Realita

Obrázek uživatele Aveva

Úklid

Fandom: 
Varování: 
dítě trpící důsledkem živelné katastrofy
Drabble: 

Nejdřív uviděl rohový dílek, byly na něm Clarabeliny nárazníky.
Druhý dílek - okna vagonu. Jeho Teo měl doma stejnou skládačku, tak poznal, že tahle patří Annie.
Další kousky následovaly.
Kousek oblohy pod rozlomenou cihlou.
Koleje pod ohnutou železnou traverzou.
Komínek mašinky Tomáše v dětské pěsti.
Nezpanikařit. Odklízet trosky systematicky, aby nedošlo k druhotnému sesuvu.
Poslední dílek, který uviděl, byl lícem dolů. Na rozdíl od ostatních nebyl zaprášený, krylo ho tělo.
Hřbetem ruky si otřel čelo a otočil se. Zdravotník, kterému chlapce předal, ukázal palec vzhůru. Dítě jevilo známky života. Alespoň jeden malý zázrak, blesklo mu hlavou, než se vrátil k sutinám.

Obrázek uživatele ChaosPrince

Síla myšlenky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Body nesbírám, radši :D

Drabble: 

Nestává se mi často že bych žádal o pomoc sám sebe, ale jsou zkrátka situace…

Takže si to shrneme.
Pomeranče - mám (sice se mi ani jeden nepodařilo nechat zkamenět, ale čerstvé snad taky zaberou).
Něco červeného - mám (asi to měl být satén, ale za daných okolností buďme rádi, že to nejsou trenýrky).
Svíčky “sea scent” - mám (neptejte se, i mně překvapilo, že takové věci existují).

Svíčky rozestavíme do kruhu, doprostřed umístíme netrenýrky. Na ně vyskládáme pomeranč. Zklidníme mysl - nádech, výdech.

A začneme.

"DRUHÁ SÉRIE OUR FLAG MEANS DEATH - STANIŽ SE!"

Nádech.
Výdech.

Tohle prostě musí zabrat.

"STANIŽ SE! A ŠMITEC!"

Závěrečná poznámka: 

Tak jsme to dotáhli na třicítku!
Tutu drabbli věnuju nejlepší posádce tady na DMD a... snad se mi to vyvolávání podaří :D

Díky za vaší trpělivost při čtení mých DMD nesmyslů - no a za rok možná zase páčko ;-) Muck!

Obrázek uživatele hidden_lemur

Jeď.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Andymu Ironsovi s láskou a úctou. Na legendy se nezapomíná.

Drabble: 

Když se přehoupnete přes nejvyšší zlom, všechno na okamžik strne. Všechno, úplně celý svět, se v tu chvíli trochu přikrčí. Okamžik před pádem. Za půl vteřiny se řítíte dolů a rozvzteklenou řvoucí horu máte v patách. Na rozhodnutí máte sotva jeden nádech a pak jde o všechno, musíte udržet rovnováhu, morál a vjet Příšeře rovnou pod zkroucený jazyk a ujíždět a všechno, co vás dělí od sežrání, je jen vaše prkno a vaše láska k němu. Taková monstra žijí jen tady, na místě, které taková spousta lidí považuje za ráj.
Ale když je osedláte, už nikdy na to nedokážete zapomenout.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Kumiko

Zapomeň!

Úvodní poznámka: 

Ó Pane, jak po padlém stromu prázdno tu zůstalo po něm,
jenž mizí vystřelen smrtí v tvář Tvoji planoucí ohněm,
jenž uvěřil v Tebe při stažených smyslech si blaženě šeptaje:
Ó Kriste, má duše volná je.

(Jan Zahradníček, Odchod)

Drabble: 

Je tma. Teplá, načervenalá, příjemná tma. Čerpám, žiji z ní. Každou minutou pomalu rostu. Jsem tu!
Ale občas se do mé tmy vylije modro. Chladivá - ne - studená mlha, pomalu vtékající do mých břehů. Z brokátové síně se stává vlhká kobka. Pomalu, nenásilně, lehounce mi modř proniká do žil. Ne, počkat, nechci. Mami, maminko!

