Klid ve svěrací kazajce
věnováno strigguš
první věta a poslední dvě věty jsou převzaty ze začátku a konce knihy
Odjakživa jsem věděl o jiných osobách, které žijí ve mně. Od pravěkých dob až po dnešek ovlivňovala mé bytí rudá zloba. Utvářela ji především nesnášenlivost a zbrklá odvaha, ale i vytrvalost. Ať už jsem ve svých životech zabil kohokoli, nikdy v tom nebyl úklad. Jen chvilkové zatmění smyslů a síla severského válečníka.
Kdo by tušil, že až americká spravedlnost mi přinese klid a umožní přístup ke vzpomínkám minulých já. Ve svěrací kazajce, víc mrtvý než živý, jsem mohl znovu prožívat své životy a zcela se oprostit lidského strachu ze smrti. Čím budu, až budu zase žít? Rád bych to věděl…
Tuláka jsem četla někdy na základce a mám hroznou radost, že jsem se k němu teď mohla vrátit a napsat si na něj stoslůvku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc krásná knížka, moc krásné
Moc krásná knížka, moc krásné drabble!
Aúúúúúúú! To je tak krásný...
Aúúúúúúú! To je tak krásný... obdivuju tvou neuvěřitelnou paměť, Keneu. Už jsem si říkala, jak je divné, že na tebe vůbec nenarážím, a ty takhle! Já se tak těším, až bude léto a já budu na Kratochvíli a bydlet v Netolicích a zase tu knížku bratránkovi zčořím a budu si číst.
Děkuju, moc. :)))
Knížku neznám (ale píšu si ji
Knížku neznám (ale píšu si ji na seznam), nicméně drabble je úžasné.
Taky neznám knížku, ale
Taky neznám knížku, ale drabble se mi líbí moc.