Jane Austen: Sense and Sensibility

Obrázek uživatele Zuzka

Papíru je dost...

Drabble: 

"Dokud jsme nepotkali slečnu Alexandru, vlastně mi nikdy nedošlo, jak schopnými společníky malým dětem mohou být děti odrůstající. Jsem vděčná, že i vaše drahá Margaret je Markovi tak trpělivou kamarádkou," usmála se Susan na paní Dashwoodovou.
"Vskutku, je to tak. Myslím, že se baví oba."

"Tak, co myslíš? Je to dobrý koník?"
"Je moooc hezký! Nakwesuila bys mi ještěěě... dwaka?"
"Už jsme toho nakreslili hodně, Marečku. Chtěl by sis teď se mnou prohlédnout můj atlas?"
"A co je to ten atuas?"
"V atlase jsou mapy. Je tam celý svět!"
"A mohua bys mi ten svět nakwesuit?"
Margaret soustředěně zkrabatila čelo.

Závěrečná poznámka: 

Má kliku, před rokem by po ní chtěl "tavač. A dauší tavač! Gaukej tavač!"

Obrázek uživatele Zuzka

Mistr Jedi zásobuje

Drabble: 

Susan nakoukla do kuchyně.
"Maggie? Gwen. Že mě to nepřekvapuje. Maggie, prosím, až budete mít chvilku, zastavte se u mě."
Mladou kuchařku do salonu předešla užitečná návštěvnice a už předem se tvářila jako neoblomný advokát.
"Účty?"
"Účty, Gwen. Prosím tě pěkně, koho zase krmíme?"
"Priceovic kluky."
"Půjdou na moře, budou mít příděly."
"No právě!"
"A?"
"Kapitána Wentwortha."
pozvednuté obočí
"Je hrozně hubenej! Taky plukovníka Brandona."
"Chudáček, Marianne ho určitě vyčerpává."
"Jo. Špatně se o sebe stará."
"A dál?"
"Taky Jane Churchillovou a Catherine Tilneyovou. A tebe. Všechny vyrábíte nové lidi."
Susan zďobla sušenku.
"Máš pravdu. Čtyřicetitýdenní body-building program dá zabrat."

Obrázek uživatele Zuzka

Sběratelka na cestách

Drabble: 

Molly a Roger se teprve nedávno rozloučili s Mrs Meadows, ovšem toulavé objevitelské boty je obratem vyhnaly na několikaměsíční výpravu do afrického vnitrozemí.
Dlouho nepotkávali mimo vlastní výpravu nikoho než domorodce, kteří naštěstí takový výstřední anglický manželský pár bez dobyvatelských ambicí přijímali celkem přátelsky.
Na nepatrné návrší v síti zelených paprsků protínajících savanu je doprovodil stařešina blízké vesnice.
"Tam nová voda," ukázal k tmavé prohlubni.
Na opačném břehu zarostlého jezírka seděla kudrnatá bledá dáma v pánském oděvu.
"Kdo je to?" ptala se Molly skrze tlumočníka.
"Paní Margaret," zněla odpověď, "u nás chvíli, pak jinde. Navštívit všechny nové vody. Zvědavá paní."

Závěrečná poznámka: 

někde tady: -11.370286984802542, 24.308020271283947

Obrázek uživatele Zuzka

Hlodavé obavy

Drabble: 

Ačkoliv Margaret měla po svatbách sester tak akorát věk na vstup do společnosti, nikdo na ni nespěchal. Namísto toho se následující léto objevil v koruně nejrozložitějšího z dubů v Delafordském parku pořádný stromový domek. Mladá slečna tam trávila moře času.
Mrs Meadows se někdy obávala, zda se Margaret necítí osaměle. Ne kvůli stromu, kvůli změnám v rodině. Často se tvářila zamyšleně, nepřítomně.
Dubový dům však přijímal návštěvy.
"Smím se zeptat, drahá Margaret?" nadhodila jednou Magdalene.
"Hm, jistě!"
"Trápíš se? Nezlobíš se na sestry? Chybějí ti?"
"Ale vůbec ne! Plánuji a počítám. Výprava za africkými kroužkovci patrně spolkne veškeré mé úspory!"

