Zpátky

Ještě je brzy, ale písek už krásně hřeje. Automaticky zouvám boty. Dřevo verandy je za ta léta skoro stříbrné. Vyleštěné větrem a solí. Dveře jsou pootevřené. Je tu spousta prachu, ale všechno je na svém místě. Proužkovaná deka. Omšelý plakát Boba Marleyho. Zbytky magie, co se povalují kolem...
Vzpomínky.
Jsem tady.
Pryč od všech žabomyších válek. Předsudků. Ošklivých diagnóz a ještě horších prognóz. Daleko od každého: Já tě nechápu.
Jsem zpátky.
A pořád tu je.
To surfovací prkno, co jsem z pověrčivosti nechala v Hnízdě. Abych se pro něj jednou vrátila.
Nemusíte cestovat na konec světa, abyste si vzpomněli, kdo jste...