„Tebe neošálím, viď? Každého ano. Už mi nikdo nemusí říkat: nesmíš, nesmíte, kvůli tomu malému. Přede všemi jsem to zvládla. Překonala. Vytěsnila. A Ty, jediný, kterého se to skutečně týká, se ošálit nedáš. Ty jediný víš, že můj tajený smutek mě stejně prostupuje, umrtvuje. Nic není zapomenuto.“

Závěrečná poznámka: 

Věnováno Marii Zahradníčkové, ale také všem matkám, které v těhotenství přišly o někoho blízkého a nedovolily si truchlit.

Obrázek uživatele Bekyně mniška

Běh

Úvodní poznámka: 

Zcela mimo svět mých ostatních drabblat.

Drabble: 

Srdce buší, v uších šumí krev tak hlasitě, že neslyšíš povzbuzování diváků; je to strašné klišé, víš to, ale najednou je ti to skoro jedno, protože ti okolo tebe zpomalují, zatímco ty držíš tempo, pak dokonce postupně zrychluješ, jsi napřed o krok, pak o dva, o tři, tribuny řvou tak nahlas, že přehluší i to pekelné hučení, cítíš, jak ti po tváři teče pot, na zátylku tě mrazí dech soupeřů a víš, že musíš ještě zrychlit získat pár dalších kroků náskoku, slyšíš zvon, víš, že jsi už v posledním kole, nohy tě pálí, strašně, nesnesitelně – a pak jsi v cíli.

Začátek

Fandom: 
Drabble: 

Je deštivé červencové odpoledne roku 1997. Do Ledče nad Sázavou přijíždí od Zruče vlak. Z něj vystoupí kluk a holka a zamíří k místnímu kinu.
Kino je prakticky prázdné, dřevěná sedadla opuštěná.
Nápis na promítacím plátně je veliký a z levého okraje třetí řady i šišatý:

Once upon a time, in a galaxy far far away...

Po deseti minutách se přetrhne film a trvá dalších deset, než je slepen.
Vader je obrovský a šišatý.
AT-AT taky.
"Luke, I'm your father!"

Tehdy to celé začalo. Impériem vracejícím úder.
Též to znamená, že letos v létě slavím čtvrtstoletí co milovník Hvězdných válek.

Obrázek uživatele Kumiko

Přílišné požadavky

Úvodní poznámka: 

Je to jen taková hříčka.

Drabble: 

1995:
Vycházet z Regimina sanitatis salernitanum a Klaretova Medicaminaria je jistě základ, nicméně při studování latinské lékařské literatury 15. století je bezpodmínečně nutné zahrnout také díla Zikmunda Albíka z Uničova jakožto důležité lékařské kapacity přelomu 14. a 15. století.

Hm, jenže Albíkova regimina zatím nevyšla v edicích, takže je nutná práce s rukopisy... A zrovna Albíkovu ruku bez několika semestrů paleografie nemám šanci přečíst.

2055:
Nicméně se domnívám, že při rozboru vlivů na C. S. Lewise není možno opomenout působení G. K. Chestertona.

Chesterton? No to je hezký, ale jeho dílo není digitalizované, snad nechcete, abych pracovala s tištěnou knihou!

Závěrečná poznámka: 

Říká se, že vynález internetu byl stejně přelomovým bodem jako Gutenbergův knihtisk. Vzhledem k tomu, jak jsou dnes vnímány středověké rukopisy a co není vytištěné, jako by nebylo, pevně doufám, že se to nesplní.

Albíkovi se jinak omlouvám, dnes už jsou jeho osoba a dílo samozřejmě více pokryté (jinak bych se k němu přeci nedostala, že :-).)

Co prosím?

