Spi, děťátko, spi
Miluju popisování myšlenek bláznů :3
Milovala jsem tě. Copak jsi to nevěděl? Ale ty jsi znal jen čest a sudbu. A když jsi se dozvěděl, že tvůj drak je zpátky, nic tě nezastavilo. Přemlouvala jsem tě, prosila... A teď u tebe sedím, vedle mě drak a ty, mrtvý.
Najdenou cosi zaslechnu. Co to ten drak říká? Dítě? Moje dítě?
Ne. To není pravda. Nesmí, nesmí!
Uchichtnu se. Spi, děťátko, spi, bude to už na vždycky.
Pár kamínků se pod mýma bosýma nohama uvolní a pomalu padá do hlubiny. Jak rychle budu padat já?
Odrazím se a skočím. Mávám křídly a letím vzhůru dolů.
Sbohem... bráško.
Hm, nevím, jestli jsem dala v textu dost nápověd, tak vám to tady napíšu přímo; ona paní letíce vzhůru dolů je Niënor Níniel, sestra a později manželka onoho kosiče draků, Túrina.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mně to normálně ten
Mně to normálně ten Silmarillion připomínalo už od první věty a ono jo! A Níniel nebyla blázen, to bylo jenom nejhlubší zoufalství. A vůbec... jdu snít nad fanvidey. :)
A když si vezmeš, kolik dívek
A když si vezmeš, kolik dívek a žen v Silmarillionu skočí do moře... Tolkien měl asi sklony do všeho házet sebevraždy.