Harryho armáda

Ginny nastupovala do šestého ročníku. Už při zařazování bylo vidět, kolik změn nastalo od loňského roku. Ubylo učitelů i žáků a Velkou síní vládla pochmurná nálada. Místo veselého štěbetání bylo slyšet jen tichý šepot.

Ředitelka McGonnagallová pronesla uvítací řeč. „A teď vám, studenti, představuji nového učitele Obrany proti černé magii. Jmenuje se Frederick Hope. Jak jistě víte, schyluje se k dalšímu boji proti Lordu Voldemortovi. Přestože Bradavice jsou ještě stále bezpečným místem, hodně vašich spolužáků zůstalo na přání rodičů doma. Proto vám zakazuji chodit ven samotným a už vůbec ne po setmění. To je vše. Nyní může začít hostina.“

Harry by měl radost, pomyslela si Ginny, Snape už neučí. A ten nový učitel má opravdu příhodné jméno – Naděje. Harry, kde teď asi je? Do školy se odmítl vrátit a pustil se do hledání viteálů. A s ním byli i Ron a Hermiona. Chtěla jít s nimi, ale Harry ji prosil, aby nechodila, že by se o ní bál. Voldemort by ji mohl využít proti němu a to si nemůže dovolit.

A tak se domluvili, že půjde do školy a bude je informovat, kdyby se dělo něco zajímavého.

O prázdninách byl u nich v Doupěti na svatbě Billa s Fleur a pak odjel na čtrnáct dní do Zobí ulice ke svému strýčkovi. Před týdnem se naposled ukázal u nich doma a strávil s nimi víkend. Pak se všichni tři vydali vstříc smrtelnému nebezpečí. Hermiona se přes prázdniny učila spoustu věcí, které mohli na této cestě potřebovat. Ale ani Ginny nechtěla zůstat stranou. Chtěla jim v jejich boji pomoci. Naučila se od Hermiony proměnlivé kouzlo a studovala spolu s ní i jiné užitečné kouzla a lektvary.

Vzpomněla si na Brumbálovu armádu a napadlo ji, že může něco takového zorganizovat i v letošním roce. Tentokrát ovšem bude spolek jen pro opravdu spolehlivé. Určitě o tom řekne Lence Láskorádové a Nevillu Longbottomovi a také osvědčeným členům BA. Každopádně tam nebude nikdo ze zmijozelských.

Hned po slavnostní večeři zašla za Lenkou a Nevillem a řekla jim svůj nápad. Ti souhlasili s tím, že to poví jen nejspolehlivějším kamarádům a domluvili se na zítřejší odpoledne v hlavní síni. Už tady nebyla ta baba Umbridgeová, která jim zakazovala se scházet, ale i přesto bylo dobré zachovat si anonymitu, jelikož kdokoliv mohl být zároveň Voldemortův špeh nebo mít za rodiče smrtijedy.

První vyučovací den utekl rychle a Ginny, Lenka a Neville se sešli, aby probrali tajný Bradavický spolek. Přesunuli se do komnaty nejvyšší potřeby stejně jako před dvěmi roky. Měli tady zaručený klid na mluvení.

„Mohli bychom říct o něm říct těm, kteří s námi chodili do Brumbálovy armády,“ prohlásil Neville. „Hodně z nich už ve škole není, takže by se nás sešlo tak deset, maximálně dvanáct, což je celkem přijatelný počet.“

„To není špatný nápad,“ prohlásila Lenka.

„Ještě dneska jim to zkuste říct a pozítří se sejdeme na stejném místě. Deset párů otevřených očí a uší může Harrymu hodně pomoct,“ přidala se Ginny.

„Napadá vás nějaký název? Brumbálova armáda už asi nebude aktuální,“ vypadlo z Nevilla.

„Tak to může být třeba Harryho armáda,“ nadchla se Lenka.

„Uvidíme, necháme to i na ostatních,“ uklidňovala je Ginny. „Tentokrát nebude hlavním úkolem naučit se bránit, ale všímat si všeho, co se kolem děje. Může to pomoci porazit Voldemorta.“

Na příští schůzku už jich dorazilo dvanáct. Všichni oslovení kamarádi se tohoto spolku chtěli účastnit. I oni mohli být užiteční, ačkoliv nebyli ani dospělí kouzelníci, ani vyvolení.

komentáře >>