Fandom: 
Drabble: 

„Mamííí, já chci tu sponku, jak jsme viděly v krámu.“
„Máš sponek plnej šuplík a nenosíš je.“
„Mamííí, ale já tudletu sponku prostě musím mít!“
„Nemusíš.“
„Mamííí, já ji fakt nutně potřebuju!“
„Nepotřebuješ.“
Několikrát se otočí na místě, jak úporně přemýšlí.
„Mamííí, ale Domča takovou sponku taky má. Musím ji mít, jinak se mnou Domča nebude kamarádit.“
„Tak to pak není žádná kamarádka.“
Znovu se točí na místě, podupává a zlostně si brblá.
Toč se a vrč, můj kolovrátku…
„Podej mi ten kolovrátek,“ volá z předsíně manžel. Nač mu mám podávat naši dceru???
„Ten kolovrátek! Ať můžu vyvrtat tu díru!“

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Šelma modem

Fandom: 
Drabble: 

Pročítám si drabblata, když tu se mi notebook odpojuje od wi-fi. Znovupřipojení se nedaří, heslo mi to nebere. Po obědě se s tím hmoždíme manželka i já, počítač stále reaguje divně. Návrh nákupu nového notebooku prozatím zavrhuji.
Avšak v šest večer vyměknu, pravděpodobnost poruchy softwaru hraničí s jistotou. Přináším si z obchodu nový notebook. Spouštím jej a opět mě zarazí chyba v hesle. Připojuji notebook tedy stištěním tlačítka na modemu.
Mezitím manželka konečně rozklíčuje údaje k modemu a zjišťuje, že naše tradiční modemové heslo je zvětšené o číslice navíc. Takto mě šelma modem donutil k obměně notebooku po deseti letech.

Závěrečná poznámka: 

A poté konečně mohu napsat drabble o šelmě. Neboť vše výše popsané dnes reálně proběhlo.

12. března

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

realita pravděpodobně, ale není to jisté.

Drabble: 

Slunce sotva vyšlo a pantáta Bartůněk už stál na zápraží a zkoumal počasí. Pak vešel do seknice, posadil se ke stolu a při snídani k panímámě prohodil:
"Dnes i zítra bude pěkný den."
"Však bylo na čase. Sousedka mi říkala, že chtějí na pole vyjeti."
Pantáta se pousmál a zakrojil si chleba.
Den byl opravdu vydařený, takové počasí bývá málokdy i v máji.
Slunce se klonilo k západu, sousedé se vraceli z polí. Vozy projížděly okolo Bartůňkova statku.
"Zase jsi nešel, sousede?"
Pantáta pokrčil rameny a usmál se.
"Zítra dost času."
"I ty jeden! Že tě to pořád nepřestalo bavit!"

Závěrečná poznámka: 

Protože: Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, žába hubu otevře a šelma sedlák, který neoře.

Obrázek uživatele Grace

Šéfová

Fandom: 
Drabble: 

Céline je jorkšírka. Pravá jorkšírka, s dlouhou srstí a mašličkou na culíčku. Narodila se, aby spala v péřových polštářích, na krku nosila štrasový obojek a sklízela úspěchy na mezinárodních výstavních molech. Bohužel jí to nikdo neřekl. Ve svých představách je Céline obrovská dravá šelma, vůdkyně smečky. Culíček k smrti nesnáši, hřeben už dávno vzteky rozkousala, spí kde se zrovna namane (ale pohodlnou postel dokáže ocenit), v zahradě hrabe maskovací díry, jako první řve u plotu na cizí psy a u jídla musí být zásadně první. Obě větší fenky jí to pobaveně tolerují a z povzdálí dohlížejí, aby ji nikdo nesežral.

Obrázek uživatele Lejdynka

Včerejší rohlík

Fandom: 
Drabble: 

Každé ráno mu manželka připravuje k snídani chléb. Celozrnný, čerstvé máslo. Kvalitní šunka nebo sýr. Špetka soli.

A pak jednou manželka zemře. Zpočátku si připravuje chléb tak, jak je zvyklý. Ale brzy zjistí, že šunka a sýr jsou příliš drahé, a že namazat si chleba máslem může i u kuchyňské linky.

A pak jednou nevstane z postele, a ruce se mu třesou. Nůž je pro něj příliš nebezpečný, usoudí jeho děti. Proto ho přestěhují.

A pak jednou v novém domově dostává k snídani včerejší rohlík, už trochu oschlý, tence namazaný margarínem.

