Na vlnách
Ráno mne probudily výkřiky na palubě. Saturnin stál vedle postele rovný jako svíčka.
„Co se děje, Saturnine?“
„Odrazili jsme, kapitáne,“ řekl s ledovým klidem.
„My plujeme?!“
„Zajisté, už několik minut.“
„A kam jsme se přibližně vydali?“ zeptal jsem se, předstírajíc saturninovský klid.
„Po proudu do Mělníka, pak přes Drážďany do Hamburku.“
„A potom?“
„Kam nás zavedou větry Severního moře.“
„Děláte si legraci, Saturnine,“ začal jsem být opět nervózní i navenek.
„Nikoliv, kapitáne. Máme dokonalé krytí. Pravděpodobně zakotvíme v Kralupech.“
„Krytí? Proč to všechno?“
„Špehové hlásí, že teta Kateřina právě přijela vlakem na hlavní nádraží. Přejete si posnídat na palubě, kapitáne?“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Saturnin jak má být. :)
Saturnin jak má být. :)
Jj, byl by toho schopen!:)
Jj, byl by toho schopen!:)
Pravé Saturninovské.
Pravé Saturninovské.
:)))))
:)))))
Saturnin mě moc nebaví (uhýbá kamenům), ale tohle je skvělý!
Saturnina znám sice jen
Saturnina znám sice jen filmového (Já vím, barbar), ale tohle je perfektní :)
To je
To je dokonalé! Saturnin by jistě souhlasil také :-)
Moc pěkné drabble, Saturnin
Moc pěkné drabble, Saturnin je můj oblíbenec. (Akorát si oprav přechodník na předstíraje - je to mužský rod ;-) )