Obrázek uživatele Zuzka

Nepocítíš, nepochopíš

Drabble: 

"Nechce ani na krátkou procházku po parku! Doufala jsem, že by mi mohl vyprávět své zážitky z cest po Asii," skuhrala slečna Therese rozladěně.
"Jistě si najde čas třeba zítra," odvětila Marianne mezi péčí o drobotinu.
"Nenajde. Dělá mrzouta a stěžuje si na bolest v kříži."
Marianne sykla a Susan se po tváři prohnal výraz bolestného soucitu. Jejich mladá přítelkyně takovou reakci tak docela nečekala.
"Copak si nevymýšlí? Tak starý přece není."
"Bez ohledu na věk, má milá, bolesti tohoto typu bych nyní, kdy jsem je zažila na vlastní esíčka, nepřála ani podezřelým z vážných zločinů u výslechu," oponovala Susan.

Obrázek uživatele Zuzka

Vrána k vráně kecá

Drabble: 

Susan se ohlédla za kočárem a otráveně si povzdychla.
"Páreček k pohledání, co?" odtušila Mrs. Stronghold.
"Přes ty jeho ulízaný kecy skoro není vidět, že ani Lucy za dva nepobrala. Nemám ji ráda, a stejně je mi jí líto."
"Třeba ho vyšle na honitbu, sebe do Londýna a budou oba spokojený."
Susan se uchechtla.
"Copak?"
"Napadlo mě, kdyby se usadili poblíž sídla páně Rushworthova..."
"To je ten, co mu Maria-ach-jsem-v-pasti utekla s tím...?"
"Crawfordem. Jo," Susan vystřídala pobavený výraz kapkou kysela.
"A co s ním? To byl přece taky takovej kecal."
"No právě. Rozuměli by si. Možná víc, než dobře."

Obrázek uživatele Zuzka

Chladivá inspirace

Drabble: 

Právě když si pan Rochester uvědomil, že již chvíli neviděl svého psa, vyšla z vrátek hospodářského dvora Adélka.
Obvykle načesaná a vyšperkovaná holčička měla na tvářích zasychající šedé šmouhy. Ručky měla od bláta až po volánkové rukávy a nohavičky pod dívčí sukní rozhodně nebyly bílé.
Ve zlomku vteřiny se kolem dívenky prosmýkl Pilot a nadšeně přiběhl k pánovi. Byl obalený bahnem jako holoubě k opékání.
"Adele, k čertu, co se vám stalo!?"
"Monsieur Rochester, Pilotovi bylo hrozné horko. Vzpomněla jsem si na ty slony z cestopisu Margaret Dashwoodové. On ale vůbec nechtěl poslouchat, nezůstal. Takovou hezkou jámu jsem mu upravila..."

Obrázek uživatele Zuzka

Bílá je univerzální

Drabble: 

Minule jsme tu měli na návštěvě dámy. Celý gauč zabraly. Mňau. Můj nový gauč. Zádrhel byl ovšem v tom, že všechny měly krásné jemné světlé róby. To se kočičí povinnosti špatně uplatňují.
Dnes přišli na čaj pánové. Mnozí z nich jsou tak krásně asociální. Prrrrrrrr. Neodolatelně přitažliví.
Všichni mají tmavé fraky. Všichniiiii. Lahoda! Jsem ráda, že jsem ten gauč mezitím tak pečlivě připravovala. Náročná práce.
Teď je jen načase hupsnout na klín panu Darcymu a později elegantně předupkat na pana Palmera. Prrrr! Drrrrrrbej!
Tváří v tvář tolika společenským oděvům mnou však zmítají obavy.
Stačí-li můj kožich na ně na všechny?

Závěrečná poznámka: 

Raketka zpátky na scéně!

Obrázek uživatele Zuzka

Všechny nové světy

Drabble: 

Všichni příbuzní měli vždy za to, že z toho vyroste. Uvědomovala si, že i švagr Christopher, tedy… že i plukovník Brandon s ní jen hrál milou hru, skrze kterou se ji upřímně snažil učit. Patrně ale počítal s tím, že její výmysly někdy skončí.
Jistě, vyrostla. Knížky i samotný svět však hltala dál. Chtěla vidět co nejvíc. Účastnila se společenských zábav, ale snila o zahraničních cestách a o ničem jiném nemluvila.
Maminka za ni měla radost, ale zároveň se bála.
Margaret naštěstí nebyla jediným snovým mořeplavcem v Anglii. Od prvního setkání s Jonathanem věděla, kam budou směřovat jejich objevné cesty.

