Kniha, plášť, kamínky
Dřív jsem tuhle knížku zbožňovala, dneska jsem k ní trochu kritičtější, ale i tak si ji ráda přečtu. Dá se číst i bez znalosti děje.
Stánkaři začali jako na povel sklízet zboží. Stál bos na studené dlažbě, sledoval zapadající slunce.
Ještě ráno byl pastýřem, měl svých šedesát ovcí a předvídatelnou budoucnost. Východ slunce sledoval z úplně jiného kontinentu, z místa tak důvěrně známého. A teď, o pár hodin později, byl sám uprostřed neznámého města. Věže tu stavěli jinak, modlili se tu jinak a i to kamení dlažby mu přišlo odlišné.
Stál v posledním paprsku slunce, jako by se tomu velkému kotouči nechtělo zapadnou a nechat tady chlapce samotného. Odvrátil se.
Trh byl pryč, náměstí se vylidnilo.
Zbyla mu jen kniha, plášť a dva prapodivné kamínky.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Na to už jsem skoro zapomněla
Na to už jsem skoro zapomněla. První půlka Alchymisty se mi líbila, druhá už moc ne a konec mě vysloveně zklamal. Ale drable je hezky atmosférické, ještě v duchu té první půlky :-)
Děkuji, já mám taky nejradši
Děkuji, já mám taky nejradši první půlku. Že by mne konec úplně zklamal, to ne, ale mohl být výrazně lepší :)
A to je docela lákavý střípek
A to je docela lákavý střípek, drabble jemné a perfektní!
Děkuji :)
Děkuji :)
Krásným způsobem jsi předala
Krásným způsobem jsi předala atmosféru končícího dne. Působivé i přes neznalost fandomu.
Děkuji, to jsem ráda.
Děkuji, to jsem ráda.
Tahle kniha ve mě zanechala
Tahle kniha ve mě zanechala pár obrazů, myšlenek, které si pořád nesu sebou. Děkuji za připomenutí. A tu atmosféru jsi vystihla moc hezky.
Děkuji :)
Děkuji :)