Victoria
Ještě jedna nesoutěžní, která mě napadla večer a nedala pokoj. Myslím, že si to zaslouží.
V modré Vídni je tiše vojna.
Zvony se povalují po ulicích.
Střepiny skel.
Modrá a bílá v nebi.
V obličejích krev.
Tma, zima a chladno, protože jsem ho tam hledala a nikde ho nenašla.
Asi odešel za jinou loukou a jiným šátkem.
Asi nebyl.
V zeleném městě je tiše teskno.
Voda tam teče otevřenými dveřmi.
Z komínů se valí pára a mlha.
Seděla jsem večer u vody a slyšela jsem klinkání.
Žádné oči, žádní vojáci.
Ryby ke mně mluvily a zpívaly.
Zpívala jsem s nimi.
Chceš se tam podívat? Bude se ti tam moc líbit, děťátko moje, slibuji.
Pojď.
ŠPLOUCH.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Dechberoucí... Nemám slov.
Dechberoucí... Nemám slov.
Děkuji moc! Tuhle postavu mám
Děkuji moc! Tuhle postavu mám asi zvláštně nejradši.
úžasné
úžasné
Děkuju!
Děkuju!
Jé, já to poznala! Ještě, že
Jé, já to poznala! Ještě, že nadpisy jdou mimo mě :)
Je to moc pěkný...
Tak on ten nadpis celkem
Tak on ten nadpis celkem souvisí, že ;)
Děkuji moc!
no právě a já jak si ho
no právě a já jak si ho nepřečetla, tak jsem se cejtila jako děsnej objevitel.
chí.
p.s. toto je odpověď do předchozího vlákna a ten zlý systém mě už zase vypekl!
Jo takhle! V tom případě
Jo takhle! V tom případě gratuluji :)