Závěrečná poznámka: 

Bezostyšně si připodobňuji Margaret Dashwood podle filmového provedení z roku 1995, protože je tam zcela skvělá :)

Obrázek uživatele Zuzka

Co móda nenabízí

Drabble: 

Teprve v Londýně mnozí zjistili, že co osud ubral Nancy Steele na jiných talentech či na samém intelektu, to bohatě vrátil na umělecké píli a zručnosti. O její účast v hovoru nikdo valně nestál, takže si brzy na běžné denní návštěvy nosila skicák a uhel v násadce.
“Stále vesnický motiv, Nancy?”
“Ano, sestřičko. Ten pohled mě cestou uchvátil. Však to nebyla vesnice, bylo to už docela na předměstí, ne?”
“Možná bylo. Přiznej, zaujal tě ten sedlák s hráběmi,” pošklebovala se Lucy.
“Já, no…,” Nancy hořely tváře.
“Myslela jsem, že tě zajímají kavalíři, husičko.”
“Zajímají. Velice. Ale kavalíři nemívají vyhrnuté rukávy.”

Závěrečná poznámka: 

Zkracování ze 126 (a do toho čísla se trefuju velice často!) je děs běs.

Jazykovědný/slovníkový problém: použila jsem slovo kavalíři. Mohla bych podobně v intencích let devadesátých použít slovo frajírci. Angličtina zná slovo "dandy" a Austenová přímo v tomto románu a v souvislosti se zaujetím starší slečny Steelové používá výraz "coxcomb" (tedy doslova zkomoleninu z kohoutího hřebínku). Podle různých překladačů je to chvastoun (nesedí), kašpar (jiný význam), hejsek, marnivec (to by šlo jako význam, ne jako odpovídající slovo se správnou konotací), floutek (by šlo)... no zkrátka překladatelský oříšek jedna báseň. Bicáček to ovšem asi nebude, dandyové moc na svaly nedali, pokud nešlo o lýtka. Bicáček zůstal na periferii.

Obrázek uživatele Zuzka

Oddychu nedopřáno

Drabble: 

Proč bych je ostatně nepozvala sem? Máme ten nový prostorný gauč…
Myšlenka dobrá, jen překonat hodinku vytrvalého údivu a dotazů na bídu a vymoženosti jiné doby. Pak hovor plynul, stačilo dolévat čaj.
“Doufala jsem, že matinka a tetičky s tím dohazováním někdy přestanou. Ale stále mají Kitty, tedy dost větru pro jejich mlýny.”
“Vskutku! Margaret má paní Jenningsové už celkem plné zuby. A to ji zpočátku měla z nás nejradši.”
“Neskončí to nikdy. Tady drobeček se ještě nenarodil, nicméně Lady Russell už ví, že to bude děvče a bohatě se provdá,” povzdechla si Anne.
“Já bych všechny ty dohazovačky zakázala!”

Obrázek uživatele Zuzka

Ve slunci

Drabble: 

"Smím si přisednout?" Edward se necítil ve své kůži. Dusilo ho, jak hloupě a krutě jeho sestra jedná.
"Jistěže!" zazvonila odpověď.
"Zdá se, že tě něco trápí," poznamenala jeho milá společnice a zaklapla knihu.
"Nerad bych tě rušil..."
"V pořádku, už jen dočítám poznámky."
"Mrzí mě, co se stalo... a co se děje teď."
"To ale vůbec není tvá chyba. Stalo se, co muselo. Jsem si jistá, že i současné události povedou k dobrému. Třeba i skrz trní ke štěstí."
"Stále s vírou a úsměvem. Dokážeš mě držet nad vodou, kapitáne."
"To ta kniha," poklepala Margaret na desky. "Pozitivní filosofie."

Závěrečná poznámka: 

trochu předbíhá dobu... to je pro ni typické :)

Obrázek uživatele Zuzka

Oběti bolesti

Drabble: 

Trhaly jí srdce a stále znovu přinášely slzy. Každá vzpomínka, každý den těch dvaceti let. Dávné okamžiky, kdy s radostí utekla mizerným vyhlídkám, bolely stejně, jako loňské milé procházky parkem a rozhovory v padajícím listí.
Letošní zima krutou silou roztříštila jejich zlatý svět na kousky.
V takové bolesti má čelit mizerně skrývanému nadšení nevlastní snachy? Jak září pod závojem falešného smutku! Jak se její jedovatá mysl rozpíná do všech koutů...
Nemůže. I když Elinořina naděje opatrně stoupá k jarnímu slunci. Rány nezhojí pár měsíců.
Trhá jí to srdce, když Norland mizí za kopcem a dceři po tváři stéká tichá slza.

