouze dvě. Takže my naopak dáváme jednu navíc!"
A Pankrác se omlouvá rudna jak Zdirádkova malinovka.

Závěrečná poznámka: 

Salát tohoto jména jsem si kdysi skutečně v jedné restauraci dával. Naštěstí nejsem tak výřečný jako můj hrdina, takže jsem si trapas ušetřil.

Stránky

-A A +A