Nestěžuje si.

Brzy bude jeho denním chlebem jen prach.

Obrázek uživatele Kumiko

Málo povyku pro hodně

Fandom: 
Drabble: 

Ve vlaku doopravuje písemky, písmo je tudíž roztřesené, což nesou žáci s nelibostí.
---
„Ano mami, vždyť já ti rozumím.“ Nezmíní se, že už se o tom hádali stokrát.
---
„Kafe nestihnu, musím letět.“ Pomlčím že na vlak do Klatov. Ne kvůli lyžování.
---
„Promiňte, musel jsem narychlo do Kutné Hory, bylo to naléhavé, dnes tu zůstanu do večera.“ Ať se to už neopakuje? To Vám, šéfe, slíbit nemohu.
---
„O víkendech nemůžu, promiň, dojíždím do Alzheimercentra v Chebu.“

Příležitostná výpomoc u neziskovky? Uznalé pokývání. Jednou měsíčně docházíš do domova důchodců? Pochvala. Je-li však péče o bližního Tvým denním chlebem, málokdo o tom ví.

Závěrečná poznámka: 

Vždycky se cítím trochu zahanbena, když se jen náhodou dovídám, že člověk, kterého jsem myslela, že znám, dojíždí/dochází za prarodiči, rodiči, synem s postižením... Ty lidé o tom nemluví, nechlubí se, přitom to je často každodenní/každotýdenní činnost. A já o tom tolik let nevěděla.

Obrázek uživatele may fowl

Rána jsou zlá, a to po nich občas taky

Fandom: 
Drabble: 

Ze spánku procitám krátce před devátou, když už slunce pere do oken. Ještě v bezvědomí vklouznu do sprchy a doufám, že mě horká voda přiměje k existenci. Než si protáhnu zakrnělé zádové svaly, táhne na poledne.
V kanceláři jsem poslední. Uvařím si placebo kávu (bezkofeinovou, to abych nastolila pracovní atmosféru bez panických atak) a usedám ke stroji. Kód je dnes obzvlášť neposlušný. V kalendáři blikají červená upozornění o termínech, které jsem promeškala, ale nechávají mě otupěle lhostejnou.
Mým revírem jsou hlubiny Google Scholaru. Mé tempo je pomalejší, než bych chtěla. Mým denním chlebem jsou hotové polévky z Tesca.
Jsem doktorandka.

Obrázek uživatele Marek

Pracovní cesta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Něco ze včerejšího dne...

Drabble: 

Na naše pracovní akce se jezdí pracovat, ale i popíjet a zdařile se bavit. Večer pak může probíhat tak, že si dáte večeři a popíjíte své oblíbené pivo. Jak večer pokračuje, zábava je čím dál tím více v plném proudu. Nakonec se rozhodnete zaplatit a zjistíte, že počet vašich kousků překračuje dvojciferné číslo. Večer, nebo spíše ráno pak zakončíte informací, že zdejší město má kašnu, ve které je oficiálně povoleno se koupat, a tak se 21. dubna rozhodnete, že takováto šance se nesmí promarnit. Druhý den v šest ráno, po prvním pivu, povstanete jako fénix z popela a pokračujete dál.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Jako fénix

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je mimochodem naprostá pravda.

Drabble: 

Ta věc byla prostě záhada. Teoreticky spadala do oboru botaniky, konkrétně tropické, ale ve skutečnosti připomínala spíš něco z patologie tkání. Ohavně flekatá zeleň, připomínající pokožku hrdiny z filmu Sama Raimiho. Chovala se divně. Zahrnuta péčí ráda předstírala smrt a zvala na hostinu masařky. V tu chvíli matka ztrácela nervy a vyhodila To na trestnou lavici na chodbě. Občas v květináči zadusila nedopalek.
Po pár týdnech Věc vyrašila a rozkvetla květem barvy zamřelého hovězího. Vdechla jsem na schodech odeur kafilerie v letním vánku a zasténala:
"Boha jeho, ten zmijovec ještě nechcípl?"
"Falešnej poplach," pravila matka zavile.
A zapálila si cigaretu.

