Název: Mary Sue na druhou

Autor: 5

Přístupnost: do 12let nepřístupné

Pár: Voldemort/OOC

Varování: Snažily jsme se o co nejčistší Mary Sue, což se možná nepovedlo; každopádně to určitě spoustu čtenářů znechutí.

Shrnutí: Dvojčata z Tahiti znamenají pohromu pro celý kouzelnický svět…

Prohlášení: Kromě dvou zlatovlasých dívek a jejich matky by všechny postavy měly patřit drahé J.K.Rowling (přestože již jsou značně opotřebované, jak si je každý půjčuje). Ač jsme se snažily, jak nejvíce jsme mohly, bohužel z toho nemůžeme nic vytěžit. Litujeme.

Poznámka: Povídka byla napsána pod vlivem prázdnin a veškeré nálady s nimi spojené…za případné následky neručíme.

---

 

Mary Sue na druhou

Dovolenou! Potřebuji dovolenou! Neustále blikalo Pánovi zla v hlavě; zvláště, když mu Smrtijedi oznámili, že jim Harry Potter zase unikl.

„Ale zabili jsme – Snape zabil Brumbála, pane,“ obhajoval se Amycus.

„K čertu s Brumbálem!“ zakřičel Voldemort, jakoby mu na tom nezáleželo a skupinka Smrtijedů uhnula před skleněným pohárem, který po nich mrštil. „Nic neuděláte pořádně, tak, jak vám přikážu; máte přinést věštbu – necháte děti a Harry Pottera, aby ji rozbili; Draco má zabít Brumbála – zabije ho Snape – “

Dal Smrtijedem rozchod a posadil se do křesla. Sáhl po katalogu kouzelnické cestovní kanceláře, který ležel vedle něj na stolku a otevřel ho na straně pět.

 

Kouzelnická cestovní kancelář Magic Tour nabízí

TAHITI

^ ^ last minute total ^ ^

 

• Odcestujte kdykoliv prostřednictvím Letaxu!
• Zaplatíte až na místě!
• Buďte inkognito! Zaručíme vám, že v dosahu nebude nikdo, kdo by o vám někdy třeba jen slyšel!
• Cena jen 1999 galeonů! To se rozhodně vyplatí!
• Pobyt v luxusním hotelu!
• …

 

Voldemortovi se zamlouval zvláště třetí bod. Chvíli ještě zaváhal, pak ale mávl hůlkou a křikl: „Balit!“ Všechny jeho věci se slétl z různých koutů sídla a úhledně se složily do kufru.

„Červíček ke mně!“ zavolal ještě a ten se před ním hned uklonil. „Přines mi z trezoru dva a půl tisíce galeonů. Jedu na dovolenou.“

Červíček téměř okamžitě vykonal příkaz – samozřejmě si nedovolil žádné otázky, námitky, ani poznámky – a Voldemort po důstojném vyřknutí „kouzelnické letovisko Tahiti“ zmizel.

 

~°*°~

 

„Takže tentokrát si beru pravou půlku pláže já,“ usmála se prodavačka opalovacích krémů Claudia na své dvojče Christine. Obě měly krásně dobronzova opálenou pokožku – jak by taky ne, když se celý den pohybovaly na pláži – , dlouhé zlaté vlasy, jedno oko zelené a druhé modré – což bylo jejich poznávací znamení; Christinina pravé oko bylo modré a levé zelené a u Claudie tomu bylo naopak.

„Dobře,“ kývla Christine, o několik vteřin mladší než Claudia. Při jejich půvabech bylo neuvěřitelné, že si musely vydělávat na živobytí právě tímto způsobem; zvláště vzhledem k tomu, že jejich maminka byla elfka. Zabil ji šílený německý turista, když bylo dvojčatům pět. Spletl si ji totiž se svou ženou, která mu byla nevěrná. Svého otce neznaly, věděly jen, že pochází z Anglie.

 

~°*°~

 

Mezitím se Voldemort ubytoval a vyrazil na pláž. Jeho lehátko bylo přesně uprostřed; daleko od moře, daleko od baru. Neměl, komu by si zanadával – žádní Smrtijedi v dohledu. Zato jedna půvabná mladá slečna v šatech na ramínka tak krátkých, aby se ještě daly považovat za šaty. Nesla malinkatou kabelku.

„Dobrý den, pane,“ oslovila ho s úsměvem, když už byla skoro u něj. „Nechcete opalovací krém?“ zamrkala na něj. S podivem si všiml, že má pravé oko zelené a levé modré.

„Ne, nechci,“ zavrčel podrážděně, Claudii to však nesebralo úsměv ze rtů.

