Třeba se dá ochočit
Zase nějaký ten z třetiny flashback, z třetiny drasťák a z třetiny naděje.
Omlouvám se citlivým duším.
Prasata žrala všechno. Na severu, daleko od obilných polí, neměla na výběr. Po všem, co jste jim hodili, se hnala. Obkroužila sousto jako kruh tanečníků, strkala do sebe, rvala se, poskakovala, kvičela. Za chviličku na zemi nezbylo nic.
Občas mezi ně spadlo neopatrné skřítě.
Podvečerní slunce kreslilo na palouk rudé pruhy. Elrohir mezi nimi našlapoval jako na kameny v potoce, krůček, počkat, krůček... V natažené dlani kousek jablka.
Zvířata cítila myšlenky. Bachyně si Elrohira nevšímala, jen mžourala očky na dospělé v pozadí.
Pruhované selátko větřilo, cupitalo.
Celeamin tajila dech.
Ale musela věřit téhle rodině, že v jejich údolí je bezpečno.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
mám moc ráda tvoje popisy,
mám moc ráda tvoje popisy, byť drastické, umíš báječně vykreslit atmosféru
Líbí a posílám kachnu!
Líbí a posílám kachnu!
dobře napsané
dobře napsané
Výborný.
Výborný.
barvitě popsané :)
barvitě popsané :)
Třeba dá.
Třeba dá.
Mrazí.
Já se budu opakovat, ale to je PTSD jako noha. I když, na druhou stranu, divočáci nejsou žádná legrace. Taky bych trnula, kdy té bachyni jebne...
Souhlas s Blancou, divočáci
Souhlas s Blancou, divočáci jsou nevyzpytatelní. I nejhodnějšímu praseti může hrábnout. Better safe than sorry.
Děkuju všem moc za komentáře :)
A dokonce kachnu! Oh wow. Červenám se.
Ad bachyně, no, přiznala jsem elfíkům nějaký trochu magický vlohy. Elrohir tyhle blbosti s chočením zvířátek nedělá prvně. A na druhou stranu, není jediný, kdo tam courá po lesích a stará se o blaho údolí, třeba jsou tam ta zvířata zvyklá, že se nemusí bát :)
Lidem v týhle realitě bych ofc doporučila velmi rychle vycouvat. A plynule přejít ve šplh na strom. Mně máma v dubnu květnu ani nedovolovala samotný chodit do lesa.