Povídková soutěž
| Hlavní strana | Pravidla | Aktuální kolo - povídky | Aktuální kolo - hlasování | Uplynulá kola |
Název: Brumbálovo tajemství
Autor: Camelia
Přístupnost: bez omezení
Pár: žádný
Varování: Obsahuje zmínku o zvláštní Brumbálově úchylce, tudíž nedoporučuji citlivým povahám.
Shrnutí: Profesor Brumbál je mrtvý a Minerva McGonagallová vyklízí jeho pracovnu. Co objeví?
Prohlášení: Tuto povídku jsem nenapsala za účelem zisku. Všechny postavy a tak podobně jsou majetkem J. K. Rowlingové
Poznámka: Děkuji Elenril za beta-read a doufám, že to není zase tak strašné…..:)
Brumbálovo tajemství
Minerva McGonagallová s pocitem nostalgie vyklízela Brumbálovu pracovnu. Už odnesla téměř všechny stříbrné přístroje a právě se pustila do jedné velké skříně, v níž byla mimo jiné uložena myslánka. Náhle otevřela postranní šuplík a z něj se vysypala spousta časopisů.
„Albus si zřejmě schovával Denního věštce…“ povzdechla si, zatlačila slzu a chystala se haldu papírů uložit do krabice, když si uvědomila, že to není Denní Věštec, nýbrž Týdeník čarodějek.
Překvapeně zvedla poslední číslo, jež leželo úplně nahoře, a prolistovala jej. Všimla si, že je v něm červeně vyznačen článek od Abigail Bratfordové: Jak na muže.
„Proč by si proboha četl, jak na muže?“ podivila se profesorka McGonagallová a otevřela další číslo Týdeníku. Hned na páté stránce byl červeně zvýrazněný článek – Proč dát své dítě do Bradavic – od Abigail Bratfordové.
Pokračovala dál. Červený článek se nacházel v každém čísle. Nedejte se!, Proč je na světě láska, Co je to smrt? Od – Abigail Bratfordové!
Co je tohle za ženskou? pomyslela si a vtom jí zrak padl na poslední větu článku Co je to smrt?.
Pro spořádanou mysl je smrt jen další velké dobrodružství…
Kde jsem to jen slyšela? přemýšlela.
„Minervo, vy jste objevila moje…“ ozval se ze zdi hlas. Profesorka McGonagallová vzhlédla k portrétu Albuse Brumbála.. „Vy jste našla moje…časopisy…Nenapadlo mě, že…“
Vtom Brumbál z portrétu zmizel.
Vůbec nic nechápala. Měl snad utajenou milenku? Po hradě sice v jednu dobu kolovala fáma, že je Brumbál zamilovaný do madame Pomfreyové, ale novinářka, která píše jak na muže?!
Zakroutila hlavou, vzala pergamen a své orlí pero a napsala dopis:
(ano, napsala mohlY, protože bylo všeobecně známé, že v Týdeníku čarodějek pracují samé redaktorky a žádný muž)
Chvilku zaváhala a pak se s úsměvem podepsala
„Fawkesi!“ zavolala na fénixe, jež seděl na bidýlku, hned si to ale rozmyslela. Fénix by byl moc nápadný. Zašla tedy do sovince a vybrala si tu školní sovu, která vypadala nejdůvěryhodněji.
„Poslyš, odpověď přines mě osobně do ředitelny, ať tam bude napsané cokoliv, jasné?“
Sova pálená důstojně přikývla, nechala si dopis přivázat na nohu a elegantně odletěla.
Po ani ne půl hodině už ťukala na okno bývalé Brumbálovy pracovny.
Před dvěma měsíci? To nemůže být náhoda…mihlo se profesorce McGonagallová hlavou a vtom jí to došlo.
A.B.
Abigail Bratfordová – Albus Brumbál!
„Pro spořádanou mysl je smrt jen další velké dobrodružství…“ to byla Brumbálova oblíbená věta.
„Albusi, vy jste psal do Týdeníku čarodějek?“ vykřikla a uvědomila si, že Brumbál je zpět ve svém rámu. Teď se jeho portrét začervenal.
„Říkal jsem si, když tam píší samé čarodějky, měly by tam mít i něco z pohledu kouzelníka…“

