To není fér
Varování: prostě varování. Tak. Omlouvám se.
Přívěs se bude hodit. Škoda, že se sem nedostanou s autem.
Tak ho holt odtlačí. Ještě, že je jich tolik. Osm se jich opře do práce a Kazatel může, jako důstojník, jít zkontrolovat kamže až to musejí tlačit.
Kola skřípala. Chtělo by to olej...
Místo toho dostali do zad salvu.
Mnohopal vydává zvláštní záštěky, když střílí, poháněný magií.
Nepřítele takhle vysoko na severu nečekali.
Smrtonoš toho využil.
Sedm jich přejel salvou. Tereje střelil jen do nohy, přibil ho ke stromu.
Pak na něj skočil Kazatel.
Bohužel přecenil své síly.
Škub... a jeho hlava se válela na zemi.
A bylo vymalováno.
Celá letošní drabblata jsou časově provázána do mé padesátky Hraniční země. Zde popisované se odehrává v kapitole 47.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
TESS!!!!!!!!! ! ! ! ! !
TESS!!!!!!!!! ! ! ! ! !
Já se omluvila!
Já se omluvila!
Víš, jaký to bylo to s tímhle obrazem táhnout celej duben?
Uch. Uch. *Chce křičet, ale
Uch. Uch. *Chce křičet, ale nemůže* Uch.
(promiň)
(promiň)
Aha. Tak jo. *vykasává si
Aha. Tak jo. *vykasává si rukávy a prokřupává prsty* Já se vmísím, jo?
Zpoza stromů se vynořila postava. Spíše menší, zabalená do huňatého pláště. Vypadala jak medvěd brtník vyrušený ze zimního spánku a vrčela zrovna tak.
"Hajzle!" kvitovala Smrtonošův porcovací počin a shodila plášť.
Světlo se odrazilo od lesklého kovu, zatančilo na zašlém pancíři.
Mnohopal opět zakašlal. Marně. Náboje se odrážely nejen od zbroje, ale i od nekrytých tělesných částí.
"Síla, vole," ucedila postava a tasila meč.
Smrtonoš dostal hroznou nakládačku.
Tak já jsem si ulevila, vracím ti záporáka. Spravíš si ho sama, jó? Já na něj bactu plácat nebudu... :)
To je dobrý, už mu nezbývá
To je dobrý, už mu nezbývá ani den, to jen zaplácnem kobercovkou a vymažeme mu chvilku paměti.
Síla, vole!
Síla, vole!
Gwen, já tě miluju <3
To je... smutný.
Je mi jich fakt líto :/ Taková sympatická skupinka. Ta poslední věta je vůči nim vyloženě neuctivá, hele.
Ale jak říkáš, brzo bude po všem.
Beton, beton, beton... Opakujte se mnou...
No jo, ta poslední věta...
No jo, ta poslední věta... sto slov, sto slov :(
Někteří čtenáři tady neznají ten příběh, tak...
Tess! Nemám tě ráda! Takhle
Tess! Nemám tě ráda! Takhle je pobít, chudáky! Že se nestydíš!
Stydím! Ale vždyť už jsi to
Stydím! Ale vždyť už jsi to četla z druhý strany!
já vím, ale stejně! vynadat
já vím, ale stejně! vynadat ti můžu znovu, víš? :)))
To je krutý konec, ale někdy
To je krutý konec, ale někdy je takový konec potřeba...
Pšt, ještě mi zbývá jedno
Pšt, ještě mi zbývá jedno téma.