Název: JÁ PÍŠI VÁM...

Autor: Aveva

Přístupnost: bez omezení

Varování: V povídce vystupují dvě postavy prokazatelně ženského rodu, které mají důvěrný vztah. Nikdy by mě nenapadlo, že se to někdy stane, ale asi jsem napsala slash.

Shrnutí: Zdrcující příběh nenaplněné lásky! Oslepující lhostejnost! Spalující touha! Tisíc slonů! A jedna postava tajně píše... ale pozor, nikoli deník!

Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Všechny důležité copyrighty má J. K. R. 19 % vlastního textu povídky jsem ukradla Puškinovi.

Poznámka: Na víc nebyl čas. A tak je to stručné. Je to krátké. Je to DRABBLE! Berme to jako rozcvičku na příští měsíc.

JÁ PÍŠI VÁM...

CO MOHU VÍCE? bylo naškrábáno na zemi před hlavní bránou. Lhostejní studenti, vcházející do bradavické školy, ta slova brzy zašlapali k nepřečtení.

KDYBYCH JEN STÍN NADĚJE MĚLA – objevilo se hluboko v zemi další den. Slovo STÍN rozmázla noha chmurně se tvářícího profesora mířícího do Prasinek. O ostatní se postaral odpolední déšť.

V SVĚTĚ RÁDA NIKOHO NEMOHU MÍT JÁ – přibylo třetí den. Ta slova zlomyslně smetl školník při úklidu.

SNAD JE TO KLAM – vydrželo netknuté celé tři dny.

A zatím dvě milenky, hlavní brána a branka postranního vchodu, svým otevíráním vyrývaly další žalostiplná slova. Jejich kliky se téměř dotkly. Jen téměř.

<< zpět na seznam povídek

komentáře >>