Závěrečná poznámka: 

Btw, pořád žije.

Obrázek uživatele may fowl

Pátek večer

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes trochu BJB, protože fandom zvaný Realita pátečního večera mě táhne do postele. ^^

Drabble: 

Přinesla jsem si z města tašku plnou vůní. Je v ní čerstvě namletá káva a bochník voňavého chleba a nový šampon s kokosovým mlékem a cihlička henny v pestrobarevném obalu. Je pátek večer, ale slunce dosud visí vysoko a do oken se mi linou hlasy. Na dvoře kvetou růžové a fialové tulipány. Trochu mě bolí hlava, znamení jara a hysterického imunitního systému.
Ukrojím si krajíček chleba. Sedím a nacpávám se, uvnitř hlavy příjemné mrtvo. Snad kdybych si hlavu zase zažehla hennovými plameny, probrala by se k životu a ožila jako fénix z popela...
Nechám únavu, ať mě přikryje jako peřina.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Chci ti jen pomoct

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: obsahuje myšlenky přítomné u lidí s poruchou příjmu potravy. (Pokud se chcete zeptat, ano, musela jsem to napsat takhle kostrbatě, protože mě to lépe nenapadlo.)

Drabble: 

Další oběť. Před zrcadlem, u stolu, u otevřené skříně. To je jedno. Stačí jen zašeptat do ucha.
„Podívej se na sebe.”
„Kdyby tě viděli tví kamarádi jíst, byli by znechucení.”
„Tohle jsi snědla? Žertuješ? Padej cvičit. Nebo prst do krku.”
„Do toho se dávno nevejdeš. Nechutné.”
„To, že ti je zima, je výhra. Stejně padání vlasů. Točení hlavy vždy, když vstaneš.”
„Chceš být navždycky sama? Jestli mě neposlechneš, tak budeš.”
„Chci ti jen pomoct.”
A nešťastná dušička se schoulí do naoko přátelského a ochranitelského, ale ve skutečnosti destruktivního a mrazivého objetí.
Štíhlá dokonalá žena se usmívá. Má ji v hrsti.

Závěrečná poznámka: 

Psáno schválně nespecificky, protože ne všemi oběťmi PPP jsou hubené dospívající dívky. PPP si nevybírá a řádí mezi lidmi různého pohlaví/genderu, věku, váhy…
Ani samotná zosobněná PPP zde není jedna konkrétní. Často se symptomy různě překrývají a nemusí se manifestovat všechny. „Ukázkových” PPP není zase tolik. Akorát ty něčím netypické (absencí některých symptomů, vyšší váhou pacienta,...) se hůř diagnostikují.
Berte to, samozřejmě, s jistou rezervou, nejsem na to odborník.

Persefoné se vrátila

Fandom: 
Drabble: 

Zima toho roku přišla dost brzy. Sníh tlustou peřinou zakryl louky i pole, obalil stromy, že vypadaly jako z cukrové vaty a z cesty do města udělal dobrodružný a náročný výlet. Pak, neobvykle brzy, začal vát teplý vítr, sníh mizel jak mávnutím kouzelným proutkem a nakonec za sebou nechal jen holou zemi, uschlé louky a stromy podobné opelichaným košťatům. Tráva šustila a poletovala ve větru. Větývky se snadno lámaly a ukazovaly suché a mrtvé vnitřky. Nad tichou krajinou poletovali stejně tiše ptáci.
A pak... snad přes noc... na větvích sotva stopa zelené, v trávě sem tam bílo, žluto. Každoroční magie.

Obrázek uživatele Mairam

Hodný strýček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jazyk 15+

Drabble: 

Dneska se musím překonat. Támhle tomu blbounovi se vysere na rameno holub, když konečně osloví tu holčinu, co na ní denně zírá cestou ze školy. Ta paní, která mě minula, očekává dneska odpoledne tchyni a chce ji ohromit bábovkou. Upeče ji i poslepu, ale dneska ji spálí. V metru do mě strčil dědek. Při kýchnutí mu vyletěly zuby. Na přechodu mě minula tři auta. Jedno píchne. Jedno ťukne lampu. V jednom zůstanou zabouchnuté klíčky. Jo a ten sporťák, co tak spěchal, pojede hodinu za traktorem.
A nyní mě omluvte, jdu volat lidem, co vlezli do vany. Ostatně, jsem strýček Murphy.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Ta nejvěrnější

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

:D Řekla bych, že se dlouho nepotkáme. Minimálně do léta.

