Ty jseš totiž čaroděj
Artuš otráveně zvonil na slouhy, než se do ložnice doplahočil šesti poschodími Merlin.
„Nemůžeš spravit ty dveře? Ráno tu profukovalo a nesnesitelně vržou. Nemohl jsem spát.“
Merlin toho rána už nosil vodu a zametal ve stájích. Zatvářil se, jako kdyby po něm Artuš chtěl nemožné.
„Jdi se vycpat. Artuši, ty jseš totiž – čaroděj.“
Artuš se na posteli posadil a zazíral mezi dveře na Merlina, který se se založenýma rukama opíral o rám.
„Chtěl jsem říct... všechno tohle se ti zdá, sníš,“ opravil se Merlin bleskurychle a vycouval. Hozená židle tak pouze vylomila dveře. Nutno dodat, že panty už potom nevrzaly.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Juhééééj! Ňuch! Chí! (Pardón,
Juhééééj! Ňuch! Chí! (Pardón, na víc než na citoslovce se nezmůžu :) )