Oáza
Popelem se táhla ojedinělá řádka stop. Vedla přes planiny od hor až k ruinám kdysi velkého města. Na jejím konci se vlekl muž v potrhaném koženém kabátu až na zem. Na zádech měl nacpaný batoh a pušku se známkami hojného použití.
Před ním se tyčily masivní kovová vrata, zasazená do betonového bloku. Nad nimi se tkvěl nápis: “Oáza”.
Muži stékali po špinavé tváři slzy. Konečně to dokázal, nalezl poslední výspu civilizace. Se skřípotem otevřel vrata bunkru a vstoupil do tmy.
Pod nohama mu zakřupaly kosti. V mihotavém světle baterky se rozhlédl po betonové hrobce.
Pustinou se rozlehlo osamocené burácení výstřelu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-(
:-(
Tak to je drsný.
Tak to je drsný.
Taková kruťárna nakonec :o(
Taková kruťárna nakonec :o(
Uf. :(
Uf. :(
Pěkné.
Pěkné.
Tohle je velmi atmosferické.
Tohle je velmi atmosferické.
To je hodně krutý závěr. A
To je hodně krutý závěr. A taky oceňuju silnou atmosféru :)
Děsivé a depresivní, hodně
Děsivé a depresivní, hodně silné.