Závěrečná poznámka: 

Ze současné nálady realisticky ponuře... uvidíme, jak to půjde dál. Ráda bych dala víc prostoru vedlejším austenovským postavám a větší časové rozpětí příběhům, které nám autorka poskytla. Snad Gloria dá.

Obrázek uživatele HCHO

Eliza

Přístupnost: asi bez omezení
Varování: příšerně sentimentální (nedivím se, že tuto scénu autorka sama nezpracovala)
Shrnutí: velmi drobná momentka o zhrzené lásce sedmnáctiletého důvěřivého děvčete
Prohlášení: postavy i celou situaci vytvořila před více než dvěma stovkami let Jane Austenová, příjde mi neuvěřitelné, jak málo se stran lidských povah od té doby změnilo.

Obrázek uživatele Zuzka

Úkryt

Úvodní poznámka: 

nějak se držím Rozumu a citu... když ono se to prostě hodí.

Drabble: 

"Ale ne!"
Mladá slečna seděla na knihovním ochozu a se soustředěně vyplazeným jazykem skládala ze starých novin vlaštovky. Pokaždé, když se průhledy v balustrádě pokusila vypustit dvě najednou, srazily se. Na perském koberci se hromadily vraky.
Tu sem na chvíli pronikly zvuky večerní zábavy, jak někdo pootevřel dveře.
Margaret se zachmuřila.
"Kapitáne Margaret! Dovolíte, poradil bych vám s konstrukcí."
Drobná tvář se rozjasnila.
Edward se evidentně potřeboval schovat. O několik okamžiků později řady nadějných vzduchoplavců rozšířil plukovník Brandon a po něm i pan Palmer s čerstvým stavebním materiálem pod paží.
Létání v knihovně bylo zjevně bezpečnější než tlachání v salonu.

Obrázek uživatele Zuzka

Přetavená

Drabble: 

Z mokré trávy ji zvedl pár silných paží. Pak svět v lijáku nadobro zmizel.
Ve snu, který se stal skutečností, tančili. Tančili jako nikdy, prudce, stále dokola, v horkých rukou moderního držení. Jejich prázdný ztemnělý sál protnula ohnivá opona. Vylétl jí z dlaní, odvířil, zmizel. Křičela.
Žár ohně přitahoval. Chodila dlouhé hodiny podél stěny plamenů a snažila se dohlédnout za ni. Bála se projít skrz.
"Nenechávej mě tady!" slyšela z druhé strany.
Pak sestru spatřila jasně. Sestru a obrys další postavy. Vztáhla ruce, přitáhla se k nim.
Prošla žárem do lněné běli klidu.
Zpocené prostěradlo studilo.
Plukovník se usmál.
Šeptala.

Závěrečná poznámka: 

Tak se to nakonec povedlo. Nevím, jestli pořádně, takhle za deset dvanáct, ale budiž.

Obrázek uživatele Zuzka

Neurvalec

Drabble: 

"Pane," plukovník se krátce uklonil.
Chtěl se ihned dále věnovat přípravám, ale jeho protivník, nedbaje na veškeré dekorum, přistoupil blíž.
"Dobré ráno, pane. Podívejte se, nešlo by tohle řešit civilizovanějším způsobem? Je tato krvavá záležitost stále ještě hodna skutečného gentlemana?" tvářil se drze, ale možná měl strach.
Starší muž neodpověděl.
Souboj proběhl dle pravidel.
Až úleva svítání a první pramínek krve rozvázaly Brandonovi jazyk.
"Až nyní, pane, si snad můžete brát do úst skutečné gentlemany. Neradil bych vám znovu zkřížit cestu mou nebo rodiny Dashwoodovy, ale vaše bezcitné jednání je tímto odčiněno. Civilizovanějším způsobům vás však těžko ještě kdo naučí."

Obrázek uživatele Zuzka

Pro malou Maggie

Úvodní poznámka: 

Musela jsem upravit z původního dialogu... snad to moc neutrpělo.

