Růže pouště
Pomalu se snáší soumrak do králových zahrad. Prochází jimi, šťastná za krátkou chvilku osamělého přemýšlení.
Přijela sem, aby na vlastní oči spatřila toho, o kterém jí karavany přes poušť přinášely zvěsti plné obdivu. Aby sama zjistila, zda je jeho město, jeho lid a on sám vskutku hoden chvály.
Přepych a bohatství, které jej obklopovaly, dokázala ocenit. Jeho rozum, rozvážnost a smysl pro spravedlnost mohla, sama moudrostí proslulá, obdivovat. Ale úplně si ji získat, to dokázal jinak.
Krásou vpletenou do slov, utkanou z veršů.
Jsem růže šáronská, kvítek lilie v dolinách.
Která žena by dokázala odolat, i kdyby byla tisíckrát královnou?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je ale krásné! Asi žádná.
To je ale krásné!
Asi žádná.
*nadšená*
Tohle je krásný vztah a krásně napsaný.
Nádherné drabble, působí na
Nádherné drabble, působí na mne jako báseň a dýchá z něho klid. Snad k tomu přispívá vyjádření: krása vpletená do slov, utkaná z veršů. Skvělý nápad a námět.
Krásně napsané drabble. Má
Krásně napsané drabble. Má takovou klidnou atmosféru.
Vážně nádherné!
Vážně nádherné!
Nádhera!
Nádhera!
To je tak hrozně krásný!
To je tak hrozně krásný! Hlavně ta poslední věta je naprosto úžasná.