Drabble: 

Cítila se mocná. A měla mimořádně hnusnou povahu, takže si to dost užívala. Teď kupříkladu vychutnávala pohled na toho muže. Nevypadal dobře. Měl nejistý krok, byl zelený jako špatně obarvené plátno a koutky se mu stáčely dolů. Když ji míjel, pocítila pokušení nastavit mu nohu, ale pak ji napadlo, jestli to přece jen není trochu moc.
Muž, vedený její silou jako loutka, konečně popřel roky evoluce, poklekl a odevzdal jí k nohám celý oběd, večeři, i těch pár panáků mezi tím. Rutinně smetla ze špičky boty natrávenou krevetku a udělala si v notesu čárku.
Byla to koneckonců pěkná svině.
Kocovina.

Obrázek uživatele Naughtilus

Stream of almost unconsciousness, part II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhlá inspirace, a jedeme dál...

Drabble: 

Chtíč, aby spal, tak zpívala, sorry, teď to všichni budete mít v hlavě. Ale kdo ví. Může zpěv fungovat jako potlačovač nízkých živočišných pudů? Nebo hudba obecně? Když mi jeětě nebylo tolik, tak jsem hlasitou hudbou, kterou jsem doprovázel něčím, čemu by se možná dalo přes zavřená víčka říkat zpěv, zaháněl akutní únavu po příšerně nepravidelných směnách na letišti, kdy mi bylo do spánku asi jako teď, akorát za volantem. A pak se na člověka ještě holka naštve, že si dovolím sehnat si práci a nemít čas se táhnout pětset kiláků. No tentokrát by ta helikoptéra spadla rovnou na mě.

Obrázek uživatele Marek

Maglajz

Fandom: 
Drabble: 

Moje každodenní probíhá vypadá tak, že si na sebe vezmu to, co je navrchu. Sice to občas tak i vypadá, ale čert to vem. Nejhorší na tom je, když jdete na společenskou firemní akci. Nejen, že musím neustále kupovat nová saka a košile, protože v krámě jsou sice v pořádku, ale doma zjistím, že mi košili prodali i s břichem, ale dress code a jeho význam mi naprosto uniká. Vždyť co proboha znamená... Black Tie, Black Tie creative, Business Formal, Business Casual, Casual, Smart Casual, Casual chic, Semi formal, Coctail, Cutaway, Tenue de ville, Summer chic atd.? Já fakt nevím.

Obrázek uživatele Lodní šroub

Jako koza petrželi

Úvodní poznámka: 

Tak trochu mě inspirovalo Don't Look Up, které si bohužel střílí z reálných amerických absurdit. Přesto pořád nevím, co se takovým lidem honí hlavou.

Drabble: 

Hihi to byla řachanda! Jak on ale hloupě mluví, úsečně a stručně a k věci! Potřeboval by media training.
Hihihi! To je něco pro náš úža pořad!
"Nemůžeme, asi skončíme v Hudsonu."
Vážně stáhnout tvářičku. Super!

Incydént? Harrison Ford má piloťák? Snad mu ho vezmou, kdy skončil málem pod koly airbusu! Má airbus kola? Nebo ho nadletěl? Pojíždě-co? Jejda, to je složité! Aspoň měl bžunda hlášku!

Chesley Sullenberger bude za pár let jako odborník na letectví číst v parlamentu dobře napsaná prohlášení.
Přistání Harrisona Forda na taxiway nebude za rok nikoho zajímat. Na amatéra lítá dobře.
Jen "expert" zůstane "expertem".

