Třeba se dá ochočit

Obrázek uživatele Elluška
Úvodní poznámka: 

Zase nějaký ten z třetiny flashback, z třetiny drasťák a z třetiny naděje.
Omlouvám se citlivým duším.

<< Na začátek

Fandom: 
Drabble: 

Prasata žrala všechno. Na severu, daleko od obilných polí, neměla na výběr. Po všem, co jste jim hodili, se hnala. Obkroužila sousto jako kruh tanečníků, strkala do sebe, rvala se, poskakovala, kvičela. Za chviličku na zemi nezbylo nic.
Občas mezi ně spadlo neopatrné skřítě.

Podvečerní slunce kreslilo na palouk rudé pruhy. Elrohir mezi nimi našlapoval jako na kameny v potoce, krůček, počkat, krůček... V natažené dlani kousek jablka.
Zvířata cítila myšlenky. Bachyně si Elrohira nevšímala, jen mžourala očky na dospělé v pozadí.
Pruhované selátko větřilo, cupitalo.
Celeamin tajila dech.
Ale musela věřit téhle rodině, že v jejich údolí je bezpečno.

Závěrečná poznámka: 

Komentáře

Obrázek uživatele Arenga

mám moc ráda tvoje popisy, byť drastické, umíš báječně vykreslit atmosféru

Obrázek uživatele Faob

Líbí a posílám kachnu!

Obrázek uživatele Aries

dobře napsané

Obrázek uživatele strigga

Výborný.

Obrázek uživatele mamut

barvitě popsané :)

Obrázek uživatele Killman

Třeba dá.

Obrázek uživatele Blanca

Já se budu opakovat, ale to je PTSD jako noha. I když, na druhou stranu, divočáci nejsou žádná legrace. Taky bych trnula, kdy té bachyni jebne...

Obrázek uživatele Alexka

Souhlas s Blancou, divočáci jsou nevyzpytatelní. I nejhodnějšímu praseti může hrábnout. Better safe than sorry.

Obrázek uživatele Elluška

A dokonce kachnu! Oh wow. Červenám se.

Ad bachyně, no, přiznala jsem elfíkům nějaký trochu magický vlohy. Elrohir tyhle blbosti s chočením zvířátek nedělá prvně. A na druhou stranu, není jediný, kdo tam courá po lesích a stará se o blaho údolí, třeba jsou tam ta zvířata zvyklá, že se nemusí bát :)
Lidem v týhle realitě bych ofc doporučila velmi rychle vycouvat. A plynule přejít ve šplh na strom. Mně máma v dubnu květnu ani nedovolovala samotný chodit do lesa.

-A A +A