Královští levobočci

Obrázek uživatele Anne
Fandom: 
Rok: 
Rok 2 010

Název: Královští levobočci
Autor: Anne
Přístupnost: bez omezení
Pár: Thutmose III./Maherperi
Poznámka: slash, jen lehce naznačen
Shrnutí: Je přibližně 1460 př. n. l. a v Egyptě se setkávají dva levobočci Maherperi (zřejmě syn Hatšepsuty (první žena-faraon) a Senmuta (její sluha), utajovaný, jelikož královské manželky nesměly mít milence) a Thutmose III. (syn Thutmose II. a konkubíny Isis - po smrti své tety se stal faraonem). Thutmosova výuka je zanedbávana - otec je po smrti a Hatšepsut jej nemůže vystát, jelikož není jejím potomkem.
Není to čistě historická povídka, i když se opírá o fakta, zmíněna důležitá role kouzelníků.

Levandule, velice se omlouvám za neodpustitelné zdržení, stydím se, že ji zveřejňuji o týden později, než jsem předpokládala. Pevně doufám, i když spíš marně, že se Ti můj dáreček bude líbit (psaní povídky na poslední chvíli přece jen není nejlepší).

Thutmose III. se procházel stájemi. Dělával tak často, jelikož se koně těšili jeho velké oblibě.
U páru Hatšepsutiných, tetiných, klisen stál mladý muž, jen o pár let starší než on. Vídal ho tady často. Patřil totiž k Hatšepsutinu služebnictvu. Bylo také veřejným tajemstvím, že je jejím a Senmutovým synem.
Dnes z nějakého popudu (zájmu) zamířil k němu. Pohladil bílou klisnu po nose a pozdravil Maherperiho nepřehlédnutelně povýšeným tónem.
„Ahoj.“ opětoval drze jeho pozdrav, hodil by se pro jeho kamaráda, avšak ne pro prince. Vrcholem drzosti bylo, že si jej nadále nevšímal. Způsobil tím vlnu pobouření, jež se zvedla v Thutmosově nitru.
Sluha si kouzlem přivolal kartáč, bavil se údivem v princově tváři, a vešel do stání. Obvykle nepoužíval kouzla na veřejnosti, právě aby nevzbuzoval takové reakce u lidí, jež o kouzelnících nic neví. Tentokrát si to užíval, jelikož se zdálo, že princi chybí základní vzdělání.
„Jak jsi to udělal?“ chtěl hned vědět princ, v němž zvítězila zvědavost nad povýšenost.
„Kouzlo.“ šibalsky se usmál.
„Ty přece ovládají jen kněží!“
„Hloupost, většina kněží nejsou kouzelníci. Nejvíce kouzelníků je královského původu.“
„O tom bych musel něco vědět, jsem princ!“
Maherperi se zasmál. „A zřejmě nevzdělaný princ… Nikdy si neslyšel o zrodu Egypta?“
„Chceš se mi vysmívat. Samozřejmě, že slyšel.“
„Tak v tom případě víš o kouzelníkovi, jež přišel z dalekých zemí, a pro naše předky z pouště vytvořil Nil.“
„Hádám, že máš na mysli boha, který vyslyšel modlitby našich předků a sestoupil na zem, aby jim dal Nil?“
Maherperi se ušklíbl. „Boha? Dětské povídačky! Byl to mocný kouzelník. Pomocí složitého přeměňovacího kouzla vytvořil Nil z lotosu (z kořenů pramen, ze stonku tok a z květu deltu). Prostý lid z něj udělal boha, jelikož taková magie byla nad jejich chápání. On a jeho potomcin následně vládli Egyptu, takzvaná dynastie bohů. Poté, co odešli, se Egypt samozřejmě roztříštil na malé knížectví. Člověk bez magického potenciálu nedokáže nadlouho udržet vládu nad celou zemí. Teprve král Štír, kouzelník, jež pocházel z území pod ochranou štíra, byl natolik schopný, že převzal vládu nad Horním Egyptem. Jeho syn Meni sjednotil Dolní a Horní Egypt. Vždy, když nám vládl kouzelník, Egypt vzkvétal. Tak je tomu i teď za Hatšepsuty.“
„Ale…“ hledal protesty. „Jak to víš.“ Zeptal se nakonec, jelikož to sice bylo neuvěřitelné, ale docela to dávalo smysl. Na druhou stranu by toto podkopalo vliv náboženství na lid.
„Vyprávěla mi to matka.“ nezvykle použil toto pojmenování, které bylo jeho hanbou, pro Hatšepsut. Zdědil jsem magii po ní, i když ji mám o mnoho méně. Říkala mi taky, že tvůj otec neuměl kouzlit, asi proto to nedokážeš ty.“

***

Thutmose v Maherperim našel zalíbení. Dokonce se mu líbilo jeho nedůstojné chování vůči výše postaveným. Zřejmě je zdědil po Senmutovi.
Pomalu se stávali kamarády. Vídali ve stájích jako dosud, rozdílem bylo, že už si nebyli cizí, když nic víc, alespoň se pozdravili. Později si spolu občas vyjeli ve voze taženém Thutmosovými hřebci – základ jejich přátelství. Předtím neviděl princ nikoho, koho by hřebci poslouchali kromě něj. Maherperi to s koňmi uměl. Nebyla to jediná přednost, jíž na něm obdivoval. Co na tom, že jeden býval oblečený do nejlepší egyptské bavlny a ověšený šperky a druhý měl jen obyčejnou bederní roušku. Dělilo je pouze to, že jeden měl královského původu matku a druhý otce.

Přátelství, jež přerůstalo v něco víc, neuniklo pozornosti královského dvora. Ne každému se líbilo, že se kolem prince motal levoboček Maherperi, přestože proti němu nic neměli, dokud se držel stranou. V paláci však měly vždy své místo intriky. Velmi nebezpeční nepřátelé, protože pokaždé dosáhli toho, čeho chtěli. O Několik měsíců později zahynul Maherperi při „nehodě“ na projížďce ve voze taženém koňmi.

Komentáře (archiv): 

Út, 2011-01-04 00:02 — levandule
Tak jsem se sem večer ještě

Tak jsem se sem večer ještě chtěla podívat, jestli nepřibyla nějaká a povídka a koukám, že ano a že je pro mne. Nejdřív bych ti chtěla moc a moc poděkovat.
Povídka se mi líbila, protože je nejen z mé oblíbené historie, ale také je hezky napsaná (takový moderně-historický jazyk :)). Mimochodem, je Maherperi historicky doložená osobnost nebo ne? Někde jsem totiž četla, že měl Senenmut dceru, ale nejsem si tím jistá.
Ještě jednou díky za povídku.

Út, 2011-01-04 19:59 — Anne
Děkuji, takovou pochvalu jsem

Děkuji, takovou pochvalu jsem nečekala. Jsem ráda, že jsem se trefila do správného starověku.
Abych řekla, pravdu nevím, jak mluvili staří Egypťané, nevím nakoik vznešeně mluvili sedmnácti až dvaceti letí mladí Egypťané. Nerada bych se přikláněla třeba ke staré češtině, protože mi opravdu nemám znalosti prostého jazyka(královské a náboženskéé texty měly jistě jinou úroveň).
Maherperiho je doložená postava - našla se mumie. Byl to Hatšepsutin oblíbený sluha a jsou doměnky, že byl jejím a Senmutovým synem. Já jsem zase nevím o jeho domnívané dceři.

Klíčová slova: 
-A A +A