„A chcete patnáctku nebo třicítku?“ zeptala se mile. „Vy máte ale moc světlou pleť,“ dodala po chvíli, ve které si ho pečlivě prohlédla. „Možná bych pro vás našla i čtyřicítku…“

„Řekl jsem, že nechci!“ nadzvedl se Voldemort na lehátku. Tohle opravdu není věrná Smrtijedka, která poslouchá na slovo, pomyslel si.

„Když nechcete, tak nechcete. Ale věřte mi, že se za chvilku spálíte,“ řekla obchodnickým tónem a odcupitala.

Má pravdu, napadlo Voldemorta a sáhl do tašky po svém opalovacím krému s faktorem padesát. Ten tam však nebyl. Asi jsem ho nechal na pokoji… Tahle prodavačka se ale jen tak nevzdá… za chvilku bude určitě zpátky a ta čtyřicítka přijde taky vhod…

Jeho myšlenka ještě oni neodplula a dívka už tu byla zas. Skutečnost, že přišla z druhé strany, než předtím a měla barvu očí obráceně, se Voldemort rozhodl ignorovat.

„Čtyřicítku,“ vybafl na ni, ještě než stačila promluvit. Dívenka se zatvářila nešťastně a smutně na něj pohlédla.

„Čtyřicítku bohužel nemám,“ pípla se slzami na krajíčku, „ale padesátka mi ještě jedna zbyla.“

Voldemort se cítil trapně, že téměř rozplakal to křehké stvoření a usilovně přemýšlel, jak svou chybu napravit.

„Dejte mi ji,“ zamumlal. Christine otevřela svou kabelku, která byl očarovaná tak, aby se dovnitř vešlo asi třicet opalovacích krémů a podala Tomu-Jež-Si-Zapomněl-Opalovací-Krém lahvičku s velkou číslicí padesát. Voldemort si odkašlal.

„Ehm – mohl bych vás teď pozvat na oběd?“ zeptal se nervózně. Ta dívka ho úplně vyvedla z míry.

„Ach, ani nevíte, jak ráda bych šla, pane. Ale musím ještě prodat tohle všechno,“ ukázala na svou kabelku a v jejích očích se znovu objevily slzy.

„Já je všechny koupím,“ chytil ji něžně za drobné zápěstí.

 

~°*°~

 

Po spoustě krásných dní, které spolu Voldemort a Christine prožili, nadešel okamžik rozloučení. Ten-Který-Již-Úplně-Zapomněl-Na-Své-Zásady o její sestře nevěděl, protože navzdory své naivitě si Christine uvědomila, že Claudia jí většinu známostí překazila.

Zlatovlasá dívka své slzičky opět neudržela.

„Přijedu za tebou, Voldíku,“ zašeptala a políbila ho na tvář, ke které se sluneční paprsky přes ochranný faktor padesát kupodivu neprodraly.

„U mě budeš vždy očekávána, má lásko,“ vtisknul jí polibek do vlasů. Moje malá sladká Christine…, pomyslel si Pán zla, který si nyní připadal jako Pán lásky.

 

~°*°~

 

„Cožpak jsi nevěděla, že Draca potřebuju?! Měli jste zabít jeho matku, idioti!“ rozkřičel se Voldemort na Bellatrix. Byl nervózní, protože Christine měla přijet už včera. Kde jen může vězet? „…crucio!“

Prásk! Z krbu ladně vykráčela překrásná dívka a smetla si z tváře malý kousek popele. Nervózně se usmívala. V ruce držela drobný kufřík.

„Ahoooj…“ vydechla. Voldemort téměř instinktivně odklonil hůlku od Bellatrix svíjející se na zemi v křečích a obrátil se, spatřiv Ji.

„Christine…konečně jsi tady…máme tu takové malé…ehm…setkání s přáteli,“ řekl, zatímco se snažil odkopnout Bellatrix z Christinina zorného pole. Objal Christine, dal Smrtijedům pokyn, že schůze skončila a odvedl ji do svého pokoje.

Potom se ozvalo další Prásk!. V teď už prázdné místnosti nebyl nikdo, kdo by si toho mohl všimnout a tak Claudia vystoupila z krbu nikým nepozorována. Zamumlala formuli pro kouzlo neviditelnosti a vydala se obhlédnout situaci. Její hlavní myšlenka patřila neznámému otci. Když zjistila, že její sestra jede do Anglie, nemohla si nechat ujít příležitost něco zjistit.

 

~°*°~

 

Dvojčata už byla v Anglii přes týden a Claudia se mezitím stihla spřátelit se Snapem, jelikož zjistila, že by dokázal připravit lektvar potřebný k vyvolání duchů rodičů dívek. Nechávala si říkat sestřiným jménem, aby předešla různým nedorozuměním. Odteď z ní byla Christine, která miluje Severuse a s Voldemortem je jen kvůli moci. Přitom se však stále usilovně snažila zjistit, kdo je jejich otec.