Drabble: 

Vypráví se, a nebude to tak dávno, co se to možná stalo, že sem do Anglie přišli jiní lidé. Přišli naráz do všech koutů, do měst, do paláců i na venkov. Skoro by jeden nepoznal, že nepatřili mezi nás. Vypadali jako my, oblékali se stejně, skoro stejně i mluvili. Ale někdy se chovali zvláštně. Měli různé věci, které nikdo nikdy neviděl. Znali události, které se teprve měly stát.
Nikdo neví, kam se poděli. Přijeli tehdy ve svých kočárech, pobyli mezi námi, usmívali se, bavili, občas vyprášili kožich někomu, kdo nebyl hodný. Pak zase odjeli a nikdo už je nikdy nespatřil.

Závěrečná poznámka: 

Řekněme, že Maggie je třetí dcerou a čtvrtým potomečkem Elinor a Edwarda Ferrarsových :)

Obrázek uživatele Blanca

Londýnská smetánka

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma: Hrdinovi trapní příbuzní

Drabble: 

Vějíř Mrs. Meadows se pohyboval ve zběsilém rytmu.
"Jen se na ně podívejte," vzdychla ukrytá za ním tak, že ji slyšely jen Miss Burnwood a Miss Clearance, které jí seděly po boku.
"Na koho?" zeptala se i přesto Susan.
"Cringeworthiness level 7 na pravoboku: Mrs. Jennings a Charlotte Palmer by bylo slyšet i na metalovém koncertě."
Její dvě přítelkyně přikývly.
"Ale levobok je ještě podstatně výživnější - aspoň 9. Fanny a Mrs. Ferrars, které se rozplývají nad Lucy a Nancy, kterou se Lucy snaží nenechat prořeknout."
Miss Georgianna Darcy, stojící opodál se usmála. Tyhle dámy věděly, od koho se držet dál.

Obrázek uživatele Blanca

Cit a rozum

Drabble: 

Stál před oltářem v katedrále, jíž se linul monotónní hlas, pronášející pompézně banální nicotnosti o důležitosti manželství.
Nedělal si iluze o tom, jaké bude to jeho, když jedinou motivací pro jeho uzavření byly peníze.
Jemný dotek hedvábí farářovy štoly na rukou pevně sevřených v dlaních jeho nastávající byl jako cvaknutí okovů.

***

Stála v malém venkovském kostelíku vyzdobeném lučními květy.
Kázání jejího švagra procítěně mluvilo ke dvěma přátelům, jimž z hloubi duše přál štěstí.
Její city už neměly tu prudkou bouřlivou vášnivost předchozích let.
Štola obtočená kolem něžně spojených dlaní však pro ni byla kotevním lanem, které ji poutalo k lásce.

Obrázek uživatele Zuzka

Jak zaměstnat pirátku

Úvodní poznámka: 

To je tak, když si drabble napíšete do bloku, večer přijdete z čajovny a chcete jít spát, aniž byste zapnuli počítač. A pak vám dojde, že v bloku napsané to nestačí...

Drabble: 

Pro slzy neviděla, když za sebou práskla dveřmi. Notnou chvíli proklínala celý svět. Nejmilejší dospělák na světě nepřijel, jen poslal Atlas.
Po chvilce ji zaujal záblesk modré stuhy. Byla přesvědčená, že ten balíček tam dřív nebyl. Nejistýma rukama otevřela obálku.

Drahá kapitánko,
vím, že tě můj vzkaz nevyděsí a vím, že se mohu spolehnout na tvé mlčení. Věř mi, že vše, co se ti dnes zdá ztracené, se k dobrému obrátí. Mezitím přijmi, prosím, malý dárek z dob budoucích.
Pozdravuj sestry a maminku.
Susan Burnwood

Z krabičky se vykulila barevná dřívka.

Začátkem jara už Margaret obstojně překreslovala listy z herbáře.

Závěrečná poznámka: 

Pastelky v různých podobách existovaly už dříve, ale vznik těch moderních bývá situován až těsně za rok 1900. Dovolila jsem si proto propašovat Margaret do let 1797/98 naší typickou anachronickou cestou malý dáreček. Je to zlaté děvče a snad jí to pomůže zvládnout to nablblé období líp.

Obrázek uživatele Blanca

Kdy končí mládí?

Úvodní poznámka: 

Toto drabble věnuju Zuzce, jejíž drabble mě dovedlo k použitelné a velmi neodbytné asociaci.