Závěrečná poznámka: 

Pro případ, že nejste políbení blbými mediálními vejšplechty:

První případ je učebnicové přistání stroje na řece Hudson (dotyčný ji dokonce specifikoval) z roku 2009 a velmi profesionální komunikace kapitána US Airways Ch. Sullenbergera (obvykle zvaného Sully) s řízením letového provozu - která má být jasná a stručná, ne zábavná. Přistání na vodě žádná legrace není, protože voda má povrchové napětí (ví každý, kdo někdy hodil placáka) a při špatném úhlu nemusíte přistát vcelku (nepěkný příklad).

Druhý případ se stal pár let nazpátek na letišti, které má pojezdovku rovnoběžnou s dvěma ranvejemi. Drobný veterán (Husky) přistál místo na ranveji na pojezdovce a pilot si všiml, že nadletěl pojíždějící airbus. Startující letadlo startuje velkou rychlostí. Pojíždějící letadlo pojíždí pomalu po ranveji a jeho piloti se zrovna koukali z předního okna, protože ještě žádný Husky na vlastní oči neviděli (byli zklamaní, neviděli nic). K incidentu (tj. narušení provozu, kterých se děje mnohem víc než nehod, naštěstí) došlo za jasného počasí, takž kdyby byl Husky na kolizním kurzu, má čas zareagovat, přerušit přistání a udělat oblet). Incident byl okamžitě nahlášen všemi stranami úřadům, které se nakonec rozhodly pilota nepostihnout (zatímco dotyčný patrně hledal kanál na cestu domů). Přistání a starty z pojezdovek místo z ranvejí není vzácné kupodivu ani u profíků, kde už je to trochu víc na pováženou, protože profíci by se na letištích ztrácet neměli (ovšem na letištích, která mají pojezdovky rovnoběžné se vzletovkami, se to stává několikrát do měsíce) - takže je s tím spousta otravného papírování. Jediné, co incident dostalo do médií, bylo jméno pilota Husky.

Pozn. 2: Harrison Ford létá na veteránech a záchranných vrtulnících.

Pozn. 3: Chtěla jsem přistání na pojezdovce dát do své sbírky leteckých kuriozit, ale... ono na tom fakt nic kuriozního není.

Pozn. 4: Kůl hláška v překladu zní asi takto: (hlášení incidentu) "Dobrý den, já jsem ten blbec co přistál na pojezdovce..."

Obrázek uživatele Lejdynka

Ticho hrobové

Fandom: 
Drabble: 

Prochází temnou chodbou. Jen občas mu zorničky problesknou tmou. Oční bělmo mu vytéká z důlků. Dveře z obou stran chodby se prudce zabouchnou.

Ticho.

Něco se blíží.

Je jeho rodina stále za ním? Nevidí je, ani neslyší. Jen svůj dech.

Dvojitý dech.

Trojitý.

Několik párů očí.

Záblesk krvavě rudého světla a -

"A PAK VŠICHNI UMŘELI"! vyvřískne náhle puberťačka s rozsvícenou baterkou pod bradou, a všechny děti ze Sousedského přespávání se rozječí jako sirény.

"Vy jste pitomý," směje se děvče. "Lekli jste se, co"?

"Danielo, ty jsi ale < píp >!" rozhořčí se její kamarádka. "Málem jsem se počůrala"!

Náhle světlo zhasne.

PRASK.

Ticho.

Obrázek uživatele Lejdynka

Na hranici mezi dvěma světy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 13 - Na hranici!

Warning: motivační drabble.
(někdo je na to alergický, že jo)

Drabble: 

Na hranici mezi Německem a Dánskem.

Červené cihly nahrazuje "skandinávský design" at its best.

Nápisy jsou v dánštině a němčině, obsluha dánsko-německá, měny berou obě.

Místo večeře si kupujeme zmrzlinu. Dva kopečky každý. Banana split, dánské něco, čokoládu, vanilku.
Jdeme se projít do zálivu - půl kilometru přímo DO MOŘE (písečná stopa vede skrz). Slaný vzduch, vůně chaluh, zvuk vln, vítr fouká do obličeje. Svítí slunce, je zima.

Děláme věci.