„Takže říkáš, že odpoledne by už mohl být hotový?“ zeptala se Claudia, zatímco Christine si kupovala svatební šaty.

„Všechno tomu nasvědčuje,“ kývl Snape.

„Tak fajn, přijdu si pro něj, jestli se trhnu od Voldyho,“ zakoulela Claudia očima, políbila Severuse a lehkým krokem odešla.

 

~°*°~

 

Sotva Claudia dostala od Severuse lektvar, do nějž bylo potřeba přidat jen jeden její vlas, zavřela se v obývacím pokoji a sledovala, co se bude dít.

Z poháru se vylila stříbrná mlha a začala se formovat. Po chvíli Claudia trochu zklamaně pohlédla do tváře své matky.

„Nazdar mami,“ utrousila lhostejně a soustředila se na druhou polovinu mlhy. Objevila se postava s půlměsícovými brýlemi, dlouhými vlasy a vousy.

„Tati?!“ pronesla Claudia nevěřícně. Starý muž na ni pobaveně zamrkal.

„Tati?“ podivil se a pohlédl na Claudiinu matku.

„Ach…Albusi…chtěla jsem ti to říct,“ kousla se elfka do rtu.

„Tati – žiješ vůbec ještě?“ zeptala se Claudia při pohledu na jeho vrásčitou tvář. „Řekni mi o sobě něco.“

„Když jsem ještě žil, jmenoval jsem se Albus Brumbál, byl jsem ředitel bradavické školy čar a kouzel a měl jsem rád citrónovou zmrzlinu,“ uchechtl se. „Jenže pak mě zabil člověk, kterému jsem senilně důvěřoval,“ řekl stále s úsměvem. „Severus Snape, neznáš ho?“

Claudii se zatmělo před očima a sesunula se k zemi.

 

~°*°~

 

Když se probrala, uviděla na sebou toho, koho se bála, že uvidí.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Severus. Zlatovlasá dívka jen zakroutila hlavou, zamumlala něco jako „nevím“ a odběhla na toaletu.

Ten zrádce! Vrah! honilo se jí hlavou. Naletěla jsem mu stejně jako táta!

Pomsta!!!

Bohužel ji ovšem nenapadlo nic lepšího než využít svou naivní sestřičku.

„Zítra řeknu Voldymu, že jdu nakupovat a dáme si sraz na Obrtlé,“ oznámila Snapeovi.

 

~°*°~

Christine se vydala vybrat prstýnky. Milovala nakupování; zvláště když ji Voldemort tak štědře sponzoroval.

„Ahoj Christine,“ ozval se jí u ucha mužský hlas a něčí ruce se jí obtočily kolem boků. „Půjdeme rovnou ke mně?“

Pobouřená dívka se mu vyškubla, rozzlobeně se na něj podívala a ihned se přemístila.

 

~°*°~

 

„Miláčku, co se ti stalo?“ vrhl se Pán zla k plačící Christine.

„Snape,“ vzlykla.

„Snape? Co ti udělal?! On si na tebe nějak dovoloval?!“

„Jo,“ špitla Christine a zabořila hlavu do Voldemortovy hrudi.

„Já to zařídím,“ řekl mužně. „Už se tě ani nedotkne.“

Claudia, která to všechno pozorovala, si spokojeně zamnula ruce.

 

~°*°~

 

„Hotovo,“ vrátil se Voldemort po chvíli. Poté, co si umyl zkrvavené ruce, Christine doslova popsal všechno, co se Snapem provedl.

„Půjdu se trochu prospat,“ zalhala, protože se jí udělalo nevolno a odběhla.

Teprve v pokoji na ni všechno dolehlo.

Kvůli mě zemřel člověk!

Tíha svědomí ji dohnala na okraj skály. Sepsala dopis na rozloučenou, který ukončila spoustou srdíček pro Voldemorta.

„Miluju tě, Voldy!“ zakřičela a skočila.

 

~°*°~

 

Claudia spatřila jen záplavu zlatých vlasů padající ze skály. Tak tohle byla čára přes rozpočet. Jenže…Claudia dokázala i smrt sestry využít ve vlastní prospěch.

Spálila dopis, uklidila mrtvolu a oblékla se do Christininých šatů.

Pár týdnů po svatbě Voldemort litoval, že si tenkrát zapomněl ten opalovací krém. Claudia začala řídit všechny jeho plány a on už neměl vlastně žádnou moc.

A tak se zrodila Lady Voldemort.

 

<< zpět na seznam povídek

komentáře >>