Dneska tedy mimo obvyklý fandom, ale když ona ta mladší prostě přišla a trvala na tom, že ji mám napsat...

Drabble: 

Smrt otce, přesídlení.
Jedna s tichou nadějí v srdci, druhá dramaticky zmítaná emocemi se vydaly na cestu.

Náhoda zařídila, že naději jako velká voda smetla známá přátel.
Náhoda nastavila mužskou náruč ve chvíli, kdy emoce vzlétly.
Odpovědnost zvedla těžkou hlavu a přinutila ji fungovat dál, zlomenému srdci navzdory.
Štěstí se usídlilo v jeho hlase, jeho tanci a v jeho očích.
Hrdost snášela škodolibost, pohrdání i nenávist.
Zrada zasadila ránu, která ji v převleku nachlazení málem zabila.
Vrtochy jiné přivedly lásku zpět ve chvíli, kdy naděje zemřela.
Rámě jiného se stalo oporou na cestě do budoucnosti.

Přesto nejvíc potřebovaly jedna druhou.

Obrázek uživatele Zuzka

Miss Job

Úvodní poznámka: 

Marianne mi letos nějak kouká přes rameno...

Drabble: 

Potřebovala se po smrti otce vzpamatovat. Nebylo jí dáno.
Zatímco Norland přestal být jejich, Micuška se utrápila. V další chvíli tu byla děsivá drápatá Fanny. Stromořadí jí padlo za oběť vzápětí.
Jen začalo svítat, odtrhli drahou Elinor od Edwarda a Marianne se musela loučit se svým světem. Margaret si nesměla odvézt sbírky. Maminka plakala.
Nad zkaženým obědem v mizerné chalupě už neměla čas ani přemýšlet o Deseti ranách.
Sousedi byli k nesnesení a přitom krajina pustá.
Úkosem se podívala na balík na stole.
Ne, teď ne! Další ránu už neunesou.

Život není třináctý, aby na tebe čekal. Uneseš dvakrát víc.

Obrázek uživatele Zuzka

Jméno bolesti

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 23.4.: "Na stopě"

Drabble: 

Indie byla krásná. Christopher nikdy nezapomene.
Bratrovi to ovšem taky nikdy nezapomene. Konečně ji může hledat. Ví, že ji najde.

Každý sen mu ubíral sil. Volal Elizu ze spaní. Každé zavřené dveře ho bily beznadějí.
Našel ji! Našel... už ho nepoznala.
Zaplatil za pohřeb.
Vtiskli mu do náručí její dceru.
Nová Eliza. Bastard. Sirotek.

Eliza zmizela. Utekla.
Historie hloupá, proč se opakuješ stále dokonaleji?

Hledal déle než tenkrát. Štval se a našel, tak jako tenkrát. Věrný obraz dávné vzpomínky nyní dokázal zachránit.
Ukázala mu své dítě.
Kdo si jen dovolil?

Willoughby se kysele usmíval.
Je načase vydat se za ním.

Obrázek uživatele Zuzka

Tak brzy

Drabble: 

Elinor zkroušeně pozorovala svou sestru.
Odmítla pléd, odmítla pomoc, odmítla mluvit. Plakala a plakala a skrz ty slzy se pokoušela být hrdá. Každý jiný by řekl, že je teatrální. Elinor věděla, že Marianne to jinak neumí. Nikdy ji nemohla milovat víc. Věděla, že její srdce je nastokrát zlomené a chtěla jí dát své. Bolelo ji, že ještě doufá a že dostane sto dalších ran.

Marianne ztuhlým zápěstím vykroužila poslední písmena. Neléhavá, vytlačená do papíru. Ukápla jí další slza. Mrzelo ji, že vzbudila Elinor. Věděla dobře, že ji trápí. Jí by nikdy nechtěla ublížit.
Vzdala se naděje, ještě než dostala odpověď.

Obrázek uživatele Zuzka

Před západem slunce

Drabble: 

Vrátili se na Barton a přinesli s sebou léto.
Elinor pilně vyšívala monogramy na výbavu a v zelenkavé zástěře stříhala na zahradě květiny k sušení. Edward pendloval na Delafordskou faru a zpět a zařizoval desítky drobností s lehkostí štěstí.
Plukovník Brandon tu byl denně. Četl Marianne básně, chodili spolu na hřeben kopce, hledali v krajině nové barvy. Smáli se spolu. Sledoval ji, jak připravuje čaj.
Po čaji se loučil a mizel za ohybem cesty.
A pak se oklikou vracel a tajně sedal v trávě pod oknem. Poslouchal, jak pro něj cvičí na piano, jak zpívá z not, které předevčírem přinesl.