Ne vždycky má na to člověk sílu, chuť, odvahu. Peníze.

Neustále balancující na hranici života a smrti, v této době obzvlášť, je ale fajn si vzpomenout, že život je moc krátký.

Obrázek uživatele may fowl

Ďábelský houslista

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 14: Největší fanynka.

Drabble: 

Říkala mu “Devil of Violin” a milovala ho celým svým třináctiletým srdcem.
Přestávky trávila pojídáním jogurtu u zábradlí, odkud dobře viděla do jeho patra. Když se jí poštěstilo zahlédnout ho, s tlukoucím srdcem a jogurtem na tričku poskakovala po třídě a drmolila Jáhovidělajáhoviděla!
Ukradla jeho číslo a napsala mu coby tajná ctitelka. Vydržela čekat třicet minut, než se odtajnila. Ďábelský houslista se dobře bavil.
Když o něm napsala slohovou práci, vyžádal si kopii. Slíbil, že si ji nechá pro sebe. Večer slohovka visela na internetu. Dobře se bavila celá škola.
***
Říkala mu "Debil of Violin" a jogurt jedla ve třídě.

Závěrečná poznámka: 

Uf, to byly časy.

Obrázek uživatele Envy

Zaměstnanec

Fandom: 
Drabble: 

Dělá náhradního ajťáka když ten oficiální zrovna není v kanceláři a někomu něco nejde a šlo by to hned vyřešit.
Má přehled o databázi a jejím obsahu, když někdo u něčeho neví co s tím, či kam to patří a s čím by to mohlo souviset, jdou se jí zeptat.
Rychle vyřizuje e-maily, a pokud je to možné, plní zadané úkoly okamžitě.
Kolegové se na ní obrací kvůli její spolehlivosti a preciznosi.
Stará se o květiny.
Napůl řeší backoffice provozu kanceláře, a skoro o všem má přehled.

Vedení : "Ty jo, nedělá toho ta Anděla poněkud málo? Neměli bychom ji vyhodit?"

Závěrečná poznámka: 

Trochu s nadsázkou, avšak realita

Obrázek uživatele Lejdynka

Nekonstantní veličina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Počet kočičích konzerv na ledničce je velice nestabilní, proměnná veličina.

Nejdřív toho nakoupíte třikrát tolik, než obvykle, protože je válka a co když dojde kočičí krmení.

Pak zjistíte, že zvířata samozřejmě žerou jako obvykle, protože na rozdíl od vás nemají potřebu dělat si zásoby.

Takže si říkáte super, nebudu muset čtvrt roku nic kupovat, máme všechny druhy, co papáme!

A ona? Ta milovaná bestie, kterou byste nejradši přetrhli?

"Tomuhle říkáš výběr"? hodnotí kočka a hodí otrávený ksicht. "Otevři další konzervu".

Objednávám tedy další prémiové paštičky a jako vždy se mi do mysli vkrádá stará známá věta A není toho málo?

Obrázek uživatele ChaosPrince

Vítejte v Pardubicích

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Body nesbírám

Popisuju svůj reálnej zážitek z prvního pozorování pardubický legendy.
A tuhle drabbli mu věnuju.
Rest in peace, pane Krychliči.

Drabble: 

Byl to první, co jsme viděli. Na zádech krosnu, připravený zahájit sérii vysokoškolskejch večírků. Koukáme kudy tudy na cígo (pět hodin ve vlaku není žádná prdel), když v tom -

- davem pluje krychle. Pomalu, vznešeně jak křižník.

Koukám jestli to ostatní vidí taky.
“Tyvole. To sou... vlasy?”
“Jo. Vlasy.”
“Tam má aspoň kilo tužidla, ne?”
“Kilo? To je málo. Ty vlasy sou tužidlo!”

K vlasům jak krychle patří celý člověk. Maličký starší pán s knírkem a mejkapem. Oční linky, stíny, sedí poklidně na lavičce a pozoruje nádražní cvrkot. Spatří naší skupinku a pokývne hlavou. Bere nás na vědomí.

Vítejte v Pardubicích.

Stránky

-A A +A