Obrázek uživatele Zuzka

Ne pirátkou, ale vynálezkyní

Drabble: 

Dům ztichl. Žádné tóny piana, žádné recitované básně. Velké sestry odjely.
Velké? Tři roky mládí nebyly mnoho. Ale Margaret byla nakonec spokojenější tady, v krajině, kterou všichni opustili.
Chodila ven s dalekohledem. Sbírala kamínky, sušila květy. Rovnala si v hlavě svět a pomáhala mamince. V kuchyni bylo o dopolednách práce dost.
Pak ten klid roztrhl pan plukovník a maminka, náhle vyděšená, odjela.
Margaret osaměla. John a Dorothy se starali o to základní. Ale z nečinnosti v obavách se mladé slečně dělalo zle.
Když ženy Dashwoodovy přijely domů, dychtivě jim předváděla svůj vynález. Škrábání brambor s ním bude o tolik snazší!

Závěrečná poznámka: 

Vymyslela škrabku na kliku.
Taky vás někdy napadlo, co dělaly celé ty měsíce Mrs Dashwood s Margaret na Barton cottage, když široko daleko nebyl prakticky nikdo?

Obrázek uživatele Zuzka

Čas letí

Úvodní poznámka: 

studium austenovské faktografie nevratně poškozuje duševní zdraví...

Drabble: 

Mrs Jennings si užívala posezení na terase. Celá společnost jako na dlani.
"Skutečně, ty vaše dcerunky, paní Dashwoodová, radost pohledět. Jistě mají řady nápadníků," sondovala lačně.
Mrs Dashwood byla poněkud zaražená.
"Margaret na to ještě nemá věk," odvětila suše.
"Ohó, ani se nenadějete...!"
Marno bránit přívalu slov.

Protentokrát se věštba žoviální vdovy vyplnila do puntíku.
Než Marianne pochopila, v čem tkví pravá romantika, a než všichni zapomněli na Willoughbyho, než se rodina Ferrarsů rozpadla a znovu postupně smířila a než se všichni šťastní novomanželé vrátili ze svatebních cest, bylo Margaret šestnáct. Tak akorát na nápadníky.
Mrs Jennings si mnula ruce.

Obrázek uživatele Zuzka

Tušení v davu

Drabble: 

"Podívej, jak se ohlíží. Myslíš, že o nás ví?"
Miss Lawrence se snažila tvářit se nenápadně. Přes krajku vějíře pohlédla naznačeným směrem. Plukovník Brandon náhle zaujatě sledoval tapety.
"Chmmm...," rozhlédla se sálem.
"A tamhle," pokynula Miss Ryegrass vějířem, "pan Knightley a pan Tilney. Šeptají si. Určitě je jim to jasné."
Na první pohled bylo vše v pořádku. Na druhý už méně. Společnost se zřetelně dělila na dvě části.
"Zdá se mi, drahá Elizo, že to vědí. Straní se nás. Nevím, kdo to rozhlásil, ale už jsou si vědomi toho, že oni jsou literární... a my ne. My je máme přečtené."

Obrázek uživatele Danae

V norlandském sadu

Úvodní poznámka: 

Protože malujících heroin není nikdy dost. :)

Drabble: 

Elinor z něj byla trochu nervózní. Sotva se znali, prohodili spolu jen pár vět, a přesto už třetí den trávil hodiny v její blízkosti. Přicházel chvíli poté, co si v sadu rozložila stojan. Vždy se posadil dost daleko na to, aby nemohl být obviněn z dotěrnosti, a dost blízko na to, aby viděl na plátno. Kniha v jeho ruce byla směšná zástěrka.
Třetí den to nevydržela a oslovila ho. “Zajímáte se o výtvarné umění?”
Zrudl. “Nijak zvlášť. Ale váš obraz mě fascinuje.”
“Pročpak?”
“Všechny ženy, co znám, chtějí svým štětcem udělat dojem na druhé. Vy malujete pro radost z krásy.”

Stránky

-A A +A